ŽIVĚ A ČESKY: Superheavy Starship – začátek nové éry

Poslední týden byl na základně Boca Chica hektický. Zaměstnanci usilovně připravují Superheavy, Starship i startovní rampu na zítřejší, tedy pondělní, pokus o start. Všechny administrativní záležitosti, včetně startovní licence od FAA a všech možných uzavírek jsou vyřešeny a krom techniky startu nic nebrání. Superheavy Starship je největší, nejsilnější a troufnu si říci, že i nejvíce futuristickou raketou všech dob. Na výšku měří neuvěřitelných sto devatenáct metrů s průměrem devět metrů. Raketu Superheavy pohání třiatřicet raketových motorů Raptor 2, přičemž každý poskytuje tah přibližně dvě stě čtyřicet tun. Celkový tah Superheavy díky tomu dosahuje téměř osmi tisíc tun. Je už tak nyní jasné, že při startu Superheavy Starship předvede neskutečné divadlo, které si rozhodně nesmíte nechat ujít.

Kosmotýdeník 552 (10.4. – 16.4.)

Ingenuity

Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Konstrukce a servisovatelnost teleskopu LST

Legendární Hubbleův kosmický teleskop má své kořeny v návrhu telekopu LST (Large Space Telescope), jehož základy byly položeny komplexní studií z roku 1972. V ní byly velmi podrobně popsány například jednotlivé moduly tvořící teleskop, ale experti rozpracovali také různé možnosti servisovatelnosti tohoto velkého kosmického teleskopu – ať už by opravy a modernizace probíhaly na oběžné dráze, nebo na Zemi.

Dragon 2 se vrací domů

Po vydání pokynu k separaci, který vyšel od pracovníků řídícího střediska firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne se nákladní kosmická loď Dragon 2 dnes v 17:05 SELČ odpojila od adaptéru IDA na přechodovém tunelu PMA, který je připojen k přednímu uzlu modulu Harmony. V době odpojení stanice prolétávala nad Indickým oceánem. Nyní na kosmickou loď čeká zakončení její mise – opustí oběžnou dráhu a po vstupu do atmosféry její návratová kabina přistane na padáku u pobřeží Floridy nedaleko města Tampa, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 22:58 našeho času. Připomeňme, že tato loď dorazila k Mezinárodní kosmické stanici 16. března a v rámci mise CRS-27 sem dopravila 2852 kilogramů nákladu, který tvořily pomůcky pro výzkum, ale i zásoby pro posádku, či hardware k údržbě stanice.

S Webbem za hlubokým nebem – 4. díl

V minulém dílu našeho seriálu o vesmírném dalekohledu Jamese Webba jsme věnovali poměrně velkou pozornost vzdálenějšímu vesmíru. Nejinak tomu bude i dnes, neboť hlavním obsahem nového pokračování bude především povídání o galaxiích a kupách galaxií. Nicméně dostane se i na kulovou hvězdokupu a především dvě extrasolární planety. Právě výzkum exoplanet byl totiž v minulém období onou pověstnou třešničkou na dortu, která ještě vyšperkovala další, samy o sobě velmi zajímavé výsledky.

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus mise Transporter-7

Čtvrteční pokus o start mise Transporter-7 byl provázen špatným počasím. Odpočet tak dospěl až do okamžiku zhruba 45 sekund před startem, kdy má letový ředitel dát souhlas ke startu. Namísto toho se však v přenosu ozvalo pouze nemilé, leč očekávané hlášení „Hold, Hold, Hold“. Podmínky pro start tedy nebyly naplněny a vypuštění 51 družic se tak odkládá o dalších 24 hodin. Ani u tohoto startu nebude chybět náš komentovaný přenos, k jehož sledování Vás tímto článkem zveme. Těšit se můžeme například i na návrat prvního stupně na pevninu.

Sonda ERO pro cestu k Marsu a zpět

Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložené starty Falconu a Ariane 5

Raketa Falcon 9 měla na sdílenou misi Transporter-7 vyrazit už v úterý, ale počasí bylo proti a firma SpaceX proto start posunula o jeden den na středu. Ani tento plán však nevydržel dlouho a opět kvůli počasí (a navíc i v zájmu dokončení předstartovních kontrol) byl start přeložen o další dva dny. Aktuálně tedy platí, že bychom se v pátek v 8:47 SELČ měli dočkat startu Falconu 9, který na polární dráhu vynese 50 malých družic. Lákadlem bude zcela jistě pokus o návrat podesáté použitého prvního stupně, který by měl přistát na betonové ploše LZ-4. Raketa Ariane 5 měla ve čtvrtek vyrazit na ostře sledovaný start se sondou JUICE, ale i zde udělalo čáru přes rozpočet počasí – zvýšené riziko blesků v okolí rampy. Start se nám tedy posunul na páteční brzké odpoledne. V tomto článku najdete vložené přehrávače obou přenosů.

Nehoda rakety Terran 1 otevírá dveře Terranu-R

Raketa Terran-1

Raketa Terran 1 od firmy Relativity Space se 23. března našeho času stala první 3D tištěnou raketou, která vyrazila vstříc oběžné dráze. Kvůli závadě na druhém stupni však oběžné dráhy nedosáhla a to mimo jiné znamená, že stále čekáme na první raketu spalující metan, která dosáhne oběžné dráhy. 12. dubna firma představila první bližší informace o neúspěšném letu pojmenovaném Good Luck, Have Fun a také se podělila o plány týkající se dalšího vývoje. Aktuálně se zdá, že by se pozornost společnosti měla zaměřit na novou raketu pojmenovanou Terran-R.

ŽIVĚ A ČESKY: Ariane 5 vynáší evropskou sondu JUICE

Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos.