Duny, meteority a nové horizonty pro Curiosity

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Damia Bouic. Zdroj: www.db-prods.net

Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.

ESA a JAXA potvrdily další spolupráci obou agentur

Generální ředitel agentury ESA, Jan Wörner, a prezident agentury JAXA, Hiroši Jamakawa, se 4. února zúčastnili online bilaterálního jednání, na kterém potvrdili stav spolupráce mezi oběma agenturami. Jednotlivé společné projekty zahrnují pozorování planety Země, ale i kosmický výzkum a poznávání nových fenoménů. Jamakawa také vyslovil přání pokračovat ve spolupráci agentur JAXA a ESA i poté, co do pozice generálního ředitele Evropské kosmické agentury usedne Josef Aschbacher, který momentálně působí v pozici ředitele direktoriátu pro pozorování Země. V rámci tohoto dvoustranného online setkání byly dokonce uzavřeny dvě dohody, které se týkají dvou atraktivních vědeckých misí. První z nich je Hera, která vzniká pod vedením agentury ESA a druhou je MMX, kterou primárně připravuje agentura JAXA. Dohodu spojenou s misí Hera podepsali již zmínění Wörner a Jamakawa, dohodu ohledně mise MMX uzavřeli Günther Hasinger a Hitoši Kuninaka.

Kosmotýdeník 438 (1.2. – 7.2.)

Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Sonda ISEE-3 (průzkum zemské magnetosféry)

VT_2021_05

Sonda ISEE-3 měla po splnění základní mise stále dostatek pohonných látek a její přístroje byly v dobrém stavu. Čekala ji proto nadstavbová fáze, ve které se sonda nejprve dostala na nezvyklou dráhu, díky které mohla studovat podmínky v ohonu zemské magnetosféry. Přinesla tak cenné informace, které pomohly lépe porozumět jevům, jež zde probíhají.

Plán na nového hledače ledu na Marsu

Před pár dny jsme v našem článku zmínili zájem vypustit k Marsu sondu, která by tu pátrala po podpovrchovém ledu. Náhoda tomu chtěla, že o tomto velmi zajímavém projektu hned druhý den vyšel na webu NASA článek. Agentura NASA s dalšími třemi kosmickými agenturami totiž podepsala prohlášení o záměru pokročit v programu robotické mise, která měla u Marsu mapovat rozložení ledu. Jejím úkolem by bylo určit množství a dostupnost ledu, přičemž tyto informace poslouží jakožto základ pro výběr budoucích přistávacích lokalit na rudé planetě. Agentury také souhlasily se založením společného koncepčního týmu, který má vyhodnotit potenciál této mise, ale také množnosti zapojení jednotlivých partnerů.

Teleskop SPHEREx vynese Falcon 9

Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer (SPHEREx)

Agentura NASA oznámila, že vynesení teleskopu SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) obslouží firma Space Exploration Technologies (SpaceX). Teleskop SPHEREx má během své dvouleté astrofyzikální mise zmapovat oblohu v infračervené části spektra, které lidské oko nevidí. Infračervené záření je však důležitým pomocníkem při hledání odpovědí na otázky spojené se vznikem vesmíru a také s navazujícím vývojem galaxií. SPHEREx by měl také pátrat po stopách vody a organických látek, což je základ nám známého života. Pátrat by po nich měl v oblastech, kde se hvězdy rodí ze směsi plynu a prachu – těmto oblastem se také někdy přezdívá hvězdné porodnice. Pátrání se však zaměří i na prachoplynové disky kolem hvězd, ze kterých se formují planety.

Start mise Psyche je opět o krok blíže

Zní to neuvěřitelně, ale už za rok a půl bychom se měli dočkat startu sondy, která prozkoumá planetku velmi bohatou na kovy. Již brzy začne její sestavování a poté i nezbytné zkoušky. Americká mise Psyche prošla kriticky důležitým milníkem, který ji přibližuje ke startu. Podrobné zhodnocení zaměřené na realizované pokroky a stavbu vědeckých experimentů i palubních systémů mělo jasný výsledek. Projekt má povolení vstoupit do takzvané Fáze D. Jde o závěrečnou fázi příprav, které souvisí s uskutečněním startu v srpnu roku 2022.

ŽIVĚ A ČESKY: Naděje na rekord stále žije

Dnes jsme se mohli dočkat dvou startů raket Falcon 9 jen v rozmezí čtyři a čtvrt hodiny, ale nakonec odstartovala pouze mise Starlink 1-18. Mise Starlink 1-17 byla odložena o 24 hodin, aby bylo dost času na předstartovní kontroly. Pokud by však Falcon 9 odstartoval v pátek v 11:14, jak se nyní plánuje, stále by to byl rekord. Mezi dvěma starty různých Falconů by uplynulo 27 hodin a 55 minut, což je pořád o zhruba 20 hodin méně, než kolik činí současný rekord. A aby toho nebylo málo, tak bychom teprve podruhé měli zažít start prvního stupně na jeho osmou misi.

Výměna akumulátorů na ISS je definitivně hotová

Mnoho činností, které na Zemi zvládáme bez mrknutí oka, jsou v kosmickém prostoru složitější, komplexnější a časově náročnější. Třeba taková výměna baterií je činnost, kterou zvládneme během pár desítek sekund. Jenže když jde o kompletní modernizaci hlavních akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanici, jde o velmi složitý úkol, který vyžaduje pečlivé plánování. Nyní je tento mamutí úkol dokončen a stanice tak může pokračovat ve své unikátní sérii, kdy již více než 20 let nonstop na své palubě hostí astronauty z různých zemí světa.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty Falconů během 4 hodin?

Tak tohle jsme ještě nezažili! Pokud se nic nezmění, bude čtvrteční ráno a dopoledne opravdu mimořádné a to hned z několika důvodů. Start sedmnácté várky ostrých družic Starlink se tak dlouho odkládal, až nakonec odskočil až za osmnáctou várku. Už to, že osmnáctá várka zřejmě odstartuje před sedmnáctou, je samo o sobě docela paradoxní, ale to není vše. Mimořádný je především časový rozestup. Oba starty totiž mají dělit pouze 4 hodiny a 17 minut! Tím by byl s přehledem překonán dosavadní rekord v nejkratším rozestupu mezi dvěma starty Falconu 9 (47 hodin a 42 minut). SpaceX už čeká pouze na posvěcení od obsluhy kosmodromu a sleduje i počasí v přistávací oblasti – v obou případech totiž mají první stupně přistát na mořské plošině. Oba starty ze dvou různých floridských ramp Vám přineseme ve formě komentovaných přenosů.