Štítek ‘Saturn’

LUNEX – Vojenská základna na Měsíci 

Cílem Lunární expedice je pilotovaný průzkum Měsíce s prvním pilotovaným přistáním a návratem na konci roku 1967. Tento jediný úspěch, pokud bude dosažen před SSSR, poslouží k přesvědčivému prokázání, že tento národ má schopnost vyhrát budoucí soutěž v technologii. Žádný vesmírný úspěch mimo tento cíl nebude mít stejný technologický význam, historický dopad nebo vliv na celý svět.

Měsíc poskytuje základnu pro odvetu s nesrovnatelnými výhodami.

Takto začíná úvod odtajněného dokumentu amerického letectva o projektu LUNEX. O projektu, který měl, stejně jako NASA, dopravit na Měsíc první Američany, ale za naprosto jiným účelem, než byla vědecká expedice. V tomto článku se pokusíme zmapovat tento zapomenutý projekt, který se dlouhou dobu držel v kolonce „TAJNÉ“. V druhé citaci pak navazuje výrok brigádního generála amerického letectva Homera A. Bousheyho, který pronesl při projevu v kongresu.

Kosmotýdeník 563 (26.6. – 2.7.)

Galactic_01

Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmu sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Cesta úžasných Voyagerů

Voyager 1

Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.

Nová zjištění o měsících Saturnu od sondy Cassini

Její mise sice skončila před více než třemi lety, ale data z americké sondy Cassini stále pomáhají vědcům odhalovat tajemství spojená s planetou Saturn i bohatým systémem jejích více než 80 měsíců. Nyní se objevily další výzkumy, které upřesňují tempo, s jakým se měsíc Titan vzdaluje od Saturnu. Díky tomu bylo možné zpřesnit naše představy o vzniku celého složitého systému kolem planety s výraznými prstenci. Další výzkum se naopak zaměřil na měsíc Enceladus a vědci přinesli důležité náznaky vhodnosti tohoto prostředí pro vznik života.

Kosmotýdeník 290 (2.4. – 8.4.)

Sonda Cassini nad Saturnem

Dnes se v Kosmotýdeníku vypravíme k Saturnu a rozluštíme některé zajímavé údaje, které nám v závěrečných fázích své mise poskytla sonda Cassini. Ve 290. vydání pravidelného souhrnu událostí kosmonautiky vám však nabídneme i další témata. Podíváme se na další vývoj kolem problémů dalekohledu Jamese Webba, užijeme si snímky z letu SpaceShipTwo, i se podíváme na zajímavé záběry z mise Falconu 9 s lodí Dragon CRS-14. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Phobos a Saturn na jednom záběru

Podívejte se na video vytvořené z 30 snímků marsovského měsíce Phobos s planetou Saturn v pozadí. Snímky byly pořízeny 26. 11. 2016 evropskou sondou Mars Express. 6. března 21:57

Jaký byl rok 2017?

Teď, když proběhly všechny starty plánované na rok 2017, můžeme konečně shrnout, co nám vlastně právě končící rok přinesl z hlediska kosmonautiky. Pokusíme se zopakovat nejen důležité starty, ale podíváme se i na premiéry nových raket, nebo na derniéry nosičů, které sloužily dlouhé roky. Chybět nebude ani statistické zhodnocení roku 2017, abychom se mohli znovu přesvědčit, jak velkou změnou prochází díky SpaceX současná kosmonautika a jak se mění rozložení sil. Spojené státy letos vystřelily 29 raket, z čehož celých 18 patřilo SpaceX. Kromě toho však máme připraveny i statistiky kosmodromů, nebo rodin raket. Nevynecháme ani rekapitulaci událostí, které nám rok 2017 přinesl a které by neměly zapadnout.

Evropský rok 2017 v obrazech

Konec roku bývá obdobím bilancování a rekapitulací. Náš web není výjimku a v těchto dnech Vám proto budeme častěji přinášet články, které hodnotí rok 2017, který se pomalu chýlí ke konci. Dnes jsme si pro Vás připravili článek, který má na svědomí Evropská kosmická agentura. Ta totiž na svém webu zveřejnila 23 fotografií, které z jejího pohledu nejlépe shrnují právě končící rok. Jelikož jde o fotky opravdu povedené a jelikož je naše země součástí ESA, rozhodli jsme se fotky převzít do našeho článku a doplnit je do češtiny přeloženými popisky.

Poslední mozaika Saturnu z Cassini

Saturn z 13.9.2017, Cassini NASA

Když už byl po 13 letech na oběžné dráze Saturnu osud Cassini zpečetěn, a bylo jasné, že skončí v oblačných vrstvách jeho atmosféry, otočila se naposledy k planetě svojí širokoúhlou kamerou, aby pořídila nádhernou rozlučkovou mozaiku. Celkem bylo k jejímu pořízení potřeba 42 snímků přes červený, zelený a modrý filtr. Snímky byly pořízeny 13. září 2017. Když byly potom poskládány do této úžasné barevné mozaiky v přibližně pravých barvách, vyniká nejen planeta se svými prstenci tak, jak ji ze Země nemůžeme nikdy spatřit, ale ještě malé měsíčky Prometheus, Pandora, Janus, Epimetheus, Mimas a Enceladus.

Ledové a přesto horké Měsíce

Enceladus

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.