Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Profesorové Javier Martín-Torres a María-Paz Zorzano z technické univerzity ve švédském městě Luleå navrhli přístroj HABIT (jeho návrh vidíte na úvodním obrázku tohoto článku), což je zkratka z HabitAbility:  Brines, Irradiation, and Temperature, což by se dalo přeložit jako Obyvatelnost: solné roztoky, záření a teplota. Tato zkratka přitom perfektně vyjadřuje tři základní úkoly, které by přístroj měl mít.

Profesor Javier Martín Torres z Technické univerzity v Luleå.
Zdroj: http://www.ltu.se/

Jde o mimořádně zajímavý program, který zaujal dokonce i Evropskou kosmickou agenturu. Přístroj HABIT by se tak měl objevit na chystané misi ExoMars 2018, která má na Rudou planetu dopravit vozítko. Na něm by se ale experiment nacházet neměl. HABIT by měl najít své místo na přistávací plošině, která zajistí, aby vozítko měkce přistálo na povrchu Marsu.

Samotný přístroj je ve své podstatě multisenzorový snímač, který zkoumá různé vlastnosti okolí přistávací plošiny. Díky těmto senzorům bude schopen kromě jiného upřesnit tři základní veličiny, které jsou nutné pro existenci života tak, jak jej známe ze Země – má zkoumat množství ultrafialového záření, které dopadá na povrch Marsu, prozkoumá i rozmezí teplot, které na čtvrté planetě sluneční soustavy panují a konečně na závěr zjistí možnosti přítomnosti vody. Hlavně v druhém jmenovaném bodě naváže přístroj HABIT na měření, která poskytuje španělský experiment REMS, který na roveru Curosity měří počasí a jehož údaje můžete sledovat na internetu.

Logo experimentu HABIT
Zdroj: http://www.ltu.se/

„Díky našim měřením dokážeme určit velmi přesně množství vody obsažené v atmosféře a pod povrchem, stejně tak dokážeme měřit, jak se ozon, vodní pára a prach chovají v průběhu času v atmosféře“ popisuje profesor Javier Martín-Torres. Stávající odhady hovoří o tom, že by denně mělo zařízení vyprodukovat zhruba 5 mililitrů vody. Během jednoho marsovského roku by tak přístrojem mohlo projít něco kolem 50 litrů naší životodárné tekutiny. Takové množství pochopitelně nestačí pro případnou lidskou posádku, ale jde o první zkoušku, která má ověřit technologie. V dalších letech by samozřejmě bylo potřeba celý systém optimálním způsobem zvětšit, aby by skutečným, pomocníkem pro budoucí (byť zatím teoretickou) lidskou posádku.

HABIT má konstrukční dispozice k tomu, aby prozkoumal podmínky, které na Marsu panují s hlavním důrazem na jeho teoretickou obyvatelnost. Kromě toho jeho podstatným úkolem bude ověření, zda jsme schopni separovat z marsovské atmosféry kapalnou vodu, což se ještě nikdy nikomu nepodařilo. Plány na ISRU na Marsu jsou ale mnohem širší – NASA chce v roce 2020 vyslat k této planetě následovníka roveru Curiosity, který zatím nese jen pracovní označení Mars rover 2020. Tohle vozítko by mělo mít na palubě přístroj pro výrobu, či separaci metanu z atmosféry. Díky tomu by lidstvo získalo možnost vyrábět na Marsu palivo, které by mohlo najít využití u nových typů raketových motorů, které sází právě na metan.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.ltu.se/
http://phys.org/
http://ekonomika.idnes.cz/

Zdroje obrázků:
http://cdn.phys.org/newman/gfx/news/hires/2015/swedishmarsi.jpg
http://www.ltu.se/…/landscape_800/JavierMart%C3%ADn-Torres-LTU3.JPG
http://www.ltu.se/…/derivatives/landscape_800/HABIT-COLOR-V2.png