Starship vrátí člověka na Měsíc

Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLSHuman Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.

Porovnání nové a starší verze lunárního landeru Národního týmu

Porovnání nové a starší verze lunárního landeru Národního týmu
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

30. dubna roku 2020 NASA oznámila, že do finále postupují tři projekty – Alpaca od firmy Dynetics, lander od tzv. Národního týmu v čele s firmou Blue Origin a Starship od SpaceX. NASA tehdy z výběru vyřadila návrhy firem Boeing a Vivace, které nesplňovaly podmínky zakázky. Tři vybrané firmy dostaly finance na další rozpracování svých návrhů – Národní tým získal 579 milionů dolarů, Dynetics 253 milionů dolarů a SpaceX 135 milionů dolarů. Agentura hned uvedla, že přidělené finance neodráží úroveň důvěry v jednotlivé návrhy, ale spíše odpovídají požadavkům jednotlivých firem.

Koncept pilotovaného landeru společnosti Dynetics

Koncept pilotovaného landeru společnosti Dynetics
Zdroj: https://pbs.twimg.com

NASA nejprve věnovala několik měsíců podrobné snaze porozumět všem třem návrhům. Jednotlivé společnosti totiž pro své stroje navrhly různé zkoušky. Poté již agentura začala s firmami společně definovat požadavky a řešení technických detailů jednotlivých návrhů konceptů. Tato spolupráce ve výsledku vedla k úrovni vyspělosti návrhu, která odpovídá předběžnému zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review). NASA hlavně zajímalo, který návrh má nejvyšší šanci na realizaci mise v roce 2024. Dnes je již rok 2024 pro návrat lidí na Měsíc prakticky vyloučen, ale jistou roli tento faktor při rozhodování hrát mohl.

Tři finalisté výběru NASA na pilotované lunární landery.

Tři finalisté výběru NASA na pilotované lunární landery.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Výše zmíněná fáze rozpracování návrhů včetně stavby maket a prototypů měla původně trvat deset měsíců, což znamená, že NASA měla výběr zúžit v průběhu února 2021. Očekávalo se, že kvůli pokračování konkurenčního prostředí budou vybrány dva projekty. Ale v únoru NASA v programu HLS nic neoznámila – prohlášení bylo odloženo o několik měsíců. Nebylo to ani tak v důsledku financí, jako spíše komplexností hodnocení návrhů. Hovořilo se proto o vyhlášení koncem dubna a vyloučit se nedal ani skluz do května.

Srovnání tří finalistů programu HLS.

Srovnání tří finalistů programu HLS.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

16. duben vypadal jako normální pátek, ale během dne se na Twitteru na důvěryhodných kanálech začaly objevovat informace, že by NASA mohla už večer na speciální telekonferenci oznámit zúžení výběru. Jak čas postupoval, začaly se tyto informace potvrzovat i z oficiálních míst a sama NASA začala zvát na tiskovou konferenci, kterou měla vysílat i NASA TV.

Ve stejné době se internetem začaly šířit i další informace – tentokrát už o tom, koho NASA vybrala. Ve všech případech se skloňovalo jméno firmy SpaceX, jejíž Starship měla být vybrána jako jediný projekt programu HLS. Objevovaly se neoficiální informace, že NASA k tomuto rozhodnutí dovedly nejen pokroky v testování prototypů Starship, ale i finanční důvody. SpaceX prý nabídla nejnižší cenu – tři miliardy dolarů. Návrh národního týmu byl výrazně vyšší a ještě dražší prý byl program od Dynetics. Podle některých neověřených informací by NASA v rámci rozpočtu přiděleného na program HLS neměla finance ani na nejlevnější návrh, ale SpaceX prý dala slevu.

Tabulka hodnotící všechny tři návrhy z hlediska technického a manažerského ratingu. V technickém ratingu byly návrhy SpaceX a Blue Origin vyrovnané a překonávaly Dynetics. V manažerském ratingu byly návrhy Blue Origin a Dynetics vyrovnané a pod návrhem SpaceX. Ve všech případech byl technický rating horší než manažerský.

Tabulka hodnotící všechny tři návrhy z hlediska technického a manažerského ratingu. V technickém ratingu byly návrhy SpaceX a Blue Origin vyrovnané a překonávaly Dynetics. V manažerském ratingu byly návrhy Blue Origin a Dynetics vyrovnané a pod návrhem SpaceX. Ve všech případech byl technický rating horší než manažerský.
Zdroj: https://cdn.discordapp.com/

Ale dost bylo spekulací. Krátce po desáté hodině večer (zhruba dvě hodiny před vydáním tohoto článku) začala toužebně očekávaná tisková konference, která měla ukončit dosavadní spekulace a přinést oficiální informace. Na začátku NASA nabídla předehru v podobě esejí amerických školáků o výzkumu Měsíce a pak přišlo velké finále. V rámci předem připraveného videa byl představen dosavadní vývoj programu HLS a poté následovalo závěrečné odtajnění – jedinou vybranou firmou byla SpaceX se svým návrhem lodi Starship.

NASA ve videu ocenila možnosti, které Starship nabízí z hlediska objemu – měla by disponovat dvěma přechodovými komorami. Stejně tak nabídne velmi slušné možnosti z hlediska množství dopravovaného nákladu. Dozvěděli jsme se také, že návrh SpaceX obnášel již dříve avizovanou demonstraci doplňování pohonných látek na oběžné dráze a nepilotované testovací přistání. NASA tedy vybrala svého partnera pro návrat na Měsíc a v rámci následující fáze se vše zaměří na testy. Agentura jasně deklarovala, že lidé do tohoto stroje nevstoupí, dokud nebudou testy úspěšně dokončeny a dokud nebude jistota, že je vše připraveno.

Starship SN11

Starship SN11
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Agentura také zdůraznila, že návrat na Měsíc bude jiný než v rámci programu Apollo – bude mezinárodní, s větším podílem soukromých firem a také se má přistávat jinam – do oblasti jižního pólu Měsíce. NASA poděkovala i dvěma vyřazeným firmám za předložené návrhy a snahu, kterou jejich zástupci projevili. Agentura vyzvedla dosavadní spolupráci se soukromými firmami v rámci programů COTS a CCP na ISS, které již ukázaly, že jde o správnou cestu. Je tedy logické, že tato spolupráce pokračuje i v klíčovém programu agentury NASA – Artemis má nejen zajistit návrat lidí na Měsíc, ale také připravit lidstvo na cestu k Marsu. Kontrakt má fixní částku – 2.89 miliardy dolarů. Dozvěděli jsme se také, že NASA bude pokračovat se SpaceX na vývoji dvou typů Starship – první bude nepilotovaný, druhý pilotovaný. Po prezentaci a telefonických proslovech následovaly telefonické dotazy novinářů.

Otázka: Jak se bude lander integrovat s Orionem a SLS?
Odpověď: Starship poletí na halo oběžnou dráhu, poté SLS doručí Orion na stejnou dráhu. Následně dojde k setkání Orionu a landeru – ať už to bude se stanicí Gateway, nebo bez ní.

Otázka: Bude Starship startovat na SLS? Bude Starship připravena podle plánu?
Odpověď: Ne, Starship bude startovat na nosiči SuperHeavy. Zatím to vypadá, že vše pokračuje podle plánu.

Starship SN-10

Starship SN-10
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Otázka: Proč NASA nevybrala více než 1 HLS systém? Kolik doplňovacích tankerů bude potřeba pro misi na povrch Měsíce?
Odpověď: Je to součást celkové strategie. Bylo to na základě rozpočtových omezení NASA.

Otázka: Jaké faktory vedly k výběru SpaceX? Je rok 2024 stále možný pro první přistání?
Odpověď: Výběr proběhl podle toho, aby nejlépe vyhovoval strategii co nejdříve dosáhnout s posádkou povrchu Měsíce i při aktuálních omezených zdrojích NASA. Zatím byl vybrán jeden dodavatel, ale později by mohl být vybrán i druhý dodavatel. Rok 2024 je stále platný cíl, ale s posádkou se poletí, až to bude bezpečné.

Otázka: NASA si nemohla dovolit dražší dodavatele? Sledovala NASA vývoj v Boca Chica?
Odpověď: Ano, jedním z důležitých faktorů výběru byla nabízená cena za HLS kontrakt. SpaceX bude provádět doplňování paliva na LEO, SLS vynese Orion a setkání proběhne na halo oběžné dráze.

Otázka: Je NASA připravena na slyšení v Kongresu, kde bude projednávána budoucnost SLS?
Odpověď: NASA nemá záměr změnit plán ohledně SLS a Orionu.

Flip manévr Starship SN-10

Flip manévr Starship SN-10
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

Otázka: Bude mít NASA v budoucnu dostatek peněz na výběr dalšího dodavatele HLS?
Odpověď: Zatím si NASA může dovolit pouze jednoho dodavatele HLS, ale v budoucnu se to může změnit. Záleží na budoucím zaměření nákupní strategie NASA.

Otázka: Jak se bude Starship lišit od toho, co jsme zatím viděli veřejně?
Odpověď: SpaceX by měla sama zveřejnit, co bude chtít. Bylo 27 požadavků na konstrukci. SpaceX splnila, nebo překročila tyto požadavky.

Otázka: Jaké je datum prvního demonstračního letu SuperHeavy a Starship?
Odpověď: Stále platí 2024.

Starship SN11 po usazení na testovací stanoviště.

Starship SN11 po usazení na testovací stanoviště.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Otázka: Byl výběr hodně závislý na rozpočtu NASA 2021?
Odpověď: Ano, letošní a budoucí rozpočty NASA byly velmi důležitým faktorem výběru.

Otázka: Uvažuje NASA o změnách v logistice Gateway, když byl vybrán velký Starship pro HLS?
Odpověď: Ano, kapacita Starshipu bude využita podle potřeby.

Otázka: Kdy a jak proběhne nepilotovaná demo mise před 2024?
Odpověď: NASA bude pracovat se SpaceX na plánu pro demo misi, termín je zatím otevřený.

Otázka: Bude NASA rozšiřovat skupinu astronautů pro Artemis?
Odpověď: NASA je právě v procesu výběru, který byl kvůli Covidu prodloužen. Zatím není v plánu žádný jiný než NASA astronaut pro první mise na Měsíc.

Lunární verze Starship - podoba z dubna 2021.

Lunární verze Starship – podoba z dubna 2021.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Otázka: Jak bude Starship fungovat při vzletu z Měsíce? Kdy bude možné zeptat se SpaceX na více detailů?
Odpověď: NASA pečlivě prověřovala architekturu všech 3 návrhů, Starship vyhovuje, vše bude testováno. NASA asi připraví tiskovku se SpaceX ohledně programu HLS.

Když se ale vrátíme ještě k prezentaci, tak v jejím rámci byla také na krátký čas ukázána aktualizovaná vizualizace lunární Starship. Na první pohled byly vidět dvě dříve nespatřené novinky – pás černých fotovoltaických článků pokrývá poměrně velkou část horní poloviny stroje a Starship dostala nové přistávací nohy.

Celkově můžeme říct, že Starship působila od začátku v programu HLS jako zjevení, které svými rozměry značně převyšovalo všechny ostatní návrhy. To s sebou však nese i určité riziko. Starship je bezesporu nejméně konvenčním návrhem, vychází tedy z nejméně otestovaných systémů. neexistuje nic, s čím by se mohl srovnávat, z čeho by mohl vycházet. NASA a SpaceX si budou muset dát velmi dobrý pozor na testování všech systémů, aby jim nic neuteklo.

Starship SN-9 a SN-10

Starship SN-9 a SN-10
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Včera večer při zmíněné tiskové konferenci se sen, který byl až doposud zhmotňován pouze testy prototypů na Boca Chica a nad kterým část internetové veřejnosti pohrdavě zvedá nos, stal zcela reálným programem, který bere vážně i agentura NASA a sází na něj svůj klíčový program. Nevíme sice, kdy se lidé na Měsíc vrátí, ale jisté je, že další měsíce a roky budou zcela jistě stát za to. SpaceX už teď při vývoji šlapala do pedálů a teď, když má před sebou volnou administrativní cestu k Měsíci, se dá očekávat další navýšení tohoto tempa a rozšíření celého programu. Generace, která nezažila program Apollo, je tak o velký krok blíže k tomu, aby mohla tuto úžasnou událost zažít.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
https://www.nasa.gov/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EzHwV5FVoAE_OkM?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…42455.0;attach=1965641;image
https://pbs.twimg.com/media/EW3YiEbXYAs4WfG?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EW3YY5RXQAExkdD?format=jpg
https://pbs.twimg.com/media/EzHMwB7WUAUko2D?format=jpg&name=large
https://cdn.discordapp.com/…/832687732445937674/EzHYrSXWYAAry5E.png
https://pbs.twimg.com/media/Ev99GyWXIAElay4?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EsbaQ9IXMAAW7ie?format=jpg&name=large
https://live.staticflickr.com/65535/51007202541_ea453871d8_o_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EwHpxrPWgAUNhtH?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/for_press_release.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Es_qpgaW4AM7vmK?format=jpg&name=large

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

108 komentářů ke článku “Starship vrátí člověka na Měsíc”

  1. zvejkal napsal:

    Wow, tak toto je pre mna zatial sprava roku. A trosicku kontroverzna.
    Ale tesim sa.

  2. merjev napsal:

    A je to tu, pro mne očekávaná zpráva. Jsem zvědav zda teď Space X ještě přidá na tempu vývoje. Jsou to nejen peníze navíc, ale i větší motivace a také další závazek.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      SpX pracuje na vývoji, výrobě a testování Starship na tři směny v nepřetržitém provozu už dnes. O moc rychleji to už nejde. Stačí sledovat průběh prací v Boca Chica. Získáním zakázky na HLS víceméně „jen“ získali finanční jistotu, že tento vývoj nebude zpomalen kvůli nedostatku zdrojů a bude všemožně podporován ze strany NASA a tím pádem snad i FAA a dalších státních agentur a organizací, které by neměly klást překážky, ale naopak SpX vycházet vstříc.

      • merjev napsal:

        Jsem si vědom toho, že získat nové zaměstnance s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi v potřebných oborech je velmi složité, ale nemyslím si že by to bylo nemožné. Je obvyklé že prosperující firma reaguje na rostoucí poptávku zvětšením vlastních kapacit. Tak proč by Space X nečinili totéž.

        • Petr Kasan napsal:

          V případě rapid prototypingu, který při vývoji uplatňuje SpaceX, to není jen o kapacitách. Když se prošlapává neznámá cesta, některé věci prostě rozumně urychlit nejde, protože směr postupu dalšího kroku záleží na výsledku předchozího. Když to odlehčím: je to úloha typu „jedna žena porodí dítě za 9 měsíců. Kolik žen je potřeba, aby se dítě narodilo za 1 měsíc?“ 🙂

        • jpohorelicky napsal:

          Tady bych doporučil přečíst: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Brooks%27s_law

          Boorks law, kde je velice dobře vysvětleno, že v některých případech nejde práci urychlit zvýšením počtu zaměstnanců a někdy další zaměstnanci projekt/práci ještě zpomalí, protože je někdo musí přestat pracovat aby je zaškolil a seznámil s projektem atd…

          • merjev napsal:

            Tak pokud by jsme se bavily například konkrétně o vývoji motorů Raptor, tak bych s Vámi i souhlasil, ale já mněl na mysli komplexní vývoj SS/SH. myslím si že je spoustu částí projektu na kterých ještě nezačali naplno pracovat. A zde bych viděl kapacitní rezervy.

      • Štěpán napsal:

        Toto je právě ta dobrá zpráva. Snad teď budou tyto státní agentury ještě více ochotné a testování tak bude ještě rychlejší 🙂

  3. Ivo napsal:

    Jsem zvědavý na monstrózní SLS, původně to bylo beyond Moon a nyní to vypadá, že to bude jen předražené taxi na Moon halo. Stačí teď, aby někoho v kongresu trklo, že na to taxi by stačila menší a mnohem levnější raketa a SLS skončí v muzeu ani nebudeme vědět jak.

    • Malky napsal:

      Problém je, že pánové v kongresu tohle moc dobře vědí. Proto například bojkotovali vývoj ACES – znovupoužitelného horního stupně pro rakety Vulcan společnosti ULA. Protože bychom přece nechtěli, aby Orion letěl na Vulcanu na nízkou dráhu, zde dotankoval, a zamířil k Měsíci, to vše za zlomek ceny a rizika SLS. Stejně tak při výběru landeru se ozývají hlasy, že spolupráce s komerčními firmami je chyba (jak ukazují jiné projekty jako CRS a Commercial Crew) a lunární lander by měl být vyvíjen stejně jako SLS a Orion – tedy s padesátiletým zpožděním a tisíci násobným překročením rozpočtu.

      Když si uvědomíte, že cílem SLS není létat do vesmíru, tak zjistíte že z pohledu kongresu je to extrémně úspěšný projekt.

      • zvejkal napsal:

        Ak smiem, tak sa opytam – co je cielom SLS ked nie let do vesmiru ?

        • Malky napsal:

          Z hlediska kongresmenů, které si volí jednotlivé státy USA, je cílem být znovuzvoleni, a to znamená vytvořit / udržet pracovní místa a přivést co nejvíce penéz z federálního rozpočtu do domovského státu. To je také důvod, proč SLS staví ty samé firmy co stavěly raketoplán, za použití víceméně stejných komponent. Z pohledu politiků je fuk, jestli se nějaká raketa postaví, jestli někam poletí a kam. Ten projekt by se klidně za dvacet let mohl zrušit aniž by se postavila jediná raketa a z pohledu politiků to bude úspěch, pokud je udrží v jejich křeslech. To je taky důvod, proč má SLS nezlomnou podporu na obou stranách kongresu, které se jinak neshodnou téměř na ničem.

          Může se to zdát jako strašně cynický pohled – mě osobně se taky vůbec nelíbí – ale když se člověk na SLS podívá z tohoto úhlu, tak najednou spousta věcí začne dávat smysl.

        • Dejmal napsal:

          To co napsal pan Hošek je teorie, to co napsal Malky je praxe 🙁
          První let SLS měl být 2017, ale to jaksi nevyšlo a postupně se vesele odkládá (ale bonusy pochopitelně byly) a teď když už to vypadá, že SLS snad na přelomu roku poletí, tak investice do HLS, (aby taky jaksi bylo kam letět a ty lety měly nějaký význam) je mizivá.
          Když si člověk poslechne grilování administrátorů NASA u rozpočtové komise, je podpora SLS na úkor ostatních programů až trapná. Každopádně na to další slyšení se těším, tohle rozhodnutí NASA by ho mělo pořádně okořenit.

  4. PavelX napsal:

    To jsem zvědav, jak se s tím poperou. Já myslím, že je to v současné době megalomanský projekt. Jen pro příklad uvedu start z Měsíce. Ta obří věc by při startu zaprášila vše v okruhu kilometrů. Bude potřebovat zpevněnou a rovnou plochu.

  5. Pavel Kralicek napsal:

    Je pravda, ze ted SLS, Orion ani Gateway nedavaji smysl a nejake prestupovani na Halo draze je jen takova nucena berlicka, ale i tak bych je uplne neodepisoval. Desitky let provazanych lobbistickych struktur to se jen tak neda odparat a SpaceX tady muze byt jen obetni beranek, ktereho NASA pouzije jen na ziskani vetsiho rozpoctu. Pri prvnich vetsich problemech pak reknou: “zkusili jsme to a vidite sami, pridejte nam a my se vratime ke starym kamaradum”…snad se to nestane, ale nedovedu si predstavit, ze by ty desitky mld USD jen tak bez nasledku vyletely oknem.

      • Kamil napsal:

        Gateway je ok. Akorát že by jí šlo vynést jediným letem StarShip za zlomek ceny SLS

        • KarelT napsal:

          Většinu modulů Gateway ale přeci SLS nevynáší, SLS vynáší hlavně Orion.
          Pokud by dokázal FH + Dragon nahradit Orion + SLS, pak ano SLS by byl zbytečný.

        • jonason185 napsal:

          Ovšem Spacex mohou všechny ty projekty přerůst přes hlavy a může zkrachovat. NASA zkrachovat nemůže a pokud si chtějí USA udržet dominanci v kosmonautice, nemohou se plně spoléhat pouze na komerční firmy. SLS má smysl. A Gateway ještě větší – zkoumání dlouhodobého vlivu kosmického záření mimo ochranné pole země. Spojení s Artemis je sekundární.

          • Radim Pretsch napsal:

            NASA vždycky „plně spoléhala na komerční firmy“. Většinu hardwaru, a vlastně všechen kritický, vyvíjeli a stavěly soukromé firmy mimo NASA.

            Ad Pavel Krajíček: Uvědomte si, že SpaceX je dnes stejně významným-vlivným hráčem jako Boeing, Gruman a ostatní „tradiční“ firmy. V kosmickém průmyslu už dneska vlastně nejsilnější. A k tomu samozřejmě patří i politický vliv, lobbing, etc. „Na pivo“ dnes kongresmani zajdou raději s někým od SpaceX. Protáčí větší peníze, má perspektivu, je významným zaměstnavatelem, je „in“. atd.

          • Dejmal napsal:

            Ta šance na krach tu samozřejmě je. Ale opravdu velmi malá. Musk teď patří k nejbohatším na světě a jistě by neměl problém prodat část akcií Tesly kdyby to bylo nutné. SpaceX nemá při fund raising akcích problém shánět další investory, dokonce si je může vybírat. Dále stačí aby Starhip zvládla let na LEO (i bez znovupoužití) a Starlink bude prakticky bez konkurence.

    • KarelT napsal:

      Gateway samozřejmě smysl má, je to vesmírná stanice. Lunární Starship vesmírná stanice rozhodně není.

    • yamato napsal:

      scenar so starymi a „osvedcenymi“ kamaradmi sa rozpadol na prach spolu s fiaskom Starlinera od Boeingu. V kongrese mozu byt silne lobisticke struktury, ale SpaceX sa do vsetkych sutazi hlasi s najnizsou cenou, a vacsinou nakoniec ako jedna z mala doda funkcny produkt. Americky danovy poplatnik to vnima a kongresmani zase vnimaju nalady verejnosti.

  6. Tinukedaya napsal:

    Moc zajimave. Ac fanda SpaceX tak jsem trochu doufal ve vyhru Dynetics. Jejich lander se mi asi libi nejvic.

    U Starship mam trochu strach jak ustoji pristani na nezpevnene nerovne plose (jako asi vsichni), i kdyz o tom uz urcite premysleli od sameho zacatku vyvoje. Uz se tesim, az budou testovat promenlive nastaveni nohou…

  7. Pajuc napsal:

    24,7 miliard dolarů pro NASA je hodně nebo málo v porovnání s předchozími léty? A kolik by potřebovala?
    Přece jenom je návrh SpaceX technicky nejodvážnější a je znepokojivé, že v tomto případě rozhodovala cena.

  8. Kamil napsal:

    To je bomba. Nejpřekvapivější rozhodnutí NASA od roku 1961 a vyhlášení letů na Měsíc. A tisíc otázek následuje: co tam proboha budou ti dva chudáci dělat? Ať přistanou rovnou všichni čtyři. A při druhém letu aspoň dvacetičlenná posádka

  9. KarelT napsal:

    Mě se to celkem líbí, lunární Starship je rozhodně mnohem reálnější než pilotovaná „normální“ Starship a to zcela zásadně – z hlediska bezpečnosti. Přistání bude probíhat úplně jinak a jednodušším způsobem než na zemi, nemusí procházet atmosférou, start bez posádky, atd.
    Zkrátka odpadne to, co je z hlediska bezpečnosti zatím nepřípustné pro lety s posádkou u takové lodi bez záchranného systému.

  10. Kamil napsal:

    Jak to bude? Předpokládá se, že tahle MoonShip bude vícenásobně použitelná? Ale podle mě, když by ji na LEO natankovali naplno, ona doletěla na HALO a přistála, zůstalo by jí příliš mnoho paliva jen pro samotný start, ale příliš málo, aby přistála a odstartovala podruhé. A jak by se tankovala a jak doplňoval náklad na HALO?
    Nebo bude jen jednorázová? Pak by plné nádrže potřebovala jen pro start ze Země, na LEO by jí stačilo dotankovat tak na 2/3 a po startu z Měsíce by se zahodila? V tom případě vysadit jen dva kosmonauty je plýtvání místem. V MoonShip je tolik prostoru, že by tam čtyřčlenná posádka mohla bydlet půl roku a ještě sebou mít 100 tun vybavení

  11. Hawk napsal:

    Pri soucasnem stavu projektu Starship je to mix optimismu a zbozneho prani.

    Cesta tam mozna,ale hodne velky orisek bude vratit v poradku lidi ve Starhipu zpet na Zem…
    A to ani neresim jak tak velky kolos pristane na Mesici a odleti zpet, jak dlouho potrva testovani pristavani na Mesici

    A kdyz budu konspiracni, jde mozna o to najit duvod proc dat SLS k ledu a cely mesicni projekt postupne odpiskat s tim ze se nedari ani SpaceX…

    Cina se v kazdem pripade stava velkym favoritem pro zlatou medail za prvni pilotovane pristani na Mesici ve tretim mileniu.

    • SFENCE napsal:

      Pokud se plany NASA nezmenili, lide budou startovat i pristavat na zemi v Orionu.
      Na StarShip tak zbude jen pristani a vzlet z mesice s lidmi.

    • Dejmal napsal:

      Jak jiz bylo zmíněno tato verze na Zemi přistávat nebude. Přistávací manévr na Měsíci je mnohem méně komplikovaný než na Zemi.

      Jediná konspirační teorie, která by možná dávala smysl je vzpoura v NASA proti kongresu. Můžete si být jistý, že toto rozhodnutí mnoho členů vlády nepotěší. NASA zde jasně dala najevo – měli jste nám dát víc peněz, můžete si za to sami.

      To s tím čínským favoritem myslíte vážně?

  12. Petr Šída napsal:

    Místo konspirací by možná bylo lépe si víc o projektu nastudovat, kde jste například přišel na to, že Starship bude vracet lidi na Zemi?

    Přistání na Měsíci je proti zemi mnohem jednodušší …

    • Hawk napsal:

      Jen dohady, v clanku se nic detailnejsiho nepise, navic je tam veta:
      „Otázka: Jak se bude Starship lišit od toho, co jsme zatím viděli veřejně?
      Odpověď: SpaceX by měla sama zveřejnit, co bude chtít. “

      Takze pokud mate nejakde dalsi zdroje na ktere me odkazujete k dostudovani, tak budu vdecny , kdyz sem uvedete odkaz, rad si je dostuduji.

      Jinak co je asi zrejme, ze na lunarni misi bude treba startu dvou nosicu…, jestli je to plus at si kazdy zodpovi sam

      A ciste muj osobni nazor, pokladam to za dost nekonzistentni reseni, a takove revolucni zmeny ve finale, kdy je zakladni koncepce hotova nekonci vetsinou dobre.

    • KarelT napsal:

      Přesně tak, přistání na měsíci je jednodušší, hlavně kvůli bezpečnosti. LM Apolla se taky buhvíjak netestoval, jeden let na LEO a jeden u měsíce. Já také nevěřím že současná koncepce Starship bez záchranného systému přistávající na Zemi bude v dohledné době pilotovaná, ale měsíční lander je něco jiného ! Pokud to zvládnou vynést nahoru a dotankovat, tak proč by to mělo být složitější než ostatní dva návrhy landerů.

  13. Jan Jancura napsal:

    To rozhodnutí NASA nechápu. SLS, Orion, lander a Gateway byly součástí jednotné koncepce, byly do rozhodnutí NASA nějak navzájem sladěny, ale Starship do toho nezapadá. Připadá mi to jak by letadlovou loď postavili pro přistání malého drona. Buď SH+SS a vyrobené SLS ponechat pro velké dálkové sondy, nebo ponechat dosavadní koncepci Artemis s klasickým landerem. Taková nekoncepčnost nakonec celý projekt zkomplikuje a prodlouží.

    • Radim Pretsch napsal:

      Podle mě to vypadá tak, „Měsíční SS“ bude o něčem jiném než SH+SS. Bude to čistý lander pro přistání na Měsíci, který bude postaven na společné technologii se systémem SH+SS. Ale bude sloužit jen pro lety mezi oběžnou dráhou Měsíce a jeho povrchem. V tom do stávající koncepce plně zapadá.

    • Malky napsal:

      „SLS, Orion, lander a Gateway byly součástí jednotné koncepce.“

      Toto je hodně daleko od pravdy. SLS a Orion původně vychází z projektu Constellation George Bushe, který měl vrátit Američany na Měsíc. Součástí Constellation byl i měsíční lander, ale Constellation pak byl zrušen a lander to nepřežil. SLS a Orion pak nějakou dobu byly vyvíjeny, aniž by bylo jasné k čemu se použijí. Mluvilo se o tom, že poslouží k cestám na Měsíc a Mars, avšak neexistoval konkrétní plán, a bylo očividné že scházejí nezbytné komponenty – například ten mésíční lander. Obama pak přišel s Asteroid Redirect Mission. Nejprve se mělo letět k asteroidu, pak se to změnilo, a kus asteroidu se měl dovézt pomocí automatické sondy k Měsíci, a tam ho měli astronauté zkoumat. Ale pak se na asteroid vykašlali, a nvou destinací se stala stanice u Měsíce – Gateway. Ale pak přišel Trump, a rozhodl (ignorujíc Gateway) že se Američané vrátí na povrch Měsíce. To bylo v roce 2020, přistát se mělo v roce 2024 a NASA stále neměla lander.

      Celé to snažení absolutně postrádá ucelenou koncepci, což je důsledek rozdílných politických sil, zájmů, střídajících se prezidentů a tak dále.

  14. Rubas Petr napsal:

    Co takhle nechat prostor fantasii: Měsíční Starship vyletí na LEO. Pak se s ní na LEO spojí několikrát Starship-tanker kvůli dotankování paliva. Poté se s ní na LEO spojí CrewDragon. Astronauti přestoupí do Měsíční Starship a odletí na povrch Měsíce. Po skončení mise odletí Měsíční Starship z povrchu Měsíce na LEO, kde se setká s CrewDragonem. Astronauti opět přestoupí a přistanou s vyzkoušeným CrewDragonem na Zemi. Měsíční Starship na LEO zase dotankuje pomocí Starship-tankeru a bude připravená na další misi. Zákazníkem (astronauti) může být NASA, ESA, JAXA, Indové, Brazilci, Indonésané, turisté, těžaři ……

  15. Jan Jancura napsal:

    Zajímalo by mne zda ta cena 3 mld. USD je jen za první měsíční Starship, a pak kolik budou stát další?
    Připadá mi to jako zoufalé rozhodnutí NASA z obav, že nové demokratické vedení USA není nijak nadšené z  financování měsíčního projektu a bude se jej snažit přiškrtit nebo docela zrušit a peníze věnovat na své zelené a sociální projekty.

  16. Tovy napsal:

    Za mne taky odvážné řešení (rok 2024 mi přijde nereálný, pokud se třeba bude testovat nepilotovaně u Měsíce, nebo řešit přistávací plocha).
    Na druhou stranu by to vyřešilo i lunární základnu – místa bude dost a netřeba vyvíjet a posílat další lodě a techniku. Buď se jí stane přímo SS, nebo naloží do jejího trunku a pak sestaví na místě.
    Ale stejně mi přijde sázka jen na jednoho koně (navíc ve všech ohledech dost ambiciózního)riskantní.
    Přinejmenším v prvnch letech, použít pro pár lidí místo dodávky autobus. Na druhou stranu, pokud to všechno vyjde, bude to stát az to.

  17. David R. napsal:

    Nedává příliš smysl, aby ve stotunovém kolosu odlétalo z Měsíce zpět pár človíčků. Obnáší to nutnost přistát se 100 až 120 tunami paliva na cestu zpět (za předpokladu, že loď se bude vracet téměř prázdná), omezuje to nosnost va směru tam na polovinu, zvyšuje to riziko zaboření nohou atd.
    Starship je celá vyvíjená tak, aby byla maximálně levná (zejména v nákladní verzi – a pro přistání na Měsíci by nepotřebovla ani tepelný štít), aby bylo možné jí prostě nechat být tam, kde vyloží náklad (zůstane i jako zásoba nerez oceli pro další generace). Dává mi smysl s ní např. dovézt na Měsíc 100 tun paliva pro nějaký malý lander, který by si s tím vystačil na mnoho letů, a mohl by pak vesele pendlovat mezi Měsícem a geteway. Dává mi smysl i obytný komplex přímo ve Starship. S motory na špici by se obytná část mohla i odpojit a přistát vedle „těla“, tím by se eliminovala potřeba jeřábu/výtahu.
    Malý lander by mohl i přelétat od „čerpací stanice“ na jiná místa na Měsíci. To by badatelům zásadně pomohlo. Mohl by to být současně i rover. Jsou to jen kola navíc – přetlaková kabina, systémy podpory života atd. netřeba mít dvakrát.
    Existuje prostě spousta lepších způsobů, jak využít Starship na Měsíci, než jako návratový prostředek pro pár lidí. Proto doufám, že ty informace, co nyní máme, jsou jen jakýsi nepřesný, možná i trochu zkreslený začátek, a že ve finálu se s toho vyklube něco smysluplnějšího.

  18. HM napsal:

    Nemohu se ubránit pocitu, že nejde o nic jiného než o pokus, jak program Artemis poslat do vytracena.
    Současná americká administrativa má, i přes proklamace, jiné priority (raději se o nich nezmiňovat) a svázání s nereálným megalomanským projektem je elegantním způsobem, jak projekt na trajektorii do nicoty nenápadně poslat.
    Vlastně to není velké překvapení. Nadšení fanoušků „velikého vizionáře“ na tom nic nezmění.

  19. Borin napsal:

    Hmm, přečetl jsem všechny reakce na zprávu a chápu, že volba té „rakety velké jak kráva“ překvapila hlavně kvůli nulové zkušenosti, nulové podobnosti. Vysvětluji si volbu mimo odůvodnění cenou i tak, že „oťukávání“ misemi vozícimi „jen“ vlajky, buginu a pár šutrů zpět už je za námi.
    Teď bude potřeba mise naplno ekonomicky zužitkovat. Zabydlet se na Měsíci. Nejdřív materiálem a stroji pro budování životní podpory. I když hodně sázím na roboty.
    Očekávám, že se materiál bude ve velkém na Měsíci nechávat a návrat bude volen úsporněji jen pro posádku. Neni přece mantra, že architektura měsíční StarShip nebude škálovatelná. Teď vidíme jen jeden vzor. Přijdou jistě u SpaceX další nápady- udělat z ní stavebnici, které části na Měsíci využijí (viz David R) jinak.

  20. FK napsal:

    Pokud bude program úspěšný (i když se spožděním), Starship by na rozdíl od ostatních landerů mohla umožnit něco podobného, co je zobrazeno v seriálu For all mankind. Tedy trvale osídlenou základnu u jižního pólu Měsíce. Už se těším na sledování vývoje.

  21. Pavelll napsal:

    Opravdu sokujici zprava. Jako fanda inzenyrsky rizene firmy Sx ji prekvapene vitam, ale stejne si myslim, ze u Mesice bude zapotrebi i mensi lander a casem na jeho vyvoje a nasazeni dojde.

    Jinak, diky za dukladne zpracovany clanek a taky fotku srovnavajici realne velikosti vsech 3 navrhu.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky, psali jsme to v časovém tlaku – článek vyšel dvě hodiny po začátku tiskovky. Naštěstí jsme věděli, že k vyhlášení dojde a tak jsme si mohli část povídání předpřipravit – například dosavadní vývoj programu HLS. Hodně také pomohlo, že se Mirek Pospíšil věnoval překladům otázek a odpovědí z tiskovky, zatímco já jsem mohl psát o samotném výběru. Pak stačilo jen obě části spojit a upřímně říkám, že se ten článek vcelku povedl – zvlášť s přihlédnutím ke zmíněnému časovému tlaku. 🙂
      Těší nás tedy, že se dílo líbí i čtenářům. 🙂

  22. Ivo napsal:

    Čím více se nad tím zamýšlím, tím více je jasné, že dny SLS, Orionu a pravděpodobně i Gateway jsou sečteny. Pokud to v roce 2024 má být tak jak plánuje NASA, pak je to jen kousek k tomu, aby se přesedalo z jiné lodě a případně přímo na LEO a nebo ještě další varianta, aby SS letěla k Měsíci s připojenou lodí jakožto záchrannou kapslí pro případ selhání SS. SpaceX bude muset dořešit ještě přeložení nákladu na LEO a pak bude mít zajištěnu dopravu Země – Měsíc v režimu bez ztráty vybavení a tedy jen za cenu paliva.

    A ještě jedna zajímavost, celý tento program vč. dvou letů má stát stejně jako jeden start SLS, která však nedopraví kosmonauty na Měsíc, ale jen kolem něj. 🙂

    • KarelT napsal:

      To jsou většinou nesmysly, dny vesmírné stanice Gateway určitě sečteny nejsou, SS není vesmírná stanice a ani tak není navžena. Pilotovaný Dragon lítat k měsíci a zpět zatím neumí a pilotovaná SS přistávající na Zemi hned tak nebude. Tudíž ani Orion není zbytečný. SLS by byl ze hry jedině pokud byl nějaký nosič schopný dopravit Orion k měsíci, což netuším.

  23. Pavelll napsal:

    No, bude hodne zajimave a dulezite, az nekdo spocita zda je technicky (palivove) mozne, by na orbite Zeme dotankovana Starship doletela k Mesici, pristala, odstartovala a vratila se na orbitu Zeme. Pokud by to alo zvladnout, tak to znacne zjednodusi celou akci.

    Navic to bude i bezpecnejai pro astronauty, protoze ve velke Starhip budou v pripade slunecnich erupci lepe chraneni nez v Orionu apod.

    • David R. napsal:

      Psal jsem včera to, na co se ptáte. V případě plně natankované lodi na LEO a nákladu 50 tun vám zbude po přistání palivo na cestu zpět dejme tomu ke Gateway s cca 10 tunami vybavení nebo jiné zátěže. Za přesnost ale neručím.
      Cestu zpět až na zem nepočítám, je tam vysoká návratová rychlost a nikdo neví jestli bude třeba brzdit a kolik.

      • Jan Jancura napsal:

        Musk někdy dříve prohlásil, že pokus na natankuje SS na vysoké eliptické dráze je schopen SS přistát na Měsíci a z něj se vrátit na Zem a přistát. Podle mého orientačního výpočtu je to teoreticky možné, závisí to zejména na poměru hmotnosti prázdné a plné SS, což věrohodně neznáme.
        Jinak, jak jsem psal dříve, tak pokud při testu dokáže SS, že může spolehlivě odstartovat z Měsíce a dopravit posádku na jeho oběžnou dráhu, tak nevím proč by ji nemohl vzít na palubu již přímo na Zemi? Ono by asi by bylo nemožné říci, že je SS je spolehlivá, pokud by byla samotná SH resp. SH+SS nespolehlivé, když mají obdobnou technologii.

        • Hawk napsal:

          Jan jancura: Asi byrokracie kvuli certifikaci human-rated nosice Superheavy a dalsich veci jako unikoveho systemu Starshipu v pripade nepovedenho startu ze Zeme.

          Jak jsem psal vyse, pokud najednou nevadi dva starty kvuli jedne misi k Mesici, tak se ztratilo spoustu casu. To se mohlo hledat reseni v zafinancovani FH ze strany NASA a pripadna kombinace Delta4H s Orionem a FH.
          Dalsi vec, SLS je po tomto reseni relativne zbytecna,mela spoustu nepratel od zacatu, hlavne kvuli nakladum na vyvoj, sice z pohledu federalniho rozpoctu jak plivanec v mori, ale to sem nepatri.
          Jak moc se to protahne a zda vubec dokonci , tezko rici,SLS je defacto hotova, ale Starship je ve vyvoji, Supeheavy je ve vyvoji, bude to mozna na dlouho, donesu si popcorn…

          • Hawk napsal:

            Pardon, opravai:
            „Jak jsem psal vyse, pokud najednou nevadi dva starty kvuli jedne misi k Mesici“
            Ne k Mesici, ale na povrch Mesice:
            „Jak jsem psal vyse, pokud najednou nevadi dva starty kvuli jedne misi na povrch Mesice“

            Na Gateway u Mesice , bude-li jaka, staci predpokladam stale koncepce SLS-Orion a FH pro vynaseni modulu stanice a zasobovani s Dragonem.

        • David R. napsal:

          Pokud připustíte možnost druhého tankování, potom je výhodnější dotankovat cestou zpátky. Proč tahat palivo na Měsíc a zpět?

          • Jan Jancura napsal:

            Na první pohled snad ano, ale ten tanker uveze jen cca 100 tun ale hlavně musí natankovat na parkovací dráze u Země tak samo jak ten měsíční Starship.

          • David R. napsal:

            Odpověď pro JJ:
            Sám jste přeci psal o tankování na vysoké eliptické dráze…. Nemyslím že tanker bude mít separé nádrže pro 100 tun. Proč? Bude mít prostě nádrže na 1300 místo 1200. A to se celé natankuje na LEO. Na vysokou eliptickou dráhu dopraví cca 500 tun. Na gravitační zachycení u Měsíce dopraví 470 tun a na nízkou oběžnou dráhu Měsíce 370 tun.
            Takže vtip je v tom, že kdyby byl nějaký opravdu malý lander…

  24. MPOCH napsal:

    Uff, dlouha, ale dobra diskuze. Jeste jedna uvaha, ktera tu, myslim, nezaznela – na tema, proc uspela SpaceX: 1. Byla asi nejlevnejsi (jasne), 2. Muze to byt i dalsi financovani SpaceX (SS/SH) pro cestu k Marsu.

    Drive jim dali penize jako jedne ze 3 vybranych firem na rozpracovani konceptu, ted na letovy hardware, ktery bude fungovat „za humny“ ve vesmiru, coz asi vyrazne zlevni dovyvoj pro cestu k Marsu…

  25. Michal Andrej napsal:

    Logická voľba. NASA si nemôže politicky dovoliť, aby Starship pristála na Mesiaci skôr ako Artemis.
    Takže sa realizovalo heslo – keď ich nemôžeme poraziť, tak sa s nimi spojíme.

    • Dušan Majer napsal:

      SpaceX neměla v plánu přistát se Starship na Měsíci, dokud se nepřihlásila do HLS. Pouze jednou ukázala vizualizace Starship na Měsíci, ale to bylo součástí více obrázků, co vše může zvládnout. Konkrétní plán tam ale nebyl.

    • KarelT napsal:

      To je nesmysl, SpaceX by sama na měsíci jen tak nepřistála, určitě ne tak rychle. Musela by vyvinout nejen měsíční SS, ale i nějak tam a zpět dopravit posádku a to je další zásadní oříšek. To NASA financuje měsíční Starship, i tak to nebude pro SpaceX legrace, než zprovozní SH a tankovací SS aby se vůbec mohla k měsíci vydat.

      • Hawk napsal:

        Kdyz se nebude darit, tak muze Elon vse zredukovat a zjednodusit(velikost, motory), pouzit jenom to nejlepsi co dosud vyvinul a co umi, a posadit na FH. I tak muze mit modul uctyhodnou nosnost.

        Hodne napovi zda se do konce roku podari vynest Starship na SHVY do vesmiru. A hlavne, zda bude umet spolehlive pristavat z nekolika km na zem a opet vzletnout, coz ,jak se ukazuje, muze byt narocnejsi.A az zvladne i ruzne tereny, tak hura na testovani na Mesici. Posadka z Gateway bude mit alespon na co koukat.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.