Nácvik startovního dne mise Artemis 2

Posádka mise Artemis 2 v rámci výcviku míří k elektromobilům, které je odvezou na rampu 39B.

Soubor integrovaných zkoušek pozemních systémů misi Artemis 2 má za sebou první test. Připomeňme, že tyto zkoušky prováděné na Kennedyho středisku souvisí s přípravami na první pilotovanou výpravu programu Artemis k Měsíci. Ve středu 20. září se posádka Reid Wiseman, Victor Glover, a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady věnovala praktickým nácvikům postupů, které budou provádět v den startu. Cílem je připravit astronauty po všech stránkách na jejich cestu do vesmíru. Astronauti se probudili v pokojích určených pro posádku, které jsou součástí Neil Armstrong Operations and Checkouts building, načež si oblékli testovací verze skafandrů OCSS (Orion crew survival system), jejichž letové verze budou mít na sobě i při skutečném startu. Posádka poté usedla do nově pořízených elektromobilů, které je převezly na 14 kilometrů vzdálenou rampu 39B. V prvním vozidle seděli Reid Wiseman a Victor Glover, přičemž hned za nimi jel vůz s Christinou Koch a Jeremy Hansenem.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (15.díl)

Program amerického letectva START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests) byl určen k výzkumu vztlakových těles, která budou schopná řízeného návratu z vesmíru. Za tímto účelem byly spuštěny programy ASSET a PRIME. V minulých dílech jsme se postupně věnovali každému z těchto strojů. Nyní se budeme věnovat dalšímu z pokračovatelů těchto projektů, a to projektu PILOT (Piloted Lowspeed Tests). Předchozí projekty se věnovaly hlavně proveditelnosti takového letu, tzn. volbě odolného materiálu pro tepelné namáhání, aerodynamice a aeroelasticitě během letu, přístrojovému vybavení a jeho precizní funkci a v neposlední řadě i řiditelnosti takového kluzáku. Už během vzniku projektu X-23 došlo k rozjezdu projektu PILOT. Nyní nastal čas na další úkol, kterým byl pilotovaný let takového stroje. Logickou otázkou totiž nyní bylo, jak dokáže člověk pilotovat takovýto stroj ve vysoké rychlosti.

Třetí zkouška nového zmenšeného motoru pro SLS

Inženýři na Marshallově středisku v alabamském Huntsville provedli 14. září statický zážeh zmenšeného motoru na tuhé pohonné látky. Zkouška provedená ve východní testovací oblasti, která vyprodukovala tah 37 tun, byla součástí dlouhodobé série vývojových testů pro design vylepšených pomocných motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise americké rakety SLS. Počínaje misí Artemis IX začne raketa SLS ve své konfiguraci Block 2 používat pomocné stupně BOLE (booster obsolescence and life extension). Výkonnější motory na tuhé pohonné látky poskytnou raketě schopnost vynášet k Měsíci (i jinam) ještě těžší náklady pro mise Artemis.

Jak si vede Čandraján-3? A další detaily mise

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.

ŽIVĚ A ČESKY: První sedmnácté použití prvního stupně

Na první pohled není na misi Starlink 6-17 nic mimořádného. Jenže stačí se podrobněji podívat na údaje o tomto startu a rázem zjistíme, že půjde o další případ, při kterém se mají posouvat hranice znovupoužitelnosti. Firma SpaceX totiž do akce nasadí první stupeń Falconu 9 s výrobním označením B1060, který má za sebou již šestnáct startů a přistání. To znamená, že budeme poprvé svědky sedmnáctého použití prvního stupně Falconu. A to už stojí za trochu ponocování nebo brzkého vstávání. Start je totiž momentálěn naplánován na 4:47 SELČ, což není pro většinu středoevropanů optimální termín. Náš komentovaný přenos však bude připraven.

Místo, kde marsovská řeka zanechala kameny

Před třemi miliardami let, během jednoho z posledních vlhkých období Marsu, tekl ze svahů hory mocný proud bahna a kamenů. Tento materiál se rozlil do vějířovitého tvaru, který byl později erodován větrem a nakonec se zformoval do podoby vysokého hřebene a zachoval. Mohl se tak v něm zachovat zajímavý záznam vlhké minulosti Rudé planety. Nyní se po třech neúspěšných pokusech roveru Curiosity podařilo tohoto hřebene dosáhnout a pořídit zde 360° panorama z mozaikově složených snímků. Předešlé pokusy o dosažení tohoto místa zhatily ostré kameny v lokalitě gator-back a příliš prudké svahy. Následoval jeden z nejsložitějších výjezdů, jakým mise ve svém dosavadním průběhu čelila. Rover tak mohl 14. srpna dorazit na místo, kde mohl zahájit studium toužebně očekávaného hřebene, k čemuž využil i nástroje na své dvoumetrové robotické paži.

ŽIVĚ: Electron vynáší radarovou družici

Společnost Rocket Lab připravuje start své rakety Electron s dodatečným stupněm Kick stage z rampy LC-1 na novozélandském kosmodromu Mahia. Zákazníkem tohoto startu bude americká firma Capella Space, která provozuje družice vybavené radarem se syntetickou aperturou určené ke snímkování Země. Mise pojmenovaná We Will Never Desert You bude již třetím letošním startem firmy Rocket Lab pro společnost Capella a půjde také o druhý start z celkem čtyř domluvených misí, které mají na nízkou oběžnou dráhu Země dopravit nové družice Acadia. Zajímavostí je, že půjde také o 40. start rakety Electron. Firma Rocket Lab pro všechny starty určené pro společnost Capella dodává i separační systémy, které zajistí připojení každé družice k hornímu stupni a na oběžné dráze se postarají o jeho oddělení.

Solar Orbiter a PSP možná rozlouskly záhadu koróny

Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.

Inkubátor pro kosmické technologie ESA BIC Czech Republic hledá inovativní startupy. Může podpořit i vás

Podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC Czech Republic opět podpoří startupy, které pracují s kosmickými technologiemi. Začínající podnikatelé získají 50 tisíc EUR a další podporu pro rozvoj svých nápadů. Hlásit se mohou do 22. září a mají tak možnost zapojit se do podpůrného programu, který jim poskytne příhodné prostředí k rozvoji a otevře dveře mnohým příležitostem.

Kosmotýdeník 574 (11.9. – 17.9.)

Firefly Alpha

Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.