Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Přelom roku už je dávno za námi stejně jako všelijaké sumarizace roku předchozího a výhledy na rok aktuální. Přesto se pojďme ještě jednou pozastavit a poohlédnout zpět. Je načase, abychom se v našem pravidelném seriálu StatistiX zaměřili na rok 2019 z pohledu společnosti SpaceX – současného světového lídra na komerčním trhu vynášení nákladu do kosmu a průkopníka na poli kosmických technologií. V minulém roce se toho, jak už tomu u SpaceX bývá zvykem, událo velmi mnoho. Na jednu stranu firma sice uskutečnila výrazně méně startů svých raket, než v letech minulých, na stranu druhou však překročila celou řadu významných milníků od první mise vůbec první soukromé lodi pro posádku na světě, přes první komerční start nejsilnější rakety současnosti, první let prototypu meziplanetární lodi, první úspěšnou záchranu aerodynamického krytu rakety a jeho opakované použití, až po počátek budování největší družicové megakonstelace, která nemá obdoby. Těch nej, poprvé a dalších superlativů je až neuvěřitelně mnoho. Pojďme se tedy na počínání SpaceX v roce 2019 podívat souhrnným pohledem faktů, čísel a grafů.

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Jedenáctého dubna se izraelský lander Beresheet pokusil o přistání v lunární oblasti Mare Serenitatis. Výtvor soukromé firmy SpaceIL už v té době měl v kapse dvě prvenství – šlo o první izraelskou i první soukromou sondu, která obíhala kolem Měsíce. Pokus o posunutí obou prvenství na další úroveň, tedy první izraelské i soukromé přistání na Měsíci se však již nepodařilo a lander do Měsíce narazil ve velké rychlosti. Na projektu se částečně podílela i NASA, která měla na landeru laserový odražeč dodaný Goddardovým střediskem. Dalo se tedy očekávat, že se pokusí o nafocení místa dopadu.
Družici LRO se podařilo najít havarovaný izraelský lander na Měsíčním povrchu. Zdroj 17. května 12:37

Kosmonautika nám v posledních týdnech a měsících přináší skutečně velké množství zajímavých událostí. Velmi dobře je to vidět i na postupně se prodlužující stopáži pořadu Vesmírné výzvy. Rekordní délka minulého dílu nevydržela dlouho – aktuální vydání je s 37 minutami a 39 sekundami nejdelším dílem v historii. Těšit se můžete na celkem sedm hlavních témat – od neúspěšného přistání soukromého landeru Beresheet a prvního komerčního startu Falconu Heavy přes první vzlet letounu Stratolaunch, bombardování planetky Ryugu sondou Hayabusa 2, start lodi Progress MS-11 až po start lodi Cygnus NG-11 a výstup do volného prostoru z ISS.
Laserový odražeč (LRA) NASA umístěný na sondě Beresheet možná přežil tvrdé přistání. Laserový výškoměr Lunar Orbiteru se ho pokusí při přeletu zóny dopadu objevit. 14. dubna 15:05

Kosmotýdeník vám již tradičně shrne to nejzajímavější, co se událo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu – překvapení – nezaměříme na Falcon Heavy, ale na hledání možností, jak vyřešit, že se sonda InSight nemůže proklepat hlouběji pod povrch Marsu. V dalších tématech zamíříme na Měsíc, jak za sondou Beresheet, tak za Chang’e 4. Podíváme se také na první let letounu Stratolaunch.
Izraelská sonda Beresheet dnes bohužel neuspěla při snaze o měkké přistání na Měsíci. Mise je i tak oslavována jako průkopnický počin. 11. dubna 23:15

Beresheet překonal v uplynulých týdnech celou řadu překážek, vykonal několika motorických manévrů a stal se první soukromým výtvorem, který vstoupil na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Jenže Beresheet je lander – jeho úkolem není kroužit kolem Měsíce, ale přistát na něm. Výtvor společnost SpaceIL si zaslouží smeknutí klobouku už za to, co dokázal, ale dnes přijde velké finále celé mise. Mezi devátou a desátou hodinou večerní našeho času by totiž mělo dojít k přistání do Moře jasu (Mare Serenitatis). V tomto článku najdete psaný online přenos, do kterého budeme přidávat aktuální informace, abychom společně mohli tuto událost sledovat.
Posledním (32 sec.) zážehem před přistáním snížila sonda Beresheet své příluní (perilunu, periselenium, pericynthion) na 15 km nad Měsícem. 11. dubna 7:10
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.