Blíží se lety Starlinků na polární dráhu

Během startů z Vandenbergovy základny se zatím nepřistávalo na pevninu

Pauza ve využívání hlavního amerického kosmodromu na západním pobřeží se pomalu chýlí ke konci. SpaceX totiž plánuje brzy obnovit pravidelné starty z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Rakety Falcon 9 odsud mají zhruba od července letošního roku vynášet družice Starlink pro celosvětové připojení k internetu na polární oběžné dráhy. Družice na této dráze umožní firmě vyplnit mezery v pokrytí a také zajistit konektivitu k internetu i v okolí pólů. Gwynne Shotwell, prezidentka firmy uvedla, že plány SpaceX počítají se zahájením vypouštění družic Starlink na polární dráhu letos v létě. Doposud se téměř všechny družice Starlink dostaly na dráhu ve výšce 550 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 53°.

Při svém proslovu na virtuálním diskusním panelu, který byl součástí konference Satellite 2021, Shotwell začátkem dubna uvedla, že SpaceX má na oběžné dráze zhruba 1 320 družic, což je asi 6× více, než kolik vlastní kterýkoliv jiný provozovatel. Všechny tyto družice vynesly v minulých měsících rakety Falcon 9 ze dvou floridských ramp. Prozatím bylo v rámci tohoto programu vypuštěno 1445 družic – do tohoto počtu jsou započítány i družice které selhaly, nebo šlo o testovací prototypy, které jsou již staženy z oběžné dráhy.

Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.

Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Máme globální dosah, ale nemáme globální konektivitu,“ uvedla Shotwell a dodala: „Věříme, že po 28 startech dosáhneme nepřetržitého pokrytí po celé planetě. Na to naváže další plán, který počítá s vypouštěním dalších družic pro poskytnutí dodatečné kapacity.“ Nejbližší start Falconu 9 s družicemi Starlink je plánován neurčitě na duben. Půjde o 24. vyhrazený start Falconu 9 určený k vynesení operačních družic Starlink (známých také jako Verze 1.0) na oběžnou dráhu. Pokud bychom počítali všechny starty Falconů, které nesly družice Starlink, pak půjde o 27 start. Firma třeba letos 24. ledna vypustila prvních deset operačních družic Starlink na polární dráhu v rámci sdíleného startu s dalšími 133 malými družicemi.

Federální komunikační úřad FCC (Federal Communications Commission) schválil požadavek SpaceX na vypuštění zhruba 12 000 družic, které mohou v různých výškách nad zemí a sklonech vůči rovníku komunikovat v pásmech Ku, Ka a V. Vloni v dubnu SpaceX požádala úřad FCC o možnost provozovat družice Starlink na nižší, než původně plánované dráze – všechny by byly ve výškách mezi 540 a 570 kilometrů.

SpaceX uvedla, že tato změna výšky oběžné dráhy by snížila latenci (zpoždění) komunikačních signálů) a také umožnila firmě vybudovat celou síť rychleji. Firma také tuto změnu navrhla, aby mohla dříve vylepšit konektivitu v polárních oblastech, což je schopnost, o kterou stojí třeba americká armáda. Dalším plusem změny má být eliminace dlouhodobých rizik nefunkčních družic, které by na vyšší oběžné dráze zůstaly mnohem déle a představovaly tak dlouhodobé riziko.

Družice Starlink po odhození aerodynamického krytu

Družice Starlink po odhození aerodynamického krytu
Zdroj: https://www.flickr.com/

V listopadu pak SpaceX požádala FCC o povolení vypustit 348 družic Starlink na sun-synchronní dráhu ve výšce 560 kilometrů – tyto družice by kolem Země obíhaly po dráze se sklonem 97,6°. FCC nakonec schválil vypuštění prvních deseti družic na tuto dráhu – to jsou právě ty, které letěly na výše zmíněné sdílené misi. Schvalovací proces FCC pro družice na nižší sun-synchronní dráze však stále probíhá. Shotwell tedy začátkem dubna uvedla, že SpaceX chce začít vynášet více družic Starlink na polární dráhu v několika následujících měsících. „Počínaje létem provedeme pár polárních letů, abychom získali i konektivitu nad póly,“ uvedla.

Shotwell dále potvrdila dřívější prohlášení SpaceX, že družice, které budou na polární dráze, dostanou mezidružicové laserové komunikační terminály. Ty byly už na deseti družicích vypuštěných 24. ledna. Tato technologie umožní SpaceX přenášet komunikační signály mezi družicemi sítě Starlink, čímž dojde k vyloučení nutnosti využívat k přenosu dat pozemní stanice. SpaceX momentálně v rámci aktuálního beta testování využívá pozemních stanic, které jsou rozmístěny po Spojených státech. „Na družicích verze 1.0 momentálně nemáme laserové terminály, ale u polárních družic očekáváme, že na nich bude laserový systém fungovat,“ uvedla Shotwell.

Náklad mise Transporter-1 - ve spodní části vidíme deset družic Starlink - první kusy určené pro polární oběžnou dráhu.

Náklad mise Transporter-1 – ve spodní části vidíme deset družic Starlink – první kusy určené pro polární oběžnou dráhu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

V rámci přenosu ze startu mise Transporter-1 24. ledna s prvními provozuschopnými družicemi Starlink na polární dráze uvedli zástupci firmy, že mnoho budoucích družic Starlink, které zamíří na polární dráhu, odstartuje z Vandenbergovy základny. Odsud byly mimochodem v roce 2018 vypuštěny první dva testovací prototypy Tintin A a Tintin B, ale všechny další družice Starlink už letěly z Floridy. Oficiální místa také nedávno uvedla, že SpaceX chce zahájit vypuštění družic Starlink z Vandenbergovy základny už v červenci. Podle těchto prohlášení by SpaceX mohla dosáhnout tempa jednoho startu mise Starlink měsíčně – tyto mise by startovaly ze základny u pobřeží Tichého oceánu zhruba 225 kilometrů severozápadně od Los Angeles.

Mezitím bude stále pokračovat vypouštění Starlinků z Floridy na dráhu se sklonem 53°- jednak kvůli zmíněnému navyšování kapacity, ale i kvůli postupnému nahrazování starších družic. V této souvislosti se sluší připomenout, že už dvě rakety Falcon 9 odstartovaly z Floridy na polární dráhu, kdy při vzestupné fázi letu směrem na jih kopírovaly pobřeží Floridského poloostrova. Tento letový koridor se nepoužíval desítky let a SpaceX jej obnovila v loňském roce. Ovšem obě mise, které z Floridy letěly na polární dráhu, nesly relativně lehké náklady. Raketa totiž musí při tomto letu vyčlenit část paliva na úhybný manévr, který provede krátce po startu. Jeho úkolem je zajistit, aby v případě nehody nedopadly trosky na jižní Floridu.

Vizualizace manévru, který provádí Falcon 9, když letí z Floridy na polární dráhu.

Vizualizace manévru, který provádí Falcon 9, když letí z Floridy na polární dráhu.
Zdroj: https://i.redd.it/

Tento manévr však stojí cenné pohonné látky, čímž se snižuje nosnost rakety na oběžnou dráhu. Pokud by se tedy letělo z Vandenbergovy základny, kde se tento úhybný manévr dělat nemusí, měla by raketa k dispozici více pohonných látek pro urychlení nákladu. SpaceX staví své družice ve městě Redmond, stát Washington. Minulý rok firma uvedla, že výrobní linku může opustit až šest dokončených družic denně! Aktuální verze družic Starlink váží 260 kilogramů a na palubě bychom našli iontový pohon na krypton, komunikační antény, skládací fotovoltaický panel a stínítko snižující viditelnost družice ze Země.

První plná várka družic konstelace Starlink

První plná várka družic konstelace Starlink
Zdroj: https://cnet1.cbsistatic.com/

Do aerodynamického krytu rakety Falcon 9 se vejde šedesát družic Starlink. Firma však zatím neuvedla, kolik družic bude vynášet při startech z Vandenbergovy základny a ani neupřesnila, kolik budou vážit tyto družice vybavené laserovými terminály. Z dosavadních 113 startů raket Falcon 9 jich z Vandenbergovy základny startovalo 16. Za poslední dva roky to však byly pouhé dva nosiče! Tato nízká frekvence startů se po zahájení polárních letů s družicemi Starlink zcela jistě zvýší. Na letošní rok navíc SpaceX plánuje nejméně dva starty raket Falcon z Vandenbergovy základny, které nesouvisí s budováním sítě Starlink. V září má odsud Falcon 9 vynést první várku snímkovacích družic WorldView Legion pro firmu Maxar a v listopadu má odsud odstartovat Falcon s misí DART (Double Asteroid Redirection Test) pro NASA. Také druhá mise SpaceX vyhrazená pro malé družice, známá jako Transporter-2, měla původně startovat v červnu z Vandenbergovy základny, ale v minulých týdnech se tento plán změnil a mise by měla odstartovat z Floridy.

SpaceX testuje od loňského roku rychlost a latenci sítě Starlink prostřednictvím beta testování. Zákazníci ze severu USA, Kanady, části Evropy, Austrálie a Nového Zélandu jsou již do programu zapojeni. Shotwell začátkem dubna uvedla, že se SpaceX zaměří na splnění výkonnostních parametrů, než síť Starlink přejde do plnoformátové komerční služby. „Pořád nás čeká hodně práce, aby byla síť spolehlivá,“ uvedl Shotwell a dodala: „Stále máme výpadky a to bez ohledu na to, kde jsou na obloze družice. Betu proto opustíme, až když budeme mít opravdu skvělý produkt, na který můžeme být hrdí. Většina lidí, kteří se zaregistrovali do beta programu se dělí do dvou kategorií. Ti první byli předtím úplně offline a zoufalí, takže jednoduše milují možnost, že mohou dělat cokoli online. Pak jsou tu technicky vcelku zdatní lidé, kteří testují síť a dávají nám zpětnou vazbu. Myslím si tedy, že beta fáze je velmi užitečná.

Několik testů rychlosti připojení přes družice Starlink během fáze beta testování v srpnu 2020.

Několik testů rychlosti připojení přes družice Starlink během fáze beta testování v srpnu 2020.
Zdroj: https://cdn.arstechnica.net/

SpaceX stále přijímá předobjednávky od potenciálních zákazníků sítě Starlink, kteří zaplatí 99 dolarů za rezervaci svého místa v pořadníku, aby byli osloveni, až bude systém v jejich oblasti dostupný. Například lidé na jihu Spojených států a v dalších oblastech blíže k rovníku by se mohli podle slov SpaceX dočkat v průběhu letošního roku. Jakmile dojde k potvrzení dohody, zaplatí klient 499 dolarů za anténu a modem (+ 50 dolarů za poštovné a balné). Měsíční platba pak bude činit 99 dolarů. Ačkoliv firma dříve uvedla, že by jednou mohlo být družic Starlink až 42 000, Shotwell upřesnila, že skutečný počet družic Starlink na oběžné dráze bude v každém období záviset na poptávce trhu. „Cílem je provozovat síť, která je velmi spolehlivá, s nízkou latencí a přístupná skutečně pro každého na celém světě,“ uvedla a dodala: „Proto budeme přidávat družice, abychom navýšili kapacitu. Jakmile budeme mít síť hotovou, pak každý další start tuto kapacitu zvýší. Budeme sledovat dění kolem naší sítě a pokud bude vše pořádku a lidé budou spokojeni, pak budeme přidávat další družice, které máme povolené.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…28130929-F-ET475-012%29.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/11/EJDUiLTVUAA-QOn-2.jpeg
https://live.staticflickr.com/65535/47926144123_2a828b66d5_o_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EsbFlAeXcAAkuuA?format=jpg&name=4096×4096
https://i.redd.it/1b9acraezmr31.png
https://cnet1.cbsistatic.com/…/spacex-starlink-satellites.png
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2020/08/starlink-tests.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “Blíží se lety Starlinků na polární dráhu”

  1. Borin napsal:

    Až 42000 satelitů Starlink. Plánovaný download 1Gbps.
    Nyní uváděné testované parametry sw vývojáře v článku https://interestingengineering.com/elon-musk-promised-starlink-internet-speed-1-gbps jsou 110/20 Mbps down/up s latencí 29ms. V roce 2021 je prý planovaný nárůst výkonu až na 300Mbps download a 20ms.

  2. David R. napsal:

    No jasně. Polární Starlinky přece nutně musí mít laserové spojení, jinak by SpaceX muselo vybudovat pozemní základny v polárních oblastech.
    Ještě by měla být na každé družici kamera. A posílat fotky na Google mapy. Zpoždění max 5 minut. Člověk by se mohl mrknout online kde je na horách sníh a kde slítí sluníčko.

  3. Jiří Hadač napsal:

    Dlouhodobě nechápu výroky šéfů SpaceX. Může mi prosím Gwynne vysvětlit, jak z dráhy ve výšce 550 km a sklonem 53° můžou mít globální dosah? Nebudu to počítat, jen z boku střelím, že maximálně se signálem dostanou tak cca do 56°severní ajižní zeměpisné šířky. Takže potřeboval bych u nich vyjasnit význam slova globální. Pokud se však globální rovná pokrytí území USA s výjimkou Aljašky, tak svá slova beru zpět.

  4. Michal Andrej napsal:

    42000 satelitov? Kebyže mali životnosť 10 rokov (teraz majú myslím menej), tak iba pre obnovu siete je potreba vypustiť 4200 ročne. Keby sa na to stále používali Falcony, je to 70 štartov ročne, čiže štart každých 5 dní.
    Výroba nebude stíhať, ani satelitov, ani Falconov.

    A keď myslíme na Starship, tak jedna loď vynesie napr. 400 satelitov naraz, teda najväčšia raketa všetkých čias bude štartovať každý mesiac. Dosť nepredstaviteľné.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.