Evropsko-ruská sonda u Marsu přináší první objevy

Nové důkazy o vlivu nedávné celoplanetární prachové bouře na vodu v atmosféře Marsu a překvapivá absence metanu – to jsou dva ze tří hlavních pilířů objevů, které evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) učinila během prvního roku své vědecké fáze. Dvě studie zveřejněné ve specializovaném časopise Nature byly prezentovány i na tiskové konferenci ve Vídni na zasedání Evropské geofyzikální unie. Třetí studie pak pochází z ruské části projektu a může se pochlubit tím, že jde o dosud nejdetailnější mapu rozložení vodního ledu nebo vodou nasycených podpovrchových minerálů na Marsu v celé historii. V tomto článku se na všechny nové poznatky podíváme podrobněji – opět se ukázalo, že i když je Mars nejprozkoumanější planetou vůbec (hned po Zemi samozřejmě), tak nás stále dokáže něčím překvapit.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejsilnější raketa současnosti startuje

Původně se měl Falcon Heavy od firmy SpaceX odlepit od floridské rampy 39A už dnes krátce po půl jedné ráno našeho času, jenže počasí bylo proti. Meteorologové sice udávali pohodovou pravděpodobnost dobrých podmínek 80 %, ale do ní nebyl započítán výškový vítr. Jeho vysoká rychlost, přesněji řečeno nebezpečné střihy větru v různých výškách nakonec způsobily, že se start několikrát posunul v rámci startovního okna a nakonec byl přesunut na další den. V pátek v 0:35 našeho času by se mělo otevřít téměř dvouhodinové startovní okno a my Vás opět zveme ke sledování našeho komentovaného přenosu.

SLEDUJEME: Izraelský lunární lander přistává

Beresheet překonal v uplynulých týdnech celou řadu překážek, vykonal několika motorických manévrů a stal se první soukromým výtvorem, který vstoupil na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Jenže Beresheet je lander – jeho úkolem není kroužit kolem Měsíce, ale přistát na něm. Výtvor společnost SpaceIL si zaslouží smeknutí klobouku už za to, co dokázal, ale dnes přijde velké finále celé mise. Mezi devátou a desátou hodinou večerní našeho času by totiž mělo dojít k přistání do Moře jasu (Mare Serenitatis). V tomto článku najdete psaný online přenos, do kterého budeme přidávat aktuální informace, abychom společně mohli tuto událost sledovat.

Tak trochu jiný raketový motor (1/2)

Obvykle je první test nového raketového motoru spíše utajovanou záležitostí, o které ví pouze zainteresované osobnosti nebo zástupci platících zákazníků – 20. září 2018 tomu však bylo trochu jinak. Společnost Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS) se rozhodla předvést svůj nový raketový stupeň na tuhé pohonné látky a hned napoprvé i široké veřejnosti. Napětí je vždy před každým prvním zážehem nové rakety vysoké, ale přesto byla ten den cítit spíše slavnostní atmosféra. Pomocný raketový stupeň GEM-63 na tuhé pohonné látky vznikl společným úsilím mezi NGIS a americkým letectvem (USAF) a samotný test proběhl víceméně podle očekávání a diváci si tak mohli vychutnat skvělou show. O necelé tři týdny později, tedy 10. října, byl tento úspěch také patřičně oceněn, protože NGIS byla zařazena do dalšího kola dohod o poskytování služeb na podporu rozvoje příští generace kosmických raket schopných vynášet vojenské družice. Kontrakt získaly tyto společnosti: United Launch Alliance (ULA) vyhrála přesně 967 miliónů dolarů, Blue Origin získala 500 miliónů dolarů a Northrop Grumman Innovation Systems (NGIS) vyhrála 791,601 milionů dolarů. Díky této výhře bude NGIS pokračovat ve vývoji své vlastní rakety OmegA s prvním startem, který je prozatím stále plánován na rok 2021. Test, který byl proveden v září, je fakticky jen jedním z mnoha, ale pro společnost NGIS to byl velmi důležitý milník, protože řada motorů GEM-63 je určena pro multiplatformní využití. Krom již zmíněné rakety OmegA najdou motory uplatnění také na raketách Atlas V i na budoucí raketě společnosti ULA – Vulcan.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon Heavy poprvé jako Block 5

Na dveře nám klepe jeden ze startů, který patří ke špičkovým událostem roku. První komerční (nikoliv testovací) mise čeká už půl hodiny po půlnoci nejsilnější raketu světa. Falcon Heavy si navíc odbude premiéru v konfiguraci Block 5, která byla na klasických Falconech 9 zavedena do provozu až několik měsíců po zatím jediném startu Falconu Heavy. Nyní se tedy i tato těžká raketa dočká všech vylepšení, která byla v uplynulých měsících prověřená na Falconech 9. SpaceX se chce i tentokrát pokusit o motorické přistání obou bočních stupňů i stupně centrálního. Zveme Vás tedy na živě a česky komentovaný přenos startu s družicí Arabsat 6A, který je naplánován na čtvrtek 11. dubna v 0:36 SELČ.

Evropský vědecký JUICE: Zhodnocení CDR

Vizualizace sondy JUICE.

První evropská mise, která se bude moci oficiálně označovat jako velký projekt, má za sebou významný krok vpřed. Návrh sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) dostal zelenou pro plné zahájení vývoje – úspěšně totiž prošel kritickým zhodnocením návrhu CDR (critical design review), které bylo zakončeno 4. března. Tento milník ve vývoji znamená zahájení kvalifikační a výrobní fáze, které významným způsobem přiblíží tuto vlajkovou loď evropského výzkumu k vytouženému startu vstříc Jupiteru, který má přijít v roce 2022.

Photon od RocketLab

Firma Rocket Lab vstoupila v loňském roce na trh výrobců raket a v letošním roce by ráda využívala své nosiče Electron minimálně jednou měsíčně. Smělé cíle novozélandsko-americké firmy však nekončí jen u inovativních raket. Společnost nyní představila vlastní satelitní platformu, která dostala jméno Photon. Od novinky si slibuje větší zájem zákazníků, kteří cílí na trh malých družic. Klienti by se tak nemuseli zabývat stavbou systémů, které potřebuje každá družice. Pohon, dodávky elektrické energie, nebo komunikaci bude zajišťovat sama platforma, takže zákazník se postará jen o vlastní přístrojové vybavení.

Svět nad planetou (26. díl)

Příprava doplňkového setrvačníku na Miru

Stanice Mir byla standardně používána mimo jiné k velmi detailním pozorováním vesmíru a také zemského povrchu. K tomu, aby pořízené fotografie a data byly použitelné, bylo zapotřebí velmi přesné orientace stanice v prostoru. Pokud je kosmické těleso orientováno pomocí motorků, vyvstávají problémy: vibrace během práce oněch motorků a také poměrně vysoká spotřeba paliva. Proto se na orbitálních stanicích objevily setrvačníky, jež udržovaly polohu v prostoru s neobyčejnou přesností a výrazně šetřily palivo. První setrvačníky byly použity na americké stanici Skylab v roce 1973, o rok později pak Sověti podobný systém použili na své stanici Saljut 3. Na Miru byly setrvačníky nedílnou součástí orientačního systému, přičemž komplex se mohl pyšnit hned dvěma sadami těchto mechanismů. První sada byl umístěna v interiéru Kvantu-1 a obsahovala šest „gyrodynů“, jak byly Sověty setrvačníky nazývány. Druhá sada šesti gyrodynů na Mir dorazila spolu s Kvantem-2. Tento modul měl setrvačníky umístěny zvenčí, na svém plášti. Konstruktéři tím chtěli ušetřit prostor a snížit hlukovou zátěž v interiéru. Idea to byla hezká, nicméně zainteresovaní zřejmě zapomněli nastudovat problémy, které nastaly u amerického Skylabu. Tam byly setrvačníky také instalovány mimo přetlakový prostor stanice a jejich selhání si vyžádalo náročnou instalaci náhradní sady. Kvant-2 se připojil k Miru na konci roku 1989 a do jara 1992 postupně vynechával jeden setrvačník za druhým. Čím dál častěji bylo třeba provádět úmornou několikahodinovou proceduru jejich roztáčení. Bylo evidentní, že takto to dál nepůjde…

ŽIVĚ: Americko-kanadský výstup do volného prostoru

Na ISS jsme na konci března zažili hned dva výstupy do volného prostoru. Anne Mc Clain, Christina Koch a Nick Hague postupně pomohli s výměnou starých akumulátorů za nové. Jelikož přípravy na výstup zaberou hodně času, je vhodné naplánovat předem připravované vycházky blíže k sobě. Dnes se proto dočkáme třetího a závěrečného výstupu z aktuálního „bloku“. Na výstup, který má začít ve 14:05 SELČ, se vydají Anne McClain a David Saint-Jacques, které čeká šest a půl hodiny dlouhá vycházka. Tentokrát však už nebudou řešit výměnu akumulátorů. Jejich úkoly jsou pestřejší a v tomto článku můžete celý výstup sledovat živě.

BepiColombo je připravena na dlouhý přelet

BepiColombo v přeletové konfiguraci se zapálenými iontovými motory přeletového stupně.

Po sérii kontrol, které v uplynulých pěti měsících v kosmickém prostoru provedla evropská i japonská část projektu BepiColombo, je čas na vstup do další fáze. Mise úspěšně zakončila etapu, při které byla relativně blízko naší planety postupně uváděna do provozu. Nyní je připravena na činnosti, které jsou plánované na přeletovou fázi i na vědecký výzkum u samotného cíle – planety Merkur. Než tam však dorazí, uplyne v řekách ještě hodně vody – sonda bude muset několika motorickými manévry, ale i sérií gravitačních manévrů srovnat svou dráhu i rychlost s nejmenší planetou Sluneční soustavy.