Štítek ‘Jupiter’

Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Nejlepší fotky měsíce Io za více než 20 let

Americká sonda Juno provedla nejbližší průlety kolem Jupiterova měsíce Io, než jakákoliv jiná sonda za posledních více než 20 let. Přístroj JunoCam na této sondě proto mohl přinést jedinečné snímky s vysokým rozlišením. Surová data jsou již volně k dispozici pro každého, kdo by si chtěl vyzkoušet jejich zpracování, zvýraznění různých aspektů, či vědeckou analýzu. Sonda Juno se 30. prosince 2023 prosmýkla jen 1500 kilometrů nad povrchem vulkanicky nejaktivnějšího tělesa ve Sluneční soustavě. A tento týden přišel její druhý superblízký průlet kolem Io. Druhý průlet vedl primárně nad jižní polokoulí Io, zatímco předešlé průlety směřovaly nad polovinu severní. Na fotkách je toho tolik k vidění! Vědci na snímcích odhalili důkazy aktivních výtrysků, vysokých hor s ostrými stíny, ale i lávových jezer, ve kterých jsou vidět i ostrovy.

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Starší snímek měsíce Io

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu budeme věnovat včerejšímu úspěšnému průletu sondy Juno kolem vulkanického měsíce Io. Nevynecháme však ani další dění. Zajímat se budeme například o odklad ambiciózní japonské mise MMX, děsuplný dopad stupně rakety CZ-3B do obydlené oblasti, či si připomeneme poslední letošní let rakety Falcon Heavy. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré a kosmické v novém roce!

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Proč trvá sondě JUICE cesta k Jupiteru tak dlouho?

Vizualizace sondy JUICE.

Země a Jupiter se k sobě mohou přiblížit na minimální vzdálenost zhruba 600 milionů kilometrů. V době, kdy vzniká tento článek, už uplynulo více než 5 měsíců od startu evropské sondy JUICE, která k Jupiteru míří. Ačkoliv však sonda urazila vesmírem již vzdálenost 370 milionů kilometrů, má za sebou pouhých 5 % celé cesty. Proč jí to trvá tak dlouho? Odpověď spočívá v mnoha faktorech, které mají experti na letovou dynamiku z řídícího střediska agentury ESA v malíčku. Mají k dispozici údaje k množství pohonných látek, které využije nosná raketa, o hmotnosti sondy, ale třeba také o postavení planet v naší soustavě. Na základě těchto (a mnoha dalších) informací experti navrhují cestu sondy. Laikům může svět orbitální mechaniky připadat neintuitivní, ale s trochou trpělivosti a hodně plánováním tento obor umožňuje jen s trochou pohonných látek udělat hodně vědy, což si dnes popíšeme v článku, který vyšel na webu agentury ESA.

ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 5 vynáší evropskou sondu JUICE

Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos. 

První návštěva Europy po dekádách

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.

Webbův teleskop si posvítil na Jupiter

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, že to bude až tak dobré,“ přiznává Imke de Pater, emeritní profesorka University of California v Berkeley a planetoložka. Právě ona vedla pozorování Jupiteru, při kterém spolupracovala s Thierry Fouchetem, profesorem z Pařížské observatoře. Šlo tedy o mezinárodní spolupráci v rámci programu prvotních vědeckých pozorování JWST. Sám Webbův teleskop je mezinárodní misí, na které spolupracují americká NASA, evropská ESA a kanadská CSA. „Je skutečně neuvěřitelné, že můžeme vidět detaily na Jupiteru společně s jeho prstenci, drobnými měsíci a dokonce i galaxiemi na jednom snímku,“ hodnotí de Pater.

Cesta úžasných Voyagerů

Voyager 1

Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.

Jupiter (téměř) na dosah

9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.