ŽIVĚ A ČESKY: Falcon poprvé vynáší Cygnus

Jak bohužel všichni víme, tak válka na Ukrajině se promítla do všech oborů a to i do kosmonautiky. Raketa Antares 230+, která dlouhá léta sloužila k vynášení kosmických lodí Cygnus, je nyní kvůli zlikvidování výrobních závodů právě na území Ukrajiny vyřazena z provozu. Ve vývoji již je její nástupce a to Antares 300, do jejíhož prvního startu ovšem chybí minimálně rok. Jelikož je třeba stále pokračovat ve vynášení lodí Cygnus, které dopravují zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici, podepsala firma Northrop Grumman kontrakt se SpaceX na vynesení tří lodí Cygnus na Falconu 9 a právě dnes má proběhnout první start.

Je pod povrchem u rovníku Marsu voda?

Mars Express

Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.

Testy lunárních skafandrů

V programu Artemis chce agentura NASA přistát s astronauty na Měsíci už při misi Artemis III, čímž položí základ pro budoucí dlouhodobou přítomnost lidí na Měsíci. Až lidé vykonají první kroky v okolí jižního pólu Měsíce, budou mít na sobě skafandry vyvinuté firmou Axiom Space. Od chvíle, kdy NASA vybrala tuto firmu, aby dodala skafandry a související systémy pro misi Artemis III, se Axiom Space daří pokračovat ve vývoji a testování těchto speciálních obleků. Na konci roku 2023 zástupci agentury NASA a firmy Axiom Space oblékli skafandry nové generace, aby je mohli otestovat na Johnsonově středisku v Houstonu. Tady pak provedli celou řadu zkoušek pohyblivosti při činnostech, které budou astronauti provádět při výstupech na lunární povrch – jde třeba o sehnutí se za účelem odběru vzorků s využitím speciálních geologických nástrojů.

Aneb jak SpaceX drtí konkurenci

12. ledna proběhla na základně Starbase v jižním Texasu prezentace Elona Muska, kde shrnul úspěchy SpaceX v roce 2023. O tom, že jich nebylo málo svědčí i to, že jen samotná přednáška má bez dotazů délku 59 minut. V prezentaci jsme se dozvěděli spoustu zajímavých statistik a nových informací, nejen o Super Heavy Starship, ale i Falconu, Dragonu, nebo Starlinku. V tomto článku tak najdete všechny podstatné informace, které jsme se v Muskově prezentaci dozvěděli.

Vesmírná technika: Spektrograf STIS

VT_2024_04

Posledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který jsme si ještě nestihli podrobně popsat, byl spektrograf STIS. Jde o nejdéle pracující vědecký přístroj na palubě HST. Nainstalován sem byl už v roce 1997 a i když měl namále a musela jej zachránit poslední servisní mise, funguje dodnes, tedy více než čtvrt století poté, co byl do teleskopu usazen. Jde o velmi univerzální přístroj, který nabízí 15 spektroskopických a a 16 zobrazovacích režimů.

Kosmotýdeník 593 (22.1. – 28.1.)

Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.

LRO vyfotila japonský lander SLIM

19. ledna v 16:20 našeho času dokázal na Měsíci přistát lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) od agentury JAXA. Japonsko se tak stalo historicky pátým státem světa, kterému se podařilo přistát na Měsíci. O pět dní později prolétávala nad přistávací oblastí americká sonda LRO a podařilo se jí vyfotit lander SLIM. Sonda LRO prolétávala v danou chvíli ve výšce 80 kilometrů nad terénem a využila svou kameru LROC, které se právem přezdívá měsíční teleobjektiv. V minulosti už dokázala vyfotit místa přistání programu Apollo i další pozůstatky různých sond. Světlé pruhy v levé části náhledového snímku našeho článku tvoří kameny, které byly vyvrženy z relativně mladého kráteru Shioli.

Sluneční fyzika a kosmický výzkum

Slunce - pro někoho možná překvapivě dosti dobrý příklad absolutně černého tělesa.

Kdo se někdy nepodíval na oblohu a nepozoroval fascinovaně Slunce. Tento objekt na obloze nám dává spoustu věcí potřebných k životu, jako je světlo nebo teplo, a v přenesené podobě vlastně i skoro všechny další druhy energie. Velká řada způsobů, kterými získáváme na zemi energii, je původně energií sluneční. Slunce bylo navíc velmi důležité i z hlediska měření času, s čímž souvisí obživa lidstva. Není proto divu, že u řady kultur získalo Slunce náboženský význam. Ať už jde o starý Egypt, Řecko, Řím, Mezopotámii, Indii nebo mayskou kulturu, tam všude existovali sluneční bohové. My dnes víme, že Slunce je jen jednou z mnoha hvězd ve vesmíru a že jej ovládají čistě přírodní procesy. Naše vyprávění ale musíme začít právě v dávných dobách, kdy se odehrávaly první seriózní pokusy o pozorování Slunce.

Pokec s kosmonautixem – Leden 2024

Dnes jsem málem zapomněl na Pokec s kosmonautixem! Proto také tento článek vychází netradičně pozdě, ale snad se informace o již šedesátém díle našeho pořadu dostane ke všem zájemcům. Také dnes nás čeká zhruba dvouhodinový živý přenos, ve kterém právě Vy, diváci, svými dotazy do chatu rozhodujete o tom, co se bude probírat. Vzhledem ke zmíněnému zpoždění dnes nezačneme tradičně v osm večer, ale o půl hodiny později, tedy o půl deváté. Na všechny se moc těším a ještě jednou se omlouvám za zmatky!

Starliner má letět s lidmi poprvé v dubnu

Týmy z NASA a firmy Boeing se chystají na letový test lodi Starliner, ke kterému dojde nejdříve v polovině dubna. Loď od firmy Boeing má při misi CFT (Crew Flight Test) dopravit na ISS dvojici amerických astronautů. Experti mají za sebou řadu úspěšných vyřešení technických překážek objevených při certifikačním procesu. Po úspěšném shozovém testu provedeném v lednu, během kterého byly ověřeny nedávné úpravy padákového systému, pracují NASA a Boeing na závěrečných analýzách nasbíraných dat a provádění celkové certifikace systémů před pilotovanou misí. Jde o standardní postup NASA, který má nezávisle prověřit, že padáky lodi splňují požadavky. Celý proces má trvat 4 – 6 týdnů. Boeing již dokončil odstraňování pásky P213, jejíž lepidlo mohlo za určitých podmínek představovat požární riziko.