ESA bude studovat Slunce i nadále

Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší dvě družice

Na úterní večer chystá společnost Arianespace další start nosné rakety Ariane 5. I tentokrát budou na palubě dvě družice – japonská JCSat-17 a jihokorejská GEO-KOMPSAT-2B. Zajímavé ale je, že mezi telekomunikační družice řadíme pouze první jmenovanou. Jihokorejská družice má za úkol provádět vědecká pozorování spojená se sledováním životního prostředí a oceánů. Startovní okno trvá 62 minut a otevře se ve 23:18 našeho času. V tomto článku najdete jednak informace o obou družicích, ale i dvě okna přehrávače – jeden nabídne přenos s anglickým, druhý s francouzským komentářem.

Svět nad planetou (70. díl)

Stanice Mir na jaře 1997

V průběhu jara 1997 se na stanici Mir naráz objevilo rovnou několik závažných problémů. Na posádku expedice EO-23 padl „Černý Petr“, žádná jiná expedice ani předtím ani potom nemusela řešit tolik vážných poruch v tak krátkém časovém údobí. Nakonec se Vasilij Ciblijev a Alexandr Lazutkin za asistence Jerryho Linengera dokázali s celou situací vypořádat se ctí, nicméně prožitý stres nemohl nezanechat následky. Zhoršily se vztahy Ciblijeva a Lazutkina s Linengerem, byla narušena důvěra mezi posádkou a řídicím střediskem. Na náladě nikomu samozřejmě nepřidal ani fakt, že vedení letu začalo dokonce uvažovat o tom, zda nebude nutné stanici opustit. Všichni si byli vědomi toho, že pokud by Mir přestal být nepřetržitě obýván kosmonauty, znamenalo by to s největší pravděpodobností jeho konec. Stárnutí systémů stanice si vybíralo svou daň – stále častěji se museli kosmonauti věnovat pracem, jež udržovaly komplex v provozuschopném stavu a na vědu zbývalo stále méně času (v době hašení největších problémů s termoregulačním systémem na tyto práce padla veškerá pracovní doba posádky, občas dokonce i osobní volno a části spánkové periody). Nicméně zástupce letového ředitele Viktor Blagov se nechal slyšet, že zatím na údržbu padá průměrně 5 % veškerého času, přičemž dokud tato průměrná hodnota nenaroste dlouhodobě na 30-40 %, nebude třeba Mir opouštět. Na konci dubna se stav problematických systémů termoregulace podařilo stabilizovat a na stanici mohl pokračovat relativně normální život…

ŽIVĚ A ČESKY: Zachycení lodi Cygnus

V sobotu večer jsme společně v přímém přenosu sledovali start nosné rakety Antares 230+, která na oběžnou dráhu dopravila zásobovací loď Cygnus. Ta ve svých útrobách veze 3377 kilogramů nákladu pro Mezinárodní kosmickou stanici. Právě k ní má loď od firmy Northrop Grumman dorazit v úterý dopoledne. K záchytu staniční paží, kterou budou ovládat Andrew Morgan a Jessica Meir, by mělo dojít kolem 10:00 našeho času. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu živě a česky komentovanému přenosu, ve kterém se podíváme právě na přílet této lodi k ISS a na její zachycení.

ŽIVĚ A ČESKY: Čtvrtá várka Starlinků čeká na start

Kvůli špatnému počasí v přistávací oblasti se v sobotu nestartovalo, ale o 24 hodin později už byly podmínky vhodnější. Nakonec však SpaceX odsunula start na pondělí kvůli kontrole ventilu na horním stupni. Fanoušci kosmonautiky se tak mohou těšit na další start nosné rakety Falcon 9, která odstartuje z floridské rampy číslo 40. Lákadel tohoto startu je hned několik – od prvního stupně, který vyráží na svou čtvrtou misi a pokusí se o přistání na mořské plošině, přes další pokus o záchranu obou polovin aerodynamického krytu až po vypuštění dalších šedesáti družic systému Starlink, které vytvoří globální síť pro rychlý přístup k internetu s minimálním zpožděním. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu – raketa startuje v pondělí v 16:05 našeho času.

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS?

NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.

Závada na přístroji sondy TGO

Přístroj ACS

Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.

Kosmotýdeník 387 (10.2. – 16.2.)

Máme za sebou další povedený týden, ve kterém jsme se rozhodně nenudili. Evropská kosmická agentura se dočkala startu své vědecké mise Solar orbiter, k ISS vyrazila zásobovací loď Cygnus, ale dělo se toho mnohem více. V hlavním tématu článku se podíváme na významnou posilu týmu SpaceX, zmíníme se o problému, který potkal jeden přístroj na sondě OSIRIS-REx, řeč bude také o cubesatu, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway a nezapomeneme ani na novinky kolem vozítka Mars rover 2020. Chybět nebudou ani tradiční rubriky, na které jste zvyklí, pokud Kosmotýdeník čtete pravidelně.

Crew Dragon je připraven k pilotovanému letu

V titulku k originálnímu článku Erica Bergera v  ArsTechnica je mj. ještě uvedeno: Téměř, zbývá většinou je papírová práce. Ačkoli to NASA zatím veřejně neoznámila, je podle autora původního článku zřejmé, že Crew Dragon DM-2, která poprvé od roku 2011 vyšle na orbitu pilotovanou loď z území USA a přivede astronauty Douga Hurleye a Boba Behnkena k ISS, je připravována na 7. května 2020. Když byl na tento termín startu dotazován Mark Geyer, ředitel JSC (Johnson Space Center), řekl, že je to nezávazné a že zatím o tom nebylo rozhodnuto. Na uvedeném datu se údajně shodli jako na přijatelném představitelé programů ISS (International Space Station) a CC (Commercial Crew) a jejich vedoucí nyní pokračují v konzultacích s Administrátorem NASA Jimem Bridenstinem a se šéfem pilotovaných letů Dougem Loverro o tom, kdy skutečně bude mise DM-2 odstartována. Proto je stále dost dobře možné, že DM-2 může letět kdykoli mezi druhou polovinou dubna a červnem t.r.

Falcon se čtvrtou várku Starlinků již čeká

Družicová síť Starlink, která má pokrýt celý svět a zajistit vysokorychlostní připojení k internetu s nízkým zpožděním, se utěšeně rozrůstá. Když koncem minulého roku SpaceX prohlásila, že chce v roce 2020 vynášet šedesát družic zhruba každých 14 dní, aby stihla 20 startů za rok, zdálo se to přehnané. V lednu ale stihli dva starty a teď tu máme polovinu února a další start je dveřmi. Je potěšující sledovat, že síť Starlink skutečně začíná vznikat a dost možná se ještě letos dočkáme spuštění jejích služeb pro zákazníky v Severní Americe a v příštím roce by měla přijít řada i na zákazníky ve zbytku světa.