sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Dva běloruští občané a litevská společnost, kterou ovládali, byli odsouzeni za podvodné získání finančních prostředků z Evropské unie určených na vývoj přijímačů družicové navigace s vysokou přesností.
Společnost Arianespace 9. září oznámila objednávku na dalších 10 startů rakety Ariane 6, zatímco pokračují jednání o zvýšení frekvence startů této nosné rakety.
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když v pondělí 20. listopadu po mnoha odkladech odstartoval Falcon 9 na misi Starlink 7-7, byl jeho první stupeň použit popatnácté. Jen o necelé dva dny později nás čeká další start, při kterém si jiný první stupeň Falconu také odbude své 15. použití. Lepší důkaz o významu a smysluplnosti znovupoužitelnosti budeme hledat jen těžko. Nákladem při misi Starlink 6-29 bude 23 družic Starlink 2. generace mini. Také tentokrát bude termín startu vyhovovat spíše skřivanům, neboť se první možnost ke startu plánuje na 5:01 našeho času. Pokud pro Vás tento termín není překážkou, moc rádi Vás přivítáme na našem živě a česky komentovaném přenosu.
Sci-fi se již podruhé stalo realitou. Super Heavy Starship v sobotu ve 14:02 našeho času odstartovala na svůj druhý integrovaný letový test a nutno podotknout, že SpaceX nás překvapila takovým způsobem, jaký jsem neočekával ani v těch nejoptimističtějších představách. Tankování proběhlo bez sebemenšího problému, během závěrečných kontrol se neobjevily žádné problémy, vůbec poprvé se podařilo zažehnout všech 33 motorů najednou, díky čemuž Super Heavy Starship odstartovala hned na první pokus. Sestava bez problému přečkala fázi Max-Q a dokonce proběhlo bez problémů i oddělení Starship, při kterém se nově využíval Hot-staging. Pojďme si tak v tomto brzkém přehledu projít celý let a zhodnotit situaci.
Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumné centrum, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.
O tom, že se starty Falconů 9 s družicemi Starlink různě posouvají, jsme si už zvykli. Mise Starlink 7-7 však v tomto směru vystupuje z řady. Z původního pátečního termínu se stal sobotní, ze soboty sklouznul na neděli a poté, co v neděli zažil hned několik odkladů o pár desítek minut je nyní plánován a pondělní ráno. Jelikož jsme v neděli kolem poledne spustili přímý přenos, který nakonec start neobsahoval, musíme pro další pokus založit přenos nový a proto vychází i tento článek. Přijměte proto naše pozvání ke sledování přenosu ze startu Falconu 9, který z Vandenbergovy základny v Kalifornii vynese 22 komunikačních družic Starlink 2. generace mini.
Nedělní poledne již tradičně patří pravidelnému přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si Kosmotýdeník vzal jako hlavní téma test jednoho zajímavého komunikačního přístroje na sondě Psyche, který má vyzkoušet, zda jednou budeme schopni i z hlubokého kosmického prostoru přenášet velké objemy dat. Co takhle video z prvního přistání lidí na Marsu ve vysokém rozlišení? V dalších tématech se ohlédneme za testy nové rampy pro rakety Angara na ruském kosmodromu Vostočnyj. Nevynecháme samozřejmě ani sobotní velmi zajímavý test sestavy Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Před týdnem jsme tu hovořili o Euclidu, ale vědecké výsledky ve skutečnosti přišly v nedávné době ještě z jedné evropské mise, sondy Gaia. A zatímco Euclid byl nyní ve středu zájmu a téměř všichni se na něj těšili, na chudinku nebohou Gaiu tak nějak skoro všichni pozapomněli, přešli její výsledky mlčky a nebo si jich dokonce ani nevšimli. A to je velká škoda, neboť zjištění této observatoře jsou vždy extrémně zajímavá. Mimochodem, možná se pamatujete, že jsme se tu před rokem a několika měsíci a sondě Gaia bavili. Rok se s rokem sešel a jsme tu s podobným tématem znovu. Dnes konkrétně s některými průběžnými výsledky zveřejněnými na počátku října.
Start Super Heavy Starship, na něž jsme netrpělivě čekali celý podzim, jelikož se začaly na začátku září objevovat informace, že by ke startu mohlo dojít již na konci září, je konečně tu. Kvůli opravám rampy, dodatečnému testování a úředním záležitostem se ale start postupně odsouval, až SpaceX konečně 3. listopadu aktualizovala své webové stránky, kde oznámila, že druhý start by mohl proběhnout v polovině listopadu. Oficiální potvrzení, že se SpaceX o start v sobotu pokusí nakonec přišlo včera. Pojďme si tak zrekapitulovat, co nás (doufejme) zítra čeká.
Den, na který jsme čekali v podstatě již od 20. dubna letošního roku, je konečně tady. Na 18. listopadu je totiž v plánu druhý integrovaný letový test Super Heavy Starship. Tomu ale budou předcházet starty Falconu 9 a s čím jiným, než s družicemi Starlink. Při prvním startu zítřejšího dne vynese Falcon na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku 23 družic a první stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Při druhé misi zítřejšího dne, tedy Starlink 7-7, bude vyneseno 22 družic na oběžnou dráhu se sklonem 53° vůči rovníku, což odpovídá šesté orbitální slupce konstelace Starlink. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom se zítra od SpaceX dočkat hned tří startů, což je opravdu něco nevídaného.
Současní fanoušci kosmonautiky žijí ve velmi zajímavé a současně rozporuplné době. Na jedné straně se momentálně v kosmonautice odehrává mnoho zajímavého a dokonce převratného, přičemž možnost být díky internetu téměř v epicentru dění je bezprecedentní. Na straně druhé téměř nemine měsíc, kdy se navždy ztratí některá z výrazných tváří kosmonautické historie a s ní definitivně odejdou nikdy nevyřčené detaily pionýrských misí a také odpovědi na otázky, které zatím nikdo nepoložil, které však visely ve vzduchu a čekaly pouze na to, až se jejich tazatel setká s tím, kdo má v osobní paměti právě onen střípek, který chybí do skládačky. A ani všemocný internet je již nikdy nedokáže najít a poskládat tak, aby byl příběh počátků dobývání vesmíru zcela kompletní. Přesně takové střípky jedněch z nejdůležitějších pilotovaných misí všech dob odešly 6. listopadu, když se na poslední let vydal legendární astronaut Frank Borman…
Družice NISAR byla 19. října uložena do vakuové komory agentury ISRO v Bengalúru a o tři týdny později (13. listopadu) mohla být vyjmuta, jelikož splnila všechny požadavky na fungování v extrémních teplotách a vakuu na úrovni kosmického prostředí. NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) je pokročilá radarová družice pro pozorování Země, která představuje první velkou kosmickou misi, na které se společně podílí agentury NASA a ISRO. Její start je plánován na začátek roku 2024, přičemž družice bude mít za úkol zmapovat veškeré zemské pevniny a ledovce dvakrát za 12 dní. S pomocí získaných dat se bude sledovat pohyb těchto povrchů s přesností menší než zlomky centimetru. Údaje tak pomohou pozorovat pohyby vyvolané zemětřeseními, sesuvy půdy, vulkanickou aktivitou, ale také umožní sledovat dynamické změny v lesních, podmáčených a zemědělských oblastech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
