Crew Dragon se vrátil do přístavu

Včera v 16:30 vyrazila z floridské rampy 39A na svou „sebevražednou“ misi raketa Falcon 9, na jejíž špičce byla loď Crew Dragon. Jejím úkolem bylo otestovat únikový systém, tedy motory SuperDraco, v podmínkách letu, kdy jsou podmínky velmi náročné. Crew Dragon se podle plánu oddělil a desetisekundovým zážehem s přetížením 4 G unikl od rakety, která se o pár sekund později proměnila v ohnivou kouli.  Crew Dragon setrvačností vystoupal do nejvyššího bodu dráhy, odhodil již nepotřebný servisní modul (trunk) a motory Draco stabilizovaly kabinu pro návrat na Zemi. Loď vystřelila nejprve výtažné a později i hlavní padáky, na kterých se snesla do vln Atlantiku. O vylovení cenného nákladu ze slané vody se postarala loď GO Navigator, která v nočních hodinách našeho času přivezla Crew Dragon i trunk do přístavu.

Pád z několika desítek kilometrů přežil i trunk, který loď dovezla do přístavu.

Pád z několika desítek kilometrů přežil i trunk, který loď dovezla do přístavu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Při běžných misích trunk shoří v atmosféře - jde tedy o vzácný exponát hodný vystavení v muzeu.

Při běžných misích trunk shoří v atmosféře – jde tedy o vzácný exponát hodný vystavení v muzeu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EOslCfuWsAE55t1?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EOsmvwGU8AAFjYX?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EOsmvwFVUAUAPSq?format=jpg&name=4096×4096

Crew Dragon se vrátil do přístavu, 5.0 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 5 730 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (7 votes cast)
(Visited 5 730 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


43 komentářů ke článku “Crew Dragon se vrátil do přístavu”

  1. Tinu napsal:

    Zajimave, ze vylovili i ten Trunk… Docela by me zajimalo, jestli to planovali, nebo ho nekde nahodou zahledli splouchnout.

    Mimochodem na videu privazi Dragona GO Searcher a ne GO Navigator…

  2. Vasek napsal:

    Mě docela překvapilo v jak dobrém stavu je trunk po volném pádu z několika desítek kilometrů.

  3. Geo napsal:

    Trunk není náhoda, podle mne jej zachránili plánovaně

  4. alois napsal:

    Na Novinky.cz byl včera také článek s timto podivným textem, redaktor neví o čem píše. Asi dneska ty motory v tom prázdným trunku marně hledá.

    V okamžiku, kdy loď začala klesat, oddělila se od ní raketová část s již vyhořelými motory SuperDraco.

  5. Jura napsal:

    Na videu je skutečně Crew Dragon na palubě lodi Go Searcher, ale Trunk na palubě vidět není, ačkoli podle fotek má být na zádi poblíž nakládacího jeřábu. Předpokládám tedy, že Trunk přivezla loď Go Navigator.

  6. Jan Mládek napsal:

    Trunk se solárními panely je opravdu servisní modul? Vždycky jsem měl vzato že je servisní modul část lodi kde je palivo, korekční a manevrovací trysky, akumulátory, ale možná se mílím

  7. Lada napsal:

    Zajímalo by mne, co by se stalo s kosmickou lodí Crew Dragon, kdyby se nosná raketa nejdříve proměnila v ohnivou kouli a pak teprve se zapálily motory SuperDraco. Stihla by se záchrana lodi i astronautů? Viz raketoplán, tam několik desítek sekund nikdo netušil, co se vlastně děje. Nebo je tam na raketě natažený drát jako na Saturnu V a když se přeruší, máme problém a zachraňujeme?
    Neví tyto podrobnosti někdo z vás? Díky, L.

    • Dušan Majer napsal:

      Ano, stačilo by to. Dělaly se simulace s využitím exploze Falconu 9 a družicí Amos 6. Crew Dragon by to stihl.

      • Lada napsal:

        Kde bych mohl najít něco o simulaci, o které píšete. Zatím jsem jen našel toto:
        “Dne 1. září 2016 stála na rampě LC-40 na Mysu Canaveral raketa Falcon 9, pod jejímž aerodynamickým krytem se nacházela telekomunikační družice Amos-6 vyrobená pro izraelskou společnost Spacecom. Celá sestava procházela rutinní přípravou a chystala se na statický zážeh. Právě docházelo k tankování, když v tom, 8 minut před zážehem prvního stupně, najednou raketa explodovala. Výbuch byl iniciován v místech druhého stupně. Krátce nato se vznítily i nádrže stupně prvního a nakonec se k zemi zřítil aerodynamický kryt i s nákladem, který po nárazu rovněž explodoval. Na celou událost se můžete podívat v následujícím videu.”
        Zde se jedná o okamžik před startem, případně s přivřeným okem těsně po startu, ale mne zajímá záchrana při výbuchu rakety v okamžiku Q max.

        Pokud se to dá najít jen v angličtině, tak mám asi smůlu. Ve škole jsem asi chyběl …

        • Dušan Majer napsal:

          Aha, už chápu, já mluvil o simulaci havárie na rampě. U letící rakety by to bylo vcelku podobné – tam také exploze není okamžitá, ale postupně se šíří. Motory SuperDraco mají velmi krátkou reakční dobu a proto může k úniku dojít velmi rychle, ještě než k lodi dorazí postupně se šířící ohnivá koule.

          • Lada napsal:

            Jesli jsem vám správně porozuměl, pane Majere, tak simulace ukázala, že by to motory stihly. Tím se vysvětluje, proč NASA tuto zkoušku nepožaduje.
            Problém asi bude rozpoznat včas závadu nosné rakety a rychlost rozhodnutí automatiky k záchraně lodi.
            A to myslím nevyzkoušeli. Takže jen hezký ohňostroj?

          • Dušan Majer napsal:

            Testovala se kompletní záchranná sekvence. Vaše závěrečná spekulace, kterou se snažíte naznačit zbytečnost tohoto testu, byla nemístná. Věřte tomu, že ti lidé moc dobře vědí, co je potřeba testovat.

          • RoliD napsal:

            NASA nevyžadovala ani tuto zkoušku. SpaceX jí udělala dobrovolně.

          • Dušan Majer napsal:

            Ano, povinný byl jen únik z rampy – pro obě firmy.

        • lvy napsal:

          Já bych řekl, že tady jde o něco jiného a to spíš o explozi F9 s Dragonem, kdy Dragon tuto explozi přežil bez úhony a pokud by byl správně naprogramován, tak by normálně přistál. Z toho lze vcelku snadno usuzovat, že pokud by se znova něco takového stalo, tak díky rychlé reakci během 100ms by CD navíc aktivně od rakety odlétl, takže asi není pochyb o tom, že by se zachránil, když se mu nic nestalo i když aktivně neodlétl od vybuchující rakety. Toť má úvaha.

        • lvy napsal:

          Tak a nyní ještě k tomu nač se pakovaně ptáte, CD pozná, že se něco děje podle toho, že dojde ke ztrátě tahu a nebo podle toho, že dojde signál o vypnutí motorů. Záleží co přijde dříve a pak už automaticky jedná a mizí od rakety. Snad vám toto vysvětlení bude stačit. Jinak k tomu Saturnu V, na danou dobu to bylo elegantní řešení a v rámci testu se dokonce osvědčilo i v praxi.

    • yamato napsal:

      na tlacovke po starte sa Elon tomuto pomerne dost venoval. Hovoril ze CD je dimenzovany tak, ze by mal prezit vybuch nosica a vykonat zachranny manever (prakticka ukazka bola pri CRS7, kde Dragon prezil exploziu druheho stupna a spadol do mora)
      Co sa tyka rozpoznania problemu, o tom zase pomerne dost hovoril Brindestine. CD pocas celeho startu vie, kde je a kde by mal byt. Cize sleduju sa nielen motory, ale aj letova trajektoria, ci je v ramci tolerancie. Pokial nastanu problemy, software ich rozpozna ovela skor, nez zacnu byt viditelne.
      Pozrite si tu tlacovku 🙂

  8. Jan Mládek napsal:

    Ale jsem rád že už je vylovený, tím pádem test opravdu skončil úspěšně, ještě uvidíme co ukáží data naměřený při testu

  9. Lada napsal:

    Asi si nerozumíme. “Mé spekulace”, jak jste je nazval, jsou výsledkem kombinace mne známých faktů. Máte-li jiná fakta, sem s nimi, proto snad tu je diskuse. A rád bych se dozvěděl víc než jen proklamace. Proto se ptám a rád bych se mýlil, snad si nemyslíte, že se na havárii těším?
    “Vždyť jsou tam lidi”! (to parafrázuji Švejka)

    • Dušan Majer napsal:

      Kolega Mirek Pospíšil shrnul informace z tiskové konference do přehledného příspěvku na fóru. Pak asi uvidíte, že Vaše zmínka o tom, že to byl jen hezký ohňostroj, byla nesprávná. Tenhel test byl opravdu komplexní.
      Klíčové bylo dosažení určité rychlosti, která byla předpokládána v 84. sekundě letu. Pak systémy samy vydaly příkaz k abortu a během 0,7 sekundy došlo jak k zapálení SD, odpojení CD od F9, tak i k vypnutí Merlinů. Věci probíhaly téměř paralelně, ne jedna za druhou. Jestli někdy SpX zveřejní přesnou sekvenci událostí po milisekundách, to nevíme.
      Víme taky, že řídicí počítač CD sleduje nejen parametry chodu nosiče pod sebou, ale taky nezávisle měří své vlastní parametry letu – rychlost, zrychlení, přetížení, polohu a orientaci v prostoru a to vše vyhodnocuje a pokud se některý parametr v určité chvíli dostane mimo stanovené limity, vyhlásí abort ještě před tím, než se s nosičem stane něco kritického.

      • Lada napsal:

        Děkuji za odpověď. Shodou okolností jsem si to na Fóru přečetl až dneska. Tímto přijměte mou omluvu a příště se budu ptát na Fóru, zdá se, že tam jsou přesnější informace. Díky a dobrou noc!
        Ale červíček pochybností stále vrtá …

        • Dušan Majer napsal:

          Ptát se můžete kdekoliv. Pokud máte stále pochybnosti, tak už nevím, co by vás mohlo přesvědčit.

        • RoliD napsal:

          Tyhle velmi laické pochybnosti, kterými nás zásobujete jsou typické pro člověka, který nedělal na nějakém kritickém projektu a zároveň neví jakým způsobem se pracuje ve SpaceX. Je 100% jisté, že počítač/process zajištující abort mise je postavený s prioritou nad všemi ostatními procesy a má absolutní prioritu. Počítám že kompletní rozhodovací proces jestli abort ano či ne probíhá více než 100x za sekundu. Vyhodnocují se průběžné změny stovek hodnot. U mise AMOS6 došlo před výbuchem u telemetrie k takovým změnám, že tento “vzorec změn” je podle mého názoru již “roky” zadrátován do abort trigerů.
          A pokud máte nadále pochybnosti, tak ideální už nebue se ptát v české kotlině protože tu pro vás nejsme asi dost nobl ale přeližte si dotaz do angličtiny a pošlete ho každodenímu kosmonautovi jako námět na reportáž a nebo elonovi na twitter.

    • Jiny Honza napsal:

      Tak záchranný systém není kouzelná hůlka a je jasné, že nepomůže za úplně každé situace. Obzvlášť v případě exploze v horní části druhého stupně to bude jen o štěstí. Stačí rychlé zničení mechanismu, který drží Dragon na druhém stupni. Nebo např. zdeformování trunku tak, že nebude fungovat jako stabilizátor a naopak loď nekontrolovaně roztočí.

      Ale v naprosté většině případů k záchraně stačit bude.

  10. Vasek napsal:

    Na serveru zive.cz vyšel rozhodně lepší článek než na novinkách. Trochu sem zbystřil u věty: Odpojením Crew Dragon od Falconu 9 dochází k narušení aerodynamiky raketového nosiče, který se začíná rozpadat a z pozemní stanice dostává povel k destrukci. Už se ví zda ta destrukce byla pouze aerodynamickými silami nebo zasáhl destrukční systém rakety? A kdyby ano, zasáhl automaticky nebo byl spuštěn z řídícího střediska?

    https://vtm.zive.cz/clanky/triumf-techniky-podivejte-se-na-explozi-falconu-9-a-zachranu-lodi-crew-dragon/sc-870-a-202095/default.aspx

    • Tomas napsal:

      Taky mě to zajímá, ale osobně si myslím že zafungoval auto-destrukční systém rakety. Ono roztrhání aerodynamickými silami vypadá jinak.

      • Honza napsal:

        Na záznamu od času T – 4:35 do T – 4:17 se mluví o tom, co se stane s Falconem. Říká tam, že po tom co dojde k oddělení Dragonu nebude mít Falcon aerodynamický tvar a že podle jejich simulací se začne převracet a rozpadne se místo toho, aby zafungoval autodestrukční systém. Takže si myslím, že plánované zničení to nebylo a oproti očekávání se spustila autodestrukce.

        • Tomáš Kratochvíl napsal:

          Také jsem stále přesvědčen o zásahu autodestrukčního systému. Scott Manley sice dospěl k opačnému závěru, no podle mně se v tomto případě mýlí. Aerodynamický rozpad vypadá typicky jinak, navíc by po něm nezůstal letět celý druhý stupeň po nezměněné trajektorii naprosto stabilně vpřed. Ten druhý stupeň nebyl zdaleka standardní, byl očesaný a nemusel mít vůbec možnost vlastní destrukce. Na rozuzlení si budeme muset počkat nějakou zaručenou informací od zdroje…

          • pavel napsal:

            Tak on ten stupeň celkem asi neočekávaně prostě držel, takže je možný, že se autodestrukce spustila, byl to takový hezky učeasný výbuch zničeho nic…

      • Casso napsal:

        falcon case oddelenia letel asi 1700km/h vo vyske cca 20km, kde je sice uz atmosfera znacne redsia ako na hladine mora ale stale dost silna na to aby dokazala poskodit nadrze druheho stupna. Druhy stupen sice nemal namontovane motory, ale nadrze boli riadne natankovane.

        • Casso napsal:

          sprava sa mi nechtiac odoslala skor ako som ju dopisal 🙁

          vzhladom na to ze druhy stupen nevybuchol a odletel pomerne v celku prec, tiez mam pocit ze slo o samodestrukciu.

          • Jura napsal:

            Myslím, že došlo k destrukci 1. stupně aerodynam. silami, již 3 sekundy po abortu je vidět stopa unikajících pohonných látek, kterou za sebou vleče Falcon 9, podobně jako při destrukci 2.stupně při CRS-7.
            Následná exploze 11 sekund po abortu je dle mého způsobená autodestukčním systémem nebo prstem někoho na zemi.
            Challenger explodoval v podobné fázi letu – vrchol SRB se probořil do horní nádrže, palivo začalo unikat a aerodyn. síly začali trhat ET , ale tehdy běželo všech pět motorů. V době exploze Falconu 9 už motory nepracovali 11 sekund, takže pro samovolný výbuch chybí iniciace.
            Ale je to jen můj předpoklad.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Ty pohonné látky unikaly z ventilů díky naprogramovanému ventingu – uvolnění tlaku v nádržích. Svoji optickou stopou zkreslily obraz Falconu, takže vypadá jako by letěl nahrbený, ale přičítám to tomu optickému klamu.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.