Duny, meteority a nové horizonty pro Curiosity

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Damia Bouic. Zdroj: www.db-prods.net

Curiosity má za sebou již více než 3000 solů na povrchu Marsu. To není rozhodně málo. V pozemských letech jde o 8,5 roku trvající misi. Za tu dobu se velká marsovská laboratoř posunula po úpatí kopce Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale o něco málo více než 24 kilometrů. Zajímavostí je, že v době přistání Curiosity mělo za sebou starší vozítko Opportunity zrovna také něco přes 3000 solů. Nacházelo se na okraji velkého kráteru Endeavour a ujelo téměř 35 kilometrů. Jak vidíme, nejde zatím o rekordmana v cestování na povrchu Marsu. Pojďme se ale podívat, co zajímavého se v poslední době objevilo v okolí Curiosity. A nejlépe teď, než si všechnu pozornost pro sebe bude chtít uzurpovat Perseverance.

Úvodní pohlednici vytvořil Damia Bouic z fotografií pořízených barevnou panoramatickou kamerou během solu 2991. Jak vidíme, vozítko po dlouhé době dorazilo k většímu dunovému poli. Jeho pracovní název je Sands of Forvie, odkazující na dunové pole ve Skotsku severně od Edinburghu. Na cestě robota k úpatí hory se jedná o jednu z posledních větších ploch tmavšího písku.

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Thomas Appéré. Zdroj: live.staticflickr.com

Curiosity, sol 2991, Sands of Forvie. Zpracování Thomas Appéré. Zdroj: live.staticflickr.com

Hlavními formacemi v oblasti jsou stále plochy pokryté usazeninami. Projevují se často jako plošší oblasti plné obnažených světlých kamenů. Když na takové pláni zahlédnete tmavší zaoblený kámen, který nadto v detailu vypadá opravdu jak mastz jiného světa, nenechá vás to na pochybách, že to opravdu pochází „z nebe“. Už předchozí marsovská vozítka narazila na železné meteority. Asi nejslavnějším nálezem je Heatshield Rock, který se válel, jak název napovídá, kousek od tepelného štítu Opportunity. Takových meteoritů bylo mezitím na povrchu nalezeno mnoho, a tak nepřekvapí, že se na ně vědci podívali pomocí robota jenom z dálky a jelo se dál.

Curiosity, sol 2961, dva železné meteority v jediném záběru, zdroj: NASA/JPL-Caltech, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2961, dva železné meteority v jediném záběru, zdroj: NASA/JPL-Caltech, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity disponuje barevnými kamerami MastCam, z nichž jedna je trvale nazoomována na 200 mm a druhá odzoomována na 70 mm. Díky tomu je možné pořizovat pěkná panoramata okolí a tvořit z nich umělecky hodnotné obrázky, jako je ten v úvodu. Nepěkné slovo zoomovat je zde použito v kontextu toho, že Perseverance má obě kamery zoomovací a to je opravdu velký pokrok (i směrem k tvorbě barevných prostorových snímků). Nad těmito kamerami je ale také „velké oko“ kamery ChemCam. Ta se samozřejmě zaměřuje na obláčky uvolněné při střílení laserem na blízké horniny. Díky tomu, že má velmi úzké zorné pole, funguje ale i jako solidní dalekohled.

Curiosity, sol 2967, detail meteoritů pomocí ChemCam, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2967, detail meteoritů pomocí ChemCam, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, unmannedspaceflight.com

Proto jsme se díky ní mohli na další dva podezřelé kameny podívat zblízka a ověřit si, že jde zřejmě o další z řady železných meteoritů. Můžeme u nich pozorovat typický hladký povrch s mírnými prohlubněmi. Konspirátorům jistě udělá radost, že jeden z nich z úhlu, ve kterém byl zrovna fotografován, připomíná opičí hlavu. Zklamalo by je, že takových je jen po Česku jistě na desítky. Některé ze žuly, jinde z pískovce. Jen v mém okolí eviduje Český horolezecký svaz dva pěkné příklady v Českém ráji a v Jizerských horách.

Ale zpět k dunám Sands of Forvie. Na první pohled vyvolají vzpomínku na písky v údolí kopce Husband Hill, které navštívilo vozítko Spirit. Tento tmavý písek je utvářen marsovským větrem do typických nevysokých podélných dun s ostrými vrcholky. Moc pěkné detaily písku nám přinesla kamera MAHLI.

Curiosity, sol 2089, Sands of Forvie, průzkum pomocí kamery MAHLI, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2089, Sands of Forvie, průzkum pomocí kamery MAHLI, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Na přehledovém záběru více z dálky je vidět vrcholek jedné z dun a jemný písek, který je tvoří. Na něm se sem tam povalují větší kamínky. Větší detail ukazuje, že zrnka písku jsou povětšinou hezky zaoblená, až kulatá. To ukazuje na dlouhodobé působení větru, než byly definitivně usazeny v dunovém poli. Na jakou oblast jsme se dívali hezky ukazuje záběr kamery podpalubní, tzv. HazCam. Tyto dvojice kamer jsou vpředu i vzadu určeny k obhlédnutí povrchu před nebo za vozítkem tam, kam by se obtížně (nebo spíš vůbec) podívaly kamery na stožáru.

Curiosity, sol 2989, detail Sands of Forvie, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2989, detail Sands of Forvie, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2989, velký detail duny v Sands of Forvie, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2989, velký detail duny v Sands of Forvie, zdroj: NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Když jsme u těch kamer. Díky dunám jsme si prohlédli obrázky pořízené kamerami pod palubou a na robotické paži. Díky meteoritům jsme poznali snímky kamer na stožáru. Zbývají nám tedy pohledy kamerami NavCam. Ty jsou umístěny vně MastCam a slouží, jak název napovídá, k rychlému nasnímání velké části okolí pro účely navigace. A nadšenci, kteří si hrají s jejich snímky nám přináší opravdu krásné černobílé obrázky, které díky absenci barev také neztrácí na poetičnosti.

Curiosity, sol 2970, panorama z NavCam, sestavil Thomas Appéré, zdroj: live.staticflickr.com

Curiosity, sol 2970, panorama z NavCam, sestavil Thomas Appéré, zdroj: live.staticflickr.com

V úvodu byla řeč o tom, že Curiosity dosud nepřekonala Opportunity co se délky jízdy týče. Je to nepochybně dáno tím, že starší sestřička musela urazit velkou vzdálenost k zajímavým výchozům na okraji kráteru Endeavour, zatímco Curiosity má to nejzajímavější vlastně všude kolem. A tak se jen popojíždí a vrtá a zkoumá. Ale je zde i jiný zajímavý faktor, který může vozítko do budoucna trochu limitovat.

Curiosity, sol 3005, detail kola, zdroj NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 3005, detail kola, zdroj NASA/JPL-Caltech/MSSS, www.unmannedspaceflight.com

Tím je stárnutí kol a jejich stále větší poškození. Poslední průzkum jednoho z kol vypadá na první pohled děsivě, ale naštěstí to na funkci nemá valný vliv. Přesto se inženýři poučili a vozítko Perseverance má mimo jiné právě kola ve vylepšeném designu.

Vzhledem k pozici, ve které se nyní rover nachází je zřejmé, že hluboká údolí, kterými vede cesta do blízkého kopce, jsou opravdu nedaleko a lze očekávat, že průzkum naplavenin Aeolis Mons bude již brzy zahájen. Moc hezký prostorový dojem budí jak panoramata barevnou kamerou, tak anaglyf, který připravil další z nadšenců.

Curiosity, sol 2991, panorama nedalekých kopců a údolí, sestavil Robert Charbonneau, zdroj: www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 2991, panorama nedalekých kopců a údolí, sestavil Robert Charbonneau, zdroj: www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 3011, anaglyf, zpracoval Rob Haarsma, zdroj: www.unmannedspaceflight.com

Curiosity, sol 3011, anaglyf, zpracoval Rob Haarsma, zdroj: www.unmannedspaceflight.com

Jak je vidět Marsovská laboratoř Curiosity nám stále přináší mnoho zajímavého a máme se ještě na co těšit. Nyní si budeme přát, aby se Perseverance již brzy ukázala v celé své kráse na povrchu Marsu. Když se přistání povede, jistě rádi na nějaký čas přijmeme fakt, že o Curiosity bude menší zájem. My samozřejmě můžeme slíbit, že pro vás budeme nadále monitorovat to nejzajímavější, co se na Marsu a v jeho okolí bude dít.

Zdroje informací:

https://mars.nasa.gov/resources/
https://mars.nasa.gov/msl
https://www.planetary.org/
https://www.nature.scot/
https://www.horosvaz.cz/

Zdroje obrázků:

https://www.db-prods.net/blog/wp-content/uploads/2021/01/Sol2991_Mastcam34_Postcard_web-scaled.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46701
https://live.staticflickr.com/65535/50719899968_ac9a4713f6_6k.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46540
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46552
https://live.staticflickr.com/65535/50755318932_5671250ae0_5k.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46700 
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46699
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46712
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46734
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46712
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46744
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=46800

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Duny, meteority a nové horizonty pro Curiosity”

  1. petrsida Redakce napsal:

    Martine, moc děkujeme za přehled

    kolo je opravdu pěkně děravé, ale vlastně to není tak hrozné, ta díra se z velké části udělala už v prvních letech a od té doby se to daří držet jakž takž v mezích, degradace postupuje pomalu a zatím neprasklo žádné z žeber, nebál bych se, že nepřekoná rekord v dojezdu

    mám drobnou technickou opravu – ty písčité útvary se nazývají podélné duny, výraz čeřiny je vyhrazený jenom pro útvary vzniklé pod vodou, já vím, vypadá to stejně, ale geneze je jiná (čeřiny jsou kolmé na proud, podélné duny paralelní se směrem větru)

  2. Zbynek_Mc napsal:

    Díky moc za skvělý článek. Fascinuje mě na něm jedna těch.zalezitost:
    Zdroj na roveru má tepelný výkon 2000W a 120W. Tedy jako dvě klasické žárovky. Je neskutečné, že to stačí na pohon počítače, veškeré experimenty, vrtání, vysílání a hlavně pohon takto těžkého vozítka.

    • Petr Scheirich Redakce napsal:

      Ty vyjmenované věci ale neběží současně. Rover buď jede, nebo vrtá a provádí experimenty, nebo vysílá. A všechny ty jeho mechanické činnosti jsou v porovnání s naší běžnou praxí hrozně líné 🙂
      Především má ale rover baterie (které se vždy dobíjejí přes noc), a s jejich využitím je špičkový výkon, který může nabídnout svým zařízením, o dost vyšší.

    • Ivo napsal:

      Předpokládám, že jste chtěl napsat 2000Wt a 120We. Podle mě to je docela dost, pokud jde třeba o ten počítač, tak tomu bude jistě stačit pár wattů, to není domácí PC, kde je nainstalována halda odpadu, který jen protáčí elektroměr, ale skutek nikde. Já při běžné práci na PC mám spotřebu kolem 10-15W a to je to už docela obstarožní kousek.

  3. SaturnV napsal:

    Díky moc za parádní článek! Už se těším, až na Marsu budou dvě vozítka tohoto typu.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.