Tento týden přinesl tolik zásadních novinek, událostí a momentů, že se tomu až nechce věřit. V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní se na řadu z nich podíváme. Hlavním tématem Kosmotýdeníku však bude dnešní překročení jedné nehmatatelné hranice sondou New Horizons, která se nachází ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Dalšími tématy budou přípravy na mise Crew-2, přistání Sojuzu MS-17 a třeba i let rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

New Horizons se přidala ke králům

Kosmonautika je plná symbolů, rekordů a překračování hranic. O jednom takovém překročení bude i dnešní článek. Sonda New Horizons agentury NASA se proslavila jako první lidmi vyrobený objekt, který proletěl kolem trpasličí planetky Pluto, a následně si přidala vůbec první průlet kolem objektu Kuiperova pásu. Právě dnes (18. dubna) New Horizons překročila vzdálenost padesáti astronomických jednotek od Slunce a stala se tak teprve pátou kosmickou sondou, které se této mety podařilo dosáhnout! Připomeňme, že astronomická jednotka se počítá jako průměrná vzdálenost Země od Slunce, což je přibližně 150 milionů kilometrů.

Aktuální poloha NH, Voyagerů a Pioneerů
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nejzásadněji tuto vzdálenost vnímají v řídicím středisku, kde stále narůstá doba potřebná k odeslání a přijetí příkazu od sondy. Když byla sonda v roce 2006 vypuštěna, komunikovala se Zemí prakticky online, nyní 7,5 miliardy kilometru daleko od Země cesta signálu k sondě trvá sedm hodin a středisko se potvrzení přijetí příkazů dozví až za dalších sedm hodin, kdy odpověď dorazí zpět k Zemi. New Horizons je teprve pátou sondou, která se dostala tak daleko. Připojila se tak ke králům průzkumu sluneční soustavy, kterými jsou sondy Pioneer 10 a 11 a samozřejmě Voyager 1 a 2. „Je těžké si představit tak obrovskou vzdálenost,“ konstatovala Alice Bowman, vedoucí provozu mise New Horizons v Laboratoři aplikované fyziky Johns Hopkins v Laurelu v Marylandu. „Jedna věc, díky níž je tato vzdálenost hmatatelná, je, jak dlouho nám na Zemi trvá, než potvrdíme, že sonda přijala naše pokyny. Od téměř okamžitého na současných řádově 14 hodin. Díky tomu je extrémní vzdálenost takřka hmatatelná.“

Při této příležitosti se sondě New Horizons podařilo vyfotografovat hvězdné pole, ve kterém je jedna ze zmíněných sond. Voyager 1 je na snímku samozřejmě neviditelný, jelikož je tak daleko naprosto titěrný a tudíž od něj odražené světlo nemají palubní přístroje sondy žádnou šanci zaznamenat. Tady máme další prvenství. Ještě nikdy žádná sonda v Kuiperově pásu nefotografovala jinou sondu. Je to sice prvenství vratké, ale rozhodně je to pěkná zajímavost. Voyager 1 je mimochodem již v mezihvězdném prostoru a tak New Horizons fotil ještě vzdálenějšího průzkumníka, než je on sám.

Ve žlutém kroužku se nachází Voyager 1 – není však samozřejmě vidět, vzdálenost mezi NH a Voyagerem je přes 18 miliard kilometrů
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Tento snímek vznikl již 25. prosince minulého roku, když se palubní kamera LORRI, která je vlastně malým dalekohledem, nasměrovala na místo, kde letí zmíněná sonda. Voyager 1 je nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt a první sonda, která prokazatelně opustila sluneční soustavu (tady je myšlena hranice tvořená dominantním vlivem slunečního větru). Voyager je od Slunce vzdálený 152 astronomických jednotek, tedy 22,9 miliardy kilometrů a zároveň byl v době snímkování od sondy New Horizons vzdálen 18 miliard kilometrů. Většina objektů na snímku jsou hvězdy a některé z bodů jsou i galaxie. „Je to pro mě strašidelně krásný obraz,“ řekl Alan Stern, hlavní manažer programu New Horizons z Southwest Research Institute v Boulderu v Coloradu. „Ohlížet se zpětně na let New Horizons ze Země do vzdálenosti 50 AU se nejvíce podobá snu,“ pokračoval. „Let sondou napříč celou naší sluneční soustavou, aby prozkoumala Pluto a Kuiperův pás, se před New Horizons nikomu nepovedl. Většina z nás v současném týmu byla součástí této mise i v době, kdy to byl jen nápad, a za tu dobu naše děti vyrostly a naši rodiče a my sami jsme pěkně zestárli. Ale co je nejdůležitější, udělali jsme mnoho vědeckých objevů, inspirovali jsme nespočet vědeckých prací a dokonce jsme se zapsali do malé kosmické historie.“

Připomeňme, že sonda New Horizons svoji cestu zahájila 19. ledna 2006, kdy odstartovala ze Země. Stala se tehdy nejrychleji vypuštěným objektem z naší planety, když jí raketa urychlila na úctyhodných 58 500 km/h vůči zemi. V roce 2007 sonda provedla gravitační manévr u Jupiteru, který jí zkrátil cestu k Plutu o tři roky a navíc umožnil vyfotografovat slabý prstenec tohoto obra sluneční soustavy. V červenci 2015 započalo první pozorování trpasličí planety Pluto, po kterém následovalo v té době nejvzdálenější setkání kosmické sondy s kosmickým objektem. Tento rekord byl pak pokořen, když na Nový rok 2019 New Horizons proletěl kolem planetky Arrokoth, kdy lidský výtvor vůbec poprvé navštívil nějaký objekt z Kuiperova pásu.

Nyní sonda letí stále dál od Slunce a na Zemi se ve spolupráci s palubními přístroji sondy hledá další možný objekt, kolem kterého by sonda mohla proletět. Sonda mezitím sbírá informace o slunečním větru a kosmickém prostředí v těchto vzdálených končinách. Dle aktuálních analýz stavu radioizotopového zdroje energie by pak sonda měla být aktivní nejméně do konce dvacátých let.

Kosmický přehled týdne:

Z Marsu dorazily dobré zprávy, když se ukázalo, že vrtulníček Ingenuity, který má ověřit řízený let v atmosféře Marsu, úspěšně provedl předletový test. Tento test se opakoval proto, že při minulém testování se řídicí počítač tohoto stroje v daném časovém limitu nepřepnul z předletového do letového módu. Na Zemi proto byla vytvořena softwarová oprava, po které musely být systému Ingenuity znovu kompletně prověřeny. Páteční test už dopadl skvěle a letu bychom se tak mohli dočkat již v příštím týdnu – dle aktuálních zpráv již v pondělí.

Dvacátého druhého dubna by se z rampy 39A na Floridě měl vznést Falcon 9 s lodí Crew Dragon Endeavour na druhou operační misi Crew-2 na Mezinárodní kosmické stanici. Vůbec poprvé poletí již jednou použitá komerční raketa s již jednou použitou komerční kosmickou lodí s posádkou na palubě. Posádku tvoří velitel Robert Shane Kimbrough z NASA, Katherine Megan McArthur jako pilot také z NASA, japonský astronaut Akihiko Hošide a první evropský astronaut, který se proletí na Crew Dragonu, Thomas Pesquet. Raketa Falcon 9 se již nachází i s lodí na rampě. Posádka se k sestavě již vypravila podívat a vše směřuje ke startu v plánovaném termínu. Podívejte se na snímky z posledních dní.

Výjezd sestavy Falconu 9 s lodí Crew Dragon
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Vztyčování Falconu 9 na rampě 39A
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Statický zážeh Falconu 9
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Posádka mise Crew-2
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

V sobotu v 06:55 SELČ úspěšně přistála ruská kosmická loď Sojuz MS-17, která přivezla tři členy dlouhodobé expedice na ISS. Na palubě byli Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kathleen Rubins. Podívejte se na fotografie z jejich úspěšného přistání. Na ISS zůstala standardní sedmičlenná posádka, kterou před týdnem doplnil Sojuz MS-18. Nezůstane to však na dlouho, protože se má 24. dubna připojit Crew Dragon společnosti SpaceX s čtyřčlennou posádkou.

Sojuz MS-17 na padáku
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Přistání návratové kabiny Sojuzu MS-17
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Posádka Sojuzu MS-17 po přistání na fotografii s personálem, který zajišťuje vyzvednutí posádky
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/

Přehled z Kosmonautixu:

Nyní je ten správný okamžik si připomenout všechna témata, kterým jsme se během týdne věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně podívat. Týden jsme otevřeli tématem, které se věnovalo odolnosti proti prachu budoucích materiálů, které budeme posílat na Měsíc. Technologie je také vhodná pro odrážení slunečního záření. Počátek týdne byl však především ve znamení šedesátého výročí od prvního letu člověka do kosmického prostoru. Vítězem se tehdy stal Jurij Gagarin. Poměrně netradičním způsobem jsme si připomněli i první let raketoplánu, který proběhl v roce 1981. Jak se mohly takové raketoplány jmenovat? Přes všechna výročí jste však nepřišli o další díl úterního seriálu o plánované vojenské stanici MOL. Nyní už ale zpět k aktuálnímu dění. Již druhá družice se dočkala kýžené asistence programu MEV, který jí tímto prodloužil život na oběžné dráze. NASA také představila několik opravdu zajímavých inovativních projektů, které bude i nadále podporovat. Na kraj kosmického prostoru nakoukla další úspěšná mise rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Start i přistání jste mohli sledovat živě. Představili jsme vám také jednu historickou kuriozitu. Podívali jsme se na nejdříve narozeného kosmonauta. Poměrně netradičního testování se dočkal radar, který ponese cubesat, jenž se vypraví zkoumat dvojplanetku Didymos. K otestování radaru se použil dron. Kosmická loď Crew Dragon, která již jednou letěla do kosmického prostoru, je opět připravena ke startu. Další živý přenos, kterého jsme se tento týden dočkali byl návrat kosmické lodě Sojuz MS-17 zpět na Zemi. Zásadní zprávou pravděpodobně celého roku však bylo oznámení NASA, že do konečného výběru pilotovaného landeru pro Měsíc, byla nakonec vybrána pouze Starship společnosti SpaceX. Na závěr týdne jste se dočkali dalšího dílu seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Snímkem bude tentokrát vizualizace, která ukazuje nejnovější podobu lunární lodi Starship společnosti SpaceX. Právě tato loď byla jako jediná vybrána jako pilotovaný lunární lander programu Artemis. V pátek tak vyhrála oproti návrhům společnosti Blue Origin a Dynetics. Starship je projekt společnosti SpaceX na mnohonásobně použitelný univerzální systém pro dopravu nákladu a astronautů nejen u Země, ale i dále od Země a na Mars. Lunární Starship je odpovědí na požadavky programu lunárních landerů a oproti standardní verzi nemá disponovat tepelným štítem. Jejím úkolem bude vozit astronauty z lodi Orion, či stanice Gateway na měsíční povrch a zpět.

Lunární Starship
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Video týdne:

Podívejte se ještě jednou na další nepilotovaný test malého suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin. Ten se v rámci mise NS-15 podíval na kraj kosmického prostoru. Po úspěšném desetiminutovém letu přistál jak samotný nosič, tak i kabina. V jednom ze šesti křesel byla testovací figurína a po přistání se nacvičovalo imaginární vystupování případných cestujících. Snad se již brzy dočkáme i cestujících na palubě.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/51119937502/
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-inspace2-10-17.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/voyager1look_4x4_041421.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/21-01271_fivemissions_v2.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/for_press_release.jpg