SLEDUJEME: Izraelský lunární lander přistává

Beresheet překonal v uplynulých týdnech celou řadu překážek, vykonal několika motorických manévrů a stal se první soukromým výtvorem, který vstoupil na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Jenže Beresheet je lander – jeho úkolem není kroužit kolem Měsíce, ale přistát na něm. Výtvor společnost SpaceIL si zaslouží smeknutí klobouku už za to, co dokázal, ale dnes přijde velké finále celé mise. Mezi devátou a desátou hodinou večerní našeho času by totiž mělo dojít k přistání do Moře jasu (Mare Serenitatis). V tomto článku najdete psaný online přenos, do kterého budeme přidávat aktuální informace, abychom společně mohli tuto událost sledovat.

Zdroje informací:
http://www.spaceil.com/

Zdroje obrázků:
https://boygeniusreport.files.wordpress.com/2019/02/israel.png?w=782

SLEDUJEME: Izraelský lunární lander přistává, 4.7 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 9 683 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.7/5 (13 votes cast)
(Visited 9 683 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


96 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Izraelský lunární lander přistává”

  1. Tomas napsal:

    Zdravím, jen otázka. Řekněme že se jim podaří úspěšně přistát, jaké mají na landeru vědecké přístroje, popřípadě, jak dlouho bude lander fungovat?

    • Jirka Hadač napsal:

      Odhaduje se, že přežije 2-3 dny. A ikdyby déle, nemá šanci přežít lunární noc.
      Na palubě je magnetometr a koutový odrážeč. Pomiňme teď foták a vysílací aparaturu.

  2. Alois napsal:

    Už navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce a manévry na ní jsou obrovským technickým a technologickým úspěchem. Kolem 17.40 a 19.40 proletí sonda naposledy pericentrem a při přiblížení k dalšímu by měly být zahájeny přistávací operace.

    • KarelTv napsal:

      Také souhlasím že už to, co předvedli doteď, je velký úspěch celého týmu. Pokud se jim podaří úspěšně přistát, bude to opravdu husarský kousek !

  3. Matej Klimo napsal:

    kdy mám teda běžet k počítači ?

  4. Matej Klimo napsal:

    celý přistávací manévr teda začne 21:05 ?

  5. Karel napsal:

    Protože je to Matěj a nechce se mu ten článek číst 🙂

  6. Emil Jurášek napsal:

    Prosim jen info, zda tento tym pracuje samostatne a jen na zaklade nejakych minulych dat, nebo zda jej online podporuje ASA nebo NASA?

  7. Marek Kraus napsal:

    Právě jsem našel, že vedení izraeslkého letového provozu uvádí v seznamu přistání i Měsíc 🙂
    Odkaz zde: https://www.timesofisrael.com/israel-airports-authority-lists-moon-landing-on-its-timetable/?fbclid=IwAR2eG6bnpifEVxZPBiXhBA9Mpky5khziOq6xrT67R-c6nHvcOuFf4yC2mtA

  8. Marek Kraus napsal:

    Nevím jestli to zde bylo napsáno, ale název Beresheet jsou první dvě slova Tóry – “Na počátku… (stvořil B-h nebe a zemi)”

  9. Alois napsal:

    Na sondě je vidět jaký pokrok udělala technologie a technika za padesát let. Porovnáme-li se špičkovou sondou z té doby – americkým Surveyorem, tak současná sonda má poloviční váhu a to ještě se musela sama prakticky dopravit k Měsíci a vstoupit na jeho oběžnou dráhu. Surveyor přistával z chodu a k Měsíci jej dopravil nosič.

    • maro napsal:

      Máte nějaké porovnání hmotnosti motorů a neseného paliva na obou sondách? Rozdíl bude snad jen v hmotnosti elektroniky, ne? Jinak to přistání “z chodu” taky není žádná sranda. Najednou máte spoustu rychlosti, které se musíte zbavit. A to bez práce motorů nejde.

  10. dfxxxxxfd napsal:

    Dobry vecer. Ako je to vlastne s tou Cinskou sondou na odvratenej strane Mesiaca, ktora chcela farmarcit? Funguje este? A to vozidlo pri nej funguje?

  11. Loko napsal:

    Pokud dnes v noci poletí i FH je to společně s přístáním na měsící super večer. Jen tak dál 🙂

  12. Kamil napsal:

    Česká stopa: pán zmínil Petra Ginze a jeho kresbu Země viděnou z Měsíce, kterou sebou měli v kosmu Ilan Ramon a Andrew Feustel

  13. zvejkal napsal:

    No … trosku poanglictit to mohli.

  14. Geo napsal:

    Krásné znázornění práce korekčních motorů i případně hlavního!

  15. Geo napsal:

    Jde se na věc

  16. Jirka Hadač napsal:

    Díky za přenos, v práci mám YT blokován, takže jsem rád za tenhle přenos. Mrkám samozřejmě očkem i po SFN.

  17. maro napsal:

    Valí to nějak moc rychle dolů a paliva jen 90 kilo.

  18. maro napsal:

    Škoda. Ale byli strašně blízko.

  19. František napsal:

    Škodáááá už to vypadalo nadějně.

  20. Ondra napsal:

    Škoda, moc jsem jim fandil. Ale je tou tak veliký úspěch.

  21. trabis napsal:

    zdá se to na špatně předpřipravenou telemetrii 😀 na rozdíl od jiných. ale i tak gratulace k IL , bylo to příjemně napínavé. a díky za zprostředkování podívané redakci kosmonautix

    • Dušan Majer napsal:

      Neřekl bych, že byla předpřipravená, právě naopak – sekala se a měla problémy, které se z ní daly vyčíst.

      • trabis napsal:

        omlouvám se, myslel jsem vizualizaci a telemetrii a to s s nadsázkou při vzpomínce leckterých “po dlouhou dobu dobře vypadajících” přenosů Roskosmosu

    • trabis napsal:

      a ještě bych dodal… bombardování vesmírného objektu 2x do týdne?..ač pacifista rád zažívám dobu obrození dobývání vesmíru 😀

  22. Dan napsal:

    Au, takhle blízko 🙁
    I tak, díky za zprostředkování.

  23. Anastaz napsal:

    Všichni se smějou, takže přistáli? Tedy se sluší pogratulovat! A za přenos poděkovat.

  24. Kamil napsal:

    Ten motor měl asi běžet stále a ne se tak pořád vypínat a zapínat, ne ? A pak už padali jak kámen.

    • Jirka Hadač napsal:

      Pleteš se, přidám část textu z přenosu SFN. Motor bude pracovat v pulsech….

      04/11/2019 21:15
      Stephen Clark Stephen Clark
      The Beresheet spacecraft’s 100-pound-thrust main engine has ignited. It will be fire in pulses over the next 10 to 15 minutes to slow down for landing.

  25. Radoslav Karásek napsal:

    Tak, moj synek uz konecne doplakal. Velmi im fandil 🙂 ale i tak gratulujeme!

  26. Karel napsal:

    To si děláte srandu? Docela blbá sranda ne? Není to sice tragédie ale velká škoda to je a takto si z toho utahovat to nechápu…

  27. martin napsal:

    Bude možné pomoci pozemských teleskopů nebo případně pomocí nějaké družice najít a vyfotit nově vzniklý kráter?

  28. Alois napsal:

    Zvolili náročnou trajektorii sestupu typ Apollo. Tj. současné brzdění vodorovné a kolmé rychlosti. Ruské Luny zbrzdily razantně vodorovnou rychlost a pak likvidovaly volný pád po kolmici, což je jednodušší a hlavně bezpečnější.

    • maro napsal:

      Samozřejmě zase kecáte. Radši se podívejte jak na dně byli při přistání s palivem. Na to aby nejdřív ubrzdili horizontální sloužku a pak šli z těch 30 kilomterů svisle dolů by jim nemohlo vystačit palivo. Při rychlosti 900 m/s měli v nádržích už jen 118 kilogramů paliva. Na ubrždění horizontální složky jim vycházelo 12,5 kg na každých 100 m/s snížení rychlosti a tedy 110 kg na ubrždění 900 m/s. Fakt si myslíte, že po tom ubrždění horizontální složky by to pak dostali z těch 30 kilometrů bezpečně na povrch jen s těmi zbývajícícmi 8 kilogramy paliva, které by jim zůstaly v nádržích? Asi těžko, že?

    • maro napsal:

      Nahledě na to, že ten program Luna musel bezpečně dostat na povrch Měsíce stroj o hmotnosti 1900 kilogramů, protože tam taky musel něco dělat. Tedy víc než desetkrát víc materiálu než Izraelci.

      • Alois napsal:

        Volte slova a vynechte osobní napadání. Je obecně známo že pokud motor pracuje na plný výkon je palivo spotřebováváno s nejvyšší efektivitou. Za druhé je úplně jedno zda brzdění probíhá plynule, nebo ve dvou krocích. Za třetí volný pád je stav kdy těleso padá apaticky a je pouze urychlováno gravitací, u přistání typ Luna se brzdící motor opět zapínal v konečné fázi volného pádu. A konečně za čtvrté stroj typu Luna měl motory odpovídající jeho hmotnosti, hmotnost nemá na rychlost volného pádu žádný vliv – ostatně předvedl to jeden z astronautů USA na Měsíci se sokolím pírkem a kladívkem.

        • Jan Tichavský napsal:

          Nejvíce efektivní je začít brzdit až v posledním okamžiku co to jde. Ideálně moment před dopadnutím na povrch, prakticky nějakou tu minutu před dosažením povrchu s tím že práce motoru na plný tah akorát zajístí že v čase dosažení povrchu má sonda nulovou rychlost (taky zvaný suicide burn). Cokoli jiného jen maří palivo v souboji s gravitací. Čím dřív se začně brzdit tím víc paliva se zmaří a pokud se k tomu ještě zapíná a vypíná motor tak se zadělává na problémy jako je selhání při opětovaném zapálení motoru, viz třeba nedostatek zápalné směsi z předchozí mise Falcon Heavy.

        • maro napsal:

          Alois: Samozřejmě, že když budete motorově brzdit volný pád, tak to pustíte až v posledním okamžiku a pěkně naplno. Je to absolutně nejefektivnější na využití paliva. Přesně tohle samozřejmě dělá i přistávající stupeň Falconu. Přesně tohle měl v plánu i Crew Dragon na motorické přistání. Byl by to ovšem velký tlak na nervy posádky, protože by měli jen info o blížící se zemi a pak motory naplno na posledním kilometru.
          Je to úplně stejné jako při startu jakékoliv rakety, ale reverzně. Při startu je stejně tak nejefektivnější na spotřebu paliva dosáhnout co největšího zrychlení z amaximálního tahu i spotřeby. Samozřejmě na Zemi jste jen trochu omezen hustou atmosférou. Mimo atmosféru jste omezen jen tím, co přežije posádka a náklad.

        • maro napsal:

          Alois: Tu fyziku si dostudujte. Opravdu není jedno, jestli brzdění probíhá plynule, proti tomu, kdy jede na konci na max.

    • Dan napsal:

      Suicide burn je zdaleka nejefektivnější. Považte, že každou sekundu navíc (nedej bože statického visu) ztrácíte delta-V číselně odpovídající gravitačnímu zrychlení. Takže nechat padat a v poslední chvíli naplno brzdit.
      S tím, že manévr, který nám předvedla nedávno Čína, nebo navracející se New Shepard je bezpečnější se nedá než souhlasit. Ale je to něco za něco, jako vždy.

      • Dan napsal:

        Ještě bych doplnil, že ideální je být stále na orbitě a mít periapsidu těsně nad povrchem, protože s vertikální rychlostí vám v té chvíli pomáhá fakt, že jste na orbitě. Vlastně trimujete hlavně horizontální složku, ta vertikální se projeví později, když lander má už dostatečně malou horizontální složku rychlosti.

  29. dfxxxxxfd napsal:

    Kazdy programator vie, ze ten pocitac mali restartovat este pred spustenim pristatia. Skoda, ale mnoho sa naucili a nabuduce to snad vyjde.

    • Alois napsal:

      Co se jako měli naučit ? Prostě hlavní motor v rozhodující chvíli selhal, co je na tom k učení.

      • Dušan Majer napsal:

        Třeba se mohou poučit, jak tomu selhání příště předejít, zjistit, co přesně selhalo a tak dále.

      • dfx napsal:

        Aj landeru pri Apolle 11 zlyhal pocitac a Neil Armstrong pristatie riadil rucne. Mne sa zda, ze problemy zacali hned ako poslal tu fotku. Myslim, ze skor zlyhal pocitac ako motor.

        • Dušan Majer napsal:

          On tam byl prý i problém s inerciální měřící jednotkou, ale tu pak zřejmě srovnali.

        • gg napsal:

          Neil Armstrong nepřistál ručně, ale poloautomaticky (méně polo a více automaticky). Počítač samozřejmě neselhal, počítače Apolla byly velice spolehlivé. A důvod, proč nepřistál plně automaticky, byl ten, že počítač vedl lunární modul do mista, ve kterém detaily terénu bezpečně přistát nedovolovaly. Přitom to není vina počítače, to se prostě nedalo předem předpovědět a tehdejší technologie nedovolovala takové věci zohlednit.

      • trabis napsal:

        co třeba poladit onen hlavní motor? nyní by snad mohl člověk s určitostí říct, že nejslabší místo sestavy bylo někde tam.

    • Vojta napsal:

      Pokud s ním do té doby neměli problémy, tak není důvod restartovat. Restart je sám o sobě rizikovým úkonem (počítač se z něj nemusí probrat v nejlepším stavu), tak by se měl používat, jen když může víc problémů vyřešit než způsobit.

      • dfx napsal:

        Problem s tym pocitacom mali uz ked sa vzdialovali od Zeme. Uz niekedy pred mesiacom sa nezapli motory. Resetovali pocitac a uz to islo. Motor sa viackrat zapol a vzdy fungoval. S pocitacom bol problem.

  30. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Škoda jen, že mi YouTube vypadával tak 5× za minutu a musel jsem neustále obnovovat okno prohlížeče.

    • Dušan Majer napsal:

      Já jsme problém neměl, šlapalo mi to na FullHD bez jediného záseku.

    • Vojta napsal:

      Měl jsem stejný problém. Video běželo vždycky jen pár sekund a pak bylo třeba obnovit stránku. Nezáviselo ani na tom, jestli to bylo tady nebo přímo na YouTube a ani na rozlišení. Něco podobného se mi stalo u připojování Crew Dragonu. Možná byla přetížená síť lokálního providera, ale moc tomu nevěřím, protože pár minut předtím jsem pouštěl jiné video ve Full HD bez problémů a potom taky. Pravda, nešlo o živý přenos.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Až ke konci se mi podařilo zastavit chat, který tohle chování způsoboval. Chodily tam totiž desítky příspěvků za sekundu a můj prohlížeč to nestíhal. Pak už mi to nepadlo ani jednou.

  31. Luděk napsal:

    Škoda… Ale i tak jsou to borci…
    Manželka trefně poznamenala, že je to 4 země na světě, která dokázala dostat svůj binec na Měsíc 🙂

    • Dr.QQ napsal:

      Štvrtá určite nie, minimálne po ZSSR, USA, Indii a Číne. A možno tam niečo spadlo aj Japonsku, či ESA. 🙂

      • Spytihněv napsal:

        Je to tak jak uvádíte. Na povrch Měsíce už se dostal nějaký hardware USA, SSSR, Číny, Indie, Japonska, ESA a Izraele. Jinak Beresheetu je samozřejmě škoda, šlo i o jakýsi symbol Izraele, měl na palubě dokumenty o tomto státě. No a navíc byl průkopníkem “malých dobyvatelů” Měsíce.

  32. Tomáš napsal:

    Aspon stihol poslat fotecku 🙂

  33. zvejkal napsal:

    Skoda 🙁

  34. maro napsal:

    Řekl bych, že i to palivo měli nějak hodně na knap. Z porovnání řady snižující se horizontální rychlosti 1705, 1173, 900 m/s a tomu odpovídajícím údajům o zbývajícím palivu 216, 149, 118 kg, mi vychází asi 12,25 kg na snížení horizontální rychlosti o 100 m/s. Takže na ubrždění těch zbývajích 900 m/s mi to vychází na potřebu aspoň 110 kg. V nádržích bylo jen o 8 kilo víc (118), což by snad na tu vertikální složku stačilo. Ale bylo to fakt natěsno i když samozřejmě s časem klesala hmotnost a tedy i spotřeba paliva na ubržďování.

    • Jirka Hadač napsal:

      Nedávno sem to počítal. Odhadovala se hmotnost prázdného landeru na 150 a po přistání měl mít hmotnost 180 kg, tj, moc paliva mu fakt zbýt nemělo.

  35. Jandys napsal:

    Je to skoda, na telemetrii byl videt narust vertikalni slozky rychlosti, i kdyz hlavni motor dle tm bezel a vektor tahu sel proti smeru pohybu, v 6000m meli horizontalni rychlost 917m/s a vertikalni 97,5 ms. Ve vysce kolem 30km dokazal zpomalovat 1,7 m/s pak najednou vykon spadnul na 0,6 ms coz ukazuje, ze spravne pracovaly jen orientacni motory.
    Skoda, ze se chyba neprojevila driv, restart systemu driv mohl pristan zachranit. Z 5000 m pri rychlosti padu 134m/s a zpomalovani jen o 0,7 m/s znamena necelych 30 sekund do narazu…. skoda

  36. Tovy napsal:

    Možná by mohli Berešit přejmenovat na Mojžíše. Jako on dovedl ducha národa po dlouhé cestě až k branám nového světa, ale nebylo mu dáno do něj vstoupit živý.
    To jsem se trochu zamyslel, ale třeba ukazatele telemetrie byly skvělé, jednoduché a přehledné.
    Možná to ještě vyzkouší, náklady budou nižší, základ mají funkční a nemusí jej znovu vymýšlet.

  37. Alois napsal:

    Přistát na Měsíci není jednoduché, svého času se to Sovětům povedlo až na 6-tý pokus a Američanům se ze čtyř prvních pokusů druhý a čtvrtý též nezdařil.
    Číňané jsou na tom dobře, ze dvou pokusů dva úspěchy, leč padesát let po Sovětech a Američanech. Uvidíme co předvedou Indové, kteří vrší jeden odklad na druhý.

  38. frank napsal:

    ještě k té souvislosti Ramon -obrázek z Terezína zmíněné výše,
    Vdova po tragicky zemřelém izraelském kosmonautovi paní Rona Ramon ( zemřela v prosinci) měla vlastní nadaci Ramon Foundation pro výzkum a vzdělání v oblasti kosmu, byla velkou podporovatelkou a jednou z mecenášek projektu izraelské sondy na měsíc.

    link zde

    https://www.space.com/spacils-moon-mission-honors-first-israeli-astronaut.html

  39. HM napsal:

    Snad to nevzdají a v dohledné době bude následovat druhý pokus.
    Upřímně jsem těm sympatickým izraelcům fandil. I tak to byl úspěch se s rozpočtem malé firmy dostat na oběžnou dráhu Měsíce.

Zanechte komentář