BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poprvé od vypuštění družic Starlink došlo k situaci, kdy hrozilo zvýšené riziko srážky s jinou aktivní družicí. Potkalo to družici Aeolus Evropské vesmírné agentury (ESA), určenou k výzkumu dynamiky atmosféry a družici Starlink č. 44. Úhybný manévr byl nakonec naplánován pouhý půl-oblet před možnou srážkou a dopadl úspěšně. Celá událost byla velmi zvláštní v několika ohledech. Například tím, že původně byla na straně ESA poměrně intenzivně medializována pouze na Twitteru a ne klasickým prohlášením formou článku. Nebo možná tím, že byla vůbec medializována, protože jinak jsou podobné situace relativně běžné. V článku se ohlížíme za tím, jak to proběhlo a proč o tom bylo více slyšet, než je obvyklé. Družice Aeolus byla vypuštěna 22. srpna 2018 pomocí rakety Vega. Na stránkách našeho blogu jsme se jí věnovali velmi podrobně, od příprav, přes vypuštění, až po informace o její činnosti. A nyní se o ní dozvídáme zas, i když v poněkud nezvyklé úloze. Družice Starlink jsou také pravidelným tématem našich článků. Vzhledem k tomu, kolik jich nakonec má být, a jaké kontroverze (především mezi astronomy) jejich vypuštění způsobilo, není tato
Musíte uznat, že oproti minulým dvěma týdnům, byl tento, co se týká kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. Krom letu Starhopperu a pobytu robota Skybota na ISS, se však stala spousta dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník, tedy tradiční týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí, vám je nyní nabídne. Podíváme se například na nový web ESA, který vám umožní sledovat komunikaci s aktivními evropskými misemi, anebo prozkoumáme podrobnosti ohledně hurikánu Dorian. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Pracovníci firmy Northrop Grumman v čisté místnosti v jižní Kalifornii spojili oba hlavní prvky vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Vědecká polovina s přístroji a zrcadly byla vůbec poprvé spojena elektricky i mechanicky se servisní částí, které dominuje sluneční štít. Jde o významný milník na cestě k dalším zkouškám, které mají kromě jiného třeba ověřit, zda je pětivrstvý štít odolný proti trhlinám. Další testy se zaměří třeba na vibrace nebo na hlukové testy simulující prostředí startující rakety – to vše nás čeká již v příštích měsících, aby se stihl start v březnu 2021.
Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu v rámci evropsko-ruské mise ExoMars 2020 je po stránce vědeckých přístrojů kompletní. Do roveru již byly instalovány jak kamery, které budou poskytovat zajímavé snímky, tak vrtačka, která má odebírat vzorky z hloubky pod povrchem i palubní laboratoř. Stavba vozítka, které vzniká ve městě Stevenage ve Velké Británii, kde sídlí firma Airbus Defence and Space se již pomalu chýlí ke konci. Rover nyní dostal kamerový systém PanCam, která je umístěna na stožáru a má zajišťovat fotky z výšky dva metry nad terénem. Tato kamera bude denně využívána k vědeckému výzkumu – pozemní operátoři budou na základě jejích snímků rozhodovat, kam se vydat, nebo kde vrtat.
Dokovací adaptér IDA-3 dopravila před pár týdny na ISS kosmická loď Dragon. Nyní je tedy čas na instalaci tohoto nízkého válce s velkým významem. Staniční robotická paže vyjmula adaptér IDA-3 z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon zatímco posádka na stanici spala. Pozemní operátoři s adaptérem domanévrovali k horní části modulu Harmony, kde se nachází tunel PMA-3. Právě tady bude IDA-3 čekat na dvojici Nick Hague – Andrew Morgan, která zítra provede výstup do volného prostoru, aby adaptér propojila se zbytkem stanice.
Jistě jste si již zvykli, že k nedělnímu obědu nejlépe chutná – jako zákusek, aktuální díl pravidelného Kosmotýdeníku. I tentokrát se podíváme na nejzajímavější události z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem tentokrát bude výzkum vzdálených hranic sluneční soustavy a to zejména heliopauzy. Podíváme se však i na přípravu orbitálních prototypů lodí Starship a experimentálního zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Pozornosti neunikne ani ruský humanoidní robot, který se vydává na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Druhá fáze evropsko-ruského projektu ExoMars tvořená evropským roverem Rosalind Franklin a ruskou přistávací plošinou Kozáček by měla startovat už zhruba za rok. Specialistům však dělají vrásky na čele problémy s konstrukcí padáku. Minulý týden totiž proběhla jeho výšková zkouška – bohužel však nebyla úspěšná. To je samo o sobě nepříjemné, ale ještě horší je, že jde již o druhé selhání podobného rázu. O prvním neúspěchu jsme psali na začátku července. Prioritou je samozřejmě vyřešení tohoto problému, aby se termín startu v příštím roce stihl. „V době psaní této odpovědi se stále počítá se startem v červenci 2020. Odklad o dva roky by přinesl velké množství problémů, zejména organizačních a finančních,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Prakticky na většině družic najdeme nějaké pohyblivé díly, které se v průběhu mise postarají o rozložení nějaké konstrukce. Ani evropská sonda Solar Orbiter není v tomto směru žádnou výjimkou. I na ní najdeme vyklápěcí konstrukce, na jejichž správném fungování stojí úspěch celé mise. Na začátku letošního roku se inženýrům podařilo nasbírat velké množství dat ze zkoušek těchto rozkládacích systémů. Některé z nich se týkají antén, ramene s přístroji nebo fotovoltaických panelů. Na začátku července jsme se zkouškám panelů již věnovali v samostatném článku, ale v rámci našeho seriálu Z Evropy ke Slunci se k těmto testům vrátíme a podíváme se na ně trochu podrobněji.
Stalo se milou tradicí, že každý pilotovaný start k ISS doprovází náš článek, ve kterém se seznámíme s posádkou. V případě Sojuzu MS-13 sice článek vychází později, ale tradice zůstává zachována. Osobně si myslím, že podobné články mají dvojí význam – jednak díky nim máme možnost lépe poznat astronauty, pochopit, co formovalo jejich životní osudy a také můžeme vidět, kolik práce je to stálo – třeba jen při pohledu na množství vystudovaných škol se leckomu zatají dech. Astronauti jsou zkrátka a dobře špičkoví odborníci a to samé platí i o trojici, která přiletěla v Sojuzu MS-13. Zároveň může tato posádka sloužit jako učebnicová ukázka mezinárodnosti ISS – tvoří ji totiž zástupci hned tří států – velitel lodi je z Ruska, první palubní inženýr z Itálie, druhý z USA.
12 minut dlouhá zkouška prověřila schopnost servisního modulu dostat Orion na oběžnou dráhu při závadě rakety v pokročilé fázi letu. 6. srpna 0:20
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.