Štítek ‘Curiosity’

Kosmotýdeník 516 (1.8. – 7.8.)

Je tu nedělní poledne a jak již jistě víte, to je naprosto ideální si chvíle si připomenout, co nám v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika! Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal zatím poslední start rakety Electron, která vynášela tajnou misi pro NRO. V článku se zpětně ohlédneme i za dalšími misemi pro tento úřad. V dalších tématech nás například čeká usazení prvního člena posádky nepilotované mise Artemis I, anebo si připomeneme prozatím poslední let malého suborbitálního raketového turistického stroje New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

10 let výzkumu Marsu s Curiosity

Curiosity slaví 10 let na Marsu. Zdroj: NASA, pbs.twimg.com

6. srpna 2012 se na Marsu odehrála jedinečná podívaná. A i když jsme ji zažívali jen zprostředkovaně díky internetovému online přenosu, přesto jsme trnuli a poté nevěřícně žasli, co za šílenství si inženýři z NASA vymysleli – a hlavně – ono to fungovalo! V kráteru Gale se podařilo měkce posadit přímo na šest kol přelomovou pojízdnou laboratoř – vozítko Curiosity. Jednalo se o nejpřesnější přistání v tehdejší historii dobývání Marsu. Byl využit vznášející se jeřáb, a přestože vše bylo důkladně testováno, tak způsob, jakým to vše automaticky, bez zásahu ze Země, vyšlo, byl ohromující. Dnes je to deset let, během kterých Curiosity výrazně upřesnila naše představy o dávné obyvatelnosti Marsu. Přímo kráter Gale byl nepochybně vhodným prostředím pro případné mikroorganismy, tedy samozřejmě v případě, že by zde před miliardami let žily. Přímo jejich stopy nebo důkazy tato marsovská laboratoř nehledala, ale přesto svou misi splnila na výbornou. A zdaleka nekončí.

NASA prodloužila službu osmi vědeckým sondám

Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.

Curiosity nepojede přes aligátoří záda

Selfie Curiosity z 11. října 2019

Ačkoliv se poslední dobou hlavní pozornost upíná na vozítko Perseverance, tak ani jeho starší sourozenec netrpí nudou. Vozítko Curiosity se po většinu času v březnu snažilo vystoupat na útvar Greenheugh Pediment. Jedná se o pozvolný svah, na jehož vrcholu se nachází rozdrcený pískovec. Vozítko již před dvěma lety tuto oblast krátce navštívilo – tehdy rover zdolal severní stěnu a nyní se vrací k jižní části, aby ji podrobněji prozkoumal. 18. března si však experti všimli nečekané změny terénu před sebou a rozhodli se, že se vozítko vrátí. Prostor před Curiosity totiž byl pokrytý útvary, kterým se říká ventifakty. Těchto větrem zbroušených kamenů bylo víc, než kolik jich rover viděl za deset let svého provozu na Marsu. Právě tento typ kamenů se před lety postaral o velmi výraznou degradaci povrchu kol roveru Curiosity. Od té doby už pozemští experti našli způsoby, jak zpomalit proces poškozování kol.

Zářijová Kosmoschůzka 2021

2021_09_1

Po dlouhé přestávce se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i předposledním zářijovým dnem, takže termín akce je 29.9.2021. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Na úvod shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. V další přednášce se Michal Václavík zaměří na Mars a zejména na lidské výtvory, které aktuálně brázdí jeho povrch či ho sledují z výšky. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.

Soli jako důležitá součást marťanské organické skládanky?

Tým NASA zjistil, že na Marsu jsou pravděpodobně přítomny organické soli. Stejně jako střepy starověké keramiky jsou tyto soli chemickými zbytky organických sloučenin, jako jsou ty, které dříve detekovalo vozítko Curiosity. Organické sloučeniny a soli na Marsu mohly vznikat geologickými procesy nebo být pozůstatkem dávného mikrobiálního života. Kromě přidání dalších důkazů k myšlence, že na Marsu kdysi byla organická hmota, by přímá detekce organických solí také podpořila hypotézu obyvatelnosti Marsu v současnosti, jelikož na Zemi mohou některé organismy k získávání energie využívat organické soli, jako jsou oxaláty a acetáty.

Další vozítko na Marsu

Čínské vozítko sjelo na Mars

Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země. 

Kosmotýdeník 445 (22.3. – 28.3.)

Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přistání na Marsu v jedinečném sestřihu

Je nám ctí, když můžeme prezentovat českou práci, která se věnuje kosmonautice. Díky jedné takové můžeme shlédnout přistání vozítka Curiosity na Marsu v roce 2012 ještě jednou a opravdu detailně. Díky práci Marka Tušla z hradecké hvězdárny a planetária tak můžeme vidět přistání z kamery MARDI, která byla umístěna na spodní části vozítka. Video pak ukazuje celkový sestup od odhození tepelného štítu po dosednutí vozítka na povrch. Velmi podobná cesta pak čeká americké vozítko Perseverance.