Kosmotýdeník 593 (22.1. – 28.1.)

Kosmotýdeník 593 (22.1. – 28.1.)

28. ledna 2024

Další týden pomalu, ale jistě mizí nezadržitelně v dáli, ale stále ještě z něj pár hodin zbývá. Čas nedělního oběda s sebou již skoro pošestisté přináší další díl našeho nejstaršího seriálu. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku si povíme o tom, že dny nejdéle existující mise Evropské kosmické agentury, jsou již sečteny. Kromě toho se můžete těšit také na informace o suborbitálním letu SpaceShipTwo s posádkou, nebo o odkladu startu Falconu 9 s nákladní lodí Cygnus. Nevynecháme ani informace týkající se instalace lanovek na rampě LC-39B pro program Artemis, které by v případě problémů umožnily evakuaci horních pater přístupové věže.

Mise evropských veteránů se chýlí ke konci

Družice Clustrer
Zdroj: https://www.esa.int/

Misi Cluster vypuštěnou v roce 2000 tvoří čtveřice identických družic, které pomáhají studovat interakci mezi Sluncem a zemskou magnetosférou, naším štítem proti nabitým částicím a magnetickému poli, které vychází z naší hvězdy. Ačkoliv tato mise měla původně fungovat pouze dva roky, Cluster již pobývá na oběžné dráze téměř 24 let! Za necelé čtvrt století dokázaly tyto družice nasbírat data, ze kterých vycházelo více než 3200 vědeckých článků a tento počet se stále zvyšuje. Družice z programu Cluster poskytly vědcům nezbytný pohled na vliv Slunce na zemské prostředí a procesy, které probíhají v magnetosféře naší planety. Získané poznatky pomohly zlepšit chápání potenciálně nebezpečného kosmického počasí. Vztahy Slunce-Země zůstávají velmi důležitým oborem studia, což platí dvojnásob během současné fáze zvýšené sluneční aktivity.

Mise Cluster bude provádět svá pozorování až do září 2024. Během posledních měsíců své vědecké činnosti budou družice prolétávat oblastí, ve které jsou nabité částice urychlovány předtím, než vytvoří polární záře. Výzkumníci chtějí této jedinečné příležitosti využít k prostudování této oblasti s využitím přístrojů, které se nachází na několika družicích, což umožnuje provádět souběžná měření na různých místech. Data nasbíraná za desítky let jsou uložená v archivu a budou vědcům k dispozici ještě dlouho po ukončení mise. Tento zlatý datový poklad umožní výzkumníkům zpětně zkontrolovat, případně zrevidovat dřívější události, provádět nové statistické analýzy a nebo uplatnit nové metody strojového učení a umělé inteligence.

Tým z řídícího střediska, který dohlížel na „poslední tanec Salsy“.
Zdroj: https://www.esa.int/

Ze čtyř družic (pojmenovaných Rumba, Salsa, Samba a Tango) bude Salsa tou prví, která vstoupí do zemské atmosféry. Operátoři z řídícího centra ESOC provedli během ledna čtyři manévry, které snížily oběžnou dráhu Salsy, což má připravit družici na bezpečný zánik v atmosféře v průběhu září, k čemž by mělo dojít nad řídce obydlenými oblastmi jižního Tichého oceánu. „Družice Cluster mají výrazně protáhlé dráhy, které jsou výrazně ovlivňovány gravitací Slunce a Měsíce,“ říká Bruno Sousa z ESOC, vedoucí provozu misí ve vnitřní Sluneční soustavě a dodává: „Někdy poklesnou výrazně – třeba i o 30 km při jediném oběhu a jindy zase neklesnou vůbec. Tento měsíc jsme upravili dráhu Salsy tak, abychom zajistili, že závěrečné prudké snížení dráhy ze 110 a 80 kilometrů zažije v září. To nám dává nejvyšší možnou úroveň kontroly nad tím, kde bude družice zachycena atmosférou a kde shoří.“

Načasování manévrů bylo velmi důležité. V únoru totiž u Salsy začíná období zatmění. Družice tak většinu času v dalších měsících stráví ve vypnutém stavu, jelikož se bude nacházet v zemském stínu a nebude tak moci využívat svých fotovoltaických panelů k výrobě elektrické energie. „Fotovoltaické panely Salsy také rychle degradují od chvíle, kdy družice začala křížit van Allenovy pásy. Maximální množství elektrické energie rychle klesá a mohlo by se brzy dostat do bodu, ve kterém už nebude možné tyto deorbitační manévry provést,“ popisuje Beatriz Abascal Palacios, provozní inženýrka družic Cluster.

Poslední okamžiky družice Aeolus.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tři zbývající družice z původní čtveřice budou až do září provádět vědecká pozorování s důrazem na fyziku polárních září. Salsa se možná stihne připojit k závěrečným pozorováním, pokud bude generovat dostatek elektrické energie po období zatmění. Stejně jako mnoho dalších družic i čtveřice Cluster byla navržena a vynesena předtím, než vstoupily v platnost nové předpisy agentury ESA zaměřené na omezení vytváření kosmické tříště. ESA se však snaží minimalizovat environmentální dopady i u svých starších misí. Vloni v létě byla do řídce obydlené oblasti při historicky prvním asistovaném zániku navedena družice Aeolus. Díky lednovým krokům se zánik Salsy v září odehraje nad podobně řídce osídlenou oblastí bez leteckého a námořního provozu.

Zánik družice GOCE.
Zdroj: https://www.esa.int/

Po zániku Salsy se zbývající trojice družic Cluster přesune do udržovacího režimu. Budou stále ovládané, ale nebudou provádět žádnou novou vědu, dokud také podobným způsobem nezaniknou v atmosféře. Rumba má shořet v roce 2025 a o rok později čeká stejný osud také Tango a Sambu. „Tohle je poprvé, kdy se někdo snaží o zánik družice na eliptické dráze, jakou má Salsa, tímto způsobem,“ říká Stijn Lemmens z oddělení kosmické tříště agentury ESA a dodává: „Ve výsledku nám mise Cluster poskytne jedinečnou možnost navést do atmosféry čtyři identické družice ve čtyřech různých termínech. Zkušenosti, které získáme ze zániku identické družice při čtyřech různých vstupních úhlech a rychlostech za čtyř různých stavů atmosféry, výrazně zlepší naše chápání procesu návratu do atmosféry a pomůže nám definovat standardy pro bezpečnou likvidaci družic na podobných drahách.“

Kosmický přehled týdne:

Únikový koš instalovaný na rampě LC-39B.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Týmy z NASA, které mají na starosti pozemní systémy, začaly s instalací čtyř únikových košů na rampě LC-39B. Jde o součást příprav na pilotovanou misi Artemis II, která má odstartovat právě z této rampy na Kennedyho středisku na Floridě. V případě nouzové situace na rampě během předstartovního odpočtu se tyto koše postarají o rychlé a bezpečné přemístění astronautů, ale i techniků mimo věž k základům rampy, odkud je odvezou připravené nouzové transportní vozy. Po instalaci košů bude následovat jejich zevrubné testování, kdy se jako zkušební zátěže použijí nádrže s vodou naplněné na různou úroveň, aby se simulovala různá hmotnost pasažérů a poté dojde k jejich uvolnění. Až testy košů skončí, provedou týmy demonstraci nouzové evakuace, které se zúčastní i posádka Artemis II. Bude se nacvičovat evakuační cesta, kterou by použili při mimořádné situaci. Záchranný únikový systém je jednou z novinek a vylepšení, které se instalují v zájmu bezpečnosti pilotovaných misí Artemis.

Uzavírání kosmické lodi Cygnus pro misi NG.-20 do aerodynamického krytu Falconu 9.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Příprava nákladní kosmické lodi Cygnus pro misi NG-20 k Mezinárodní kosmické stanici si připsala další důležitý milník. Loď byla v přípravné hale uzavřena do aerodynamického krytu rakety Falcon 9. Cygnus se tak stal prví kosmickou lodí v historii, která zažila uzavření do aerodynamických krytů raket ze tří různých rodin – po Antaresu a Atlasu přišel nyní Falcon. Samotný start z rampy SLC-40 měl proběhnout v pondělí v 18:29 SEČ, ale nakonec jej potkal odklad o 24 hodin. Se startem se tak nyní počítá až 30. ledna v 18:07.

Suborbitální miniraketoplán SpaceShipTwo VSS Unity se 26. ledna dočkal další mise. Ze základny Spaceport America se do maximální výšky 88,8 km vydalo šest lidí. Velitelem mise Galactic 06 byl CJ Sturckow, který letěl již podesáté, pilotem pak byl Nicola Pecile, pro kterého šlo o třetí let. Velitel a pilot byli na palubě i při předešlých pilotovaných misích SpaceShipTwo, ale zatím pokaždé je doplňoval i instruktor astronautů z firmy Virgin Galactic. Mise Galactic 06 byla první, při které tato postava na palubě chyběla – dvojici pracovníků Virgin Galactic tak doplnili čtyři turisté. Konkrétně to byla Lina Borozdina s dvojím občanstvím Ukrajiny a USA, Robie Vaughn z USA, Franz Haider z Rakouska a Neil Kornswiet z USA.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice Vám pokaždé přinášíme souhrn článků, které vyšly na Kosmonautixu v uplynulém týdnu. Jelikož vydáváme minimálně dva články denně, tak Vám mohl některý zajímavý článek utéct. V neděli jsme se v pořadu Vesmírná technika podívali na další přístroj Hubbleova teleskopu, konkrétně na spektrograf COS. Další článek zhodnotil, co víme o misi japonského landeru SLIM a jeho přistání na Měsíci. Ukázali jsme si, že až nyní, 18 let po doručení vzorků z komety Wild 2, začínají vědci skládat obraz informací o zdrojovém tělese. Informovali jsme Vás o významném úspěchu brněnské firmy SAB Aerospace, která navrhla a postavila servisní modul evropského teleskopu PLATO. Další článek se věnoval vývoji inovativních evropských akcelerometrů. Nevynechali jsme ani destrukční test nafukovacího modulu od firmy Sierra Space. Tým okolo teleskopu IXPE se dočkal ocenění za významný přínos astronomii vysokých energií. V seriálu o vývoji experimentálních letounů, které souvisí s kosmonautikou, byla řeč o modelu X-34. V průběhu týdne také japonská kosmická agentura přinesla nové informace o landeru SLIM včetně fotek. Smutná zpráva přišla z Marsu, kde dolétal vrtulník Igenuity. NASA a Boeing pracují na tom, aby kosmická loď Starliner letěla s lidmi už ve druhé polovině dubna. Nakonec jsme přece jen stihli i 60. díl Pokecu s kosmonautixem, v tradičním sobotním fyzikálně-kosmonauticky rekapitulačním rozsáhlém článku přišla tentokrát řada na sluneční fyziku. V sobotu odpoledne jsme Vám ukázali, jak se americké sondě LRO podařilo vyfotit lander SLIM na Měsíci.

Snímek týdne:

Dnešní snímek týdne není veselý, protože jde o fotku pořízenou kamerou na vrtulníku Ingenuity a na stínu je vidět, že jeden rotor utrpěl závažné poškození. Legendární stroj tak už není letuschopný. Namísto smutku bychom však měli spíše vzdát hold tomuto malému stroji, který prokázal, že v řídké atmosféře Marsu může létat vrtulový stroj. Z technologického demonstrátoru určenému pro maximálně 5 letů trvajících minutu a půl se stal průkopník, který letěl 72×, přečkal mrazivou zimu a doslova roztrhal veškerá očekávání, která nechal daleko za sebou. Nezbývá než věřit, že na svého nástupce nebude muset čekat dlouho.

Stín na snímku ukazuje, že konec jednoho rotoru chybí.
Zdroj: ttps://mars.nasa.gov

Video týdne:

Na Mezinárodní kosmické stanici pobývá momentálně jedenáct lidí, mezi kterými je také Švéd Marcus Wandt, člen záložního oddílu astronautů agentury ESA. Jako video týdne jsme zvolili video, které natočil právě Wandt. Ano, videí z modulu Cupola sice existuje mnoho, ale jedná se o tak jedinečné výhledy, že jich není nikdy dost. Přijměte proto, prosím, naše pozvání ke sledování přibližně minutového klipu a nechte se unášet působivým výhledem z výšky přibližně 420 kilometrů.