SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

Pokud se nic nepokazí, měly by se  19. dubna v 9:30 našeho času roztočit rotory vrtulníku Ingenuity až na 2400 otáček za minutu a stroj by se měl odlepit od povrchu Marsu, vystoupat do výšky zhruba tří metrů, kde zůstane půl minuty viset a pak autonomně přistane na místě, odkud se vznesl. Vše bude ze vzdálenosti několika desítek metrů sledovat rover Perseverance, přes který se také budou odesílat veškerá naměřená data a snad i fotografie. Data by měla na Zemi dorazit kolem 12:15 a na stejný čas NASA plánuje i spuštění přímého přenosu z řídícího střediska. Jelikož se jedná o historický okamžik, který zatím v kosmonautice nemá obdoby, je mezi veřejností o tyto novinky oprávněný zájem. Dnes Vám proto nabízíme článek, ve kterém najdete nejen přehrávač přenosu od NASA, ale i psaný online přenos, který rozjedeme v pondělí kolem poledne.

Je fér říct, že zatím není jisté, co konkrétně se dozvíme. Nikdo nemůže zaručit, zda budou už v rámci přenosu zveřejněny nějaké fotografie, nebo dokonce videa. Zcela jistě bychom se však měli dozvědět, jak první z pěti testovacích letů Ingenuity dopadl. Věřme, že zprávy budou dobré.

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/…flight-on-mars-as-soon-as-monday/
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1383488593134379008

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

66 komentářů ke článku “SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi”

  1. Ergin napsal:

    Proč se o výsledku dozvíme až tak dlouho po letu?

  2. bouche napsal:

    Má vrtulník nějaký způsob očištění solárního panelu, pokud při letu dojde k jeho zaprášení při nízkém letu?

  3. Honza Valecka napsal:

    Jak daleko dokáže marsovská atmosféra nést zvuk? Donese se vrčení Ingenuity těch asi 50 m k Perseverance? Máme šanci, že uslyšíme, jak letí?

  4. MartinKozak napsal:

    Na stránkách NASA jsem četl, že navrhli 2 opravné softwary kvůli problému Ingenuity na Marsu a jeden z nich byl nahrán do vrtulníku. Tak uvidíme zda se to podaří

  5. JirkaCV napsal:

    Zaujal mě stín vrtulníčku. Čím to fotili? Vrtule se točí rychlostí 40 ot/s a přesto je jejich stín ostrý.

  6. Tinukedaya napsal:

    Neskutacne jak rychla musi byt ta navigacni kamera. Kdyz vezmu jakou rychlosti se toci rotory a jak ostre jsou videt v tom stinu?!

    • Anthraxxx napsal:

      Stroboskopický efekt pri rotujúcich predmetoch je známy. Teda jav, keď sa zdá, že rotujúca vrtuľa ako keby stála, alebo rotovala opačne. Ale rotujúce predmety sú neostré a medzi nimi je rozostrený obraz. Viď vrtule lietadiel pri určitých otáčkach. Tá NASA uverejnená fotka tieňa Ingenuity na povrchu Marsu „vraj za letu“ je nemožná. Oba protichodne rotujúce rotory, ktorých rotácia je určite rozdielna v rámci milisekúnd, nevytvoria tak ostrý tieň a v ešte tak náhodnom tvare kríža. A medzi listami, kde by mal byť obraz rozmazaný, tak je vidieť „povrch Marsu“ v plnej ostrosti. Prepáčte, Kľudne zmažte môj príspevok, ale toto nieje podľa mňa skutočná fotka. Možno sa niečo stalo, a treba čas na „úpravu“. Držím palce všetkým tvorcom vesmírnych sond, ale radšej priznajme nezdar, ako by sme mali podvádzať. Uvidíme 🙂

      • Dušan Majer napsal:

        Tak tohle u nás nemá co dělat! Konspirační teorie šiřte jinde. Tohle je moje první a poslední varování. Další už v případě opakování nepřijde.
        To, že si nedokážete představit, jak by to mohlo vzniknout, vás neopravňuje k tomu, abyste vznášel podobně drzá obvinění expertů. To si pište na novinky nebo někam jinam. U nás si zakládáme na faktické diskusi, kam senzacechtivé konspirační teorie nepatří. Na tuto zprávu nereagujte, protože tady o tom nehodlám diskutovat. Oznámil jsem vám naše stanovisko.

        • Anthraxxx napsal:

          Prepáčte, pán Majer, je to iba môj názor na fyziku. Ale ak môj rozdielny názor na americkú sondu a jej fungovanie uráža Vaše proamerické ego, tak ma kľudne vymažte! Ja som napísal slušný príspevok, ale asi som sa dotkol USA, že? Nevysvetlil ste mi moje námietky, zato ma urážate za hoaxy a chcete ma vymazať. Poslúžte si, pravda raz výjde najavo. Pekný večer.

          • Dušan Majer napsal:

            Člověče, vy jste totálně mimo! Jakou roli v tom hraje skutečnost, že je o americkou sondu a jak jste pro boha živého došel k tomu, že mám proamerické ego? To mne hluboce uráží! Na našem webu měříme všem stejně. Nechápu, jak můžete mít mozek zatemněný politikou, že ji taháte i do věcí, kam se absolutně nehodí.
            Na našem webu jste vyprodukoval exkrement v podobě konspirační teorie. U nás nemají žádné konspirační teorie místo. Je to hnůj, který uráží zdravý rozum. Váš komentář pravda vyjde najevo je k smíchu. Úplně stejně kvičí i dementní konspirátoři popírající existenci programu Apollo. Desítky let uplynuly a žádná jejich pravda najevo nevychází. Čím to asi bude? Možná tím, že jejich dementní konspirační teorie není reálná a nikdy se tak nemůže potvrdit. U vašeho výmyslu je to stejné. Jste trapný a k smíchu. Ne tím, že jste se spletl, na to má právo každý. Vaše trapnost je zahnízděná v tom, že věříte konspiračnímu hnoji, který šíříte a pak se ještě úplně zcestně pouštíte do úvah o tom, že na to má vliv, že je Ingeunuity americký projekt. Tohle zdravý mozek nevymyslí, pouze zaslepenec, což mne ale nepřekvapuje, protože konspirační teorie všeho druhu většinou šíří lidé, kteří to nemají v hlavě úplně v pořádku.
            Ban dostáváte nikoliv za to, že byste se dotkl USA. Stejně bych reagoval, kdybyste napsal podobný konspirační hnůj na jakoukoliv jinou kosmickou sondu z libovolného státu. Ban dostáváte za šíření konspirační teorie i za nerespektování mého nařízení. Napsal jsem, cituji: „Tohle je moje první a poslední varování. Další už v případě opakování nepřijde. (…) Na tuto zprávu nereagujte, protože tady o tom nehodlám diskutovat. Oznámil jsem vám naše stanovisko.“ Přesto jste vyplodil reakci, ve které jste neprojevil ani náznak omluvy za svou konspiraci. V takovém případě nemám jinou možnost. Varování jsem dostal, vy jste se nejenže nepoučil, ale ještě jste svou hloupou konspirační teorii povýšil o řád výše. Gratuluju a sbohem. O takové uživatele, kteří mají hlavu zaslepenou politikou a konspiracemi, tu opravdu nemáme zájem.

          • Josef Somik napsal:

            Anthraxxx: Váš problém spočívá v tom, že porovnáváte své znalosti a názory s realitou, ale když v tom porovnání vznikne rozpor, tak začnete tvrdit, že špatně je ta realita.
            Protože jinak by jste musel připustit, že špatně jsou vaše znalosti a názory, no a něco takového přeci není možné!!! že…..

            Tímto způsobem vzniká mnoho konspirací.
            Chce to jen trochu pokory a nebát se aktualizovat své znalosti a přehodnotit názory.

            A pokud je toto web pana Majera, tak musíme respektovat jeho pravidla, jestli tu chceme psát své názory.

          • Dušan Majer napsal:

            Stačí jen být slušný a nešířit lži, což většina uživatelů dělá a za to jim patří dík. 😉

        • Ferda napsal:

          Je to tak. Kdyby si pan dal aspon tu minimalni praci a trochu zapojil hlavu, zjistil by, ze na te fotce neni nic zvlastniho. Rotory se toci 2400 RPM, to vychazi 40 ot/s tedy na jednu otocku 25 ms. Vzhledem k tomu, ze expozicni cas se i v bezne dostupnych fotoaparatech pohybuje od 1/4 ms do 1 s, tak na te fotce nevidim nic tak moc zvlastniho. Navic, podle stinu to vypada, ze to fotili kolem poledne, tedy meli by mit na foceni docela dost svetla.

          Tak takovouhle zakladni uvahu, muze ucinit myslim skoro kazdy. Jenze myslet boli ze ano… a navic co cekat od nekoho, kdo si da prezdivku Anthrax.

          • Dušan Majer napsal:

            Jak ukázala reakce dotyčného, tak myšlení asi nebude jeho silná stránka – soudě podle jeho totálně nepochopitelného názoru, že v celé věci hraje roli politika. Ale žádný strach, tenhle konspirátor už sem psát nebude. Na našem webu nikdy nebudou mít konspirace místo.

        • David R. napsal:

          No, i když je příspěvek toho pána napsán trošku provokativně, tipnul bych si, že pán prostě jen nezná rozdíl mezi videem a fotografií. Že ve videu se úmyslně nedává krátká expozice, protože „máznutí“ pohyblivých objektů vnímá mozek lépe než stroboskopické zobrazení. Zatímco jednotlivou fotku jde klidně udělat expozicí 1/10000 s. Za tuto dobu se rotor otočí o 1,5 stupně, což v daném rozlišení nelze vidět.
          Fotka je za plného Slunce, i když na Marsu, takže je to stále aspoň nějakých 50.000 lux a CMOS senzor zvládne za těchto světelných podmínek takto krátkou expozici „s prstem v nose“.
          Tipnul bych si, že se šetřilo na váze hardwaru, kamerka tedy nemá stabilizaci a proto je úmyslně nastavená na takto krátkou expozici.

          • Dušan Majer napsal:

            Po technické stránce máte pravdu, ale co se týče konspirace, tak pán moje podezření definitivně potvrdil ve své reakci.

      • Petr Scheirich napsal:

        Stroboskopický jev se uplatňuje tehdy, když je pořizováno (nebo přehráváno) více snímků nějakou rychlostí (čili video) a snímaný objekt se pohybuje nebo otáčí.
        Zde jde o jeden jediný snímek – se stroboskopickým jevem to tudíž nijak nesouvisí.

        Pohyb objektu během expozice snímku se samozřejmě projeví vždy; čím bude expozice kratší, tím se projeví méně. V případě Ingenuity se konce listů rotoru při expozičním čase 1/20000 s (nic extrémně neobvyklého, snímek byl pořízen se Sluncem téměř v nadhlavníku a osvětlení na Marsu je jen cca 2x nižší než na Zemi) posunou o 8 cm. To úplně klidně na snímku být mohou (ostatně tady je snímek v normálním rozlišení: https://mars.nasa.gov/resources/25818/ingenuitys-first-black-and-white-image-from-the-air/).

        Okraje začátku a konce rotoru nemají důvod být rozmazané. Expozice začala, rotor byl v nějaké poloze a tudíž zadní okraj jeho stínu je v tento moment ostrý. Expozice probíhala, rotor se trochu posunul. Expozice skončila, přední okraj rotoru je v mírně nové poloze, ale protože expozice skončila naráz na celém snímku, je přední okraj stínu ostrý.

        Ostastně, to, že se rotor hýbal, je ze stínu právě krásně patrné, protože stín listů rotorů je na první pohled světlejší než stín těla roveru, které bylo v klidu.

        Poslední efekt, který často způsobuje rozmazání nebo pokřivení (v závislosti na konkrétním provedení závěrky) pohybujícího se objektu, je způsoben mechanickou závěrkou snímače. Té nějakou dobu vždy trvá, než odkryje/zakryje snímač, a světlo rychle se pohybující objektu se pak objevuje (a mizí) na různých částech snímače v různou dobu, což způsobuje pokřivení/rozmazání.
        Kamera na Ingenuity, kterou byl snímek pořízen, nemá mechanickou závěrku, ale elektronickou – celý snímač zahájí/skončí expozici naráz na celé své ploše.

        • Honza Valecka napsal:

          „Ostastně, to, že se rotor hýbal, je ze stínu právě krásně patrné, protože stín listů rotorů je na první pohled světlejší než stín těla roveru, které bylo v klidu.“
          Jak by tohle mělo fungovat? Světelným paprskům by mělo být jedno, jestli je blokuje statický, nebo pohyblivý předmět, ne? Rozdíl by měl být právě jen na těch hranách, kde je po určitou část času otevření závěrky světlo a část stín, ale uprostřed listu by to mělo být zastíněné celou dobu, ne? Rozhodně neříkám, že je snímek falešný, naopak, ale zajímalo by mě, čím jsou ty odlišné barvy stínu způsobené. Vypadá to, jako by listy bylo poloprůsvitné, což je nejpravděpodobnější vysvětlení, ale zatím jsem neviděl nic, co by tohle vysvětlení podporovalo. Alternativně mě napadly nějaké zajímavé jevy jako fluorescence/fosforescence podloží, kde by mělo světlo nějaký doběh po zastínění, ale tomu vůbec nevěřím. Leda snad ještě je to snímané v optické části spektra? Nemůže tam prosakovat IR a to, co vidíme, je, že zastíněná oblast je chladnější, než oblast pod rotory?

          • Jiny Honza napsal:

            Původně jsem myslel, že je to výškou na terénem, ale to je blbost. FV panel je nejvýš a je tmavý. Tak to asi budou ty průsvitné listy. U mého vrtulníku průsvitné jsou, teď jsem se byl podívat. 🙂

        • Jiny Honza napsal:

          Co se týče rychlosti závěrky, 1/20 000 tedy zrovna moc obvyklá expozice není. A u velké části CMOS snímačů se obraz načítá po řádcích. Takže elektronická závěrka je sice rychlá, ale pro každý řádek se „zavře“ jindy. Výsledkem pokusu o vyfocení vrtule dnešním normálním foťákem by byly čtyři hodně zakřivené šavle:
          https://en.wikipedia.org/wiki/Rolling_shutter#/media/File:Jamtlands_Flyg_EC120B_Colibri.JPG
          Tím samozřejmě nechci říct, že to takhle vyfotit nejde. Jen to není tak úplně samozřejmé a jednoduché.

          Stín listů rotoru není světlejší proto, že by se hýbal. To by byl světlejší na krajích a uprostřed tmavý. Světlejší je proto, že je výš než tělo Ingenuity.

          Obecně je ta fotka velmi neobvyklá. Je to focené rybím okem z malé výšky, takže stíny jsou díky tomu překvapivě ostré a kontrastní. Navíc je povrch v tom místě docela rovný. Vůbec se nedivím, že se někdo podivuje.

          • Petr Scheirich napsal:

            „Stín listů rotoru není světlejší proto, že by se hýbal. Světlejší je proto, že je výš než tělo Ingenuity.“

            – Ještě výš, než listy rotoru, je panel fotovoltaických článků, který se taky nehýbe. Jeho stín je ten nejtmavší obdélník uprostřed (pod nímž vyčuhuje stejně tmavé tělo) …

            „To by byl světlejší na krajích a uprostřed tmavý.“

            – Proměřil jsem si snímek v grafickém editoru – jas stínu listů roste od hodnoty cca 90 těsně u těla na hodnotu cca 115 na koncích listů (na škále 256 úrovní šedi).

            „A u velké části CMOS snímačů se obraz načítá po řádcích. Takže elektronická závěrka je sice rychlá, ale pro každý řádek se zavře jindy.“

            – Ano, to je rolling shutter. Tato kamera má global shutter, kde expozice začíná a končí na celém čipu najednou.

          • Invc napsal:

            Chybějící IR filtr foťáku a listy vrtule průsvitné v IR spektru?

          • Josef Somik napsal:

            Petře Scheirichu, píšete, že ta kamera má global shutter a expozici 1/20000s. Můžete mi prosím poslat odkaz na technické specifikace té kamery? Já to nemohu nikde najít. Jediné, co jsem zjistil je, že kamera má rozlišení 0,5Mpix, ale snímek je zveřejněn ve velikosti 0,79Mpix.
            Jinak, jak pracuje mechanická závěrka, konkrétně v DSLR, je možné si prohlédnout na YT.
            https://youtu.be/CmjeCchGRQo?t=169 😉

          • Petr Scheirich napsal:

            Josef Somik: specifikace kamery je zde (strana 13): https://trs.jpl.nasa.gov/bitstream/handle/2014/46229/CL%2317-6243.pdf

            Navigation (NAV) Camera. This is a global-shutter, nadir pointed grayscale 640 by 480 pixel sensor (Omnivision OV7251) mounted to a Sunny optics module. It has a field-of-view (FOV) of 133 deg (horizontal) by 100 deg (vertical) with an average Instantaneous Field-of-view (IFOV) of 3.6 mRad/pixel, and is capable of acquiring
            images at 10 frames/sec.

            Jakou nejkratší expozici ta kamera dokáže, to nevím, těch 1/20000 s byl jen příklad. (Jen pro úplnost, aby se někdo nezačal pitvat v tom, že frame-rate kamery je 10 fps: expozice snímku může být samozřejmě mnohem kratší než frame rate, ten je ovlivněn především dobou vyčítání snímku z čipu a jeho následným ukládáním v nějaké mezipaměti.)

          • JirkaCV napsal:

            Tak to já bych se zdovolením povrtal. Ale jenom z čisté zvědavosti.
            Předpokládám, že ten přístroj má čistě elektronickou uzávěrku. Takže při dostatečném osvětlení zvládne teoreticky i snímek při 1/32000s. Nevím, jak je na tom onen procesor od Sunny (Sony?), ani jak světlé to sklo je. Pak bychom se k tomu ostrému snímku mohli přiblížit.

  7. TomasH napsal:

    Aká je predpokladaná životnosť vrtulníčku?

  8. David R. napsal:

    Ingenuity je možná průkopníkem levné kosmické turistiky na Marsu. Ta může vypadat dost podobně. Tak jako Japonci, co si v Praze nafotí památky a pak si je prohlížejí až doma, virtuální turista, doma na gauči, si zaplatí na Marsu v půjčovně malý vrtulníček. Nastaví si trajektorii, a za půl hodiny mu přijde 3D video „jeho“ letu. Něco ho zaujme, nastaví si další kousek letu atd. Na Měsíci to bude podobné, trochu víc online, ale jen rover, velikosti dnešních RC modelů.

  9. ESA 1 napsal:

    Co je volací značka (souvisí to s volání značkou ingenuity).

  10. HM napsal:

    Na tom vrtulníčku je mimo jiné skvělé to, že většina softwaru, který v něm běží, je zveřejněna jako vcelku standardní Open Source projekt – viz. https://github.com/nasa/fprime . Takže se to v nějaké podobě opravdu dá rozjet a studovat doslova i doma.
    Co jsem ale nenašel jak já, tak někteří mí kolegové (možná jen špatně hledáme), je to co běží „vespod“ v těch dvou mikrokontrolérech, které se starají o samotné řízení letu v reálném čase (FC – Flight Control). V obou to bude hodně podobné, pokud ne identické – pracují paralelně nad daty ze stejných senzorů pro případ výpadku jednoho z nich.
    Je-li tady někdo se stejným zájmem a narazil na jakoukoliv stopu 🙂 budu rád, když se v nějaké diskusi na téma Ingenuity podělí.
    Kompletní proprietární RTOS? Jednoduchý cyklický plánovač s nějakým BIOSem? …?

  11. Josef Somik napsal:

    Je úžasné jak dobře to létá v takovém mrazu a řídkém vzduchu.
    Jen jsem si říkal, že se asi při vzletu zvedne hodně prachu a bude špatně vidět kolem. Ale zdá se, že to s tím prachem nebude takový problém. V té řídké atmosféře si ten prach zase sedá rychleji než na Zemi.

    Díky za komentovaný přenos. 😉

  12. MilanV napsal:

    Také děkuji za „reportážní pokrytí“ celé akce přes celý den. Byl jsem moc rád u toho, aspoň takhle online. Je to úžasná událost a jako každý experiment je to i pěkná příležitost k zajímavým otázkám o technice i o fyzice. Jen musejí být korektní a ne konspirační 🙂

  13. Pavelll napsal:

    Jen nahrubo jsem si spocital jaka je obvodova rychlost vrtuli:

    Pri otackach 2400 1/min tj. 40 1/s a prumeru 1.2 m je to 150 m/s na obvodu a vic nez 75 m/s ve stredu listu rotoru. Tomu bude odpovidat i rychlost proudeni vzduchu imho (nejsem tedy designer vrtulniku ;-))

    A to jsou rychlosti proudeni, pri kterych bude nad rotorem, tj. v oblasti solarniho panelu, velmi silne vireni.

    ——

    Na wikipedia.en uvadeji rychlost konce listu vrtule 0.7 Mach (nevim ovsem jaka je rychlost zvuku v ridke marsovske atmosfere).

    Ale jeste dulezitejsi pro cisteni solaru je tam uvedena maximalni horizontali rychlost 10 m/s. Pri takove horizontalni rychlosti bude cisteni solarniho panelu zajisteno i bez vlivu prace vrtule 😉

    Takze doufam, ze cisteni solarni panelu nebude problem a Ingenuity udela nasobne vice letu nez ma planovano 🙂

  14. Borin napsal:

    Tohle by mělo být 57 sekund „všech“ snímků letu Ingenuity:
    https://youtu.be/wMnOo2zcjXA

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.