6. února 2021
Sonda ISEE-3 měla po splnění základní mise stále dostatek pohonných látek a její přístroje byly v dobrém stavu. Čekala ji proto nadstavbová fáze, ve které se sonda nejprve dostala na nezvyklou dráhu, díky které mohla studovat podmínky v ohonu zemské magnetosféry. Přinesla tak cenné informace, které pomohly lépe porozumět jevům, jež zde probíhají.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Dovolil bych si uvést na pravou míru úvod prvního dílu. Aby nedošlo k mylnému dojmu, že program ISEE navazoval na výzkumy ruských družic Prognoz. Není tomu tak. Program Prognoz byl zahájen s desetiletým zpožděním oproti začátku amerického programu IMP který v době prvního Progresu končil a měl před sebou jen dva poslední starty a osm realizovaných. ISEE navazoval právě a výhradně na program IMP, opožděný Prognoz pouze s programem ISEE souběžně probíhal.
Program Prognoz také nebyl realizován v sedmdesátých létech m.s, ale z jeho deseti družic byla poslední realizována v roce 1993, v době kdy i program ISEE byl dávno minulostí.
Václave, vy jste asi opravdu nemocný. V prvním díle se nic neříká o tom, že by ISEE navazoval na Prognoz. Cituji vám přesně ze scénáře, který jsem posílal Dušanovi: „Od počátku kosmonautiky byly vypouštěny umělá kosmická tělesa zaměřená na zkoumání okolí Země, zejména magnetosféry, korpuskulárního záření a vztahů Slunce-Země. V 60. letech 20. století bylo vypuštěno v Sovětském svazu několik desítek specializovaných družic ukrytých v programu Kosmos. Ve Spojených státech amerických se jednalo o vybrané družice Explorer, z nichž se později vyčlenil samostatný podprogram IMP (Interplanetary Monitoring Platform). Druhá generace družic byla v 70. a 80. letech v Sovětském svazu realizována zejména v programu Prognoz a na Západě se v dané době významně zapsal program ISEE (International Sun-Earth Explorer).“
Dále v tom, že program Prognoz nebyl realizován v 70. letech zase nemáte pravdu a nemáte pravdu ani v počtu družic, ani v tom, že poslední byla realizována v roce 1993. Bohužel vyvracení vašich nesmyslů je náročné, ale asi musí být děláno dokonale. Takže Václave, pro vás: družice Prognoz byly vypuštěny následovně: duben 1972 Prognoz 1, července 1972 Prognoz 2, únor 1975 Prognoz 3, prosinec 1975 Prognoz 4, listopad 1976 Prognoz 5, září 1977 Prognoz 6, říjen 1978 Prognoz 7, prosinec 1980 Prognoz 8, červenec 1983 Prognoz 9, duben 1985 Prognoz 10, srpen 1995 Prognoz 11 a srpen 1996 Prognoz 12.
Máte úplnou pravdu napsal jsem to pocitově, nikoli faktograficky, na druhou stranu mne potěšilo, že k příspěvku z 08.02 ve 20.30 nemáte žádné připomínky, dal jsem si s tím práci a Vaše mlčení si, doufám že nikoli mylně, vykládám jako jakýsi druh pochvaly.
Naštěstí mě Václave neživí vyvracení vašich nepravd a zavádějících příspěvků. Pokud by tomu tak bylo, byl bych velmi bohatý muž 😀 Reakce na vás omezuji na nutné minimum (tento příspěvek je výjimka, která vám má připomenout to, co jsem vám již před několika měsíci napsal).
Důvod proč nebyla zvolena k průletu kometa Halley byl čistě praktický. Sonda byla navržena pro dlouhodobá měření a pro získání užitečných dat bylo třeba aby v prostoru komety pobývala co nejdéle. To u Halley pro vysokou rychlost míjení téměř 80 km/s nebylo možné, zatímco G-Z měla „jen“ kolem 20 km/s.
Co je za rychlost 20 km/s a 80 km/s? Co porovnáte s čím?
Je to rychlost jakou se sod a kometa míjejí. V případě ICE to bylo přesně 10,3 km/s.
Tak 10 nebo 20 nebo 80 km/s? Václave to střílíte?
Ve videu je zmíněn pouze jeden průlet kolem Měsíce a to finální pro odlet ke kometě. Pravda je ovšem taková, že při každém oběhu soustavou Země Měsíc, od opuštění bodu L1 cíleně sonda prolétala kolem Měsíce a při každém průletu byla dráha sondy postupně upravována gravitací Měsíce, nikoli korekčními motorickými manévry, pro cestu ke kometě. Prioritou od samého počátku od opuštění bodu L1 byla cesta ke kometě.
Korekční motorické manévry by sondu ke kometě, bez gravitační asistence Měsíce během každého oběhu, ke kometě nikdy nedovedly.
Gravitační „kopanec“ Měsíce během posledního průletu dal sondě tuším 200 m/s, bez toho by sonda nikdy neodletěla, Vámi uváděné korekce byly spotřebována na úpravy a fázování dráhy v soustavě Země-Měsíc právě s cílem dostat sondu do správné polohy a směru pro závěrečný katapultující průlet kolem Měsíce.
Než se sonda vydala ke kometě musela absolvovat nikoli jeden a několik, tuší osm blízkých průletů kolem Měsíce. Musela pomocí gravitace Měsíce upravit nejen směr a získat potřebnou rychlost pro odlet, ale změnit i rovinu své dráhy. Byl to navigační koncert, který neměl a nemá obdoby.
Tyto průlety byly vykonány v rámci části mise zkoumající ohon zemské magnetosféry, což je z videa patrné. Sonda za tuto část mise vykonala 15 korekčních manévrů z motorických manévrů o celkovém delta-v cca 77 m/s, chcete-li si doma počítat, pak to bylo přesně 77,23 m/s. I toto je ve videu zmíněno.