Štítek ‘Europa Clipper’

Kosmotýdeník 570 (14.8. – 20.8.)

Europa Clipper

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V aktuálním Kosmotýdeníku si jako hlavní téma ukážeme přípravu očekávané sondy Europa Clipper, která se vypraví prozkoumat stejnojmenný ledový měsíc. Sonda nyní získala velmi důležitou součást, která je pro průběh mise naprosto nepostradatelná. V dalších tématech se zaměříme na aktuální problém ruského landeru Luna-25 či na nový snímek z místa, které nebývá příliš často vidět. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pošlete své jméno k Europě

Vizualizace sondy Europa Clipepr.

NASA opět připravila pro veřejnost akci, v rámci které mohou zájemci zdarma poslat své jméno na nějakou zajímavou kosmickou misi. Tentokrát jde o výpravu k jupiterovu měsíci Europě, přičemž Vaše jméno stylově podepíše originální báseň. Sonda Europa Clipper se na svou cestu vydá příští rok v říjnu a zmíněná báseň na její palubě popluje vesmírem miliardy kilometrů jako symbolický vzkaz v lahvi. Zaregistrovaná jména přijatá do konce roku 2023 (konkrétně do americké půlnoci z 31. prosince na 1. ledna) budou zvěčněna na mikročipu společně s básní „In Praise of Mystery: A Poem for Europa“ (volně přeloženo: Chvála tajemství: Báseň pro Europu) od Ady Limón. Po zaregistrování Vašeho jména dostanete možnost stáhnout si malý suvenýr – certifikát s Vaším jménem na papíru v láhvi, která putuje k Jupiteru.

Sonda Europa Clipper dostala „kola“

Když se v souvislosti s kosmonautikou řekne „kolo“, vybaví se nám třeba marsovská vozítka, která se pomocí kol pohybují po povrchu. Ale mnohé kosmické sondy spoléhají na kola také, ale jedná se o kola značně specifická – silové setrvačníky. S jejich pomocí pak tyto sondy zůstávají orientovány v požadovaném směru. Inženýři a technici z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii nedávno do těla sondy Europa Clipper nainstalovali hned čtyři silové setrvačníky, na které se bude sonda spoléhat během své mise u jupiterova ledového měsíce Europa.

Skládání Europa Clipperu nabírá tempo

Jádro sondy Europa Clipper je nyní v centru pozornosti pracovníků střediska Spacecraft Assembly Facility v kalifornské JPL. Konstrukce sondy o průměru 1,5 metru výšce 3 metry bude po další dva roky v ultračisté místnosti High Bay 1, kde na ni inženýři a technici postupně připojí další části, až vznikne sonda k průzkumu jupiterova ledového měsíce Europa, která má startovat v říjnu 2024. Vědci se domnívají, že by tento ledem obalený měsíc mohl ukrývat rozsáhlý podpovrchový oceán s podmínkami vhodnými pro život. Během téměř 50 průletů kolem Europy bude pestrá paleta palubních přístrojů sbírat data o atmosféře ledového měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Získaná data pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, tloušťku ledové krusty, ale i potenciální gejzíry, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do velké výšky.

Testy antény pro Europa Clipper

Hardware pro sondu, která se vydá na dlouhou cestu, aby studovala vodní svět ve vnějších částech Sluneční soustavy, letos prošel druhým kolem testů, které proběhly na Langleyho výzkumném středisku ve městě Hampton ve Virginii. Vysokozisková anténa (HGA) je určena pro sondu Europa Clipper, která provede skoro 50 průletů kolem jupiterova ledového měsíce Europa. Zkoušky se odehrály v laboratoři ETR (Experimental Test Range) nejprve během března a dubna a poté pokračovaly v červnu a červenci. Výzkumníci během těchto testů prověřovali schopnost antény přesně vysílat data ze sondy k Zemi. Mezi oběma fázemi testů na Langleyho středisku byla anténa HGA odeslána na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Tady na ni čekaly vibrační a termálně-vakuové zkoušky. Jejich úkolem bylo prokázat, že anténa odolá jak chvění při startu, tak i extrémním teplotám v kosmickém prostředí.

Základ Europa Clipperu dorazil do JPL

Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.

Začíná sestavování Europa Clipperu

Vědecké přístroje a další hardware tvořící sondu se začínají pomalu skládat do jednoho celku. Začíná závěrečná fáze příprav mise, která má v roce 2024 vyrazit k Europě – ledovému měsíci, který obíhá kolem planety Jupiter. Po úplném sestavení bude tělo americké sondy Europa Clipper velké jako slušné terénní auto a její fotovoltaické panely budou tak dlouhé, že by překryly délku basketbalového hřiště, aby sondě daleko od Slunce dodávaly dostatek elektrické energie. Skládání jednotlivých prvků sondy probíhá v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Inženýrské systémy i vědecké přístroje sem míří z celých Spojených států i Evropy. Do konce letošního roku má být většina letového hardwaru včetně devíti vědeckých přístrojů integrována do těla sondy.

Europa Clipper už pomalu vzniká

Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.

Kosmotýdeník 462 (19.7. – 25.7.)

Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Europa Clipper poletí na Falconu Heavy

NASA oznámila, že ke startu za 178 milionů dolarů dojde v říjnu 2024 z floridské rampy 39A. 23. července 23:10