Quindar
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Vědecký výbor Sněmovny reprezentantů 4. února jednomyslně schválil zákon o autorizaci NASA po přijetí desítek pozměňovacích návrhů.
Saúdská kosmická agentura v úterý oznámila jména vítězných týmů globální soutěže DebriSolver, jedné z hlavních iniciativ doprovázejících Konferenci o vesmírném odpadu 2026.
Společnost Transcelestial, startup vyvíjející technologie optické komunikace, podepsala dohodu se společností Gilmour Space Technologies o začlenění její technologie do vesmírných zařízení Gilmour Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poté, co koncem září dorazily do Kalifornie na tamní kosmodrom, byly dvě evropské družice HydroGNSS pečivě připravovány na start, který má proběhnout ještě v tomto měsíci. Misi HydroGNSS tvoří dvě družice a je to také první projekt Evropské kosmické agentury z programu Scout. Družice budou zachytávat signály navigačních družic a jejich analýza umožní vědcům získat nové pohledy na klíčové parametry klimatu spojené s vodou. Obě identické mikrodružice budou vyneseny z Vandenbergovy raketou Falcon 9 v rámci sdílené mise Transporter-15 společně s několika dalšími malými družicemi. Aktuálně je start této mise plánován na 19. listopadu.
Malá americká sonda Lunar Trailblazer pomůže vědcům lépe porozumět tomu, kde se na Měsíci nachází voda, v jaké formě existuje, kolik jí tam je a jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tato sonda se na svou cestu vydala 27. února na Falconu 9 a jejím úkolem má být rozlousknutí otázky, která už dlouho vrtá vědcům hlavou: „Kde je na Měsíci voda?“ Sondě potrvá několik měsíců, než dorazí na oběžnou dráhu Měsíce. Do té doby máme možnost se o ní něco dozvědět, proto NASA připravila přehled šesti věcí, které bychom o ní měli vědět.
Až příští rok vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce americká sonda Lunar Trailblazer, začne vědcům pomáhat s řešením záhady, která je dlouho trápí: Kde je lunární voda? Vědci už mají důkazy naznačující, že voda může existovat i v oblastech Měsíce s vysokými teplotami. Předpokládají také, že vodní led by mohl být na povrchu v trvale zastíněných kráterech, tedy na místech, kam miliardy let nepronikly přímé sluneční paprsky. Dosud se však podařilo najít jen málo definitivních odpovědí a úplné pochopení podstaty lunárního koloběhu vody je stále nedosažitelné.
Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.
Dnes se opět seznámíme s jedním projektem, který agentura NASA podpořila v rámci programu NIAC. Jeho úkolem je podpořit výzkum a rozpracování zajímavých nápadů, jejichž praktické uplatnění se nedá očekávat v nejbližších letech. S trochou nadsázky můžeme říct, že program NIAC má z celého širokého oboru kosmonautiky asi nejblíže ke sci-fi příběhům. Dnes se podíváme na projekt zvažující detoxikaci Marsu, aby mohl být snáze kolonizován. A protože program NIAC sdružuje opravdu originální nápady, tak se zmíněnou detoxikací by měly pomoci mikroorganismy.
Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno v této části planety. Před 15 lety studovala sonda Mars Express oblast označovanou jako MFF (Medusae Fossae Formation) a odhalila zde docela masivní ložiska až do hloubky 2,5 kilometru. T těchto prvotních pozorování nebylo jasné, čím jsou tato ložiska tvořena, ovšem aktuální průzkum nyní přinesl odpověď.
Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam vlhké minulosti Rudé planety. Nyní se po třech neúspěšných pokusech roveru Curiosity podařilo tohoto hřebene dosáhnout a pořídit zde 360° panorama z mozaikově složených snímků. Předešlé pokusy o dosažení tohoto místa zhatily ostré kameny v lokalitě gator-back a příliš prudké svahy. Následoval jeden z nejsložitějších výjezdů, jakým mise ve svém dosavadním průběhu čelila. Rover tak mohl 14. srpna dorazit na místo, kde mohl zahájit studium toužebně očekávaného hřebene, k čemuž využil i nástroje na své dvoumetrové robotické paži.
Výtrysk vodní páry ze Saturnova měsíce Enceladu o délce více než 9 600 kilometrů (pro lepší představu to odpovídá délce Eurásie od Irska k Japonsku) byl zaznamenán výzkumníky, kteří analyzují data z americko-evropsko-kanadské kosmické observatoře, Teleskopu Jamese Webba. Nejenže je to poprvé, kdy byl takový výron pozorován na takovou vzdálenost, ale měření z JWST nabídla vědcům vůbec poprvé přímý pohled na to, jak tento jev zásobuje vodou celou soustavu Saturnu a jeho prstenců. Enceladus je oceánský svět, který má ve srovnání se Zemí sotva čtyřprocentní velikost (jeho průměr dosahuje 505 kilometrů). Pro vědce však tento měsíc představuje jeden z nejzajímavějších objektů v celé naší soustavě, pokud jde o hledání mimozemského života. Mezi ledovým krunýřem a kamenným pláštěm se totiž nachází globální zásobárna slané vody. Zdejší sopky tu jako pozemské gejzíry vyvrhují ledové částice, vodní páru i organické látky z puklin na povrchu, kterým se neoficiálně přezdívá tygří pruhy.
Špičkový přístroj z Jet Propulsion Laboratory, který má poskytnout pohled na procesy spojené s vodou na lunárním povrchu, byl nedávno v coloradské hale firmy Lockheed Martin integrován do těla malé sondy. Americká mise Lunar Trailblazer, která má startovat v příštím roce, je tak opět o krok blíže. Přístroj nese název HVM3 (High-resolution Volatiles and Minerals Moon Mapper) a bude jedním ze dvou vědeckých nástrojů na LunarTrailblazeru. HVM3 má detekovat vodu na povrchu Měsíce a vytvořit mapu jejího prostorového rozložení včetně určení množství, lokalizace, formy i toho, jak se tyto hodnoty mění v průběhu času. Tyto údaje poskytnou bližší informace o „lunárním koloběhu vody“ a poradí budoucím pilotovaným misím, kde mohou najít zásoby vody vhodné k vytěžení.
Technologie vyvinutá na Goddardově středisku využívající efekt zvaný kvantové tunelování k vytvoření výkonného terahertzového laseru by mohla usnadnit hledání vody na Měsíci a zaplnit mezeru v současných technologiích. Nalezení vody a dalších zdrojů bude hrát důležitou roli při budoucích snahách NASA o průzkum Měsíce, ale i dalších kosmických těles. Předešlé experimenty nejprve naznačovaly a později i potvrdily přítomnost vody na Měsíci. Většina technologií však nedokáže rozlišit vodu od volných vodíkových iontů a hydroxylů, protože širokopásmové detektory neumí odlišit jednotlivé těkavé látky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.