Webb a Chandra –⁠ nejstarší supermasivní černá díra

Supermasivní černá díra ve středu vzdáleného kvasaru a kolem ní akreční disk, který kvasar samotný pohání.

Webbův dalekohled už si za svou krátkou dobu činnosti připsal mnoho pozoruhodných objevů. Od nesmírně zajímavých spekter exoplanet přes zajímavé informace o Sluneční soustavě a hvězdách v naší Galaxii až po zkoumání vzdálenějšího vesmíru. Už se například podařilo pozorovat zajímavé gravitační čočky ve vzdálenostech miliard světelných let, extrémně vzdálené, ba dokonce rekordní galaxie či mimořádně vzdálené kvasary. Dnes se však podíváme na neobvyklé pozorování jedné černé díry, kterou JWST pozoroval společně s rentgenovým teleskopem Chandra, jenž už létá v kosmickém prostoru téměř čtvrt století a za tu dobu má na kontě stovky význačných objevů. Zmíněné pozorování černé díry patří mezi ně, neboť se jedná o rekordně vzdálenou supermasivní černou díru.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynese průzkumné družice

Od živě a česky komentovaných přenosů jsme nyní měli více než dvoutýdenní přestávku, ta ale nyní končí. Den před štědrým dnem SpaceX plánuje start Falconu 9 s radarovými průzkumnými družicemi SARah 2 a SARah 3, o jejichž stavbu se postarala firma OHB system. O provoz družic se budou starat německé ozbrojené síly, zvané Bundeswehr. Síť SARah se skládá celkem ze tří družic. SARah 1 je vybavena aktivní fázovou anténou a obě družice SARah 2 a 3 jsou vybaveny pasivní anténou, která bude zachytávat již od Země odražený signál, který vyslala SARah 1. O přistání se první stupeň nejspíše pokusí na pevninské přistávací ploše LZ-4.

Vize první mezinárodní posádky na Měsíci ožívá

Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.

OBRAZEM: První Vulcan dostal aerodynamický kryt

Premiérový let rakety Vulcan, který je zatím plánován na 8. ledna roku 2024, je zase o kousek blíže. Vůbec poprvé byla totiž první raketa kompletně sestavena. Až doposud se totiž zkoušek zúčastnila pouze sestava bez aerodynamického krytu. Poté, co byl do jeho dvou částí uložen lunární modul Peregrine od společnosti Astrobotic, mohl být celý kryt uzavřen a převezen k obslužné věži VIF u haly SLC-41 na Cape Canaveral Space Force Station. Tady byl kryt s pomocí jeřábu vyzvednut a usazen na vrchol rakety Vulcan. její příprava na první let proto může pokračovat dalšími naplánovanými kroky.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (27.díl)

Devadesátá léta přinášela nové projekty v rámci strojů s označením X. V minulých dílech jsme se zabývali stroji, které měly sloužit především jako záchranné čluny pro plánovanou vesmírnou stanici Freedom a následně pak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Jednou ze sekundárních možností bylo i využití, jako servisního plavidla či pro samostatnou, krátkodobou misi. V tomto případě se bavíme o stroji HL-20, kdy jeho odkaz žije dál v podobě stroje Dream Chaseru, který se chystá na svou první misi již příští rok. Čistě záchranným člunem se pak stal stroj X-38, který díky škrtům v rozpočtu nedostal šanci vzletět za hranice atmosféry. Nyní se podíváme na program NASA, Reusable Launch Vehicle (RLV). Tento program zahrnoval tři samostatné stroje, které si postupně v jednotlivých dílech popíšeme. Celý program NASA pak vzešel ze studie Access to Space.

ŽIVĚ: Firefly Alpha vynáší technologický demonstrátor

Společnost Firefly připravuje na dnešní den start své rakety Alpha. Ta má vynést demonstrátor zařízení ESA (Electronically Steered Antenna) od Lockheed Martin, čímž demonstruje schopnost rychle dopravit na oběžnou dráhu náklad, který by mohlo potřebovat americké ministerstvo obrany. Na Vandenbergově základně u rampy SLC-2 jsou připraveni zástupci U.S. Space Force Tactically Responsive Space team, kteří budou hodnotit schopnost firmy pro budoucí mise s opakovanými požadavky na start na vyžádání. Dvacetiminutové startovní okno se otevírá dnes v 18:18 SEČ. V tomto článku můžete sledovat originální přímý přenos ze startu, který je již čtvrtým vzletem rakety Alpha. První skončil havárií, druhý částečně uspěl a třetí již byl plně úspěšný.

Ultra-HD video přenesené laserem z hlubšího vesmíru

11. prosince dokázal technologický demonstrátor laserové komunikace agentury NASA přenést video v UHD rozlišení na vzdálenost 31 milionů kilometrů (cca 80× vzdálenost Měsíce od Země). Tento milník je součástí technologické demonstrace, která má streamováním objemově náročného videa z hlubšího vesmíru demonstrovat možnosti, které by laserová komunikace nabízela robotickým i pilotovaným misím, které opustí nízkou oběžnou dráhu Země. „Tento úspěch podtrhuje naše odhodlání posouvat vpřed optickou komunikaci jakožto klíčový prvek pro splnění budoucích přenosových potřeb,“ shrnula zástupkyně administrátora NASA, Pam Melroy a dodala: „Rozšíření přenosové kapacity je nezbytné pro dosažení našich budoucích průzkumných i vědeckých cílů. Těšíme se na pokračování pokroků této technologie a transformaci toho, jak komunikujeme při budoucích meziplanetárních misích.“

Složitá zkouška Ariane 6 úspěšná

Pokud by stavění a testování raket bylo počítačovou hrou, pak by se dalo říct, že nová evropská raketa Ariane 6 prošla závěrečnou zkouškou na vysokou obtížnost. Minulý pátek se zástupcům CNES, ArianeGroup a ESA podařilo dokončit poslední zkoušku plnění kryogenních pohonných látek do Ariane 6 včetně čtyřsekundového zážehu motoru na centrálním stupni. Kombinovaná zkouška plnění alias CTLO3 byla posledním testem v řadě nácviků, které se týkaly plnorozměrového testovacího exempláře. Tyto testy pomohly operátorům nacvičit různé průběhy předstartovních činností Ariane 6, kterou čeká v příštím roce premiérový start. Mezi zkouškami totiž nechyběly jak záměrně hladké scénáře, tak i zkoušky krajních nouzových režimů.

Gaia – 10 let v kosmickém prostoru

Právě dnes slaví evropská observatoř Gaia krásných deset let v kosmickém prostoru. Mezi lidmi bohužel není tato mise tak známá jako například Webbův dalekohled. Důvod musíme hledat v tom, že neposkytuje tolik krásných až dechberoucích fotografií nebeských objektů. Její význam je spíše v dlouhodobé vědecké činnosti, zaměřuje se totiž na astrometrii, tedy měření pozic a pohybů hvězd, ale i dalších […]

ESA hledá návrhy na dopravu nákladu

Na nedávném summitu agentury ESA rozhodly členské státy o spuštění nové výzvy pro evropské firmy, které mají předložit návrhy na první krok vstříc vzniku služby pro dopravu nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. Ve zmíněné první fázi budou vybrané firmy vyzvány k provedení všech činností, umožnění prvních letových demonstrací k ISS v roce 2028. Tento plán má být součástí návrhu generálního ředitele ESA pro budoucí ministerský sjezd, který se uskuteční v roce 2025. Právě tam zástupci členských států agentury činí rozhodnutí o programech ESA.