21. ledna 2020
Společnost Rocket Lab, kterou můžeme považovat za současného lídra na trhu vynášení malých družic, v pondělí večer našeho času oznámila zajímavou novinku. Nejdříve 31. ledna letošního roku má její raketa Electron odstartovat na vyhrazenou misi pro mimořádně lukrativního zákazníka, kterým není nikdo menší než Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office). Ano, to je ta organizace, jejíž mise jsou označovány písmeny NROL, pomlčkou a číslem a které jsou opředeny závojem tajemství. Víme sice o tom, že startují, ale o určení nákladu, velikosti, nebo o cílové dráze můžeme pokaždé jen spekulovat.
Základní informace o misi Birds of a Feather
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/
Oficiálně bude mít podobný kód i tato mise – do tabulek se zapíše od označením NROL-151, ale jak známo, firma Rocket Lab dává každé misi svůj vlastní název, který bývá pokaždé neobvyklý – často jde o různé slovní hříčky. Tato mise dostala označení „Birds of a Feather“ – v angličtině jde o idiom, který označuje lidi, kteří jsou stejní – třeba povahově. Česky bychom řekli, že jsou ze stejného těsta, jsou si podobní jako vejce vejci, nebo (abychom zůstali u ptáků) – vrána k vráně sedá.
Ale zpět ke startu samotnému. Ten proběhne ze vzletového komplexu 1 na Novém Zélandu, přičemž okno bude otevřené od jedné do pěti hodin ráno našeho času. Pokud by to 31. ledna nevyšlo, je možné start odkládat až do 13. února. Úřad NRO vybral firmu Rocket Lab v rámci iniciativy RASR (Rapid Acquisition of a Small Rocket), která mu umožňuje vyzkoušet možnosti nosičů malých raket. I tentokrát by se společnost Rocket Lab chtěla pokusit o přežití prvního stupně při průchodu atmosférou, což jsou nezbytné první kroky k budoucí znovupoužitelnosti.
Zdroje informací:
https://www.rocketlabusa.com/
Zdroje obrázků:
https://www.rocketlabusa.com/assets/Uploads/Birds-Of-A-Feather-Fairing.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…27236837171b41b1aae9592603164c70&oe=5ED74308
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
to slo rychle. sexy technologie, neamericka, cool. pak prislo „it’s business time“ a ted uz rovnou tajny vladni experiment. priklanim se k dojmu, ze na plnokrevnika je satelit/sonda prilis maly. penize. asi jsem vnitrne doufal ve vice punkovou firmu. jsem naivni. ale jeste je tu porad copenhagen suborbitals. mozna si casem vyslouzi clanek na kosmonautix. muhehe.
Treba se NRO inspirovala USAF a testuje minivariantu X-37 🙂
To by musela být opravdu hodně minivarianta. 🙂
Třeba je to příprava na to až bude Electron startovat z USA a nabízet rychlé flexibilní starty. To bude pro armádu zajímavé a tak se připravují….
Koho bych tak laicky označil za lídra trhu malých družic? Asi toho, kdo vynáší nejvíc takových družic a asi bych neřešil velikost rakety.
Je otázka co byste definoval jako Leadera, ten co vynáší nejvíc běžným nosičem do počtu, nebo ten co nabízí nějaké nové služby. Electron je dokáže většinou ty malé družice fexibilněji doručovat na dráhy které zákazník požaduje, což o ostatních vždy neplatí – zvláště proto, že cena startu nosiče je někde jinde.
V mobilnom segmente sa za leaderov povazuje fima, ktora predava najvacsi pocet telefonov alebo zisku, ktory vygeneruje dany pocet telefonov. Ak pride na trh novy vyrobca telefonov a nedosahuje vyssi zisk, alebo nepreda vacsi pocet telefonov, zrejme ho nemozeme povazovat za leadera, vsak?
To iste plati aj v segmente raketovych nosicov. Ina definicia leadera je definicia kvoli definicii, je uplne zbytocna, kontraproduktivna a klamliva.
To jsi krásně přirovnal, souhlasím s tebou.
Já bych řekl, že lídrem se teprve může stát. Electron já sice beru za nejprogresivnější nosič ve své kategorii, ale zatím ještě né jako lídra. Třeba i Pegasus toho vynesl mnohem více.
Každý prostě máme jinou metodiku toho, co považujeme za důležité pro označení Lídr. Z toho to vše pramení.
„….můžeme považovat za současného lídra na trhu vynášení malých družic“ – Na zaklade ceho?
ISRO s PSLV doručilo vice družic, co do počtu aj váhy, výrazně vic nez RL. Viz:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_PSLV_launches
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Electron_rocket_launches
Raketa PSLV patří trochu do jiné kategorie nosičů než Electron – zatímco PSLV dopraví na LEO něco mezi 2 a 4 tunami (podle verze), Electron má na stejnou dráhu uváděno 225 kg. To znamená, že PSLV může při svých startech vynášet i větší družice (a také to dělá). Podle počtu startů či vypuštěných družic se to tedy počítat nedá. Je pravda, že PSLV má na svém kontě rekord v počtu objektů vypuštěných při jednom startu a podobných sdílených misí má na svém kontě více, ale jde o něco jiného. Rocket Lab se na malé družice specializuje – Electron je jim šitý na míru. To znamená, že umožňuje jak sdílené, tak i vyhrazené mise pro malé družice, které by jinak musely letět jako sekundární náklad s hlavní družicí na nějaké silnější raketě. Právě tato flexibilita dělá z firmy Rocket Lab průkopníka nového trhu, který se se stále intenzivněji rozvíjí.
No, Electron je malý nosič, PSLV už nosič střední třídy. Takže porovnáváš neporovnatelné.
Myslim, ze nielen Indovia by nesuhlasili, a PSLV uviedol aj relevantne data. Ta veta je formulovana velmi nestatne a je vskutku nepravdiva. Nezainteresovany citatel by tak mohol nadobudnut dojem, ze Electron/RocketLab obhospodaruje najvacsi podiel trhu ‚malych druzic‘, co je, samozrejme, hlupost. Ak by v tej vete bolo uvedene, ze sa tyka malych rakiet, tak by to bolo v poriadku.
Tady má čtenář pslv pravdu. Není možné považovat nosnou raketu, která má za sebou ani ne 10 úspěšných startů za lídra na trhu vynášení malých družic. Čím to lídrovství je doloženo? Hmotností vynášeného nákladu? Zaplacenou částkou? V porovnání s raketou Electron toto dlouhodobě překonávají jiné, dalo by se říct konvenční nosné kosmické rakety. Druhá věc, která celou úvahu posouvá do nejisté úrovně je, co znamená „malá družice“. Celkově není pochyb, že Rocket Lab dělá pokroky, ale článek a názory v něm jsou zaujaté a nereflektují kosmonautiku jako takovou a ani kosmonautku např. posledních 10 let.
Jak jsem psal ve vyšší reakci, Rocket Lab si podle mého názoru toto označení zaslouží právě za to, že své služby šije přesně na míru malých družic (cubesaty a objekty s hmotností v řádu desítek kilogramů). Třeba tím, že kromě sdílených misí nabízí i mise vyhrazené. Navíc stále rozšiřuje počet startovních ramp, což se dá také považovat za známku toho, že se jim daří a že svou roli obsluhy malých družic zvládají. Ale jak říkám, je to můj názor. Domnívám se, že pro trh malých družic je Electron velmi důležitý, protože je jakousi předzvěstí blížícího se nástupu dalších malých raket s podobnou cílovou skupinou – ať už jde o LauncherOne či Firefly Alpha.
Takže v okamžiku, kdy Electron vynese jednou jenom jednu těžkou družici v souladu s jeho nosností už to nebude platit? Už nebude ten kdo šije služby na míru? Co třeba start Electronu v březnu 2019, kdy vynesl jenom jednu družici o hmotnosti přes 150 kg. A je celkem logické, že nosná raketa o nosnosti několika set kilogramů na LEO se bude orientovat na vynášení malých družic a vymyslí si i adaptér s deployrema na CubeSaty. To samé ale chystá i ESA pro Vegu, a to je raketa o kategorii nad Electronem.
Právě proto píšu o tom, že šijí zákazníkům mise na míru a kromě sdílených nabízí i mise vyhrazené. Electron má své nosnosti limit pro LEO někde kolem čtvrt tuny. Takto malé družice většinou nemají tolik možností, aby letěly na vyhrazené misi. Často letí na sdílené misi s dalšími zákazníky, kdežto na Electronu může letět sama na vyhrazenou misi.
Kdyby letěla na Electronu sama, tak zabere celou jeho nosnost. I u Electronu je to mise sdílená, a nosnost 250 kg se sdílí mezi desítky družic. U „velké“ rakety je to úplně to samé.
Jasně, ale jak jsem psal, neřeší, jaký poměr má hmotnost družice vůči nosnosti rakety. Electron byl od začátku stavěný na to, aby obsloužil malé družice. Ano, pokud poletí cca čtvrttunová družice na Electronu, tak zabere celou jeho hmotnost – půjde o vyhrazenou misi, které už Electron provedl dvakrát. Jednou to byla družice R3D2 (150 kg) a podruhé družice Palisade (20 kg). třetí vyhrazenou misí Electronu bude právě tahle pro NRO.
No a tedy v čem je ta politika jiná oproti ostatním provozovatelům nosných raket. Klidně i tech malých alá Electron?
Jak jsem psal, jelikož je Electron malá raketa, může udělat nejen sdílené mise pro malé družice (tak jak to dělají jiné firmy), ale může pro malou družici udělat i vyhrazený start.
Pokud jde o tajné mise… je možné, že by dráhy některých z nich byly natolik výstřední, že by dosahovaly třeba až ke dráze Měsíce? Nebo že by to dokonce nebyly družice Země?
Pro špionážní družici by taková dráha byla nevýhodná.
Já měl na mysli obecně tajné mise s blíže nespecifikovaným účelem. Technologická zkouška, zaměření na Měsíc… kdo ví, co ty Ilumináty napadne 🙂
dovolim si spekulovat. ak by mal tajny satelit taku zaujimavu trajektoriu, ktora by siahala az k mesiacu, verim tomu ze by ju amaterski pozorovatelia nasli a uz by sa o nej vedelo. ohladom drahy mimo gravitacny vplyv zeme som velmi skepticky. zatial ma vyznam takato draha len z vedeckeho pohladu.
Zajímavé. Je známo, že NRO či armáda si někdy nechali vypouštět náklad nosičem startujícím mimo území USA ?
Já osobně o tom nevím, ale historie není moje silná stránky.
podla wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_NRO_launches) pojde o prvy start NROL mimo uzemia USA. a pravdepodobne na dlhu dobu aj posledny, kedze rocket lab pripravuje rampu na MARS-e.