Štítek ‘ESA’

Dočkáme se pilotovaných startů z Kourou?

Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG ­ Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.

Sentinel na cestě

Sentinel-2 na oběžné dráze

V pondělí 20. dubna vyrazil z areálu mnichovské firmy IABG ostře sledovaný náklad. Tahač se speciálním návěsem, na kterém byl rozměrný kontejner vyrazil vstříc mnichovskému letišti. Tady už čekal nákladní letoun Antonov, do kterého technici uložili celý kontejner. Transportní letoun se kolem deváté večer odlepil od ranveje a nabral kurs na Jižní Ameriku. Když bylo včera ve střední Evropě půl čtvrté ráno, dosedlo letadlo na letiště v Cayenne ve Francouzské Guyaně. Kontejner nyní zamíří na kosmodrom v Kourou, kde jej technici rozbalí a začnou s přípravami na start. Celý velký transport se točil kolem evropské družice Sentinel 2A, která bude snímkovat naši planetu.

ESA se sveze k Europě

Europa Clipper

Podle původních plánů měla NASA společně s ESA připravit misi k Jupiteru. V průběhu let tato možnost padla, ale nyní se objevila další možnost spolupráce. NASA totiž Evropské kosmické agentuře nabídla, zda se nechce podílet na misi Europa Clipper konstrukcí vlastní subsondy. S vývojem a plánováním Europa Clipperu by se mohlo začít v polovině letošního roku. NASA proto zvažuje, co by mohla sonda všechno nést. Nový plán je jakýmsi připomenutím mise Cassini, kdy tato americká sonda dopravila k Saturnu evropské přistávací pouzdro Huygens, které následně přistálo na měsíci Titanu. Spolupráce by byla i stylová, protože by se díky ní Evropa dostala k Europě.

Rosettu dezorientoval prach

Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými se původně nepočítalo. Evropská sonda Rosetta před pár dny dočasně přerušila vědeckou práci a přepnula se do bezpečnostního módu. Pozemní týmy v těchto dnech analyzují přesné příčiny nedávných problémů, které sondu postihly poté, co se setkala s výronem kometárního prachu.

Evropsko-japonský průzkumník Merkuru se zdrží

Včera jsme Vás informovali o nezadržitelně se blížícím konci americké sondy MESSENGER, která už čtyři roky pracuje na oběžné dráze planety Merkur. Dnes se podíváme do budoucnosti. Evropská a japonská kosmická agentura totiž už několik let chystají společnou misi Bepi-Colombo, která měla k Merkuru vyrazit v roce 2016. Kvůli zpoždění v dodávce se ale nyní start přesouvá na začátek roku 2017. BepiColombo se skládá ze tří částí – evropské sondy Mercury Planetary Orbiter, japonské sondy Mercury Magnetospheric Orbiter a společného přeletového modulu, který je vybaven iontovými motory.

Sentinel si odkroutil první rok

3. dubna v roce 2014 bylo na kosmodromu v jihoamerickém Kourou hodně živo. Ve 21:02 světového času odsud odstartovala raketa Sojuz, která vynesla na oběžnou dráhu evropský satelit Sentinel 1A. Bez přehánění tím začala nová éra snímkování zemského povrchu. Dvě a čtvrt tuny těžká družice totiž disponuje radarovou anténou, která umožňuje velmi přesné snímkování za jakéhokoliv počasí bez ohledu na to, zda je den či noc. Od té doby obkroužil satelit naši planetu více než 5300x. Při příležitosti prvních orbitálních narozenin vybrala Evropská kosmická agentura několik fotografií, které skvěle ukazují, jak vysoké rozlišovací schopnosti Sentinel dosahuje.

Luca Parmitano se vrací do vesmíru

Luca Parmitano

„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA­ 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.

Dnešní zatmění Slunce z oběžné dráhy

Zatmění Slunce z ISS v roce2006 zdroj: omicrono.com

Na oběžné dráze Země působí několik sond, jejichž primárním úkolem je sledovat Slunce. Jedna z nich je evropská Proba-2, která měla to štěstí, že se jí podařilo zachytit sekvenci přechodu Měsíce přes sluneční disk. Snímky byly pořízeny ultrafialovou kamerou SWAT (Sun Watcher with APS detector and Image Processing), která pracuje v extrémních UV délkách 17,4 nm. Dokáže pořizovat snímky s periodou 1 snímek za 1-2 minuty.

Češi tisknou ve 3D pro ESA

Jen velmi málo lidí ví, že v České republice existuje laboratoř, která se podílí na výzkumu dílů pro satelity ESA? Jde o různé držáky vyrobené 3D tiskem z kovového prášku. Struktury vynášené do vesmíru totiž musí být jednak pevné, ale zároveň lehké, aby se zbytečně neplýtvalo hmotností. Brněnský tým z 3D laboratory NETME Centre (FSI VUT v Brně) ve spolupráci s firmou L.K. Engineering s.r.o. pracují na vývoji metodiky topologické optimalizace mikrostruktur – stručně řečeno – odlehčení struktury natolik, aby vážila méně než jednolitý blok, ale zachovala si přitom svou strukturální pevnost. Takto složité tvary je možné vytvořit pouze za pomoci 3D tiskárny.

Probudí se Philae?

V dalších týdnech a měsících nás čeká velmi napínavé období, kdy bude Evropská kosmická agentura čekat na signál z přistávacího pouzdra Philae, které vloni v listopadu úspěšně dosedlo na povrch jádra komety – jako první lidmi vyrobený objekt v historii. Jelikož se kometa v této době blíží ke Slunci, dopadá na její povrch více světla, což by mohlo nabít palubní baterie a snad Philae oživne. Bude fascinující sledovat, jak tenhle příběh dopadne. Náš dnešní článek přináší stručné shrnutí událostí, které se týkají Philae a zároveň nabízí i očekávaný přehled událostí v dalších týdnech,