Štítek ‘kometa’

Hledejte rozdíly na kometě a pomozte vědcům

Každý asi někdy hrál nějakou variantu hry „najdi deset rozdílů mezi dvěma obrázky“. Evropská kosmická agentura nyní navázala spolupráci s organizací Zooniverse a výsledkem je projet Rosetta Zoo, do kterého nyní agentura láká zájemce z řad široké veřejnosti. I Vy tak můžete pomoci vědcům lépe porozumět tomu, jak se povrch komety mění v průběhu času, kdy kometa prolétává kolem Slunce. Evropská sonda Rosetta strávila na oběžné dráze komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko více než dva roky. Vědci tak dostali možnost studovat kometu zblízka a nasbírali data, jaká tu dříve nebyla. Cílem vědců je nyní využít tyto údaje k rozlousknutí některých tajemství spojených se vznikem a vývojem Sluneční soustavy. Zhruba v polovině období, kdy Rosetta studovala jádro, se kometa dostala do takzvaného perihelu – na své dráze se nejvíce přiblížila ke Slunci. Kometa se ke Slunci dostala na vzdálenost 186 milionů kilometrů a poté se zase začala vzdalovat. To znamená, že povrch komety byl v různých fázích mise osvětlen odlišně.

Druhá kometa Solar orbiteru

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Solar orbiter má svou vánoční kometu

Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.

Vývoj teleskopu pro hledání planetek pokračuje

NASA schválila vývoj teleskopu NEO Surveyor, který by se měl po úspěšném zhodnocení přesunout do další vývojové fáze předběžného designu. Infračervený teleskop má pomoci zlepšit snahy NASA o planetární obranu tím, že rozšíří naše schopnosti objevit a charakterizovat většinu potenciálně nebezpečných planetek a komet, které se dostávají do vzdálenosti méně než 30 milionů mil (48,2 milionu kilometrů) od oběžné dráhy Země a souhrnně se označují zkratkou NEO (Near Earth Object = Blízkozemní objekt). „NEO Surveyor dokáže výrazně zrychlit tempo, jakým NASA dokáže objevovat planetky a komety, které mohou být rizikem pro Zemi. Do deseti let od startu má objevit 90 procent planetek větších než 140 metrů,“ popisuje Mike Kelley, vědec z ředitelství NASA zapojený do projektu. NASA dostala v roce 2005 nařízením Public Law 109-155 za úkol odhalit 90 procent blízkozemních objektů větších než 140 metrů. V roce 2010 měla objeveno 90% objektů větších než 1 kilometr a z celkového počtu blízkozemních objektů s velikostí nad 140 metrů jich momentálně zná 40 %.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3/ICE (zkoumání komety a návrat k Zemi)

VT_2021_06

Posledně jsme se ve Vesmírné technice podívali na to, co všechno přichystali vědci sondě ISEE-3 (následně přejmenované na ICE) v rámci nadstavbové mise. Ale osud této americké sondy byl napínavý až do samotného konce. Napětí nechybělo ani při průletu ohonem komety a poslední kapitola jejího bohatého příběhu byla napsána více než čtvrt století po startu.

Solar orbiter projde ohonem komety

Evropská vědecká sonda Solar orbiter protne v nejbližších hodinách dráhu komety ATLAS. Letos vypuštěná sonda původně v této fázi neměla sbírat vědecké informace, ale pozemní specialisté nakonec této mimořádné příležitosti využijí. Ujistili se, že čtyři nejunikátnější vědecké přístroje na palubě sondy budou připraveny na toto nečekané setkání. Sonda Solar orbiter byla vypuštěna 10. února letošního roku na raketě Atlas V. Od té doby (s výjimkou krátkého období, které zavinila pandemická protiopatření) prováděli vědci a inženýři série zkoušek, které jsou součástí uvádění všech palubních systémů do provozu.

Rosetta detekovala na kometě amonné soli

Pohled na 67P který se Rosettě naskytl 28. ledna.

Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).

LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu

Dnes již ukončená mise sondy LISA Pathfinder byla extrémně úspěšná. Evropský projekt s částečným americkým podílem totiž úspěšně prověřil technologie nezbytné k budoucímu vybudování kosmické observatoře detekující gravitační vlny. Tato chvění časoprostoru způsobuje například spojení dvou černých děr. Tým vědců z NASA nyní využil nevídané přesnosti měření této sondy k výzkumu úplně jiného rázu. Podařilo se jim totiž prozkoumat mikroskopická prachová zrnka, která do svého okolí uvolňují komety a planetky.

ŽIVĚ: NASA oznámí novou vědeckou misi

Dnes ve 22:00 našeho času by měl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora NASA pro vědeckou činnost na tiskové konferenci oznámit výběr nové vědecké mise. Neupřesnila sice, z jakého programu má mise pocházet, nicméně na webu uvádí, že mezi řečníky na konferenci bude i Curt Niebur, což je vedoucí vědecký pracovník programu New frontiers. I časově by to odpovídalo, protože na konci roku 2017 se předpokládalo, že čtvrtá mise z programu New Frontiers bude vybrána na jaře roku 2019, takže je nejvyšší čas. Ve finále jsou dva projekty a oba jsou mimořádně lákavé, posuďte sami.

ESA chce speciální misi na lov rychlých komet

Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.