Štítek ‘ExoMars 2016’

TGO objevila skrytou vodu ve Valles Marineris

Evropsko-ruská sonda TGO zaznamenala výrazné množství vody v srdci systému, kterému se občas říká marsovský Grand Canyon. Vodu, která je skrytá pod povrchem, detekoval ruský přístroj FREND, který se zaměřuje na sledování množství vodíku. Tento prvek je obsažen v molekule vody a právě tato životodárná tekutina byla detekována ve svrchním metru půdy. Ačkoliv už z dřívějška víme, že se na Marsu voda vyskytuje, většinou jde o vodní led v polárních oblastech. V oblasti rovníku se však odhalený led nenachází, protože za teplot, které zde panují, by odkrytý led nevydržel dlouho.

Kosmotýdeník 411 (27.7. – 2.8.)

Evropsko-ruská sonda TGO.

Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Závada na přístroji sondy TGO

Přístroj ACS

Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.

Evropsko-ruská sonda u Marsu přináší první objevy

Nové důkazy o vlivu nedávné celoplanetární prachové bouře na vodu v atmosféře Marsu a překvapivá absence metanu – to jsou dva ze tří hlavních pilířů objevů, které evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) učinila během prvního roku své vědecké fáze. Dvě studie zveřejněné ve specializovaném časopise Nature byly prezentovány i na tiskové konferenci ve Vídni na zasedání Evropské geofyzikální unie. Třetí studie pak pochází z ruské části projektu a může se pochlubit tím, že jde o dosud nejdetailnější mapu rozložení vodního ledu nebo vodou nasycených podpovrchových minerálů na Marsu v celé historii. V tomto článku se na všechny nové poznatky podíváme podrobněji – opět se ukázalo, že i když je Mars nejprozkoumanější planetou vůbec (hned po Zemi samozřejmě), tak nás stále dokáže něčím překvapit.

Roskosmos oznámil výrazné zpoždění, říká Michal Václavík

Vizualizace vozítka pro misi ExoMars 2020

Projekt ExoMars, tedy společný podnik Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, patří bezesporu mezi nejočekávanější projekty dalších let. Ať už se zaměříme na technologické výzvy nutné k jeho realizaci, nebo na potenciál vědeckých objevů, vždy nám bude tento projekt okupovat přední příčky. Zatímco první část (označovaná jako ExoMars 2016) již probíhá a přináší zajímavé vědecké objevy, její nástupce (ExoMars 2020), který počítá s přistávací plošinou a pohyblivým vozítkem, zatím na svůj start čeká. Oslovili jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. V tomto článku Vám přinášíme jeho odpovědi, ve kterých se detailně věnuje všem aspektům této mise – od těch potěšujících až po ty nepříjemné.

První fotky od TGO z nové dráhy

ExoMars Trace Gas Orbiter

Sonda Trace Gas Orbiter poslala na zemi první fotografii Marsu po úpravách oběžné dráhy. Před pár týdny se dostala na dráhu ve výšce 400 kilometrů a je připravena hledat v atmosféře málo zastoupené plyny, které mohou naznačovat biologickou či geologickou aktivitu planety. Kamera CaSSIS byla aktivována 20. března a v dalších týdnech probíhaly zkoušky na zahájení mise, které přišlo právě dnes. První fotografii, kterou před pár dny kamera CaSSIS na nové dráze pořídila, krásně ilustruje její schopnosti. Ukazuje se, že její snímky budou vědcům velmi přínosné a pomohou zasadit ostatní měření do širších souvislostí.

Evropsko-ruská sonda u Marsu míří k vědecké fázi

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.

Kosmotýdeník 284 (19.2. – 25.2.)

Zatímco jste sledovali, jak Falcon 9 opět bez problémů vynesl další náklad, u Marsu se slavnostně dokončilo jedno významné brzdění o atmosféru, které uvedlo jednu sondu na vědeckou orbitu a ušetřilo stovky kilogramů paliva. Řeč je o evropské sondě TGO. Tato událost obstará hlavní téma Kosmotýdeníku, ale v dalších tématech se můžete těšit i na zmíněného Falcona 9, ale také na odklad japonské rakety, která měla vynést špionážní družici. Vítám vás u čtení dalšího týdenního přehledu událostí z kosmonautiky – Kosmotýdeníku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.  

Poslední aerobraking sondy TGO

Sonda v 18:31 SEČ provedla 16 minut dlouhý zážeh, který vytáhl pericentrum nad horní vrstvy atmosféry. Sonda pak bude na dráze 200 × 1047 km. 20. února 19:05

TGO upravuje dráhu podle plánu

Jak informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, proces aerobrakingu sondy TGO u Marsu probíhá podle plánu. Oběžná doba klesá podle plánu. 5. září 23:11