sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Mobile User Objective System

Dodavatelé obrany, společnosti Boeing a Lockheed Martin, nedávno schválili prvotní přezkoumání návrhu programu Mobile User Objective System Service Life Extension, která má za cíl modernizaci ultravysokofrekvenční úzkopásmové družicové sítě.

Canoo

NASA rozhodla o pokračování provozu elektrických dodávek, které mají sloužit k přepravě astronautů programu Artemis v rámci startovního areálu. Tři dodávky pro přepravu astronautů dodala společnost Canoo, která poté vyhlásila bankrot podle kapitoly 7.

Urban Sky

Urban Sky, společnost, která vyvinula přenosné stratosférické balóny pro zobrazování a další aplikace obvykle prováděné družicemi, získala 30 milionů dolarů na rozšíření své práce.

Geost

Dodavatel optických a infračervených senzorů Geost podal žalobu na porušení smlouvy ve výši 17,1 milionu dolarů proti Sierra Space. Žaloba uvádí, že společnost porušila dohodu o použití senzorů Geost v rámci programu U.S. Space Force.

Thales Alenia Space

Spojené arabské emiráty, zastoupené Mohammed Bin Rashid Space Center, si vybraly společnost Thales Alenia Space ke stavbě modulu přechodové komory pro stanici Gateway. Společnost ani vesmírné středisko nezveřejnily podmínky obchodu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: icesat-2

ESA a NASA představují společný projekt MAAP

Není žádným tajemstvím, že získat vědecká data, je jedna věc a umět je zpracovat a prakticky využívat, může být věc druhá. Evropská kosmická agentura ESA proto navázala spolupráci s americkou agenturou NASA a 29. října veřejně spustily celosvětově první globálně harmonizovaný přehled nadzemní biomasy. Jde o soubor informací, které jsou velmi důležité pro lepší pochopení změn klimatu. Platforma MAAP (Multi-Mission Algorithm and Analysis Platform) si klade za cíl poskytovat nepřerušovaný přístup k informacím o nadzemní biomase, které nasbíraly americké i evropské družice zaměřené na tuto problematiku. Podle ESA se jedná o revoluční nástroj s otevřeným vědeckým přístupem, který je nyní již v plném provozu a přístupný online.

Vizualizace družice ICESat-2

ICESat-2 si poradí nejen s ledem

Ačkoliv má tato mise v názvu slovo ice (anglicky led) a měření ledu je náplní jejího hlavního programu, zajímají se o ni i vědci, kteří studují trochu teplejší objekty. Na loňském zasedání Americké geofyzikální unie AGU výzkumníci prezentovali, jak užitečná data jim družice ICESAt-2 (Ice, Cloud and land Elevation Satellite 2) poskytuje. Díky těmto údajům mohou vědci lépe porozumět aspektům naší rodné planety mnohem víc, než bylo původně plánováno a očekáváno. Když družice na začátku roku 2019 poslala na Zemi první vědecká měření výšky zemského terénu, začala velmi zajímavá fáze.

BFS u Měsíce zdroj:arstechnica.net

Vesmírné výzvy – září 2018

Už se pomalu stalo tradicí, že Vesmírné výzvy nabízejí pět velkých reportáží. Ani září nebude výjimkou. A co nás tedy čeká? V úvodu to bude start mise ICESat-II, pak výsadek dvou modulů na asteroid Ryugu a další start, tentokrát zásobovací lodě HTV-7. Turistu, který obletí v lodi BFS Měsíc si představíme v předposlední reportáži a nakonec se podíváme na start mise Telstar 18V.

Kosmotýdeník 316 (1.10. – 7.10.)

Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Družice Aeolus

Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s legendární Deltou II

V 90. letech a kolem přelomu tisíciletí tvořily rakety Delta II jeden z hlavních pilířů americké kosmonautiky. Na svém kontě mají 155 startů, z čehož jen dva byly neúspěšné. Na oběžnou dráhu Země vynesly 24 družic GPS, Spitzerův teleskop nebo teleskop WISE, ale mířily i mimo zemské gravitační pole. Na jejich palubě se do vesmíru vydaly namátkou sondy Deep Impact, MESSENGER, Dawn, Phoenix nebo dva marsovské rovery MER. Dnes bychom měli do kroniky těchto raket zapsat poslední kapitolu. Na rampě Vandenbergovy základny stojí poslední exemplář rakety Delta II v konfiguraci 7320, jehož úkolem je vynést družici ICESat-2, která bude sledovat změny v množství ledu.

Změny množství ledu zmapuje laser

Už v první polovině září by nás měl čekat start nejpokročilejšího laserového přístroje svého druhu – začne mise, která má za úkol měřit – s nesrovnatelnou přesností – změny ve výšce (mocnosti či tloušťce) ledu v okolí pozemských pólů. Mise s komplikovaným názvem Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 zkrácená do pohodlnějšího označení ICESat-2 má za úkol změřit změny mezi pokrytím Grónska a Antarktidy v jednotlivých letech. A když už byla řeč o přesnosti, pak stačí říct, že sonda provede každou sekundu 60 000 měření s odchylkou o velikosti průměru psacího pera.

Inspekce měřiče ledovců

V útrobách haly firmy Astrotech na Vandenbergově základně v Kalifornii provádí předstartovní kontrolu a zkoušky družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 (zkráceně ICESat-2), která by odsud měla odstartovat 12. září na vůbec posledním exempláři rakety Delta II. Tato družice má za úkol měřit výšku zemského terénu a změnu těchto hodnot v čase. Využije k tomu přístroj ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který dokáže vysílat k Zemi deset tisíc laserových pulsů každou sekundu! Úkolem mise je zjistit proč a jak moc se trvalé zamrzlé oblasti naší planety ohřívají a ztrácí svou ledovou pokrývku.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.