sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

FCC

Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. dubna jednomyslně odhlasovala revizi pravidel pro sdílení spektra připojení pro družice. Cílem je aktualizace limitů, které byly zavedeny před více než 30 lety.

Kuiper Government Solutions

Společnost Kuiper Government Solutions (KGS), dceřiná společnost projektu Kuiper, navázala partnerství s dodavatelem obrany L3Harris Technologies s cílem vytvořit družice, které splňují standardy uživatelů z oblasti armády a veřejné bezpečnosti.

FAA

Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.

Spire Global

Družicový operátor Spire Global uzavřel prodej své divize sledování komerční námořní dopravy v hodnotě 241 milionů dolarů belgické společnosti Kpler, která poskytuje analytické služby. Společnost tak končila právní spor ohledně pozastavené transakce.

Robert Ed Smylie

Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.

Chang’e-8

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.

Jared Isaacman

Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.

GPS

Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: juno

Sonda Juno zažila dvě mimořádné situace

Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.

Juno zachytila zatím nejsilnější vulkanickou aktivitu na měsíci Io

Dokonce i na poměry měsíce Io, vulkanicky nejaktivnějšího objektu Sluneční soustavy, byly nedávno pozorované události extrémní. Vědci zapojení do mise Juno objevili na jižní polokouli tohoto měsíce horkou skvrnu. Ta je nejen větší než pozemské Hořejší jezero (rozloha 82 100 km²), ale také chrlí erupce, které mají šestkrát větší energii než všechny světové elektrárny. K objevu tohoto mohutného útvaru přispěl přístroj JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper), který dodala Italská kosmická agentura.

Na co se těšit v roce 2025? (Bezpilotní kosmonautika)

Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.

Sonda Juno nahlédla do nitra pekelného měsíce Io

Nová studie naznačuje, jak a proč se měsíc Io stal vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Vědci zapojení do americké mise Juno totiž zjistili, že tamní vulkány jsou zřejmě napájeny z vlastních zásobníků magmatu spíše než z globálního magmatického oceánu. Tento objev by mohl vyřešit 44 let starou záhadu o podpovrchovém původu výrazných geologických útvarů měsíce Io. Vědecký článek o zdrojích vulkanismu na Io byl vydán 12. prosince v časopise Nature. Jeho výsledky byly prezentovány během tiskové konference na každoročním setkání Americké geofyzikální unie ve Washingtonu, což je největší americké setkání vědců věnujících se Zemi i dalším kosmickým objektům.

Přístroje z Evropy pomáhají Juno vidět radiaci

Vědci zapojení do mise americké sondy Juno dokázali vytvořit první trojrozměrnou mapu radiace v systému planety Jupiter. Kromě charakterizace intenzity vysokoenergetických částic v okolí oběžné dráhy ledového měsíce Europa tato mapa ukazuje, jak je radiační prostředí tvarováno menšími měsíci, které kolem Jupiteru krouží blízko prstenců planety. Celá práce vychází z dat nasbíraných přístrojem ASC (Advanced Stellar Compass), který navrhli a postavili experti z Dánské technické univerzity, a z kamerového systému SRU (Stellar Reference Unit), který byl postaven firmou Leonardo SpA z Florencie. Oba datové soubory se navzájem doplňují a pomáhají vědcům charakterizovat radiační prostředí o různých energiích.

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Další působivý snímek Jupiteru od Juno

Když sonda Juno provedla 12. května letošního roku svůj již 61. průlet nejnižším bodem eliptické dráhy kolem Jupiteru, zachytila palubní kamera JunoCam na severní polokouli obří plynné planety snímek, který byl později na Zemi lehce upraven, aby lépe vynikly jeho barvy. Fotografie nabízí podrobný pohled na divoký tanec mraků a bouří v oblasti, kterou vědci označují jako folded filamentary region. V těchto oblastech dochází k rozpadu zonálních proudů, které vytvářejí známé pruhované obrazce v oblacích Jupiteru, což vede ke vzniku turbulentních obrazců a oblačných struktur, které se rychle vyvíjejí v průběhu pouhých několika dní.

Brzdící zážeh sondy Juno.

Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Juno vyfotila měsíček Amalthea

Sonda Juno během svého 59. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru pořídila 7. března letošního roku několik snímků. Můžeme na nich vidět třeba jasně barevně odlišené pásy a vířící bouře v atmosféře včetně známé Velké červené skvrny. Jenže bližší pohled na některé fotky odhalí i něco dalšího. Ve dvou případech se kameře JunoCam na sondě Juno podařilo vyfotit malý měsíček Amalthea. Tento měsíček s průměrem pouhých 84 kilometrů má nepravidelný tvar, protože nemá dost hmoty, aby jej gravitace zformovala do tvaru koule.

Io

Kosmotýdeník 605 (15.4. – 21.4.)

I v dalším týdnu se toho v kosmonautice dělo docela dost. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky se můžete těšit hned na několik témat. Kosmotýdeník se v hlavním tématu věnuje novinkám ohledně výzkumu vulkanického měsíce Io a planety Jupiter. Zejména morfologie na zmíněném měsíci je ještě exotičtější, než se zdálo. Nové vědecké poznatky byly prezentovány ve Vídni přímo od týmu americké sondy Juno. V dalších tématech si například aktualizujeme stav počtu startů raket Falcon 9 v letošním roce, podíváme se na plány na přetlakové lunární vozidlo, které budou využívat astronauti programu Artemis, anebo nás čeká loučení s vrtulníčkem Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2024_15

Vesmírná technika: Vývoj rakety Redstone MRLV

V počátcích praktické kosmonautiky bylo velmi běžné využívat poznatky a techniku původně vyvinuté pro armádu. Pro náš dnešní díl je důležitá balistická raketa krátkého doletu PGM-11 Redstone vyvíjená v letech 1950 až 1952 a vyráběná v následujících devíti letech. Z ní dále vznikla modernější balistická raketa středního doletu PGM-19 Jupiter, ale také kosmická nosná raketa Juno I a suborbitální rakety Jupiter-A, Jupiter-C, Redstone Sparta a pro program Mercury klíčová raketa Redstone-MRLV. Právě na její vývoj si posvítíme v tomto dílu, kde si také představíme nové problémy, které museli inženýři pracující na programu Mercury řešit.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.