Další mise pro Starlink klepe na dveře

Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX, vloni prohlásila, že na rok 2020 plánuje SpaceX zhruba 24 startů Falconů 9 jen pro budování obří družicové sítě Starlink, což vychází na jeden start za 14 dní. První týdny nového roku ukazují, že SpaceX má snahu tato slova potvrdit i v praxi. Sedmého ledna Falcon 9 vypustil druhou várku šedesáti operačních družic a nyní se již na Floridě připravuje další nosič, který by měl během tohoto týdne vynést várku s pořadovým číslem tři. Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas si celou misi představit.

Statický zážeh Falconu 9 před misí Starlink v1.0 L3

Statický zážeh Falconu 9 před misí Starlink v1.0 L3
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

O tom, že SpaceX momentálně pracuje v poměrně kvapíkovém tempu, svědčí skutečnost, že ani ne 24 hodin poté, co z floridské rampy 39A odstartoval Falcon 9 s lodí Crew Dragon kvůli In-flight abort testu, se na nedalekou rampu 40 vydal jiný Falcon 9. Nad horním stupněm byl připojený aerodynamický kryt s nákladem, což znamená, že SpaceX opět použila metodu pro zkrácení předletové přípravy. Jelikož náklad vynáší sama pro sebe, neriskovala by jeho zničením špatné vztahy se svým zákazníkem. Vyškrtnutím převozu rakety do montážní haly po zážehu za účelem připojení nákladu se dají ušetřit klidně tři dny. V pondělí ve 20:00 našeho času se ze spalinového tunelu rampy 40 vyvalil dým a okolím zaburácel řev devíti motorů Merlin, které se na několik sekund probudily k životu. SpaceX o něco později vydala tradiční oznamovací tweet.

Jak vidíte sami, této zprávě chybělo něco, na co jsme u podobných tweetů zvyklí – uvedení data startu. Místo toho SpaceX oznámila, že „kvůli extrémnímu počasí v oblasti přistání musí tým vyhodnotit nejlepší příležitost ke startu“. To znamená, že není jisté, kdy ke startu dojde. Před zážehem se nejčastěji hovořilo o úterku v 17:59 SEČ s možností záložního termínu o den později. Stručné oznámení SpaceX však na celou věc vrhlo stín otazníků. Pochybnosti se rozplynuly v úterý, kdy firma na svém Twitteru oznámila, že aktuálně počítá se startem v pátek 24. ledna v 16:54 SEČ.

Start Crew Dragonu, DM-1

Start Crew Dragonu, DM-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Pozornost si zcela jistě zaslouží první stupeň, který má tuto misi obsloužit. I v tomto případě se jedná o ostříleného veterána – stupeň s označením B1051 už má za sebou dvě úspěšné mise. Ten si svou premiéru odbyl ve velkém stylu v březnu 2019, kdy vynesl nepilotovanou loď Crew Dragon, která zamířila k ISS. Jeho druhá mise byla také zajímavá – v červnu 2019 startoval z Vandenbergovy základny v Kalifornii, vynesl tři kanadské družice systému Radarsat a následně dokázal přistát na pevnině. Tady se sluší připomenout, že přistání na ploše LZ-4 zatím zažily pouze dva první stupně Falconů.

Průběh startu samotného by měl být velmi podobný misi ze začátku ledna. Falcon 9 odstartuje a raketa zamíří směrem nad Atlantik. Zhruba po dvou a půl minutách první stupeň vypne své motory a vzápětí dojde k jeho oddělení od stupně horního, který následně zapálí svůj motor. První stupeň pak zamíří k přistávací plošině Of Course I Still Love You vzdálené 629 km od pobřeží, kde by měl přistávat zhruba osm a půl minuty po startu. Je také poměrně pravděpodobné, že bychom se při této misi mohli dočkat dalšího pokusu o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítí lodí GO Ms Tree a GO Ms Chief.

Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.

Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Horní stupeň zatím dosáhne parkovací oběžné dráhy a s vypnutým motorem poletí setrvačností vpřed. Zhruba 45 minut po startu dojde k druhému zážehu horního stupně, který však bude trvat pouze dvě sekundy. Tímto krátkým fouknutím sestava dosáhne finální oběžné dráhy ve výšce 280 kilometrů, na které se najednou oddělí všech 60 družic s celkovou hmotností 15 600 kilogramů. Uvolnění nákladu na takto nízké dráze začala SpaceX aplikovat z jednoduchého důvodu. Pokud by nějaká družice měla poruchu, která by jí znemožňovala přesun na vyšší dráhu, bude její zánik v atmosféře velmi rychlý, takže na oběžné dráze nezůstanou nefunkční kusy.

Všechny funkční družice se v průběhu několika dní po startu přesunou pomocí Hallova motoru na krypton na vyčkávací oběžnou dráhu ve výšce okolo 350 kilometrů, kde vytvoří známý řetízek. Dvacet družic se hned vydá do operační výšky 550 kilometrů, kde se postupně rozloží po celé jedné rovině dráhy. Zbylých 40 družic počká ve výšce 350 kilometrů zhruba 40 dní, než se stáčením roviny dráhy (přesněji stáčením uzlové přímky) změní parametry jejich dráhy. Následně dvacet družic vystoupá do výšky 550 kilometrů, kde zaplní další rovinu oběžné dráhy. Posledních 20 družic ve výšce 350 kilometrů počká dalších 40 dní a poté vystoupají do výšky 550 kilometrů, aby zaplnily další rovinu.

Tyto družice by mohly již koncem tohoto roku začít nabízet rychlé připojení k internetu pro zákazníky v severní Americe. V této prvotní fázi by mělo družicovou síť tvořit 1584 družic ve výšce 550 km, jejichž dráha bude vůči rovníku skloněna o 53°. Jak se bude družicová síť rozrůstat, začne pokrývat prakticky celý svět. Do roku 2024 má SpaceX vynést šest tisíc družic a stejný počet pak do listopadu 2027.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/05/Starlink-Screenshot-879×485.png
https://pbs.twimg.com/media/EOvx9ASVAAAZcyU?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/D0pekXZXgAM24Iy.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EJDUiLTVUAA-QOn?format=jpg&name=large

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

71 komentářů ke článku “Další mise pro Starlink klepe na dveře”

  1. jarov napsal:

    Hoci SpX má u mňa plus za F9 a FH a spopularizovanie kozmonautiky, Starlinku vobec nedržím palce. Ba naopak, dúfam, že tento projekt bude čoskoro uzemnený a skončí ako komerčné fiasko.

  2. Jiří N. napsal:

    Dobrý den
    Měl bych dotaz ohledně Falconu 9
    Co je nejvetší problém (způsobuje zdržení) k dosažení vysoké znovupoužitelnosti. Jestli to jsou pracovní cykly (výplach dusíkem, tankování, tlakování, kryogení provoz) nádrží (LOX, RP-1, COPV) nebo mechanické namáhání během startu letu přistání a převozu. Protože octaweb, motory, pneumatické, hydrauické a electrické systémy vypadají velmi odolně.
    Děkuji za odpověď.
    Přeji hezký den

  3. pepé napsal:

    Aspoň budou mít planetária větší zisky. Myslím si, že je zbytečné si z toho dělat těžkou hlavu. Těšme se z technického pokroku, který to s sebou přináší.

    To snad pane Majere nemůžete myslet vážně co jste napsal. To je podobný jako by Vám EU nebo vláda USA zakázala starty raket, kvůli tomu, že níčí životní prostředí a já bych Vám na to napsal, že se můžete chodit dívat na starty raket do kina na staré záznami misí Apolla. Spousta lidí by si měla uvědomit a i vy, že noční obloha je to nejdůležítejší spolu s přírodou co máme na této planetě a my si ji takovýhle způsobem níčíme. Hlavně že budeme mít technický pokrok a proto hlavně naše děti neuvídí jak vypadá noční obloha, jedíné co uvidí tak tisíce létajícich světýlek.

    • Honzax napsal:

      To spis vy si uvedomte, ze co pisete je hloupost. I plna konstelace starlinku bude prostorove „prazdna“. Predstavte si to, jako by na uzemi celych cech, jelo jedine auto a viditelne bylo jen po urcity cas -kdy na zemi uz mate tmu, ale satelit je jeste ozarovan sluncem..

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      První větu o planetáriích jsem opravdu napsal spíše jako nadsázku. Větu druhou ale myslím vážně. Upřímně si myslím, že se význam noční oblohy bez družic pro běžné lidi přeceňuje. Myslím, že naše děti nijak nepoznamená, když na ní uvidí nepříliš výrazné pohybující se tečky. Ten technologický přínos za to jednoznačně stojí. Běžným lidem stejně noční obloha k ničemu praktickému není. Teď mluvím o běžných lidech, nikoliv astronomech, ale i u nich se dají najít řešení.

      • Libor napsal:

        Nesouhlasím že běžným lidem noční obloha k ničemu není.
        Pamatuju si jak jsme s tatou v 80 letech vyšli v noci 100m za barák za garáže.
        Tata řikal, „pojď něco úžasného ti ukážu“.
        Tolik hvězd a Mléčnou dráhu nikdo z vás už nikdy neuvidí. Těch pár minut změnilo můj život.
        A to samé platí pro fotky hlubokého vesmíru, které nám zadarmo poskytují amatérští astrofotografové.
        Sami se ochuzujete.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ty fotky budou vznikat pořád. Ať už pozemními teleskopy, pro které se vyvinou opravné algoritmy, nebo z družic na oběžné dráze – cubesaty se zlevňují a rostou jejich možnosti. Věřím, že není daleko doba, kdy se budou využívat ještě mnohem více než dnes. Klidně tak budou moci zastat alespoň část úkolů pozemních snímání.

    • Tomáš Kratochvíl napsal:

      Zastánci Starlinku v čele s Dušanem Majerem vám budou dokola opakovat stejné argumenty o pokroku, nutnosti připojení na net v dopravních prostředcích, internet v Africe, bla, bla. Největší přínos, jak tu někdo psal, bude mít pro armádu. Dále vám tito lidé vysvětlí přednost takové nové potřebné technologie před noční oblohou, ovzduším, planetou – kdo to dnes potřebuje, že? Internet na druhou stranu potřebujeme všichni. Tak nebuďme tmáři a neupozorňujme na možné vážné problémy s touto technologií. Vždyť pokud se mohla prosadit technologie spalovacích motorů v našich vozidlech, které při provozu vypouští jedovaté plyny přímo mezi obyvatele planety a zabíjejí je po tisících, povede se to znovu. Nebo ne? Dneska jsme přeci jen o 100 let dále a i když Starlink není taková hrozba, rozhodně by bylo velmi hloupé podceňovat problémy, které přináší, ve slepé honbě za pokrokem. Osobně pro Starlink nemám využití, planetu používám denně.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Provozuji web o technickém pokroku, proto nebudu zastávat zpátečnické názory a lpět na imaginárních pocitech jako je výhled na noční oblohu, které bych měl preferovat před technologickým rozvojem, který bude mít v mých očích VŽDY přednost – a nejde jen o kosmonautiku. Každým vynález se dá zneužít – nožem si můžete ukrojit chleba, ale taky s ním někoho zabít. Je to důvod pro zákaz výroby nožů? To, že auta zabíjí lidi je pravda, ale je to snad důvod je zakázat? Starlinky navíc nikomu neublíží přímo. To, že vy nemáte pro Starlink využití je vaše plné právo, takových lidí je určitě víc, nicméně vždy je potřeba u podobně rozsáhlých projektů brát v úvahu kolika lidem ta technologie pomůže a kolika ublíží (třeba jen tím, že jsou to citlivé dušičky a nebudou se moci dávat na hvězdy, z čehož budou mít trauma a deprese). Pokud jsou ty skupiny početně nevyvážené, pak je jednoznačné, že se má vyjít vstříc většině. A připojení k internetu naštěstí používá stále více lidí, takže Go Starlink, plnou parou vpřed!

      • pepé napsal:

        Dušan Majer napsal:Běžným lidem stejně noční obloha k ničemu praktickému není.(třeba jen tím, že jsou to citlivé dušičky a nebudou se moci dávat na hvězdy, z čehož budou mít trauma a deprese)

        Vy teda plácáte nesmysly, to se jen tak nevídí. Nechcete přejmenovat tuhle internetovou stránku na Musk fan club? Byl by jste dobrej hlavní Muskův chealleader:)

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tohle, co jste napsal, je založeno na tom, že mne neznáte a přesto se pustíte do takových spekulací. Takže pro Vaši informaci, měřím všem stejně. To je základ našeho webu. Jsem zastánce technického pokroku bez ohledu na to, kdo je jeho strůjcem. Jinými slovy neřeším, že je Starlink projekt SpaceX. Úplně stejně bych ho hájil i kdyby s takovým nápadem přišel kdokoliv jiný. Takže vaše úvaha je postavena na chybných odhadech a spekulacích.

  4. josr napsal:

    Pětileta životnost satelitu Starlink znamená,že v roce 2026 bude loňským a letošním satelitům končit životnost a budou muset byt nahrazeni novými. Zároveň bude počet doplňován na 12000.
    Při takovém počtu satelitu a 5 lete životnosti vychází vyměnit ročně průměrně 2400 satelitu. Takže při plném provozu zhruba 200 satelitu měsíčně bude stoupat na plánovanou oběžnou dráhu a zároveň stejní počet klesat do atmosféry. Bude taková sít s tak velkým provozem vůbec rentabilní a výdělečná?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ta životnost se udává 5 až 7 let. Věřím tomu, že to mají propočítané.

    • RoliD napsal:

      Uvažujte o tom takto: Kolik peněz utrží měsíčně starlink pokud bude mít 10 milionů zákazníků kteří platí 30 dolarů za průměrný tarif? (čísla vycucána z prstu) Ano je to 300milionu dolaru a to bez státních a vojenských kontraktů. Myslíte že se v tom objemu nenajde penízek na dva až rři starty měsíčně? Cenu startu na ošoupaném, komerční zákazníkem zaplacené rakety za plnou „raketu“ již zajistila interní cenu startu třeba na úrovni 5-10 milionů dolarů (můj odhad při mzdách zaměstnanců spacex a nákladů na ostatní paušály jako je palivo, pronájem areálu, provoz lidí atd…)
      A co když zákazníků bude 50 milionů? Míst na zeměkouli kde není slušný internet a nebo za slušnou cenu je opravdu hodně. A i lidem v hustých aglomeracích přinese pár výhod. Například rychlejší ping z usa do japonska či evropy (rychlost světla ve vakuu je větší než ve skle) nebo internet do auta. Kolik že to jezdí aut po světě? A co že se to do aut řítí? Že by umělá inteligence co si chce povídat s umělou inteligencí v ostatních autech? Zajímalo by mne kolik platí Tesla motors světovým operátorům za to že jejich auta jsou připojená přes internet na centrálu. Musí mít nějaký velký rouamingový „IoT“ paušály a ty nejsou zadarmo.

      • pave69 napsal:

        V zásadě máte pravdu, jen bych trochu rozporoval ten rychlejší mezikontinentální ping. V optických vláknech se dnes používají optické zesilovače, které jsou prakticky bez zpoždění, zatímco nízkoletící družice si musí signál předávat, tj. každá z nich funguje jako elektronický opakovač, který má znatelné zpoždění. To více než vykompenzuje časový zisk max. 30 ms, který můžete dosáhnout laserem vakuem/vzduchem (nebo i elektromag. signálem) oproti skleněnému vláknu při lince přes půl světa. Samozřejmě potom je otázka počtu elektronických opakovačů na každém z kontinentů, než se signál dostane do/z podmořského vlákna – toto bude ve většině případů mít podstatně větší vliv než rozdílná rychlost signálu v prostředí a opravdu to může vést k tomu, že satelitní spoj end-to-end bude rychlejší, než běžný drát od operátora.

  5. John Peri napsal:

    Ano,je to o pokroku.Tak se těšme na superrychlý internet,který snad nebude za 10-let už jen normálně rychlý a třeba ani nebude moc drahý a bude i neomezený s přístupem všude.I když v budovách pořád pochybuji.Tam se mi ztrácí signál stále.
    Tak se budeme těšit a číst Kosmonautix.cz i tam kde to dneska třeba ani nejde.

  6. Milan Urbancik napsal:

    Jsou nějaké informace o Starlinku, který měl při minulém vypuštění antireflexní nátěr? Byl na noční obloze oproti ostatním kusům méně viditelný?

  7. Branislav Pecho napsal:

    Mám otázočku ohľadne obežných dráh, viac-menej všeobecnú. Kto (inštitúcia) určuje, na akých obežných dráhach, aj keď nebeská mechanika nepustí, budú fungovať jednotlivé satelity? V tomto prípade Starlink. Bavili sme sa o tom v práci a nevedel som kolegom na túto otázku odpovedať. Je mi jasné, že niektoré obežné dráhy sú známe, napr. ISS, niektoré (vojenské) sú utajované. Ide mi hlavne o to, akým spôsobom je zamedzené riziko nechcených zrážok na orbite.
    Ďakujem.

    • pave69 napsal:

      Je mezinárodní (OSN) dohoda o pozicích na geostacionární dráze. Jinak je místa celkem dost – o hodně víc než třeba ve vzduchu pro letadla, takže pokud vím, existuje jen nějaká dohoda (ale nenašel jsem ji konkrétně), o nepřibližování k jiným satelitům – prakticky by se to muselo udělat schválně, a taky se děje. Druhá věc je srážka se šrotem, tady USA udržují databázi, kterou některé další země ještě dopilovávají – vím o Francouzích, kteří zase celkem oprávněně Američanům úplně nevěří (teď neřeším zda jsou nedostatky technického rázu, nebo z důvodů military utajení).
      Nicméně se starlinkem se to mění a je snaha to co nejvíc celé automatizovat, aby si to mezi sebou v podstatě počítače vyříkaly a jeden ze satelitů uhnul, něco jako je TCAS pro letadla.

    • Jiny Honza napsal:

      Zjednodušeně řečeno, dráhy satelitů neurčuje/nepovoluje globálně nikdo. Každý stát/agentura si to hlídá samostatně.
      Známé jsou dráhy většiny družic, včetně kosmického smetí, takže o vyhýbání se každý majitel družice musí postarat sám. Pokud je družice neaktivní, je to v rukou …*
      *Doplňte jméno boha, ve kterého aktuálně věříte.

  8. John Peri napsal:

    Jen mě zajímá co v roce 2027 na obloze kromě Starlinku uvidíme ?
    Cca 13 a půl tisíce družic je už dost velké číslo aby zakrylo části oblohy.
    A to ještě berme v potaz další firmy,které chtějí dělat to samé s počty kolem tisíce družic.
    To už asi naše uvidí hvězdy jen v Planetáriu.Což bude škoda.
    Jinak díky za článek.Na starty Space – X se vždy těším.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Aspoň budou mít planetária větší zisky. 😉 Myslím si, že je zbytečné si z toho dělat těžkou hlavu. Těšme se z technického pokroku, který to s sebou přináší.

      • Josef napsal:

        Zdravím. Tam nahoře je obrovské množství místa. Představte si že by po Zemi jezdilo 20 000 aut. Možná by jste jich za celá svůj život potkali tak 10 se štěstím. I kdyby nahoře bylo 1000 000 družic určitě by to nesnížilo viditelnost hvězd víc než roj meteoritů. Spíš mám obavy z Kesslerova syndromu. I když by se nízká oběžná dráha vyčistila do 30let sama na těch pár dekád by to byl konec nejen skvělých živých přenosů, ale dost možná života jak jsme zvyklí.

        P.S.
        Proč vždycky před uvolněním družic Starlinku přepnou obraz jinam. Je to kvůli patentovanému způsobu oddělení?

      • pave69 napsal:

        SpaceX plánuje nedosahovat maximální životnosti satelitů, ale po 5-7 letech je cíleně stahovat níže, kde shoří. Prakticky by tedy neměli způsobit žádný odpad. Statisticky jim to tak u 1-2 družic ročně nevyjde, ale to nevybočuje z ostatních způsobů, jak tam nahoře vzniká odpad. Byli by sami proti sobě, kdyby si tahle zařízli byznys.
        Průšvih budou (už trochu jsou) spíš polární dráhy, které jsou atraktivní pro vojáky a ti se (bez ohledu na zemi) nějakým úklidem nezalamují – zkuste si třeba najít na heavens-above, kolik tam lítá vyhořelých posledních stupňů – a to jsou velcí macci, z nichž bude mraky smrtících kousků. Ale většinou jsou to heliosynchronní dráhy, které mají své přesné výšky a i když se trosky rozletí pod různými úhly, pořád je šance na zásah satelitu na „nepolární“ dráze a v jiné výšce extrémně malá.

      • Jiny Honza napsal:

        To že jim ta deorbitace nevyjde jen u jedné nebo dvou družic z cca dvou tisíc za rok je odhad SpaceX?

      • pave69 napsal:

        To je asi jedno, čí je to odhad, poněvadž předpovědi jsou vždy velmi obtížné, zvlášť do budoucnosti 🙂

    • Pavelx napsal:

      To já se spíš bojím, že jim to někdo hackne a „nebe“ nám spadne na hlavu.

    • Radim Pretsch Redakce napsal:

      Tenhle komentář se nejspíš objeví u každé mise Starlinku. Takové znovuobjevování kola.

      Doporučuji projít zdejší historii. Tohle téma už v diskuzi šlo, střetli se na něm astronomové i online fandové. Obě strany prezentovali argumenty, které měly hlavu i patu a víc už se k tomu těžko dá říct.

      Podstatné ovšem je, že budování těchto internetových přenosových sítí už nikdo nezastaví. Tak to je a nemá smysl nad tím hořekovat.

      • Tovy napsal:

        Jo, Pandořina skříňka už byla otevřena.
        Pro běžného pozemšťana to bude zajímavé, bude vidět více pohyblivých světýlek a pohled na hvězdy to asi nezhorší (ve městech stejně nepůjde vidět nic, jako dnes).
        Astronomům nastane nová noční můra, ale toto téma není mediálně zajímavé, tak s tím jejich hlas nic neudělá.
        Jak to celé dopadne ale uvidíme sami. A celkem brzy.

      • Atlas napsal:

        Astronomom teraz nevadia oblaky? Lietadla?
        Tieto satelity budu mat presne drahy cize vzdy sa bude dat zistit ci mi bude alebo nebude zavadzat.
        Jediny problem vidim v peknych snimkach celej oblohy s dlhou expoziciou.

      • pave69 napsal:

        Ani pěkné snímky celé oblohy s dlouhou expozicí nejsou problém. V noci nejsou satelity vidět, jen po soumraku a před rozedněním. Např. v tuhle roční dobu neuvidíte/nenafotíte cca mezi 19:45 a 4:00 žádný Starlink – a prakticky ani jinou družici (závisí na výšce oběžné dráhy a velikosti družice)

    • Mojmir napsal:

      Využiju ještě možnosti, kdy bez registrace můžu přidat příspěvek…

      Osobně si myslím, že Starlink je chybný krok. A vzhledem k obavám odborníků na slovo vzatých tento pocit nemám jen já. Dnes obíhá kolem země cca 6000 satelitů, +/- autobus. Se Starlinkem jich bude cca 20 000, plus satelity dalších společností, které sice jdou také do tisíců, ale nejsou tak megalomanské. Laickým odhadem můžeme někdy v roce 2030 očekávat na oběžné dráze +/- 30 000 satelitů. To je 5x tolik, co jich je dnes.
      Nejsem astrofotograf, pouze sem tam zkusím nějakou fotku udělat. Ale i tak vím, že z pěti snímků oblohy v průměru dva musím vyhodit, protože jsou znehodnocené průletem družice, letadla. Až těch satelitů bude 20 či 30 000, bude situace ještě mnohem horší, bohužel. Na druhou stranu, ceny refraktorů asi půjdou slušně dolů. Tímto ale nebudou postiženi ani tak amatérští astronomové, ale především profesionální observatoře. Tady se samozřejmě hned objeví řeči o tom, že to není problém. Je to problém už dnes a bude to problém za 10 či 20 let.
      Další věc je zavádějící a podle mě i dosti lživý způsob, jak je Starlink prezentován; Levný internet pro každého. Opravdu bude pro každého a bude levný? Žádný provozovatel internetu není samaritán a Musk není vyjímkou. Výsledný produkt – v tomto případě internetové připojení – si na sebe prostě musí vydělat, jinak jeho provoz postrádá smysl. A Starlink má vydělat peníze mimo jiné i na další projekty. Tak to prostě je.
      Nevím, jaká je dnes přesně situace konkrétně v ČR, více jak 15 let jsem mimo republiku. Co ale vím je, že cena běžného připojení se pohybuje kolem 500,- což je zhruba €20. A to je i cena v Evropě. Někde je o trochu větší, někdo je o trochu menší, ale za tuhle cenu se dá pořídit slušný internet. A stabilní. Satelitní připojení, ať už internetové, nebo satelitní televize vždy bylo, dnes je a i za dvacet let bude náchylné na změny počasí. Menší výška konstelace to možná trochu vylepší, ale permanentně stabilní toto připojení nebude. To je prostě realita.
      Opravdu dneska někdo věří tomu, že by Elon Musk po vybudování satelitní konstelace Starlink, kdy „ze své kapsy“ zaplatil vývoj a výrobu, platí výrobu a starty nosičů, vývoj a výrobu přijímačů, atd nabídl široké veřejnosti internetové připojení za cca €20 měsíčně? Pokud ano, tak je blázen a pokud ne, není to internet pro každého.

      Nepopírám, že jeho síť bude mít uplatnění. Pro odlehlé výzkumné stanice, či městečka a vesnice to mít význam určitě bude. Na to ale není potřeba 12 000 satelitů. Hlavní význam ale nebude mít pro veřejnost, nýbrž pro armádu. Není tajemstvím, že Musk usiluje o armádní zakázky a není tajemstvím, že armáda prahne po internetovém připojení, kdy jejich jednotky budou online 24h/7d. Tady asi bude hlavní důvod tak megalomanského projektu

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Starlink má hlavně potenciál vytvořit technologické podhoubí pro nové systémy. Jasně, že to nebude zadarmo, ale to je další důvod – my jakožto zákazníci budeme moci finančně pomoci SpaceX a aktivně je (byť o kousek) přiblížit k cestě na Mars. 😉

      • Mojmir napsal:

        To je Dušane ale jen jeden úhel pohledu. Jak už jsem řekl, nevěřím tomu, že by byl Musk až takový lidumil. Armáda chce připojení ke svým jednotkám. Musk usiluje o armádní zakázky. Aby taky ne, armáda je totiž dneska jediným stabilním a dobře platícím zákazníkem. Sebelepší firma může zkrachovat, ale armáda tu byla, je a vždy bude. Tady bych hledal podstatu a smysl vzniku Starlinku. A taky potencionální problém pro zákazníky. Pokud by se totiž podařilo (a doufám že se to nepodaří) přesvědčit většinu uživatelů internetu k přechodu na Starlink, v podstatě tím odrovná konkurenci, což mimo jiné znamená monopol na připojení a taky možnost v případě potřeby své uživatele jednoduše „vypnout“. Jinými slovy, dá se to vnímat i jako další pokus jak dostat jinak decentralizovaný internet pod kontrolu i s uživateli. A mám takový pocit, že o něčem takovém nedávno hovořil i Donald Trump…

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Neříkám, že armáda nebude používat Starlink. Určitě ho využije, ale nebude jediným zákazníkem. Stejně jako existují automobilky, které dělají vozidla pro armádu, ale stejně tak mají i civilní vozy. A pokud do toho dá armáda peníze, tak jen dobře. SpaceX bude mít víc financí na další projekty.

      • Mojmir napsal:

        Tak samozřejmě, pokud do toho něco nasype i armáda, jedině dobře. Každý zdroj financí je plus. Já mám jen obavy ze dvou věcí. Tou první je „znečištění“ noční oblohy, kdy bude v podstatě nemožné udělat kloudný snímek. Tou druhou a mnohem závažnější pak je, že „někdo“ dostane do ruky možnost (v případě potřeby) odpojit libovolnou oblast, nebo určitý okruh lidí od internetu. Dostali bychom se totiž v podstatě na pozici Číny, kdy pouhým lusknutím prstů bude možné zamezit uživatelům v přístupu ke zprávám a informacím jakéhokoliv rozsahu a zdroje

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Takové obavy by byly na místě, pokud by šlo o systém státní. Nicméně zde jde o aktivitu soukromé firmy, která je na takové vlivy odolnější. Ostatně analogicky je Galileo považováno za odolnější než GPS, protože to není armádní projekt. Nehrozí u něj tedy, že by mohl být v případě potřeby deaktivován.
        A ještě jedna věc – když bude Starlink fungovat, tak to rozhodně nebude jediný prostředek pro připojení k internetu. I kdyby (viz bod 1) k takovému omezení nějaké oblasti došlo, stále budou mít tamní lidé možnost využít jiných metod připojení.

      • q1a1 napsal:

        Doufam, ze kosmonautix nechysta povinnou registraci pro komentovani. Tento zpusob, jak zabit forum se nam po internetu nejak neprijemne rozmaha.

        Nicmene k tematu.

        SpaceX zkousi druzice natrene nacerno, ktere budou mene odrazet svetlo a orientuje solarni panel tak, aby neodrazel svetlo k Zemi.

        Dalsi moznost (i kdyz uznavam, ze nepohodlna) je na par minut zakryt dalekohled. To by znamenalo nemoznost fotit bez internetu a pocitace … ale hadam, ze i vetsina amateru uz dnes foti na CCD a ne na emulzi.

        Ohledne ceny internetu – zijete v Ceske Republice, kde na vetsine mist internet je. I kdyz take ne vsude – znam par mist na Vysocine, kde je problem si stahnout email pres GSM a byl to problem i pres CDMA (to uz asi 5 let nemam). Ale na svete jsou i chude rozvojove zeme s naprosto prisernym pokrytim mimo mesta. Napriklad USA :-). Tam dokonce neni konkurence v boadbandu (na kazdem miste mate k dispozici jednoho operatora – v nejlepsim pripade) a mesta maji zakonem zakazano stavet sve vysokorychlostni site (to si prolobbovali ti operatori). Americani nadavani na svuj Vericon, Comcast a dalsi operatory jeste vic, nez my tady na nase tri mobilni a UPC.

        Takze i kdyby nabidli rychly internet za $40/mesic (1000USD), tak cast americanu usetri a cast se konecne bude mit sanci dostat k rychlemu internetu. Rekneme, ze by tim zaujali tretinu americkych domacnosti (coz bymohli, pokud se nebudou k zakaznikovi chovat, jako O2). Americanu je cca 350M, takze rekneme 150M domacnosti, a 50M zakazniku. To je $2G (miliardy) mesicne! A porad mame ridce osidlenou Kanadu, velmi ridce osidleny vnitrek Australie, kde jsou podminky pro site takove, ze elektriku k baraku vedou tenkym zeleznym dratem, na kterem je 20-40kV a barak ma sve vysokonapetove trafo. Proc zeleznym, ktery ma vetsi odpor? Protoze je levnejsi, nez hlinikovy a navic umoznuje dat sloupy skoro kilometr od sebe, takze se usetri na sloupech. Jak to tam maji s internetem narozdil od USA nevim, ale dovolil bych si hadat. A realtime strilecku si po internetu pres geostacionarni druzici pry nezahrajete (rychlost svetla je moc mala a druzice moc daleko) – to privede dalsi zakazniky.

        Navic cena za vyrobeni a vyneseni druzic je fixni. Takze cim vic zakaznikum to proda, tim vic vydela. Na planete je necela miliarda bohatych lidi (Evropa, USA, Kanada, Australie) a 7 miliard chudsich lidi. Mozna, ze se vic vyplati dat to za $5/mesic dvema miliardam lidi ($10G/mesic), nez za $50 ctyriceti milionum lidi ($2.5G/mesic).

        A pak do toho vstoupi konkurence a ceny se hnou.

        Takze smysl orbitalni internetove konstelace je veliky a problemy pro astronomy, ktere jsou neprijemne, by mely jit castecne omezit.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, od 1. února budou komentáře na našem webu pouze pro registrované uživatele – bližší informace a důvody najdete v tomto článku. Je pravda, že se tento trend rozmáhá, ale je to způsobeno jen tím, jak se uživatelé na internetu chovají. Administrátoři nemají jinou možnost. A nemyslím si, že to naši diskusi nějak poškodí. Už teď máme registrováno přes 250 čtenářů, což na slušnou debatu určitě stačí a další časem jistě přibudou.

      • q1a1 napsal:

        Dekuji za informace. Tento clanek jsem prehledl.

        Problem s tim, ze si anonymni uzivatel zvoli stejny nick, jako nekdo jiny se bezne resi DOBROVOLNOU registraci, kdy si neregistrovany uzivatel nemuze zvolit nick registrovaneho.

        Prispel jsem sem pomerne dost komentari, ktere podle me byly k veci a odborne. Ano, udelal jsem to pod ruznymi nicky a emaily, protoze nestojim o to, aby kazdy, kdo umi pouzivat google vedel, co jsem kdy a kam napsal. Rad bych si zachoval soukromi. Redakce si samozrejme muze prohlednout databazi. Ale uz z ni nezjisti na ktere jine servery jsem kdy prispel a cim. Soukromi.

        Samozrejme bych si mohl delat kazdych ctvrt toku novou registraci a pamatovat si dalsi username a heslo. Ale vite co se na to muzu … a myslim, ze nebudu ani zdaleka sam. Troll, ktery chce trolovat si tu praci da. Clovek, ktery chce vice, ci mene odborne okomentovat clanek, nebo komentar k nemu nema potrebu travit dalsi cas registraci, nebo hledanim hesla a prihlasovanim.

        Neco podobneho udelali asi pred rokem na root.cz a na kvalite diskusi to bylo velmi znat. Predtim tam lide dostali na svuj odborny dotaz nekolik odpovedi, z nich naprosta vetsina byla pouzitelna a minimalne ctvrtina velmi dobra. Potom – darmo mluvit.

        Na osel.cz to udelali uz pred delsi dobou a diskuse tam nema smysl vubec cist, protoze se tam – prestoze se jedna o server o vede – clovek dozvi spise veci o ezoterice a o tom, jak si nekteri diskuticici ve strachu z mikrovlnek nasazuji alobalove cepicky a berou homeopatika. Zvlast nekolik jedincu komentujicich clanky o fyzice jee tam velmi vyzivnych.

        Skoda, diskuse na kosmonautixu byly dobre a clovek se z nich nekdy dozvedel i vice, nez s clanku.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Věřím, že se nám kvalitu diskuse podaří zachovat. Vaše rozhodnutí respektuji, byť si myslím, že se to dnes s tím střežením soukromí občas až trochu paranoidně přehání – ale rozhodně chápu, jak to myslíte.
        Ono jde o to hodit trollům aspoň nějaký klacek pod nohy. Pevně věřím, že normální diskutující stráví registrací jen pár desítek sekund, což je o tolik nezdrží – zvlášť když často píší dlouhé komentáře, jejichž sepsání trvá řádově déle než registrace. A navíc registrace se udělá jednou a pak už vám jméno a heslo našeptává prohlížeč, takže si je nemusíte pamatovat. Pokud zapomenete, stačí mi napsat a já Vám heslo obnovím. Prostě všechno se dá řešit. 😉

      • q1a1 napsal:

        Vazeny pane Majere,
        s ochranou soukromi to je slozitejsi, nez jako to vypada na prvni pohled.

        Jiz dnes mohou byt veci napsane pred par lety na internet docela problem. Kontext se meni rychleji a rychleji. Pred rokem jste pochvalili uznavaneho herece, dnes si nekdo precte, ze jste pred rokem chvalili znameho pedofila a za tri roky kvuli tomu treba nedostanete vizum do USA. Protoze uz dnes chteji obcas pristup do vasich socialnich siti (to je fakt, ale nechce se mi hledat odkaz).

        Lidi bezne vyhazuji ze zamestnani, nebo vubec nevezmou kvuli tomu, ze jejich pratele na facebooku sdileli fotku, kde jsou opili. Na ruske siti vkontakte uz muzete dnes vyhledavat obrazky podle obliceju. Kdy to prijde sem a bude to mit k dispozici kazdy pracovnik HR?

        Ne, socialni site nemam. Ale kvuli tomuto uvazuji, jestli bych si nemel nejaky profil poridit a krmit ho neskodnymi nesmysly.

        Cokoliv, co tu vymyslim jako priklad se urcite nestane. Stane se neco mnohem absurdnejsiho. Kdo se bal do scitani lidu v roce 1930 napsat, ze je zid, byl urcite oznacen kamarady za paranoika. Vzdyt ten pan s knirkem prisel k moci az o 3 roky pozdeji a jeste v jinem state. Kdo dnes napise v Cine na internet neco, co se cenzorum nelibi si neporidi ani SIM kartu, ani listek na vlak, nebo letadlo. Otazka zni, co se nebude libit statu/cenzorum/mocnym za 20 let?

        Vase komentare treba nejsou dostatecne nadsene ekologicke (treba protoze mate v hlave mozek a chapete, ze bez vedeckeho pokroku nebude ani ekologie, leda, ze by doslo na reseni navrhovane panem Malthusem, coz by nikdo pricetny nechtel). Dnes to nikomu nevadi. Bude to za za 20 let ideozlocin? Podporujete neveganskou jadernou energii? Tu ktera zabila ta uzasna chlupata zviratka v Cernobylu? Nebo se ve skutecnosti budete bat, ze si vsimnou uplne jineho kometare, ktery by dnes nikdo neoznacil ani za potencialne problemovy?

        Takze ne, nestojim o to, aby si nekdo vsechno, co jsem napsal na internet mohl spojit. Tudiz je zrejme, ze nebudu stejny nick pouzivat ani velmi dlouho, ani na vice serverech najednou (pro pripad, ze by nekdo navrhoval treba prihlaseni pres facebook, google, nebo openID). Problem neni cenzura ted. Problem je, jak bude na vase komentare nahlizet nekdo za 20 let pokud se tu stane neco neprijemneho s nasimi svobodami.

        Jednou se treba nase civilizace nauci se soukromim na internetu pracovat (prvni vlastovka je GDPR), ale kdy se to stane nemam sebemensi odhad.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Víte, já to beru úplně jinak než Vy. Pokud mám nějaké názory, tak jsou to moje názory a budu je tak i prezentovat. Budu si za nimi stát a budu tvrdit, že jsem to já, kdo je pronesl, budu ten,kdo je zastává. Vámi popisované spekulace mi přijdou tak trochu zbabělé. Bojím se něco napsat, aby mi to náhodou někdy nemohlo ublížit nebo přinést problémy. Za svůj názor bychom se neměli stydět a měli bychom se k němu hlásit vždy bez ohledu na to, co by nám teoreticky v budoucnu mohl způsobit. Pokud hájím jaderné elektrárny, tak budu tento názor zastávat vždy bez ohledu na to, co si zbytek společnosti myslí.
        Ale tím se už hodně (opravdu hodně moc!) odkláníme od tématu článku.

      • q1a1 napsal:

        Jednu vec jsem zapomnel zminit. Nejde o velikost rizika (tu dnes nikdo nezna – treba se budeme mit krasne a zadni magori se do vlady za nasich zivotu nedostanou), ale o zbytecnost rizika.

        Kdyz budu jist potraviny, ktere jsem si sam nevypestoval, muze me nekdo otravit. Je to dostatecny duvod pro to, abych si pestoval vsechny potraviny? Asi tezko, ze? Riziko je male a predchazeni mu je velmi narocne.

        Kdyz vlezu na prechod pro chodce a nerozhlednu se (nakonec mam preci prednost, ne?), muze me nekdo prejet. Je to duvod pro to rozhlednout se a zvlaste pak v desti, snehu, nebo naledi tam radsi nevlezt, kdyz je auto dost blizko? Asi ano, ze? Riziko je zbytecne, protoze predchazet mu ma minimalni naklady. A stejne to je s uvadenim praveho jmena, adresy, telefonu, nebo treba fotografie svych klicu od domu na internetu. Nebo s moznosti spojit si dostatek informaci tak, aby tyto udaje sly dohledat.

        Preji hezky kosmonautix a schopnost posoudit, jak zasah zmenil kulturu komentaru a vhodnost navratu ke dnesnimu stavu.

  9. Jakub Vanek napsal:

    Ad termín startu, na twittru jsem zahlídnul, že bude SX muset počkat, a range bude překonfigurovaný na test Atlasu
    https://twitter.com/julia_bergeron/status/1219617874177904640

  10. Alois napsal:

    Dovolím si malou odbočku, doufám, že to bude někoho zajímat:
    Při čekání na poslední start společnosti Space X jsem si povšiml loga přenosu, zřejmě má představovat pohled na hvězdy z mezihvězdné kosmické lodi, která mezi nimi letí a je míjí.
    Tak ovšem nikdy pohled na oblohu z mezihvězdné kosmické lodi nemůže ani náhodou vypadat.
    Poletí-li příkladně kosmická loď k nejbližší hvězdě zůstanou souhvězdí při pohledu z lodi na svých místech, jen cíl se postupně promění v kotouček.
    Při letu do vzdáleností desítek, stovek, či tisíců světelných let se při pohledu z kosmické lodi bude pouze měnit tvar některých částí souhvězdí přičemž pohyb hvězd po obloze bude vždy kolmý na osu letu, nikdy se nebudou pohybovat směrem k lodi, jen se na obloze budou vždy rozestupovat, samozřejmě krom cílové hvězdy, a po průletu se zase budou při pohledu zpět zase k sobě přibližovat.
    Ani průlet nejhustší hvězdokupou nemůže nikdy vypadat jako na logu S-X, na to jsou vzdálenosti mezi hvězdami příliš obrovské.
    Krom toho se u  hvězd poblíž trasy letu bude zvyšovat jejich hvězdná velikost, samozřejmě s ohledem na jejich skutečnou vzdálenost.
    Dalším faktorem je čas, pokud by takto měla kosmická loď míjet hvězdy musela by její rychlost být několika řádovým násobkem rychlosti světla. Ve skutečnosti při letu rychlostí světla budou hvězdy roky a staletí na svých místech, jen ty nejbližší se na obloze kosmické lodi budou sotva měřitelně pohybovat.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Řeknu jen dvě slova: Umělecká licence.
      Víc o tom asi není potřeba psát.

    • lvy napsal:

      Tak pro začátek, co nazýváte logem přenosu. V logu nic takového nebylo.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Prosím všechny, neřešte to. Takovéhle diskuse už jsme tu měli mockrát – někdo plácne něco, co se tématu článku dotýká minimálně, nebo vůbec a pak se tu pod tím rozjede diskuse, která se článku netýká. Proto všechny prosím, aby na podobné mimotématické úlety nereagovali. Diskutujme opravdu o tématu článku. Díky moc.
        P.S. Tím logem bylo zřejmě myšleno intro přenosu.

    • Tjov napsal:

      Zrovna tuhle “show” jsem mel tu cest sledovat v ostravskem planetariu v nedeli kdyz pred planovanym programem ukazovali hvezdnou oblohu a pak cestu do souhvezdi orionu a krasny pohled na mistni mlhovinu. Behem letu ukazovali jak se vlastne meni pohled na souhvezdi jednorozce (program pro deti) 🙂

    • Dan napsal:

      Ano, vzdálenosti v kosmu jsou obrovské. Málokdo si uvědomuje jak moc. A málokdo si uvědomuje, že vše má své meze. S tím, že byste ve vzdálenosti 1000 ly od Země identifikoval známá souhvězdí jste (mírně řečeno) hrubě přestřelil. Pokud se podíváte na pás mléčné dráhy, nemáte šanci bez dalekohledu rozlišit jednotlivé hvězdy. A to se bavíme o těch tisících ly, průměr naší Galaxie se odhaduje na 60000 ly.
      Příkladně Betelgeuze – vzdálená zhruba 600 ly, svítí 100000x jasněji než Slunce a přesto ji pouhým okem vidíme jako sice výraznou, ale vcelku obyčejnou hvězdu. A myslíte, že kdybyste jí o 400 ly přeletěl, že Orion bude vypadat jen trochu deformovaně? Uvědomujete si, že takovou vzdálenost k Siriu byste překonal stokrát?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já si dovolím ještě jednou zopakovat, co jsem v tomhle vlákně už psal.

        Prosím všechny, neřešte to. Takovéhle diskuse už jsme tu měli mockrát – někdo plácne něco, co se tématu článku dotýká minimálně, nebo vůbec a pak se tu pod tím rozjede diskuse, která se článku netýká. Proto všechny prosím, aby na podobné mimotématické úlety nereagovali. Diskutujme opravdu o tématu článku. Díky moc.

      • Dan napsal:

        Omlouvám se, nechal jsem se unést tou palbou od boku a poslepu. Nevěnoval jsem bohužel pozornost zbylým komentářům, trklo by mě to.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky za pochopení.

  11. Jiri Hadac Redakce napsal:

    No, pokud to budeme srovnávat s první vynáškou starlinku v květnu, tak tu je ještě jeden důvod vykládky nákladu v tak nízké výšce. Raketě ta vykládka v nižší výšce samozřejmě zvedá nosnost. Ono dosažení o 160 km nižší orbitální dráhy určitě pomůže. Zvlášt když v květnu 2019 se vynášelo 13 620kg a teď už 15 600 kg. :-). A pořád se má přistávat.

    • Casso napsal:

      pristavat sa musi 🙂 inak by sa im to nevyplatilo.
      velmi som zvedavy na ake cislo tento rok posunu rekord v pocte pouziti jedneho stupna. odhadovanych 10 startov jedneho stupna bez vyraznych oprav je od aktualnych 4och este pomerne daleko, ale starty starlinkov su vhodni kandidati na posuvanie hranic.

      • lvy napsal:

        Ano přesně tak to taky vidím s tím, že potřebuji dostat stupeň dolů, aby následně zjistili, že to je právě ta poslední mise, kdy je to ještě bezpečné a další už by bylo za hranou. To je jejich velká výhoda, že mají ten hardware dole a můžou jej zkontrolovat i po posledním operačním letu.

      • havran napsal:

        Dufam, ze pocet startov prveho stupna pozenu na hranu konstrukcnych a funkcnych moznosti. Sucasny rekord, 71 dni na znovupouzitie toho isteho stupna, musia vyrazne skratit, aby tych 24 startov starlinkov a ostatnych startov, zmakli.
        Na druhej strane potrebuju byt uspesni, aby zbytocne neprerabali na znicenom nosici alebo na stratenych starlinkoch. Fingers crossed X.

      • lvy napsal:

        Nemáte pravdu, nikdo neví, jestli ten čas je minimální potřebný a nebo je to prostě tím, že mají stupňů dost a tím pádem je postupně rotují.

      • havran napsal:

        Ano, vyzera to tak, ze maju dostatok stupnov, aby mohli v klude rotovat. Napocital som 8 uz pouzitych stupnov, ktore su potencialne znovupouzitelne, co pri plnej a predpokladanej vytazenosti pre starlink, cca kazde 2 tyzdne, dava pohodlne 4 mesiace. Otazkou ostava, s akou frekvenciou planuju zdielat starty, ci ine zakazky obhospodaria novymi, alebo pouzitymi nosicmi.

      • casso napsal:

        musk davnejsie povedal, ze v roku 2018 odstartuje s jednym stupnom 2x v priebehu 24 hodin. nakoniec od toho upustil, teoreticky by to bolo mozne, ale asi by to bolo zbytocne riziko a v pripade neuspechu by to mohlo poskodit PR.

      • Jiri Hadac Redakce napsal:

        Casso: já to pořád vidím tak, že to spíš je jeho cíl, než program. Ale aby mohl takhle rychle znovupoužít jeden stupeň, muselo by stejně jít o RTLS. 🙂 do té doby se můžem akorát kochat. 🙂

      • Štěpán napsal:

        Ono nejde až tak moc o čas, spíš kolik to stojí (a zde myšlenka-za 24 hodin znamená bez jakékoliv údržby). Takže toto je ten klíčový faktor. Jestli ty dva měsíce kontrolují a opravují, nebo to zabere tři dny a pak jen čeká. Toto by mě opravdu hodně zajímalo.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.