Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický
Americká sonda Parker Solar Probe je zaměřená na výzkum Slunce, ale to neznamená, že se nedá využít pro sledování jiných kosmických objektů. Nyní se NASA pochlubila fotografií, kterou sonda pořídila v červenci roku 2020, když prolétávala kolem Venuše. Právě tato planeta je totiž pro správný průběh mise klíčová – sonda se kolem ní v průběhu sedmileté základní mise prosmýkne celkem sedmkrát, aby využila gravitace planety k úpravě své oběžné dráhy. Díky tomuto gravitačnímu manévru se bude sonda stále více přibližovat ke Slunci, aby mohla studovat jeho dynamické procesy včetně projevů slunečního větru v blízkosti naší hvězdy. Změna oběžné dráhy je u takových průletů to nejdůležitější, ale pak jsou tu ještě další faktory. Takové průlety nabízí nezvyklé a často i nečekané pohledy na vnitřní oblasti naší Sluneční soustavy. Během celkově třetího průletu kolem Venuše, který nastal 11. července 2020 se palubní kameře WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) podařilo zachytit působivý snímek Venuše ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.
Roman Tkačenko poskládal z dostupných dat sondy Akatsuki tento krásný pohled na atmosféru Venuše. 20. listopadu 17:11
Přestože se kosmonautika v posledních letech rozvíjí mílovými kroky, schopnost umístit vesmírnou sondu na oběžnou dráhu jiné planety je i v dnešních dnech stále prestižní záležitostí. Jen hrstka zemí potažmo institucí tuto výzvu dokázala překonat a dlouhodobě operovat s robotem kolem cizího světa. Do tohoto klubu v roce 2015 přibyl další člen, když se umělým satelitem planety Venuše stala sonda Akatsuki japonské kosmické agentury JAXA. Akatsuki je japonský výraz pro úsvit či svítání, čímž tato sonda tak trochu sdílí jméno s americkou družicí Dawn, která pracuje v Hlavním pásu asteroidů. Samotná Akatsuki se sice na oběžnou dráhu Venuše dostala s pětiletým zpožděním, přesto nejenže nyní i po více než dvou letech na orbitě stále dobře funguje, ale je navíc jedinou sondou momentálně operující ve vnitřní Sluneční soustavě.
Náš seriál se přehoupl od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Jediný průzkumník, který ještě máme čerstvě v paměti, tak je evropský Venus Express, ovšem i ten už zanikl v atmosféře planety. A když už to vypadalo, že s touto misí výzkum Venuše prozatím končí, podařilo se uspět ještě Japoncům. Díky jejich schopnosti zachránit téměř ztracené sondy má nyní naše sesterská planeta další umělou družici a tak nás seriál končíme v době, kdy od planety proudí nová data a snímky. Jak už bylo naznačeno, podíváme se tedy nejen na tuto aktuálně probíhající misi, ale také na výhled do úvah o nápadech na budoucí průzkum Venuše.
Na začátku nového roku 2016 vám přinášíme Vesmírné výzvy, které nabízí to nejdůležitější a nejzajímavější z kosmonautiky za měsíc prosinec. V uplynulém měsíci se toho v kosmonautice událo tolik, že aktuální díl svou stopáží atakuje rekordních 35 minut. Místo obligátních třech až čtyřech velkých témat, vás jich čeká rovnou osm! Největší událostí, která se zapsala do dějin kosmonautiky, bylo samozřejmě měkké přistání prvního stupně rakety Falcon 9.
Dnes přichází poslední den roku. Večer se bude spousta lidí bavit, radovat a vítat nový rok. Ale zatím ještě vyčkejme se silvestrovskými oslavami. Pojďme si zhodnotit rok, který právě odplouvá do historie. Scházeli jsme se na našem webu v průběhu roku, abychom sdíleli zážitky z aktuálního dění a proto by bylo fér udělat z roku 2015 nějaké konečné resumé, než jej uložíme do archivu. Dnešní článek má sloužit jako rekapitulace událostí v kosmonautice za pomalu končící rok 2015.
Vítám vás u nejnovějšího vydání pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. V Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na fotografie z mrazivého přistání posádky Sojuzu TMA-17M. Poté zamíříme k Venuši a zjistíme, jak se daří sondě Akatsuki, nevynecháme ani úspěšný start lodi Cygnus, nebo postup prací při stavbě dalekohledu Jamese Webba. To i mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.
Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.
Studentka Akatsuki v roce 2010 ve třídě „Venuše“ nezvládla předmět „brzdící zážeh“ a profesorka „nebeská mechanika“ byla nekompromisní – šance na reparát přijde až za dlouhých pět let! Tak nějak by mohl vypadat personifikovaný příběh japonské sondy Akatsuki, který byl dnes ráno korunován úspěchem. „Studentka“ nic nepodcenila a opakovaný pokus zvládla na výbornou. 51 minut po naší půlnoci začal brzdící zážeh trvající 20 minut a 30 sekund a po jeho dokončení byla Akatsuki na protáhlé oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
