Testy 3D tištěné součástky pro motor lodi Orion

Kosmická loď Orion, která bude vozit astronauty k Měsíci a zpět bude spoléhat na evropský servisní modul dodávaný agenturou ESA. Jeho úkolem bude poskytovat elektrickou energii, pohon, řízení teploty, ale také skladování spotřebních materiálů a to vše od startu až do chvíle, než se oddělí od návratové kabiny před návratem do zemské atmosféry. Prvních šest misí lodí Orion (tedy mise po Artemis VI) budou NASA a ESA jakožto hlavní pohonný systém lodi Orion využívat zásoby motorů OMS (Orbital Maneuvering System) z programu raketoplánů. Po misi Artmeis VI však budou zapotřebí nové motory.

SWOT může zlepšit prevenci povodní

Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography), společný projekt americké a francouzské kosmické agentury by mohl zlepšit předpovědi kde a kdy dojde k rozvodnění řek, jezer a dalších vodních ploch. Tyto tepny života naší planety rozvádějí životodárnou vodu, ale když se koloběh vody roztočí moc rychle, může přinést povodně, které nejenže život nedávají, ale mohou jej i brát a k navíc ničí majetky. Toto riziko se zvyšuje, protože klimatická změna mění vzory srážek a stále více lidí po celém světě žije v oblastech náchylných k záplavám. Vědci a vodohospodáři využívají k předpovědím povodní mnoho různých typů dat. Letos do svého arsenálu přidali nový nástroj – data o sladké vodě z družice SWOT.

NIAC – Sny o budoucnosti #6 Hejno k Proximě Centauri

Myslíte si, že gram vážící sondy ke Slunci nejbližší hvězdě patří do žánru sci-fi? Máte pravdu, ale přesto jsou i předmětem seriózního výzkumu, který NASA podpořila v rámci svého programu NIAC. Ten se zaměřuje právě na podporu projektů, jejichž praktické uplatnění se dá očekávat až ve vzdálenějším časovém horizontu. Autoři projektu „Coherent Picospacecraft Swarms Over Interstellar Distances“ (volně přeloženo Koherentní roje pikosond na mezihvězdné vzdálenosti) tvrdí, že zmíněné gramové sondy budou s největší pravděpodobností jedinou technologií, která se v tomto století dokáže dostat k jiné hvězdě.

Návrh teleskopu pro hledání života

Nový výkonný kosmický teleskop by mohl pomoci najít odpověď na otázku, zda jsme (či nejsme) ve vesmíru sami. NASA se už nyní připravuje na svou novou vlajkovou misi, která přijde po Teleskopu Nancy Grace Roman (start zatím naplánován na rok 2027). Návrh teleskopu Habitable Worlds Observatory (zkráceně HWO) vychází ze dvou dřívějších návrhů misí označovaných LUVOIR (Large Ultraviolet Optical Infrared Surveyor) a HabEx (Habitable Exoplanets Observatory) bývá někdy označován také jako „Super Hubble“. Pokud se dočká realizace, bude schopen přímého zobrazení exoplanet o velikosti naší Země. S využitím ultrapřesné optiky a zrcadla o velikosti, toho, kterým disponuje Teleskop Jamese Webba, by HWO mohl důkladně prostudovat atmosféry těchto světů a pátrat v nich po stopách života.

ŽIVĚ A ČESKY: Starliner poletí poprvé s lidmi

Kosmická loď Starliner po letech problémů, odkladů a zpoždění dospěla ke své zatím nejdůležitější zkoušce. Po bezpočtu testů a ověřování, kterým dominovaly dva bezpilotní lety na oběžnou dráhu, přichází mise CFT, při které budou poprvé na palubě této kosmické lodě lidé – američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williams. Pro obyvatele středí Evropy je start rakety Atlas V naplánován na velmi nepříjemný čas 4:34, ale i přesto věřím, že si náš živě a česky komentovaný přenos nenecháte ujít.

Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu v oblastech obou pólů.

Fascinující sluneční koróna pohledem evropské sondy

Sonda Solar orbiter pořídila snímky zachycující velmi nezvyklé a stále se proměňující scenérie, které jsou vidět při pohledu na Slunce zblízka. Sondě se podařilo zachytit přechod ze spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Vlasové struktury jsou tvořeny nabitým plynem (plazmatem), který se šíří podél siločar magnetického pole vycházejících z nitra Slunce. Nejjasnější oblasti mají teplotu okolo jednoho milionu stupňů Celsia, zatímco chladnější materiál vypadá tmavší, jelikož pohlcuje záření. Zmíněné video natočil 27. září 2023 přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) umístěný na sondě Solar Orbiter v době, kdy se sonda nacházela přibližně ve třetinové vzdálenosti od Slunce oproti Zemi. Blížila se nejnižšímu bodu své dráhy ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů, kam dorazila 7. října.

Kosmotýdeník 607 (29.4. – 5.5.)

Mars

Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět k nedělnímu poledni přichystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které kosmonautika za zmíněné období přinesla. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na řadu inovativních studií, které mají za úkol udělat cesty k Marsu častější a levnější. Jako obvykle se pro splnění tohoto požadavku spojila NASA s komerčním sektorem. Týká se to také MSR. V dalších tématech nás čekají hned dva nové skafandry. Jeden jsme už viděli a nyní byl poprvé testován ve zkušebním bazénu a druhý byl poprvé představen v sobotu. Věnovat se budeme také nadcházejícímu startu Starlineru a startu čínské mise Chang’e 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SpaceX představila obleky pro výstupy do volného prostoru

To, že firma SpaceX pracuje na skafandrech pro výstupy do volného prostoru, se vědělo už dlouho, ale až doposud jsme kromě pár drobných náznaků neviděli, jak bude skafandr vypadat. Dnes SpaceX představila zhruba minutové video, které ukazuje podobu tohoto kosmického obleku. Zároveň aktualizovala část svého webu, kde se můžeme dozvědět bližší informace. A aby toho nebylo málo, členové mise Polaris Dawn, která má tyto skafandry využít, se také pochlubili svými fotkami. Její start je podle SpaceX zatím očekáván nejdříve letos v létě. Ze všech zveřejněných dokumentů je jasně vidět, že nový skafandr bude svým vzhledem velmi připomínat stávající obleky, které SpaceX používá jako ochranu před ztrátou atmosféry v lodích Crew Dragon. Rozdílem, který na první pohled upoutá pozornost, bude především jinak zbarvené hledí.

Gravitační čočkování a kosmický výzkum

Krásný snímek téměř dokonalého Einsteinova prstence v souhvězdí Lva.

Gravitační čočky mnohdy plní stránky, nejen, vědeckých časopisů, protože dokáží vytvářet mimořádně krásné a pohledné obrazy. Ovšem jejich význam nespočívá jen ve fotografiích, které daňovým poplatníkům dokáží ospravedlnit značné výdaje vložené do astronomických observatoří, ale mají i mimořádný přínos pro astronomii a fyziku. Díky nim dokážeme vidět velmi vzdálené galaxie, či dokonce jednotlivé hvězdy, které bychom jinak vidět nemohli. Dovolují nám třeba také velmi precizně měřit hmotnost čočkujících objektů a zakřivení prostoročasu v jejich okolí, čímž získáme množství detailů o rozložení temné hmoty ve vesmíru. A v neposlední řadě nám jistý typ gravitačních čoček umožňuje hledat vzdálené exoplanety či bludné planety, jež bychom jinak nikdy nemohli vidět. Gravitační čočky jsme zde již v mnoha článcích nakousli, myslím, že tedy nazrál čas se na ně podívat podrobně v samostatném příspěvku.