Štítek ‘Canadarm2’

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-17 přilétá k ISS

Dva dny po startu rakety Antares tu máme připojení kosmické lodi Cygnus NG-17 k Mezinárodní vesmírné stanici. Kosmická loď Cygnus NG-17 zahájila svoju cestu na špičce rakety Antares, která vzlétla z rampy LP-0A na kosmodromu MARS. Raketa pracovala bezchybně a k zachycení staničním manipulátorem Canadarm 2 má dojít zítra v 10:35 našeho času. Na ISS dopraví celkem 3 651 kilogramů nákladu. Z toho 1 352 kilogramů připadá na zásoby pro posádku, 896 kilogramů budou tvořit vědecké experimenty a 1 308 kilogramů bude tvořit hardware pro provoz stanice. Dalším nákladem je počítačový hardware a vybavení pro výstupy do volného prostoru.

Šťastný zásah kanadské robotické paže na ISS

Detail otvoru v Canadarm2 objeveného 12. května 2021. Zdroj: CSA, Canadarm2 s otvorem objeveným 12. května 2020 při rutinní kontrole. Zdroj: CSA, Dextre na konci robotické paže Canadarm2. Zdroj CSA, https://www.asc-csa.gc.ca

Vesmír je nepřátelské prostředí pro člověka i roboty zde pracující. Ohrožují je výrazné změny teploty, radiace ze Slunce i kosmické záření, a čím dál více také vesmírné smetí. Větší kusy jsme schopni z povrchu Země detekovat a katalogizovat, ale mnoho menších kousků nikoli. Řada z nich vznikla při srážkách nekontrolované družice třeba i s nějakou funkční, nebo při nepochopitelném testu sestřelení družice ze Zěme. Kosmické smetí je hrozbou i pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ukázala to i fotografie, vzniklá 12. května při inspekci kanadské robotické paže Canadarm2. Oznámila to Kanadská vesmírná agentura 28. května.

ŽIVĚ: Americko-kanadský výstup do volného prostoru

Na ISS jsme na konci března zažili hned dva výstupy do volného prostoru. Anne Mc Clain, Christina Koch a Nick Hague postupně pomohli s výměnou starých akumulátorů za nové. Jelikož přípravy na výstup zaberou hodně času, je vhodné naplánovat předem připravované vycházky blíže k sobě. Dnes se proto dočkáme třetího a závěrečného výstupu z aktuálního „bloku“. Na výstup, který má začít ve 14:05 SELČ, se vydají Anne McClain a David Saint-Jacques, které čeká šest a půl hodiny dlouhá vycházka. Tentokrát však už nebudou řešit výměnu akumulátorů. Jejich úkoly jsou pestřejší a v tomto článku můžete celý výstup sledovat živě.

Kosmotýdeník 337 (25.2. – 3.3.)

Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Astronauti mění druhou koncovku robotické paže

Pokud se nic nepokazí, měl by ve 13:10 našeho času začít další výstup astronautů do volného prostoru. Mark Vande Hei bude jakožto hlavní „spacewalker“ oblečený do skafandru EMU s výrobním číslem 3003 opatřeném červenými pruhy a Scott Tingle bude mít skafandru EMU s číslem 3004. Jejich výstup označovaný též jako U.S. EVA-47 má trvat šest a půl hodiny a jeho hlavním úkolem je výměna úchopové koncovky Latching End Effector-B (LEE-B) na staničním rameni Canadarm2. Koncovka, která sloužila několik let tak bude nahrazena zbrusu novým náhradním dílem, díky kterému bude moci staniční paže fungovat bez problémů několik dalších let.

Začíná série tří výstupů zaměřených na robotickou paži

Dnešním dnem začíná na ISS období, které se ponese ve znamení hned tří výstupů do volného prostoru. Jejich úkolem bude především rozsáhlá údržbová akce spojené se zařízením Mobile Servicing System. Úkolů bude hned několik a největším z nich je náhrada záchytového mechanismu na staničním robotickém ramenu SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Tato servisní akce má zajistit, že robotická paže bude své komplexní a důležité úkoly plnit spolehlivě i v příštím desetiletí – v poslední době totiž tento systém začínal vykazovat problémy.

Kontrola robotické paže na ISS

Už v roce 2003 se na staniční robotické paži Canadarm2 objevila malá černá skvrna hned vedle písmene “a”. Může se zdát, že jde jenom o drobnost, ale podobnou stopu by mohl na paži zanechat například mikrometeorit, nebo kus vesmírného smetí. Tyto objekty se mohou s ISS střetnout v rychlostech přesahujících 30 000 kilometrů za hodinu a tím způsobit závažné poškození. Robotická paže zastává na stanici velice kritické funkce, mimo jiné zachytává a připojuje přilétávající zásobovací lodě Dragon a Cygnus. Jakákoliv závada by tak mohla stanici ochromit. Kamery které jsou umístěny na vnějšku ISS nejsou schopné dostatečného přiblížení, aby odhalily detaily oné tmavé skvrny. NASA proto sáhla po přístroji VIPIR, který je součástí mise robotického tankování, aby provedla důkladnou inspekci robotické paže.

Vesmírné osudy 114. díl – Christopher Hadfield

Pro astronauta je jakýkoli let do vesmíru vždy vrcholem dlouhého výcviku a odříkání. Většina astronautů nemá jisté, že by mohla letět znovu a v mnohých případech to tak i bude. Být Kanaďanem v NASA je obtížné. Abyste se dostali do vesmíru, potřebujete nějaký kanadský projekt, který z vás udělá důležitou osobu, která jako jediná je vhodná při zvládnutí daného cíle. Chris Hadfield dokončil svoji první misi v roce 1995, pomohl pomocí kanadské robotické ruky připojit dokovací modul pro Mir. Po navrácení zpět na Zem nevěděl, zda se do vesmíru ještě podívá, ale byl si naprosto jistý, že svoji misi – stát se astronautem – tímto činem ještě nedokončil. Rozhodl se, že bude trpělivý, bude dobře cvičit, nabírat zkušenosti, aby při další misi byl nejen připraven, ale aby nesl i více odpovědnosti, než při té první. Naštěstí pro něj i pro mnoho dalších lidí této planety se začínal rodit projekt známý pod zkratkou ISS.

Jak zachytit nákladní loď

„Je víkend! Když se tak dívám na to, co mě čeká v příštím týdnu, jednou z největších událostí bude výuka sledování a zachycení s Butchem (mým kolegou Barrym Wilmorem). Výcvik ve sledování a zachycení připravuje členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice na připojení lodí, které je na stanici navštíví, zejména tedy ty, kterým říkáme Free Flyers – to proto, že se k ISS nedokážou připojit autonomně. Nákladní lodě jako jsou HTV, Dragon a Cygnus na sobě mají kotvící trn, který je možné zachytit efektorem, který se nachází na konci robotické paže. Hned vedle tohoto trnu je terčík, díky kterému astronaut může všechno patřičně srovnat do roviny.

Čas od času se nám ztrácejí věci

úvodní obrázek

„Tady na Mezinárodní kosmické stanici to byla tichá Velikonoční neděle. V mém rozvrhu jsem neměla vůbec žádnou práci. I přesto jsem udělala pár drobností z ‚task listu‘ (seznam úkolů, pozn. redakce). Myslím, že jsem vám o task listu ještě nikdy neříkala. Je tedy na čase to změnit! Task list je soubor úkolů připravených pozemními týmy. Tyto úkoly však nemají tak vysokou prioritu, aby byly zahrnuty do denního rozvrhu. Pokud chceme udělat nějakou práci ve svém volném čase, nebo pokud se nám čas uvolní, protože jsme nějaký úkol dokončili rychleji, než bylo předpokládáno, nebo protože byl nějaký plánovaný úkol zrušen, můžeme si zalistovat task listem a najít si něco užitečného na práci.