5. února 2021
Agentura NASA oznámila, že vynesení teleskopu SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) obslouží firma Space Exploration Technologies (SpaceX). Teleskop SPHEREx má během své dvouleté astrofyzikální mise zmapovat oblohu v infračervené části spektra, které lidské oko nevidí. Infračervené záření je však důležitým pomocníkem při hledání odpovědí na otázky spojené se vznikem vesmíru a také s navazujícím vývojem galaxií. SPHEREx by měl také pátrat po stopách vody a organických látek, což je základ nám známého života. Pátrat by po nich měl v oblastech, kde se hvězdy rodí ze směsi plynu a prachu – těmto oblastem se také někdy přezdívá hvězdné porodnice. Pátrání se však zaměří i na prachoplynové disky kolem hvězd, ze kterých se formují planety.
Astronomové očekávají, že SPHEREx nasbírá data o více než 300 milionech galaxií, ale také o více než 100 milionech hvězd v naší Galaxii, kterou známe též pod označením Mléčná dráha. Celkové náklady na vypuštění mise SPHEREx mají být zhruba 98,8 milionu amerických dolarů, přičemž v této sumě jsou zahrnuty jak náklady na služby spojené se startem, tak i další náklady související s přípravou startu. V současné době je start mise SPHEREx plánován nejdříve na červen roku 2024. Nosičem bude raketa Falcon 9, která má odstartovat z komplexu SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii.
Konstrukce teleskopu SPHEREx
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spherex.jpg
http://spherex.caltech.edu/images/SPHEREx_MIDEX_cutaway.png
Rubrika 
Nahrávání ...
Webbuv teleskop pracuje ve stejné části spektra, naco mít 2?
Infračervená oblast elektromagnetického spektra je dost rozsáhlá. Takže jenom na základě toho, nelze říct, že dva dalekohledy pracující v dané oblasti jsou stejné a sledují to samé. I když SPHEREx se kryje s částí pozorovacího okna JWST, tak přístroje mají jiné parametry (jiný typ detektoru, jiné zorné pole, jiné spektrální rozlišení atd.).
Všechny optické dalekohledy pracují také ve stejné části spektra (nemyslím ve stejné jako JWST a SPHEREx, ale stejné navzájem) a máme jich nepočítaně. Je to dáno tím, že téměř žádný dalekohled (ať už ve vesmíru nebo na zemi) nejede „sám za sebe“, není izolovaným ostrůvkem v moři ostatních dalekohledů. Každý má trochu jiné vlastnosti a vědecký výzkum je obvykle založen na datech z více observatoří.
Ale konkrétněji: SPHEREx je přehlídkový dalekohled, což znamená, že jeho hlavním úkolem je vyhledávat něčím zajímavé objekty, které dosud neznáme. Aby mohl toto dělat efektivně, musí mít velké zorné pole. Což je ovšem zaplaceno tím, že má malé rozlišení (o nalezených objektech nezjistí tolik podrobností), protože tyto dvě vlastnosti jdou při konstrukci dalekohledů proti sobě.
JWST je jeho pravý opak – má malé zorné pole, ale o to lepší rozlišení a o to víc podrobností o daném objektu zjistí. Kvůli malému zornému poli ale musí už dopředu „vědět“, kam se dívat. Nemůže prohledávat oblohu a čekat, že narazí na něco zajímavého, to bychom se pořádných výsledků z něj nedočkali. SPHEREx tedy poslouží jako hledač zajímavých objektů pro JWST.
(Když se vrátím k úvodu toho, co jsem psal, tak SPHEREx a JWST samozřejmě nebudou jedinými dvěma dalekohledy, které se vzájemně budou doplňovat. SPHEREx bude vyhledávat cíle i pro další observatoře, jako SOFIA nebo ALMA. A naproti tomu už dnes máme pro JWST řadu zajímavých cílů, nalezených jinými dalekohledy.)