Štítek ‘průzkum Měsíce’

Jak si vede Čandraján-3? A další detaily mise

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.

Třetí indická výprava k Měsíci

Na odlehlém místě ve vesmíru poblíž jižního pólu Měsíce, leží pozůstatky modulu Čandraján-2. Memento o vzletných ambicích indického lunárního programu a obtížích s jejich dosažením už jen pohřbívá měsíční prach. Série Čandraján (Chandrayaan) má za sebou řadu úspěchu, ale ne vždy šlo vše podle představ. Pamětihodné je zejména neúspěšné přistání modulu Vikram s vozítkem na palubě. Ve výšce 2,1 km nad povrchem Měsíce v jižní oblasti došlo ke ztrátě spojení, které už se nepodařilo obnovit. Pozdější snímky NASA objevily nové krátery a tak je velmi pravděpodobné, že se lander na povrch dostal, ale větší než plánovanou rychlostí. Výsledkem byla částečně ztracená mise. Proč pouze částečně? Součástí byla totiž též sonda, která úspěšně do dnešních dnů krouží okolo našeho souputníka, byť nemáme k dispozici moc dat, která sbírá. Téměř ihned po neúspěšném přistání agentura ISRO oznámila, že se o výsadek pokusí znovu v rámci mise Čandraján-3. Čas utekl doslova jako voda a první startovací okno se otevírá už 14. července a potrvá do 25. července. Co tedy bude úkolem třetí indické výpravy k šedému světu, který má stále svá tajemství? Zde je vše, co potřebujete vědět o zatím nejambicióznější lunární misi Indie. 

Termín startu Čchang-e 5

První čínská návratová mise na Měsíc (a první od roku 1976) má odstartovat NET 23. 11. ve 20:00 UTC na raketě CZ-5 z kosmodromu Wen-čchang. 27. října 13:10

Dnešní výročí: Zond-8, 50 let

Sovětská sonda, startující z orbitální platformy 70-088B, obletěla a fotografovala Měsíc i Zemi a 27.10. dopadla do Indického oceánu. 27. října 5.43

Dnešní výročí: Luna 1975A, 45 let

Mise Luny E-8-5M No. 412, z Bajkonuru zřejmě k odběru vzorků z Mare Crisium, skončila selháním horního stupně Blok D-1 nosiče Proton-K 8K78K. 16. října 5:43

Dnešní výročí: Luna 7, 55 let

Sonda 2. generace odstartovala z Bajkonuru pomocí rakety Molnija. Plánované měkké přistání na Měsíci se nepodařilo. 4. října 5:43

Dnešní výročí: Čchang-e 2, 10 let

Čínský satelit Měsíce odstartoval z kosmodromu Si-čchang na raketě CZ-3C. Po roce a půl byl převeden na heliocentrickou dráhu. 1. října 16:54

Dnešní výročí: Pioneer P-30, 60 let

Sondě, která se měla stát satelitem Měsíce se schopností úprav dráhy letu, selhal druhý stupeň nosné rakety a dopadla do Indického oceánu. 25. září 5:43

Dnešní výročí: Luna-2, 61 rok

Sovětská sonda se stala prvním lidským výtvorem, který dosáhl jiné nebeské těleso – v roce 1959 dopadla na Měsíc, do Mare Imbrium. 14. září 5:43

Dnešní výročí: Luna-16, 50 let

Odstartovala z Bajkonuru na raketě Proton K – měkkce přistála na Měsíci, jako první automaticky odebrala vzorky a vrátila se s nimi na Zemi. 12. září 5:43