V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.
Rubrika Technologie, Věda a výzkum 
Štítky: gama záření, HEAO, OAO, Rentgenová astronomie, RXTE, Slunce, TOP5, ultrafialová astronomie, Ulysses 
Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.
Rubrika Technologie, Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, CoRoT, ESA, fyzika, Helios, infračervená astronomie, IRAS, JAXA, NASA, radioastronomie, Rentgenová astronomie, Slunce, TOP5, Uhuru 
Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.
Rubrika Historie, Technologie, Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, ESA, exoplanety, JAXA, kosmologie, NASA, planetka, radioastronomie, Rentgenová astronomie, temná energie, TOP5 
Na teleskopu Spektr-RG najdeme pouze dva vědecké přístroje a v obou případech jde o rentgenové dalekohledy – jde o ruský ART-XC a německý eROSITA. V dnešním díle se zaměříme na druhý jmenovaný přístroj, který má zajímavou historii. Své místo v ní má třeba selhání jeho předchůdce, ale také plány na jeho umístění na vnější platformu Mezinárodní kosmické stanice.
Rubrika Foto a video, Technologie Štítky: ART-XC, DLR, eROSITA, ISS, Rentgenová astronomie, Roskosmos, Spektr-RG, Vesmírná technika 
Kosmická observatoř Spektr-RG je vybavena dvojící dalekohledů pro pozorování v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra od 0,3 do 30 keV. V poslední době o ní ale slyšíme kvůli tomu, jak její provoz ovlivňuje probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V tomto díle se ale vrátíme o několik desítek let zpátky, abychom si popsali dlouhou a složitou cestu k tomuto projektu.
14. února NASA zveřejnila první data z teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) vypuštěného 9. prosince 2021, která dorazila po dokončení měsíc dlouhé fáze oživování. Všechny palubní systémy fungují a teleskop je připraven studovat záhadné kosmické objekty. IXPE nejprve zaměřil svůj rentgenový zrak na pozůstatek hvězdy, která explodovala v 17 století. Tento objekt známe jako Cassiopeia A. Rázová vlna z exploze odmrštila okolní plyn, zahřála jej na vysokou teplotu a urychlila částice kosmického záření, takže vznikl oblak zářící v rentgenové části spektra. Tento útvar již dříve sledovaly jiné teleskopy, ovšem IXPE umožní vědcům úplně nový průzkum.
Na našem webu se zaměřujeme primárně na orbitální mise, ale čas od času uděláme výjimku a informujeme i o suborbitálních misích. Ty jsou totiž velice důležitou a v podstatě nenahraditelnou součástí vědeckého výzkumu. 9. ledna v 6:00 SEČ odstartovala ze základny Wallops mise DXL (Diffuse X-rays from the Local galaxy), při které se náklad dostal do výšky zhruba 267 kilometrů. Let byl úspěšný a po celou dobu byla přijímána správná data. Tato mise byla vyhrazena výzkumu rentgenového záření z vesmíru. To neustále bombarduje naši planetu a přitom jeho zdroje a charakteristiky nejsou plně prozkoumané. Mise DXL si klade za cíl prozkoumat rentgenové záření, které se k naší Zemi vydalo z jiného místa Mléčné dráhy.
Astrofyzici z USA objevili pomocí rentgenové observatoře Chandra kandidáta na první planetu mimo Mléčnou dráhu. 28. října 17:00
Na rok 2022 nebo 2023 je plánován start rentgenového teleskopu XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) a je tedy jasné, že se na projektu již musí pracovat. Dnes bychom Vás rádi seznámili se dvěma videy, která byla natočená v srpnu roku 2020. Teď si možná říkáte, proč Vám přinášíme informace o půl roku starých videích. Důvodem je jejich kvalita a také skutečnost, že jsme na ně narazili až nyní při prohledávání starších článků na webu NASA. Osobně neznám mnoho videí, kde by diváci dostali možnost nahlédnout pod ruce technikům, kteří připravují zrcadla pro rentgenový teleskop.
Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.
Rubrika Historie, Ostatní, Technologie, Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, COBE, fyzika, Hubble space telescope, kosmologie, Nobelovy ceny, reliktní záření, Rentgenová astronomie, Uhuru 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
21. července 2023 
