28. listopadu 2023 
Raketa Sojuz 2.1a, která vynese nákladní loď Progress MS25 k ISS, byla vztyčena na rampě 31 kosmodromu Bajkonur. Let je plánován na 1. prosince v 9:22 UTC. 28. listopadu 11:00
Štítek ‘Bajkonur’
ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaný Sojuz se vydává k ISS
Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Bajkonur, ISS, Loral O' Hara, Nikolaj čub, Oleg Kononěnko, Sojuz 2-1A, Sojuz MS-24, Živě a česky Vostok – úsvit věku kosmického (19. díl)
Nad kosmodromem svítilo na téměř bezmračném modrém nebi zářivé slunce a jeho paprsky osvětlovaly raketu, od níž se jako jemný závoj vlnily obláčky odpařujícího se kyslíku. Téměř idylický pohled však skrýval obrovskou nervozitu. O pár desítek metrů dál, v bunkru řízení startu, mezitím přítomní nervózně hleděli na ručičky hodin, které se až mučivě pomalu sunuly k deváté hodině moskevského času. Hned vedle hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova stál Pavel Popovič, jeden z předvojové šestice kosmonautů, na něhož připadla úloha udržovat spojení během prvních fází letu. Před dvěma hodinami mu Koroljov ukázal červený telefon v rohu a řekl mu: „Pavle Romanoviči, stůjte u toho telefonu a nepouštějte mě k němu i kdybych na vás křičel. Dobře?“ Telefon byl používán pro závažné okolnosti, stačilo vzít jeho sluchátko, vyslovit jediné slovo – a celý proces předstartovních příprav by se zastavil. Když se pak objevil jakýsi menší problém, který mohl znamenat ohrožení startu, Koroljov se otočil a zamířil k onomu přístroji. Popovič mu zastoupil cestu a pravil: „Vy sám jste mi přikázal, abych vás k tomu telefonu nepouštěl…“ Koroljov začal rudnout a všichni kolem očekávali jeho typický výbuch hněvu. Náhle se z amplionu na stěně ozvalo hlášení, že vše opět plyne podle plánu a Koroljov se uklidnil. O pár dní později Popovičovi řekne: „Byl jsi chlapík, s tím telefonem. I ve vesmíru je třeba se nelekat. Teď už vím, že to zvládneš.“ Zatím se však ještě psal dvanáctý duben a na vrcholu rakety seděl mladý muž v očekávání velkého okamžiku…
Budoucnost rakety Sojuz-5 a spory na Bajkonuru
Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.
Vostok – úsvit věku kosmického (15. díl)
Elitní šestice prvního sovětského oddílu kosmonautů se na začátku léta dostala do kolotoče intenzivního výcviku, který byl prokládán lékařskými testy a prověrkami. Gagarin, Něljubov, Bykovskij, Titov, Popovič a Nikolajev byli zasvěcováni do tajemství konstrukce lodi 3KA a pod vedením instruktora Marka Gallaje se seznamovali se situacemi, které je mohly během letu potkat. Kosmonauti byli skutečně v jednom kole a jejich manželky si jich příliš neužily. Součástí výcviku byly i simulace na trenažéru kabiny Vostok, který byl instalován ve druhém patře LII (Leteckého výzkumného institutu M. M. Gromova). Jak již bylo řečeno v jednom z předchozích dílů seriálu, trenažér byl instalován poté, co bylo pro jeho umístění v laboratoři číslo 47 LII nutné vybourat otvor ve vnější zdi. Trenažér to byl z dnešního pohledu poměrně rudimentární, nicméně již tehdy nechyběla projekce hvězdného nebe a zjednodušeného obrazu Země v iluminátorech. Vybavení kabiny se téměř nelišilo od skutečných lodí 3KA a kosmonauti tak mohli prožívat na tu dobu poměrně věrnou iluzi skutečného letu. Nácviky probíhaly v jistém smyslu skupinově, šestice vždy byla v laboratoři společně, přičemž jeden z kosmonautů prováděl simulaci a ostatní sledovali jeho počínání. V průběhu simulací kosmonauti také nacházeli některé nedostatky nebo nedomyšlené detaily, s nimiž se na přímé Koroljovovo přání dělili s konstruktéry Vostoku. Některé připomínky byly skutečně zahrnuty do finální podoby lodi. Stále však nebylo zcela jasné, který ze šestice mladých mužů bude tím, kdo osedlá loď 3KA jako první, ani to, kdy se tak stane…
Vostok – úsvit věku kosmického (13. díl)
Start druhé lodi 3KA měl být poslední generální zkouškou před letem člověka. Také tento Vostok měl kopírovat naplánovaný program letu s lidskou posádkou, tedy provést jeden oblet Země a přistát v zadané oblasti severovýchodně od Volgogradu. Na palubě měl opět zaujmout místo „Ivan Ivanovič“, antropometrická figurína simulující rozložení hmoty lidského těla. A opět s ním měl na oběžnou dráhu zamířit pejsek umístěný ve speciálním kontejneru, který při přistání zůstával v návratové kabině. Pokud by tento let dopadl ke všeobecné spokojenosti, do dalšího stroje už by se měl posadit člověk. Není divu, že start lodi 3KA No2 byl velmi ostře sledován, tím spíše, že tentokrát již měly všechny systémy bez výjimky odpovídat verzím, které měly zajišťovat pilotovaný let. A pokud mluvíme o velmi ostře sledovaném startu, nejedná se pouze o planou frázi. Na kosmodrom totiž právě kvůli sledování vzletu lodi 3KA No2 dorazili ti, jichž se celé dění dotýkalo zcela bezprostředně. Na vědeckovýzkumný polygon číslo pět měli poprvé zavítat mladí muži, z jejichž středu měl být vybrán ten, jehož start měl následovat, ten první…
Rubrika Historie Štítky: 3KA, Bajkonur, historie, Ivan Ivanovič, kosmonaut, Rusko, Úsvit věku kosmického, Vostok, Zvjozdočka ŽIVĚ A ČESKY: Zásobovací Progress se vydává na cestu
Zítra brzy ráno odstartuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-22. Jde o další zásobovací misi na Mezinárodní vesmírnou stanici a bude to již sto sedmdesátý pátý let kosmické lodi Progress. Při této misi bude na ISS dopraveno 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku, 720 kilogramů pohonných látek a 1 354 kilogramů kusového nákladu, do čehož spadají například zásoby jídla a pití pro posádku, vědecké experimenty, oblečení, nářadí na údržbu stanice atd. Informace o nákladu pocházejí od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. A i tentokrát se můžete těšit na náš česky komentovaný přenos, který spustíme tradičně patnáct minut před startem.
ŽIVĚ A ČESKY: Start Sojuzu s posádkou
Po dlouhých nocích strávených u čekání na start Falconu 9, tu máme vítanou změnu. Čeká nás start rakety Sojuz 2.1a, která vynese k Mezinárodní vesmírné stanici pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-22. Posádku tvoří dva Rusové – Sergej Prokopjev (poletí podruhé), Dmitrij Petelin, který poletí poprvé a Francisco Rubio, který také poletí poprvé. Kosmická loď Sojuz se bude připojovat na dokovací port modulu Rasvět, ke kterému by se měla připojit zhruba jen o dvě a půl hodiny později. Posádka by měla na stanici zůstat 188 dní.
ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-20 míří k ISS
Progress je ruská nepilotovaná kosmická loď, která byla vyvinuta pro to, aby zásobovala sovětské stanice Saljut a později i stanici Mir. Od roku 2000 jsou lodě Progress pravidelnými návštěvníky i Mezinárodní kosmické stanice ISS. Svým vzhledem se velice podobá ruské pilotované lodi Sojuz, ovšem v mnoha ohledech se zároveň liší. Těmi největšími rozdíly jsou například to, že v Progressech se nenachází žádná sedadla pro posádku, tudíž je tu více místa na náklad. Dalším velkým rozdílem je i to, že loď Progress se na rozdíl od Sojuzů nemá vrátit zpět na Zemi. Při sestupu totiž shoří v její atmosféře a s ním i nepotřebný materiál a odpad ze stanice. Aby ale mohl Progress přivézt na stanici náklad a poté od ní i odletět a shořet, tak musí nejprve odstartovat ze Země. Jeden takový start rakety Sojuz 2.1a s lodí Progress z kazašského kosmodromu Bajkonur z rampy 31/6 nás čeká již zítra 3. 6. 2022 v 11:32 našeho času. Poté, co loď odstartuje, bude následovat stíhání a následné připojení k ISS. To by mohlo přijít už cca 3 a půl hodiny po startu, protože je možné využít takzvaný superrychlý letový profil. Loď Progress bude ve svých útrobách ukrývat cca 2500 kg nákladu a bude se jednat, jako obvykle, o potraviny, zásoby pitné vody, hygienické potřeby, oblečení, palivo, až po věci potřebné většinou k ruským experimentům.
ŽIVĚ: Sojuz 2.1b vynese z Bajkonuru 36 družic OneWeb
A máme tu blížící se start rakety Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Nákladem na této misi bude 36 družic OneWeb, které provozuje stejnojmenná společnost. Tyto družice mají stejný účel jako družice Starlink od společnosti SpaceX a tím je poskytovat celosvětové připojení k internetu. Konstelace OneWeb se bude skládat z celkem 648 družic, které budou umístěny na téměř polární oběžnou dráhu s výškou 1 200 × 1 200 km a sklonem 86,4°. Společnost OneWeb očekává, že konstelace 648 družic poskytne rychlost stahování zhruba 50 Mb/s. Každá družice OneWeb má hmotnost 147,5 kg. Družice jsou vybaveny anténou, která pracuje v pásmu Ku a pracuje na frekvencích od 12 do 18 GHz. Družice jsou navrženy na 7 let provozu a po uplynutí této doby by měla každá družice vykonat brzdící zážeh, který se postará o navedení družice do atmosféry, kde shoří.
Nahrávání ...