Štítek ‘Roscosmos’

Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 316 (1.10. – 7.10.)

Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 314 (17.9. – 23.9.)

Kosmotýdeník je tu od toho, aby vám nabídl souhrn událostí uplynulého týdne, které jsme vám předaly, ale také těch, na které nezbylo místo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na velmi zajímavý objev astrometrické družice Gaia, z jejíchž dat se dalo vypátrat, že před stovkami milionů let došlo v naší galaxii ke kolizi. V dalších tématech se podíváme na možnost, že by Rusko odstoupili z projektu mezinárodní stanice u Měsíce, anebo na výsadek na asteroid Ryugu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 309 (13.8. – 19.8.)

Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 308 (6.8. – 12.8.)

Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.)

Start pilotované lodě, evropský astronaut na Mezinárodní kosmické stanici, objev organických molekul na Marsu a mnoho dalšího. Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. V Kosmotýdeníku si shrneme i ty události, pro které během týdne nezbylo místo. V hlavním tématu zamíříme do čisté místnosti, kde se připravují velmi zajímavé zlaté chladiče pro dalekohled Jamese Webba, ale nevynecháme třeba ani odklad mise ICON na raketě Pegasus XL. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 276 (25.12. – 31.12.)

Počkejte! Ještě ty láhve nechte zašpuntované. Než pořádně oslavíte vstup do roku 2018, který z pohledu kosmonautiky skutečně nabízí jednu pecku za druhou, na chvíli si ještě sedněte a přečtěte si něco „intelektuálního“. Zkrátka, i dnes je tady Kosmotýdeník, jako poslední „vážný“ velký článek na našem webu v roce 2017. Budeme se věnovat věcem vážným i těm radostným. Jsem rád, že Kosmotýdeníku i v tento rozjuchaný den věnujete svůj čas. Těšit se můžete na problémy a zmrtvýchvstání Angosatu, shrnutí situace kolem nejbližších startů SpaceX i tradiční kategorie Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Vesmírná architektura (8. díl)

Země ve své složitosti dalece přesahuje všechny naše základní sociální, fyzické nebo ekologické potřeby. Přináší nám motivaci, inspiraci a vyvolává abstraktní pocity údivu, které jsou velmi subjektivní a je proto obtížné je popsat. Pohled na tmavě modrou kouli obklopenou černočernou tmou je opravdu silný zážitek a to hned z několika důvodů. Člověk si kupříkladu snadněji uvědomí skutečnou zranitelnost světa, na kterém žije. Pohled na naši planetu, zdánlivě nehybně zavěšenou ve velkém prázdnu, jsme si však mohli dopřát až díky kosmonautice. Silné reakce například vyvolal snímek, který zachytila posádka Apolla 8 při obletu Měsíce a dodnes se traduje, že jsme se sice vydali dobýt Měsíc, ale nakonec objevili skutečnou krásu Země. Snímek „východu Země nad Měsícem“ je i po tolika letech stále aktuální, jenže od těch dob se hodně změnilo. Dnes posádky nemají možnost fotit podobné snímky. Zato již 17 let nepřetržitě žijeme a pracujeme v kosmu, protože jsme se mimochodem rozhodli, že náš svět lépe pochopíme, s nadějí, že se ho jednou naučíme lépe chránit.

Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.