sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Švédové možná vyrobí na Marsu první vodu

Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Profesorové Javier Martín-Torres a María-Paz Zorzano z technické univerzity ve švédském městě Luleå navrhli přístroj HABIT (jeho návrh vidíte na úvodním obrázku tohoto článku), což je zkratka z HabitAbility:  Brines, Irradiation, and Temperature, což by se dalo přeložit jako Obyvatelnost: solné roztoky, záření a teplota. Tato zkratka přitom perfektně vyjadřuje tři základní úkoly, které by přístroj měl mít.

Profesor Javier Martín Torres z Technické univerzity v Luleå.
Profesor Javier Martín Torres z Technické univerzity v Luleå.
Zdroj: http://www.ltu.se/

Jde o mimořádně zajímavý program, který zaujal dokonce i Evropskou kosmickou agenturu. Přístroj HABIT by se tak měl objevit na chystané misi ExoMars 2018, která má na Rudou planetu dopravit vozítko. Na něm by se ale experiment nacházet neměl. HABIT by měl najít své místo na přistávací plošině, která zajistí, aby vozítko měkce přistálo na povrchu Marsu.

Samotný přístroj je ve své podstatě multisenzorový snímač, který zkoumá různé vlastnosti okolí přistávací plošiny. Díky těmto senzorům bude schopen kromě jiného upřesnit tři základní veličiny, které jsou nutné pro existenci života tak, jak jej známe ze Země – má zkoumat množství ultrafialového záření, které dopadá na povrch Marsu, prozkoumá i rozmezí teplot, které na čtvrté planetě sluneční soustavy panují a konečně na závěr zjistí možnosti přítomnosti vody. Hlavně v druhém jmenovaném bodě naváže přístroj HABIT na měření, která poskytuje španělský experiment REMS, který na roveru Curosity měří počasí a jehož údaje můžete sledovat na internetu.

Logo experimentu HABIT
Logo experimentu HABIT
Zdroj: http://www.ltu.se/

„Díky našim měřením dokážeme určit velmi přesně množství vody obsažené v atmosféře a pod povrchem, stejně tak dokážeme měřit, jak se ozon, vodní pára a prach chovají v průběhu času v atmosféře“ popisuje profesor Javier Martín-Torres. Stávající odhady hovoří o tom, že by denně mělo zařízení vyprodukovat zhruba 5 mililitrů vody. Během jednoho marsovského roku by tak přístrojem mohlo projít něco kolem 50 litrů naší životodárné tekutiny. Takové množství pochopitelně nestačí pro případnou lidskou posádku, ale jde o první zkoušku, která má ověřit technologie. V dalších letech by samozřejmě bylo potřeba celý systém optimálním způsobem zvětšit, aby by skutečným, pomocníkem pro budoucí (byť zatím teoretickou) lidskou posádku.

HABIT má konstrukční dispozice k tomu, aby prozkoumal podmínky, které na Marsu panují s hlavním důrazem na jeho teoretickou obyvatelnost. Kromě toho jeho podstatným úkolem bude ověření, zda jsme schopni separovat z marsovské atmosféry kapalnou vodu, což se ještě nikdy nikomu nepodařilo. Plány na ISRU na Marsu jsou ale mnohem širší – NASA chce v roce 2020 vyslat k této planetě následovníka roveru Curiosity, který zatím nese jen pracovní označení Mars rover 2020. Tohle vozítko by mělo mít na palubě přístroj pro výrobu, či separaci metanu z atmosféry. Díky tomu by lidstvo získalo možnost vyrábět na Marsu palivo, které by mohlo najít využití u nových typů raketových motorů, které sází právě na metan.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.ltu.se/
http://phys.org/
http://ekonomika.idnes.cz/

Zdroje obrázků:
http://cdn.phys.org/newman/gfx/news/hires/2015/swedishmarsi.jpg
http://www.ltu.se/…/landscape_800/JavierMart%C3%ADn-Torres-LTU3.JPG
http://www.ltu.se/…/derivatives/landscape_800/HABIT-COLOR-V2.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
11 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Malky
Malky
9 let před

Jde to pomalu, ale skutečně se to děje. Jednoho dne se probudíme s vědomím, že na Marsu existuje kompletní chemická továrna a zásobníky, které se plní raketovým palivem… 🙂

Evžen111
Evžen111
9 let před

To zní velice slibně, jasně že nemůžeme čekat zázraky, ale jestli přístroj poběží bez poruchy celý rok a bude fungovat, bude to velký krok kupředu. Jen tak ale na okraj dotaz. Nečekám, že tam bude nějaký barel, do kterého bude voda kapat, to jistě ne, ale bude přístoj obsahovat nějaký měřič, ze kterého bude možné vyčíst jestli to celé funguje??

Nejsem naivní že to je lehce dohledatelná informace a že ne všechny podrobnosti jsou v tuto chvíli známé. To jen tak, kdyby náhodou v textu, ze kterého byl článek vytvořený byly další podrobnosti.
Děkuji a přeji všem pěkný den!
E

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  Evžen111

Bohužel bližší detaily zatím neznáme. Věřím ale, že se postupem času objeví. 😉

Spytihněv
Spytihněv
9 let před
Odpověď  Evžen111

Jako že bychom poslali na Mars zařízení na výrobu vody, kterou nepotřebuje rover ani přistávací plošina, takže je to čistě experiment pro potřeby vědců na Zemi a nezajistili způsob, jak zjistit jeho výsledek? Podivná představa. Trochu mi to připomíná Schrödingerovu kočku 🙂 Jsem přesvědčen, že se výsledek buď dozvíme nebo s tím je alespoň počítáno.

gg
gg
9 let před

Rusové je jistě trumfnou tím, že na Marsu vyrobí první vodku. 😀

Petr Čech
9 let před
Odpověď  gg

To je mírně komplikované 😀

Vojta
Vojta
9 let před
Odpověď  Petr Čech

S vodou, oxidem uhličitým a energií ani moc ne. A i když by to nejspíš nebylo moc pitelné a snadněji by asi vznikal metanol než etanol, v dostatečné procentáži by to nemuselo být úplně špatné raketové palivo.

Malky
Malky
9 let před
Odpověď  gg

Tak doufam, ze se jim to brzy podari. Nechci se stehovat na planetu kde neni nic k piti 😀

zdenne
zdenne
9 let před

Jedna z prvních potřebných technologií. Jen tak dál. Držím palce a přeju hodně úspěchů.

Vlastislav Vyprachticky

Je dobrý úmysl, proto podstatné pro následný výzkum by měl být průzkum nerostů pod povrchem Marsu. To znamená instalovat dobré vrtné zařízení s analyzátory. Vodu lze získat reakcí methanu s kyslíkem, takže nerosty, které by mohly uvolnit kyslík by zajistily potřebné zdroje pro další zušlechtění- úpravu.

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před

Evropské vozítko na misi Exomars by mělo vrtat až do hloubky dvou metrů. Bude jistě zajímavé sledovat, jaké chemické složení zde objeví.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.