Štítek ‘ISRU’

Přístroj MOXIE zakončil svou veleúspěšnou misi

Instalace přístroje MOXIE do těla vozítka Mars rover 2020.

Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.

Vědci získali kyslík z napodobeniny lunárního regolitu

S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. Zdroje, jako je kyslík, budou v takovém případě tvořit základní kámen snažení, které z této vize učiní realitu. Jistě každého napadne využití kyslíku k dýchání astronautů, ale kromě toho může tento prvek posloužit i jako součást pohonných systémů dopravních prostředků. Zkrátka a dobře, s jeho pomocí budou moci budoucí průzkumníci na Měsíci zůstat déle a vydat se dál.

Přístroj MOXIE vyrobil první kyslík

Počet prvenství, které si připsalo vozítko Perseverance, se utěšeně rozrůstá. Šestikolový rover na povrchu Marsu třeba vůbec poprvé dokázal malou část řídké atmosféry bohaté na oxid uhličitý překonvertovat na kyslík. O tento úspěch se konkrétně postaral experimentální přístroj MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment) o velikosti většího toustovače. Jeho první test proběhl 20. dubna, tedy během 60. solu, který Perseverance tráví na Marsu od svého přistání v kráteru Jezero 18. února letošního roku.

Měsíční hornina pro NASA

Administrátor Jim Bridenstine oznámil poptávku (NAICS Code 481212) po měsíčním regolitu pro NASA shromážděném komerčními firmami do konce r. 2023. 10. září 18:50

Kyslík z lunárního regolitu?

První stopu na Měsíci vytvořil Neil Armstrong, na této slavné fotografii je ovšem otisk boty Edwina Aldrina.

Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem projektu GaLORE (Gaseous Lunar Oxygen from Regolith Electrolysis) již získal ocenění za vývoj tavicí technologie. Lunární regolit tvoří zoxidované kovy – například oxidy železa, křemíku či hliníku. GaLORE chce tento materiál ohřát na více než 1650 °C a následně do taveniny pustí elektrický proud. To způsobí chemické reakce, díky kterým se roztavený regolit začne dělit na kyslík a kovy.

Červený drak a jeho plány

Dragon přistává motoricky na Marsu - zatím jen v představách umělce

Mise Red Dragon od SpaceX má před sebou šibeniční termín startu – kvůli vzájemné poloze Země a Marsu se musí startovat v roce 2018. Když uvážíme, že zatím neletěla ani nosná raketa Falcon Heavy, ani kabina Dragon 2, ze které má být Red Dragon odvozen, může někoho přepadnout skepse. Ale SpaceX podle všeho na této atraktivní misi intenzivně pracuje. Před pár dny se na veřejnost dostaly bližší informace, které na naše fórum nasdílel uživatel s nickem Raul a my Vám je nyní rádi předáváme dál. Plány jsou to totiž opravdu zajímavé.

Zkoušky „kombajnu“ na regolit

Pokud jednou budou lidé chtít létat dále do vesmíru a hlavně zde pobývat delší dobu, bude nezbytné, aby se naučili využívat místních zdrojů. Jednak budou méně závislí na zásobování ze Země, ale navíc systém ISRU (jak se využívání místních zdrojů označuje), umožní výrazně rozšířit naše možnosti průzkumu. Ačkoliv se to dnes může zdát předčasné, je potřeba se na tuto dobu připravit. Na Kennedyho středisku se proto v těchto dnech testuje prototyp výrobníku paliva označovaný jako MARCO POLO a spolu s ním se zkouší i robot RASSOR 2.0, který se snaží ověřit, jak účinný by byl tento návrh pojízdného zařízení, které by sbíralo povrchový prach k jeho dalšímu využití.

Švédové možná vyrobí na Marsu první vodu

Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Co NASA dělá pro osidlování cizích světů

Umělecký koncept výroby základny z místních surovin. kredit: Contour Crafting a University of Southern California

Když dávní průzkumníci překonávali nástrahy širých oceánů, aby objevovali nové pevniny, vzali si s sebou jen to nejnutnější, co potřebovali k přežití daleké cesty. Na novém místě se snažili žít z tamějších zdrojů. Inženýři a vědci v NASA dnes rozvíjejí schopnosti potřebné k dosažení různých destinací jako jsou asteroidy, Měsíc či Mars. V Kennedyho kosmickém středisku na Floridě vědci studují jak nejlépe uvést do praxe využití místních zdrojů (ISRU , In-situ resource utilization) na objektech Sluneční soustavy, zahrnující zejména průzkum dostupnosti surovin a jejich těžbu.