Aktuální dění

  • ŽIVĚ A ČESKY: 60. letošní start v podání SpaceX

    ŽIVĚ A ČESKY: 60. letošní start v podání SpaceX

    Když Elon Musk prohlásil, že chce, aby SpaceX v roce 2022 dosáhla 60 startů, znělo to jako sci-fi – vždyť by to vyžadovalo téměř dvojnásobek oproti dosavadnímu rekordu, který byl stanoven teprve v roce 2021. Když ale v polovině července 2022 SpaceX dosáhla stejného počtu startů, na jaký v rekordním roce 2021 potřebovala 12 měsíců, bylo jasné, že to z Muskovy strany nebyla pouze slova do větru. Do konce roku nyní zbývá už jen pár dní a zdá se, že se opravdu můžeme dočkat 60. letošního startu v podání SpaceX. Start Falconu 9 na misi Starlink 5-1 je zatím plánován na 28. prosince v 10:40 SEČ a my Vás srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • Testy vrtulí pro misi na Titan

    Testy vrtulí pro misi na Titan

    Kosmické sondy studující neznámé světy postupně odhalují jejich tajemství, takže experti mohou získané informace uplatnit tak, aby z nich mělo lidstvo prospěch. Ve stejném duchu agentura NASA chystá i misi k Titanu, největšímu měsíci planety Saturn, která by měla pomoci s pátráním lidstva po základních kamenech života ve vesmíru. Klíčový prvek osmirotorového stroje Dragonfly, který má vyrazit k Titanu, nedávno prošel zkouškami v transsonickém dynamickém tunelu TDT v Langleyho středisku v Hamptonu, stát Virginia. Dragonfly má jako dron prolétávat hustou a na dusík bohatou atmosférou Titanu a po přistání prozkoumat různá místa, ze kterých odebere i vzorky. Dragonfly bude mít čtyři páry rotorů – každý pár bude v koaxiální konfiguraci, což znamená, že jeden rotor bude nad druhým. Základ je tedy podobný pozemským dronům, ale Dragonfly bude výrazně větší – v nejširším místě od špičky jednoho rotoru ke druhému bude měřit 3,6 metru.

  • Přípravy vyslání roveru Rosalind Franklin na povrch Marsu pokračují, říká Michal Václavík

    Přípravy vyslání roveru Rosalind Franklin na povrch Marsu pokračují, říká Michal Václavík

    Start mise ExoMars 2022 měl být jedním z vrcholů právě končícího roku. Po několika letech složitého vývoje a technologických problémů byl hardware připraven ke startu. Čáru přes rozpočet však udělala ruská invaze na Ukrajinu. Evropská kosmická agentura v reakci na tento útok nejprve pozastavila spolupráci s agenturou Roskosmos na tomto projektu a poté ji i ukončila. Připomeňme, že ruská strana měla zajišťovat především nosnou raketu, přistávací plošinu a některé vědecké přístroje vozítka Rosalind Franklin. O stavu projektu ExoMars jsme si v květnu letošního roku povídali s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce. Jelikož od rozhovoru uplynulo už více než půl roku a za tu dobu se odehrálo mnoho důležitých věcí, přinášíme Vám aktuální povídání se stejným expertem.

  • Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

    Kosmotýdeník 536 (19.12. – 25.12)

    Přejeme vám krásný první svátek vánoční a ani tentokrát nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které se staly v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na loučení se sondou InSight, která přinesla zásadní informace o vnitřní stavbě Marsu, v dalších tématech se podíváme na EVA, během které byl nainstalován další panel iROSA, anebo si připomeneme první vzorky vyložené z vozítka Perseverance. Přeji vám dobré čtení a pěknou sváteční neděli.

  • Cestující premiérové Ariane 6

    Cestující premiérové Ariane 6

    Snímek pořízený v laboratoři mechanických systémů zachycuje, jak Paul Verdant, který je součástí programu stáže mladých absolventů v ESA, provádí inspekci družice Young Professionals Satellite usazeného na vibračním stole. Na vrcholu konstrukce vysoké zhruba půl metru můžeme vidět dvě kamery, které budou pořizovat záběry během premiérového letu rakety Ariane 6. Když agentura ESA oznámila, že přijímá návrhy na náklad pro premiérový let Ariane 6, dala skupina ESA Young Professionals (mladí profesionálové v ESA) dohromady návrh družicové platformy, která by z nákladového prostoru natáčela především odhození aerodynamického krytu, oddělení družic od rakety, ale i návrat do atmosféry.

  • ŽIVĚ: Odložený americký výstup do volného prostoru

    ŽIVĚ: Odložený americký výstup do volného prostoru

    Američané Frank Rubio a Josh Cassada měli včera vystoupit z modulu Quest na ISS do volného prostoru. V rámci sedmihodinového výstupu na ně mělo čekat zhruba 80 dílčích úkolů, které se týkaly především instalace nového pole fotovoltaických panelů iROSA. Oba muži však nakonec zůstali uvnitř stanice. Pozemní středisko totiž vyhodnotilo přiblížení úlomku kosmické tříště k ISS jako příliš nebezpečné. Operátoři proto rozhodli, že stanice provede úhybný manévr, aby se minimalizovalo riziko srážky s objektem, který je pravděpodobně odhozenou nádrží ruského horního stupně Fregat. O manévr trvající 620,6 sekund se postarala loď Progress MS-20, čímž byla rychlost stanice změněna o 1 m/s a došlo ke zvýšení oběžné dráhy ISS o 1,7 km. Výstupu do volného prostoru tedy již nestojí nic v cestě. S jednodenním odkladem by měl začít 22. prosince ve 14:30 našeho času. V článku najdete okno přehrávače přímého přenosu.

  • Selhání rakety Vega-C zničilo dvě družice

    Selhání rakety Vega-C zničilo dvě družice

    Poslední dvě z plánované čtyřdružicové sítě Pléiades Neo za 600 milionů Euro určené ke sledování Země neskončily na oběžné dráze, ale v Atlantiku. V noci na 21. prosince se totiž staly obětmi havárie evropské rakety Vega-C.  Její provozovatel, firma Arianespace, potvrdil, že raketa nedokázala dopravit dvě optické snímkovací družice Pléiades Neo na oběžnou dráhu. Předběžně se zatím zdá, že se vyšetřování zaměří na druhý stupeň rakety Vega. Ke startu 34,8 metru vysokého nosiče z Francouzské Guyany došlo 21. prosince ve 2:47 SEČ, přičemž družice Pléiades Neo 5 a 6 od firmy Airbus Defense and Space mířily na sun-synchronní dráhu.

  • ŽIVĚ: Proces instalace panelů iROSA pokračuje

    ŽIVĚ: Proces instalace panelů iROSA pokračuje

    Na dnešních 13:40 SEČ je naplánován začátek výstupu do volného kosmického prostoru EVA-83. Astronauti NASA Frank Rubio (skafandr EMU s červenými rozlišovacími pruhy) a Josh Cassada (EMU bez rozlišovacích pruhů) vystoupí z přechodové komory Quest. Výstup potrvá 7 hodin. Na oba astronauty čeká více jak 80 dílčích úkolů spojených s instalací nového panelu fotovoltaických článků iROSA na pravobočním nosníku ITS-S4. Panely iROSA budou nainstalovány na křídlo 4A.

  • Perseverance poprvé vykládá vzorky

    Perseverance poprvé vykládá vzorky

    Právě v těchto dnech prochází americké vozítko Perseverance procesem, v jehož rámci začne vytvářet historicky první úložiště vědecky cenných vzorků mimo povrch planety Země. Půjde o kriticky důležitý milník v rámci americko-evropské kampaně MSR (Mars Sample Return), která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z Marsu za účelem jejich podrobné analýzy. Proces budování úložiště započne ve chvíli, kdy rover uvolní jedno ze svých pouzder, které ukrývá jádrový vrt s velikostí odpovídající zhruba školní křídě. Pouzdro bude uvolněno z břicha roveru a z výšky cca 89 centimetrů dopadne na povrch Marsu v kráteru Jezero – konkrétně k tomu dojde v lokalitě pojmenované Three Forks. V průběhu přibližně 30 dní má rover postupně vyložit deset trubiček se vzorky, které představují značnou pestrost hornin objevených v kráteru Jezero.

  • Sledujete pozici CubeSatu studujícího mikroorganismy

    Sledujete pozici CubeSatu studujícího mikroorganismy

    Americký CubeSat BioSentinel (viz náš podrobnější článek o této misi) má za úkol dopravit živé organismy dál od Země, než kam se zatím vypravily – více než 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Na palubě CubeSatu o velikosti krabice od bot (ve složeném stavu cca 10 × 20 × 30 cm) najdeme kvasinky – stejné mikroorganismy, kterým vděčíme nejen za kynutí chleba, ale i za proces výroby piva. CubeSat BioSentinel se 5. prosince pohyboval ve vzdálenosti zhruba 1 055 000 kilometrů od Země, když experti z Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley poslali malé družici pokyn k zahájení prvotního výzkumu dlouhodobých účinků kosmického prostředí v meziplanetárním prostoru na živé organismy. Vědci nyní mohou sledovat, jak mikroorganismy reagují na kosmické záření.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗