Milani – malý pomocník mise Hera

Médiím se před pár dny ukázal CubeSat Milani financovaný Italskou kosmickou agenturou ASI. Akce pro novináře proběhla v areálu společnosti Tyvak International v Turíně. Nyní se Milani vydá do technologického centra Evropské kosmické agentury, nizozemského ESTECu, kde sonda Hera momentálně prochází předletovými zkouškami. Právě tady proběhne integrace CubeSatu s jeho „mateřskou sondou“ i navazující zkoušky mezidružicové komunikace, díky které bude moci Hera komunikovat s CubeSaty Milani a Juventas během jejich průzkumu dvojplanetky Dimorphos.

Vesmírná technika: Mise LJ-2 s opičákem Samem

VT_2024_12

V rámci mise LJ-2, tedy dalšího letového testu rakety Little Joe I, už nebyla na palubě pouze měřící aparatura, ale také malý zvířecí astronaut, samec makaka rhesus pojmenovaný Sam. Na výsledky mise již netrpělivě čekala řada odborníků z řad lékařů, ale i inženýrů, kteří měli zhodnotit vliv letu na živý organizmus. Sama proto během suborbitálního letu, při kterém se otestovala záchranná věžička, sledovalo několik přístrojů.

Kosmotýdeník 601 (18.3. – 24.3.)

BrustCube

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas na nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl tento týden. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na velmi zajímavý CubeSat BurstCube, který je sice malý, ale bude provádět zásadní astrofyzikální měření. Do kosmu se dostal na palubě nákladní lodi Dragon 2. V dalších tématech se zaměříme například na odložený start pilotovaného Sojuzu, dobrou zprávu ohledně teleskopu Euclid anebo na demonstrační přistání nového indického nepilotovaného raketoplánu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Zkoušky adaptéru pro raketu SLS

Testovací exemplář adaptéru pro připojení nákladu na raketu SLS je připraven k sérii ověřovacích zkoušek. Jde o kriticky důležitý krok na cestě k premiéře tohoto zařízení na připravované misi Artemis IV. Adaptér o tvaru komolého kužele, který tvoří dva kovové prstence a osm kompozitních panelů, bude součástí rakety SLS v konfiguraci 1B a má být umístěn v univerzálním adaptéru USA (universal stage adapter) na vrcholu vylepšeného horního stupně EUS (Exploration Upper Stage). Adaptér nákladu vychází z adaptéru OSA (Orion stage adapter), který se použije při prvních třech startech raket SLS ve verzi Block 1. Jeho úkolem je spojit vrchol rakety s kosmickou lodí.

Webb – spirální galaxie

Whirlpool Galaxy, majestátní spirální galaxie M51 vzdálená od Země 23 milionů světelných let

Webbův dalekohled pracuje již téměř dva roky. Za tu dobu nám stihl přinést množství zajímavých poznatků a celé řady dalších se ještě jistě dočkáme. Jedním z hlavních pilířů výzkumu JWST jsou galaxie. A to galaxie všech možných typů, tvarů, vzdáleností a stáří. Díky Webbu jsme tak už viděli krásné pohledy do sousedních galaxií jako jsou Magellanova mračna, jakož i naopak extrémně vzdálené galaxie na opačném konci vesmíru, jejíchž rudý posuv dosahuje neuvěřitelných hodnot nad 10, což znamená, že se vlnová délka jejich světla prodloužila od doby vyzáření více než desetkrát. Díky tomuto širokému rozmezí pohledů může JWST zkoumat evoluci galaxií. Tohoto zásadního tématu se dotýká i nový výzkum na nějž se dnes podíváme.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Sojuzu a připojení Dragonu

Ve čtvrtek 21. března nastala situace, na kterou nejsme moc zvyklí a to odklad startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25 s tříčlennou posádkou na palubě. Odklady Sojuzů jsou totiž velmi vzácné a vůbec poprvé v historii k odkladu v rámci pilotované mise došlo takto blízko okamžiku startu. Nový termín startu byl stanoven na sobotu 23. března ve 13:36:10. Ovšem ještě před startem Sojuzu pro Vás budeme vysílat přenos z připojení kosmické lodi Dragon 2, která úspěšně odstartovala včera na raketě Falcon 9 v rámci mise CRS-30. Ke spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí by mělo dojít přibližně ve 12:30 našeho času.

Náraz sondy DART změnil i tvar planetky Dimorphos

Když americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) 26. září 2022 záměrně narazila do cca 170metrové planetky Dimorphos, provedla hned několik změn. Praktická demonstrace ukázala, že by metoda kinetického impaktu mohla odklonit nebezpečnou planetku, pokud by někdy hrozila její srážka se Zemí. Nová studie nedávno zveřejněná v časopise  Planetary Science Journal, pod kterou jsou podepsáni i čeští odborníci Petr Pravec a Petr Scheirich, ukazuje, že náraz pozměnil nejen pohyb zasažené planetky, ale také její tvar. Cíl sondy DART, planetka Dimorphos, obíhá okolo větší planetky, která se jmenuje Didymos. Před nárazem měl Dimorphos alespoň přibližně tvar zploštělého sféroidu (oblate spheroid). Tento tvar můžeme přirovnat ke zmáčknutému míči, který je širší než vyšší. Na kruhové dráze ve vzdálenosti 1 189 metrů od Didymosu potřeboval Dimorphos 11 hodin a 55 minut k dokončení jednoho oběhu.

ŽIVĚ A ČESKY: První Dragon 2 na rampě SLC-40

Úpravy floridské rampy SLC-40, které mají umožnit odbavení startů s loděmi Dragon 2. generace, nyní čeká první praktická prověrka. Z praktických důvodů se nová infrastruktura využije nejprve při nákladní misi lodi Dragon 2, které dříve startovaly výhradně z nedaleké LC-39A. Již dnes pozdě večer ve 21:54 SEČ by měl z rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, která […]

Kontrakt na nové atomové hodiny družic Galileo

Evropská kosmická agentura ESA jménem Evropské komise podepsala kontrakt za 12 milionů Euro s italskou firmou Leonardo S.p.A a Istituto Nazionale di Ricerca Metrologica, v rámci kterého jde o návrh a vývoj nových ultrapřesných technologií atomových hodin pro navigační systém Galileo. Superpřesné a spolehlivé atomové hodiny jsou základním stavebním kamenem družicových navigačních systémů, na kterém stojí celkový výkon systému a přesnost určení pozice. Cyklus kompletní technologické inovace, tedy cesta z rýsovacího prkna k provozu v kosmickém prostoru, může trvat i desetiletí. Aby tedy systém Galileo zůstal na čele světových navigačních systémů, pracuje agentura ESA neustále na výzkumných a vývojových činnostech pro evoluci systémů Galileo a EGNOS v rámci projektu Horizon Europe od Evropské unie.

ŽIVĚ A ČESKY: První běloruská kosmonautka se vydá na ISS na palubě Sojuzu MS-25

Ve čtvrtek 21. března nás čeká pokus o start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Jak již z názvu vyplývá, jde o pilotovanou misi, které se zúčastní ruský kosmonaut Oleg Novickij, první Běloruska, která má možnost podívat se do kosmického prostoru Marina Vasilevskaja a americká astronautka Tracy Caldwell-Dysonová. Zatímco Dysonová zůstane na ISS přibližně půl roku, Vasilevskaja a Novickij se vrátí již po dvanácti dnech. S nimi se vrátí americká astronautka Loral O´Harová, která přiletěla 15. září 2023 v kosmické lodi Sojuz MS-24. Tato změna způsobila, že Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub na ISS stráví jeden rok, což pro Kononěnka znamená, že navýší rekord v celkovém pobytu na oběžné dráze přibližně na 1 110 dní.