Štítek ‘kosmodrom Kourou’

Nová high-tech loď ArianeGroup dokončena

Zatímco realizace částečně znovupoužitelné rakety z Evropy je zatím v nedohlednu, tak v podstatě bez většího zpoždění se podařilo postavit moderní nákladní loď Canopée (Baldachýn) určenou nejen pro přepravu dílů pro rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Z toho lze usoudit, že v lodním stavitelství „kosmonautické konstanty“ neplatí. Lépe řečeno stavby lodí lze realizovat bez větších odkladů, a není to vždy jen otázkou složitosti. No, nerad bych zacházel do zbytečných detailů. Podstatné je, že Canopée je připravena na transport částí první rakety Ariane 6 a dalších nákladů z Evropy. Právě tam totiž začíná jejich cesta končící ve vesmíru. Nová loď rozhodně nevznikla jako rozmar Evropské kosmické agentury. Měla by zaručit snížení nákladů a věřte, že i v této oblasti je stále prostor pro inovace.

Kosmotýdeník 489 (24.1. – 30.1.)

Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát se v kosmonautice dělo mnoho zajímavých věcí. Je tedy ideální čas na pravidelný týdenní souhrn těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika přinesla. Hlavním tématem tentokrát bude aktuální stav přípravy evropské rakety Vega-C k jejímu premiérovému startu. Dále se podíváme na nově vyvíjený evropský znovupoužitelný nosič, anebo na video testu motoru Raptor-2 společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Teleskop Jamese Webba dorazil na kosmodrom!

Kdo by ho neznal. Je velký, složitý a v mnoha ohledech novátorský. Teleskop na jehož vypuštění čekají stovky zainteresovaných lidí a další tisíce milovníků vědy a techniky dorazil na místo, ze kterého se vydá do kosmu. Jelikož jde o velmi ostře sledovaný start, tak prakticky vše okolo budí patřičnou pozornost. My Vám přinášíme článek z této události s malinkým zpožděním, ale není to na škodu. Mnoho záběru a zajímavých informací se objevovalo postupně a díky časové rezervě, tak o ně naší čtenáři nepřijdou.

Od Diamantu k Themis

Bylo 10. března roku 1970, když ze základny u města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první kosmická raketa. Šlo o nosič Diamant, který se vznesl ze stejnojmenného startovního komplexu a který představuje první kapitolu evropského kosmického příběhu. Jeho historie je však ještě o trochu delší. První suborbitální raketa (Véronique ve verzi AGI) z dané lokality odstartovala 9. dubna 1968. Startovní komplex Diamant byl v provozu mezi roky 1970 a 1975 – jeho konec souvisel především s vybudováním komplexu ELA-1 pro rakety Ariane 1. Diamant tak byl v roce 1978 definitivně opuštěn. V roce 2019 však ArianeWorks (inovační skupina založená firmou ArianeGroup a francouzskou agenturou CNES) dostala za úkol navrhnout nosiče budoucnosti a především pracovat na projektu Themis. V jeho rámci by měl vzniknout evropský nízkonákladový znovupoužitelný první stupeň. Otázkou však bylo, odkud by tento demonstrátor mohl startovat a kde by přistál. Jelikož je každý vzletový komplex velmi specifický, diskutovalo se, zda by měl vzniknout nový, nebo jít cestou rekonstrukce stávajícího.

Starty ESA v roce 2020

Vyšlo povedené video shrnující všechny starty uplynulého roku z kosmodromu Kourou. 2. února 21:50

Dohoda o modernizaci evropského kosmodromu

Pohled na kosmodrom v Kourou získaný družicí Sentinel-2A 6. března 2017. Přibližně 15 kilometrů severozápadně od hlavního města lze v levém horním rohu obrázku vidět prostory evropského kosmodromu. Družice Sentinel-2A byla vypuštěna v noci ze 6. na 7. března 2017 spolu se svým „dvojčetem“, družicí Sentinel-2B.

Evropská brána do kosmického prostoru má zajištěnou budoucnost. Evropská agentura ESA a Francouzská kosmická agentura CNES totiž koncem roku 2020 uzavřely dohodu, která se týká provozu, ale také postupné modernizace kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) ve Francouzské Guyaně. Dohoda, která potvrzuje, že se na údržbě, provozu a modernizaci kosmodromu bude podílet Evropská kosmická agentura, platí do roku 2024. Na setkání rady ESA 16. prosince byl totiž podepsán dokument: „Údržba vzletového kosmického střediska v Guyaně v provozním stavu pro období 2020–24, včetně obnovovacích činností základních systémů“. Za ESA dokument podepsal její ředitel, Jan Wörner, za agenturu CNES pak její prezident, Jean-Yves Le Gall.

Kosmotýdeník 431 (14.12. – 20.12.)

Máme tu letošní předposlední Kosmotýdeník, který vám opět shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech – a že toho nebylo málo. Hlavní témata budou tentokrát dvě. V prvním se zaměříme na přesný popis příčin nedávné havárie evropské rakety Vega a ve druhém na úspěšný a velmi důležitý test, který má za sebou Dalekohled Jamese Webba, jehož start je již za rohem. Dále se podíváme na starty raket Sojuz a Falcon 9 a ukážeme vám povedené fotografie z těchto letů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

RFA ONE v r. 2022

Německá Rocket Factory podepsala dohodu o svém 1. startu z norského Andøya Space a další o startech z Diamantového komplexu v Kourou. 29. září 4:32

Kosmotýdeník 406 (22.6. – 28.6.)

Týden se nám ztratil jako palivo z nádrže letící rakety a je připraven pravidelný souhrn událostí v kosmonautice. Kosmotýdeník vás tentokrát vezme nad Karibik, kde se vznášel a doposud částečně vznáší ohromný oblak písku ze Sahary. Podíváme se, jak jej NASA a NOAA sledovaly a co sebou přináší. Dále prozkoumáme podporu NASA pro využití suborbitálních turistických strojů pro výcvik astronautů, zamíříme na kosmodrom v Kourou, anebo se podíváme na perfektní snímek, který vznikl během čtvrteční EVA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 398 (27.4. – 3.5.)

Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.