Kosmotýdeník 433 (28.12.2020 – 3.1.2021)

Je tu první neděle nového roku a i nyní je pro vás přichystán pravidelný přehled událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku planeta Jupiter a nová zjištění, která přinesla americká sonda Juno o jedné čtvrt století staré záhadě. Dalšími tématy budou například novinky ze základny Boca Chica o přípravách prototypů lodí Starship. Nevynecháme ani novoroční dění na Mezinárodní kosmické stanici a součástí jsou i pravidelné rubriky. Přeji vám příjemné čtení a příjemnou neděli.

Vesmírná technika: Sovětské sondy Luna 18 a Luna 20

VT_2021_01

V minulém díle jsme se měli možnost podívat na úspěch sovětské sondy Luna 16, která na Zemi jako první nepilotované těleso dopravila vzorky z Měsíce. Na ni měla navázat sonda Luna 18. Ta však na Měsíci přistála tvrdě, takže musela nastoupit sonda Luna 20. Ta sice neměla při odběru jednoduché podmínky, ale nakonec dokázala na Zemi dopravit 30 gramů vzorků z Měsíce.

Dohoda o modernizaci evropského kosmodromu

Pohled na kosmodrom v Kourou získaný družicí Sentinel-2A 6. března 2017. Přibližně 15 kilometrů severozápadně od hlavního města lze v levém horním rohu obrázku vidět prostory evropského kosmodromu. Družice Sentinel-2A byla vypuštěna v noci ze 6. na 7. března 2017 spolu se svým „dvojčetem“, družicí Sentinel-2B.

Evropská brána do kosmického prostoru má zajištěnou budoucnost. Evropská agentura ESA a Francouzská kosmická agentura CNES totiž koncem roku 2020 uzavřely dohodu, která se týká provozu, ale také postupné modernizace kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) ve Francouzské Guyaně. Dohoda, která potvrzuje, že se na údržbě, provozu a modernizaci kosmodromu bude podílet Evropská kosmická agentura, platí do roku 2024. Na setkání rady ESA 16. prosince byl totiž podepsán dokument: „Údržba vzletového kosmického střediska v Guyaně v provozním stavu pro období 2020–24, včetně obnovovacích činností základních systémů“. Za ESA dokument podepsal její ředitel, Jan Wörner, za agenturu CNES pak její prezident, Jean-Yves Le Gall.

Vesmírné výzvy – prosinec 2020

VV_12_2020

Závěr roku byl z hlediska kosmonautiky opravdu hektický. Na Zemi doputovaly vzorky dokonce ze dvou vesmírných těles. Čínská sonda Chang’e 5 přivezla měsíční regolit a Hayabusa 2 horninu z asteroidu. K ISS se vydala zásobovací mise CRS-21. Nešlo o nic menšího než novou verzi zásobovací lodě Dragon od SpaceX. Tato firma se v prosinci postarala o úžasný zážitek pro své fanoušky, když si udělal krátký výlet k obloze prototyp Starship ve verzi SN-8. Na Falconu 9 startovala družice SXM-7. Na témže typu rakety zahájila svojí misi i tajná vojenská družice NROL-108. To NROL-44 se nechal vynést na hřbetě rakety Delta IV Heavy. Svou premiéru si odbyla i čínská raketa Dlouhý pochod 8.
Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Rok 2020 z pohledu našeho portálu

Před pár hodinami jsme vstoupili do nového roku s odhodláním a nadějí, že bude pro celý svět lepší než ten, který právě skončil. V uplynulých dnech jste si na našem webu mohli přečíst shrnutí hlavních událostí roku 2020 v kosmonautice i výhled na nejdůležitější momenty roku 2021. Nyní Vám přinášíme poslední tradiční článek přelomu roku – zaměříme se na rekapitulaci roku 2020 z pohledu našeho portálu. Podíváme se tedy nejen na některé důležité události, či změny, které nás potkaly, ale také si ukážeme tradiční statistiky návštěvnosti našich subdomén.

Na co se těšit v roce 2021?

Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.

Kosmonautické srandičky – 2020

Právě čtete poslední článek, který na našem webu vyjde v roce 2020. Za věrnost Vás, čtenářů, ještě jednou děkuji jménem celé redakce. A jak nejlépe oslavit konec roku a začátek nového? Jako vždy bude nejlepším způsobem humor. Stejně jako vloni jsem proto prošel vlákno Vtípky a srandičky z kosmonautiky na našem diskusním fóru a vybral z něj několik vtipných obrázků, které vtipně reagují na události, které nám přinesla kosmonautika v roce 2020. Ve většině článků na našem webu není po humor místo – tak si to alespoň dneska můžeme dovolit. Dobře se tedy bavte a do roku 2021 vstupte tou správnou nohou.

Jaký byl rok 2020?

Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.

O krok blíže k silnějšímu hornímu stupni SLS

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Každý kosmický projekt prochází v rámci svého vývoje několika důležitými milníky. Mezi ty nejdůležitější se řadí proces CDR (Critical Design Review) – kritické zhodnocení návrhu. Nyní tímto procesem prošel návrh horního stupně EUS (Exploration Upper Stage) pro raketu SLS. Panel expertů vyhodnocoval dokumenty spojené se všemi systémy stupně a zjišťoval, zda předložený návrh splňuje požadavky pro jeho ostré použití. Tento hodnotící proces potvrdil, že EUS splňuje požadavky kritického zhodnocení z hlediska odolnosti vůči kosmickému prostředí a po dokončení by měl zajistit bezpečný provoz pro astronauty.

5 skrytých zajímavostí na roveru Perseverance

O nejnovější americké pojízdné laboratoři určené k výzkumu Marsu se toho už napsalo hodně. Přesto se na vozítku dají najít detaily, o kterých mnoho lidí nemusí vůbec vědět – některé jsou čistě dekorativní, jiné plní i nějakou skutečnou funkci. NASA nyní vydala článek, kde informuje o pěti takových detailech – pravidelní čtenáři našeho webu už mají náskok, protože o některých detailech, které Vám dnes představíme, jsme již psali v nějakém starším článku. Vozítko Perseverance nese kromě špičkových vědeckých přístrojů i různé symboly, hesla a objekty – od úlomků meteoritů až po čipy se jmény 10,9 milionu lidí.