Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Poslední středně silná Delta IV

25. července by měl z Floridy odstartovat poslední exemplář rakety Delta IV ve středním provedení, tedy v konfiguraci, která není „heavy“. Dělníci v minulém týdnu dokončili základní sestavování této rakety. Zatímco „single-stick“ Delta IV příští měsíc odejde do výslužby, verze Heavy má fungovat až do roku 2024 – do té doby má zajištěné zakázky od Národního průzkumného úřadu NRO. Delta IV Heavy, která má tři „první stupně“, je zatím pro firmu ULA nenahraditelná. Zvládá totiž vynášet masivní náklady, nebo družice, které vyžadují vysokou rychlost. Oproti tomu středně silná Delta IV má jen jeden první stupeň a svou nosností se překrývá s raketou Atlas V. Tu provozuje také ULA a navíc je levnější. Je proto jasné, že pro Delty IV již není budoucnost nakloněna příznivě.

Blíží se zkouška záchranné věžičky Orionu za letu

V uplynulých měsících se NASA usilovně připravovala na zkoušku systému, který má za úkol zajistit bezpečí astronautů, kteří poletí k Měsíci na nově vyvíjené americké lodi Orion. Zkouška označovaná jako AA-2 (Ascent Abort-2) prověří, jak za letu funguje záchranná věžička LAS (launch abort system). Pokud bude test úspěšný, půjde o významný krok vstříc pilotované výpravě Artemis 2, což bude první pilotovaná mise lodi Orion. O její vynesení se postará raketa SLS a lidé se v rámci této mise po téměř půl století vrátí k Měsíci.

ŽIVĚ: Sledujte stavbu vozítka pro Mars

Asi každý fanoušek kosmonautiky se někdy chtěl stát malou muškou, která by zaletěla do čisté místnosti, kde se staví kosmická technika, aby mohl nahlédnout inženýrům přes rameno. Jenže metamorfózu mezi jednotlivými živočišnými druhy zatím lidstvo neovládá a navíc do čisté místnosti by se žádná muška ani nedostala, přesto se Vám sem o nahlédnutí do čisté místnosti může splnit. A ani se nemusíte bát, že Vám narostou křídla – všechno obstará moderní technika, konkrétně webkamera, která živě na YouTube vysílá dění z čisté místnosti, kde se staví Mars rover 2020. Pokud jste o tomhle šestikolovém vozítku ještě neslyšeli, pak vězte, že bude v marsovském kráteru Jezero pátrat po stopách dávného života, připraví vzorky na dopravu na Zemi a navíc s sebou poveze i experimentální vrtulník.

První čínský start z mořské plošiny

Ve středu 5. června  provedla Čína první start orbitální rakety z mořské plošiny ve Žlutém moři. Raketa Dlouhý pochod 11 odstartovala přesně v 6:06:01 SELČ. Mise měla kódové označení LM-11 WEY, přičemž poslední tři písmena odkazují na strategické partnerství mezi firmou WEY a Čínskou akademií raketových technologií CALT. Při misi bylo na oběžnou dráhu vyneseno sedm družic – Bufeng-1A a Bufeng-1B vyvinula Čínská akademie kosmických technologií a jejich úkolem bude provádět zkušební měření rychlosti povrchového větru, ale mají i ověřovat technologie letu malých družic ve formaci.

Americký rover pro Mars dostal oči s vysokým rozlišením

Až 18. února 2021 přistane v marsovském kráteru Jezero vozítko Mars 2020, bude jednou z jeho prvních činností vztyčení do té doby sklopeného stožáru se senzory RSM (remote sensing mast). Právě na něm se nachází důležité optické přístroje. Na snímku pořízeném 23. května, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku, vidíme, jak odborníci vrací na své místo krytku hlavy RSM poté, co do jejích útrob uložili dvě kamery Mastcam-Z s vysokým rozlišením. K této činnosti došlo v čisté místnosti Spacecraft Assembly Facility’s High Bay 1 v areálu Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.

Vega-C míří vstříc premiérovému letu

Umělecká představa rakety Vega-C za letu.

Evropská kosmická agentura společně s průmyslovými partnery se postupně blíží vstříc prvnímu startu nové evropské rakety Vega-C, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. Tato raketa by měla po zavedení do služby nabídnout lepší výkon a dosáhnout na širší spektrum oběžných drah. V březnu letošního roku projekt prošel kritickým zhodnocením návrhu a mohl se přesunout vstříc kvalifikační fázi. Závěrečné zkoušky v rámci této fáze prověří celý návrh i výrobní procesy, sestavování i letový hardware a software, stranou nezůstanou ani pozemní podpůrné systémy. Počítačová simulace letu zase ukáže, zda raketa a pozemní technika spolupracují tak, jak mají.

Jamal-601 má problémy s motorem

Telekomunikační družice Jamal 601 letěla do vesmíru 30. května na raketě Proton-M z Bajkonuru. Družice měla postupně upravit svou dráhu, aby dosáhla geostacionární dráhy. Úpravy však skončily poté, co se na motoru, který měl zajistit dosažení finální dráhy, objevily během zážehu problémy s jeho vektorováním. Specialisté od výrobce družice, společnosti Thales Alenia Space, usilovně pracují na řešení problému, které by měli předložit do zítřka. Zatím se nedá hovořit o selhání motoru. Je možné, že jej bude možné využít, jen je potřeba nasbírat informace o podstatě problému a ujistit se, že se závada již nebude opakovat.

Juno odhalila změny magnetického pole Jupiteru

Sonda Juno si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé v historii se díky ní podařilo mimo Zemi zaznamenat průběžnou změnu magnetického pole – takzvanou sekulární variaci. Juno zároveň prokázala, že tento jev je zřejmě poháněn hluboko dosahujícím atmosférickým větrem. Objev popsaný v květnovém časopisu Nature Astronomy pomůže vědcům lépe porozumět vnitřní stavbě obří planety včetně dynamiky atmosféry. Uplatní se ale i u studia změn zemského magnetického pole.

Webbův teleskop prošel další zkouškou

Vlajková loď astronomie příštího desetiletí – Dalekohled Jamese Webba úspěšně prošel dalším důležitým testem, který jej znovu o krok přiblížil ke startu v roce 2021. Tentokrát šlo o termálně-vakuovou zkoušku, která měla prověřit, zda konstrukce bude funkční i v kosmickém vakuu, kde bude během své mise čelit výraznému kolísání teplot. Zkouškou ale neprošel celý teleskop – ten je zatím pořád tvořen dvěma základními sestavami. Jelikož sestava vědeckých přístrojů a zrcadel už má svůj pobyt ve vakuové komoře dávno za sebou, je jasné, že tentokrát se dostalo na servisní část teleskopu.

Kosmotýdeník 350 (27.5. – 02.6.)

Umělecká představa letounu Stratolaunch se třemi raketami Pegasus

Po tři sta padesát týdnů vám nepřetržitě v tento čas přinášíme pravidelný přehled událostí v kosmonautice v uplynulém týdnu. Ani tuto neděli v Kosmotýdeníku o tento příděl nepřijdete. Hlavním tématem bude tentokrát smutný konec ambiciózního a velkolepého projektu letounu Stratolaunch. Jaké byly plány a proč to nakonec nedopadlo, se dozvíte v hlavním článku. V dalších tématech se podíváme na kosmodrom Boca Chica, zamíříme i do Ruska a dojde i na pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli!