Štítek ‘David Saint-Jacques’

Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

OBRAZEM: Návrat Sojuzu MS-11

Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.

Sojuz MS-11 je doma

Oleg Kononěnko, Anne McClain a David Saint-Jacques právě přistáli v kazašské stepi. Jejich kosmická mise trvala 204 dní. 25. června 4:49

Výzkum na ISS – Jídlo a krev

Posádka tvořící 59. dlouhodobou expedici měla včera jako obvykle nabitý den. Kromě tradiční porce vědy, cvičení a dalších běžných úloh totiž do harmonogramu začínají stále více zasahovat i činnosti spojené s blížícím se odletem lodi Sojuz MS-11. Ta má orbitální komplex opustit 24. června po šesti a půl měsících ve vesmíru. V lodi se na Zemi vrátí velitel Oleg Kononěnko z Ruska, ale i Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. V našem nepravidelném seriálu si ale opět posvítíme spíše na vědeckou náplň včerejšího dne. Jako obvykle platí, že v článku jsou zmíněny jen některé experimenty, ne všechny, na kterých se ten den pracovalo.

Výzkum na ISS – biologie a fyzika

Astronauti na ISS spravují během kosmické mise velké množství experimentů a s některými z nich Vás seznamujeme v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS. Dnes si opět posvítíme na 59. dlouhodobou expedici, která momentálně slouží na orbitálním komplexu. Jako obvykle je ale potřeba poznamenat, že se nejedná o kompletní výpis činností astronautů za daný den, ale spíše jen o vypíchnutí některých zajímavých momentů. V pátek 24. května se posádka věnovala třeba biologickému výzkumu, ale i studiu výrobních technik ve specifickém prostředí oběžné dráhy.

ŽIVĚ: Přílet Dragonu k ISS

V sobotu jsme společně sledovali start zásobovací lodi Dragon do vesmíru. Raketa Falcon 9 splnila svůj úkol a usadila náklad na správnou dráhu. Dragon následně začal pronásledovat ISS a dnes nás čeká finále první poloviny celé mise – připojení k ISS. Nákladní Dragon není narozdíl od svého pilotovaného bratříčka schopen automatického připojení. Proto opět přijde ke slovu robotická paže, kterou bude ovládat David Saint-Jacques. Stane se vůbec prvním Kanaďanem v historii, který na oběžné dráze zachytí zásobovací loď. Po zachycení se ovládání paže ujmou pozemní týmy, které Dragon připojí k volnému portu na modulu Harmony.

Vesmírné výzvy – duben 2019

Kosmonautika nám v posledních týdnech a měsících přináší skutečně velké množství zajímavých událostí. Velmi dobře je to vidět i na postupně se prodlužující stopáži pořadu Vesmírné výzvy. Rekordní délka minulého dílu nevydržela dlouho – aktuální vydání je s 37 minutami a 39 sekundami nejdelším dílem v historii. Těšit se můžete na celkem sedm hlavních témat – od neúspěšného přistání soukromého landeru Beresheet a prvního komerčního startu Falconu Heavy přes první vzlet letounu Stratolaunch, bombardování planetky Ryugu sondou Hayabusa 2, start lodi Progress MS-11 až po start lodi Cygnus NG-11 a výstup do volného prostoru z ISS.

ŽIVĚ: Americko-kanadský výstup do volného prostoru

Na ISS jsme na konci března zažili hned dva výstupy do volného prostoru. Anne Mc Clain, Christina Koch a Nick Hague postupně pomohli s výměnou starých akumulátorů za nové. Jelikož přípravy na výstup zaberou hodně času, je vhodné naplánovat předem připravované vycházky blíže k sobě. Dnes se proto dočkáme třetího a závěrečného výstupu z aktuálního „bloku“. Na výstup, který má začít ve 14:05 SELČ, se vydají Anne McClain a David Saint-Jacques, které čeká šest a půl hodiny dlouhá vycházka. Tentokrát však už nebudou řešit výměnu akumulátorů. Jejich úkoly jsou pestřejší a v tomto článku můžete celý výstup sledovat živě.

Výzkum na ISS – Rostliny a duševní zdraví

Už zítra by měli k Mezinárodní kosmické stanici vyrazit tři noví astronauti, na které se posádka 58. dlouhodobé expedice už teď těší. Astronauti na ISS jsou již několik měsíců pouze ve třech, což se odráží na složitějším plánování vědeckého výzkumu. V pondělí měla posádka volno a proto se dnes v rámci našeho nepravidelného seriálu, který se věnuje výzkumu na ISS podíváme, jak to na Mezinárodní kosmické stanici vypadalo včera, tedy v úterý 12. března.

Výzkum na ISS – tankování, astrofyzika i biologie

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.