Kosmotýdeník 438 (1.2. – 7.2.)

Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Firefly Aerospace doručí na Měsíc deset vědeckých přístrojů

Společnost Firefly Aerospace zřejmě znáte jako malou firmu, která se snaží vyvinout nosič malých nákladů, raketu Alpha. Záběr této americké firmy je však větší a možná i překvapivý. Krom vizí většího nosiče, či iontového tahače mezi Zemí a Měsícem, nyní tato firma získala první zakázku v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), tedy programu, v rámci kterého NASA spolupracuje se soukromým sektorem na dopravě zařízení k Měsíci a na jeho povrch. Zakázka v hodnotě 93,3 milionů dolarů zahrnuje doručení deseti vědeckých přístrojů, které má na povrch Měsíce snést lander Blue Ghost, tedy nový měsíční lander této společnosti. Stát by se tak mělo v roce 2023.

Konfigurace landeru Blue Ghost a rozmístění možného nákladu

Konfigurace landeru Blue Ghost a rozmístění možného nákladu
Zdroj: https://www.astrospace.it/

Tato mise je stejně jako všechny mise v rámci programu CLPS součástí příprav na projekt Artemis. Většina vědeckých experimentů směřuje k řešení některých důležitých otázek, které by bylo dobré znát před tím, než se na Měsíc opět vrátí lidé. Program CLPS je navržen tak, aby poskytl NASA důležité služby, které jí umožní jednak uvolnit ruce a soustředit se na výzkum a přípravu programu lidských letů a druhak tak podporuje soukromý sektor v podnikání v kosmických aktivitách, což je oboustranně výhodné. Například Firefly poskytne NASA službu typu end to end, což znamená, že NASA si zakoupí prostor na landeru a firma se postará o integraci nákladu na lander, jeho vypuštění, přelet k Měsíci a přistání. Na Měsíci pak zajistí smluvenou dobu fungování a dodávku energie. Nyní udělený kontrakt je již šestým kontraktem uděleným v rámci programu CLPS a prvním pro Firefly Aerospace.

Tato mise směřuje do oblasti Mare Crisium, hluboké pánve na přivrácené straně Měsíce. Pro firmu Firefly Aerospace je to vůbec první zakázka, kterou v rámci tohoto programu získala. Svůj nový lunární lander firma vyvinula v texaském Cedar Parku. Tady budou ostatně integrovány i vědecké přístroje, které NASA firmě předá a z tohoto místa bude také probíhat řízení misí. „Vědecké přístroje, které zasíláme jako součást této doručovací služby, se zaměří na více vědeckých oblastí, od zkoumání měsíční půdy a testování technologie zachycení vzorku regolitu při přistání, až po poskytování informací o tepelných vlastnostech a magnetickém poli Měsíce,“ řekl Chris Culbert, manažer iniciativy CLPS v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu. Mare Crisium, kde přistane Blue Ghost, je více než 550 kilometrů široká pánev, kde budou přístroje shromažďovat data, aby poskytly lepší pochopení měsíčního regolitu, jeho vlastností, geofyzikálních charakteristik, ale také interakce slunečního větru a magnetického pole Země.

Pojďme se nyní podívat na vědecké přístroje, které v rámci této mise poletí. Jedná se o deset přístrojů, jejichž celková váha je 94 kilogramů.

Regolith Adherence Characterization (RAC) – Zařízení se zaměří na průzkum chování lunárního regolitu při přistání. Jak se lepí na různé povrchy, jak s nimi reaguje a jak dlouhodobě působí v měsíčním prostředí na různé materiály. Komponenty budou odvozeny ze zařízení Materials International Space Station Experiment (MISSE), které je v současné době na Mezinárodní vesmírné stanici.

NGLR

NGLR

The Next Generation Lunar Retroreflectors (NGLR) – Jedná se o nové koutové odražeče, které budou složit jako cíl pro odraz laserových paprsků vyslaných ze Země. Užívat se budou k přesnému měření vzdálenosti mezi Měsícem a Zemí. Tyto odražeče mají také poskytnout geofyzikální data o různých aspektech lunárního nitra.

The Lunar Environment Heliospheric X-ray Imager (LEXI) – rentgenový teleskop, který se zaměří na fotografování interakcí pozemské magnetosféry na proud nabitých částic ze Slunce – takzvaného slunečního větru.

The Reconfigurable, Radiation Tolerant Computer System (RadPC) – Podmínky, které panují na Měsíci, budou velkou výzvou pro elektroniku, která bude velmi důležitou součástí každé mise. Tento experiment tedy testuje možnosti odolné elektroniky a její fungování v měsíčním prostředí.

LMS

LMS
Zdroj: https://www.hou.usra.edu/

The Lunar Magnetotelluric Sounder (LMS) – Jedná se o magnetometr, který byl původně vyroben pro marsovskou sondu MAVEN, která v současnosti obíhá Mars. Jeho práce bude spočívat v charakterizaci struktury a složení měsíčního pláště pomocí měření elektrického a magnetického pole Měsíce.

The Lunar Instrumentation for Subsurface Thermal Exploration with Rapidity (LISTER) – Podobně jako krtek přístroje HP3 na Marsu, se tento přístroj zaměří na měření tepelné vodivosti půdy a zjištění toho, kolik tepla jde z nitra Měsíce. Přístroj se pokusí zavrtat 2 až 3 metry pod povrch, aby mohl porovnávat tepelnou vodivost v různých hloubkách.

Lunar PlanetVac (LPV) – jedná se o experimentální zařízení, které má ověřit možnost odebírání a nakládání vzorků měsíčního regolitu. Zařízení má být schopné odebraný materiál distribuovat do jiných přístrojů ve svém okolí, anebo nakládat materiál do zařízení, které s nimi pak odletí zpět na Zemi.

LISTER

LISTER
Zdroj: https://www.hou.usra.edu/

Stereo CAmeras for Lunar Plume Surface Studies (SCALPSS 1.1) – půjde o kamery, které pořídí video a fotografie od chvíle, kdy přistávací motory poprvé rozvíří měsíční regolit, až po vypnutí motoru landeru. Kamery s dlouhou ohniskovou vzdáleností tak pomohou určit topografii povrchu pod landerem. K analýze bude použita fotogrammetrie. Pochopení chování regolitu během přistání landeru je důležité pro minimalizování odletujícího materiálu během přistávání landerů v rámci příštích misí a to nejen na Měsíci, ale i jiných tělesech.

The Electrodynamic Dust Shield (EDS) – Jedná se o experimentální protiprachový štít, který bude generovat měnící se elektrické pole za použití měnícího se vysokého napětí na několika elektrodách. Toto elektrické pole by mělo odnášet prachové částice od povrchu materiálů a mělo by tak zabránit jejich zaprášení. Pokud se osvědčí, počítá se s tím, že bude použito pro ochranu hledí skafandrů, míst mechanických spojů, či na čočkách kamer.

The Lunar GNSS Receiver Experiment (LuGRE) – Testovací navigační experiment, který bude využívat signálu GPS. Jako vůbec první se pokusí o zachycení signálu GPS na měsíčním povrchu a pokusí se dle něj pracovat s polohou.

Kosmický přehled týdne:

Čínská meziplanetární sonda Tianwen-1 odeslala ve čtvrtek svůj první snímek Marsu. Sonda, která startovala v minulém roce, se má 10. února usadit na oběžné dráze kolem Rudé planety. Jedná se o první čínskou misi k této planetě, která krom orbiteru veze i lander s vozítkem. Tímto snímkem bylo také ověřeno, že výkonná kamera s vysokým rozlišením funguje správně. Snímek dle CNSA vznikl ve vzdálenosti 2,2 milionu kilometrů od Marsu. V pátek sonda uskutečnila svůj čtvrtý korekční manévr, který upravil dráhu tak, aby pětitunová sonda zmíněného desátého února úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu Marsu – samozřejmě po vstupním zážehu, který v ten den proběhne. Po navedení na oběžnou dráhu začne snímkovací a průzkumná fáze, v rámci které se zpřesní údaje o místě přistání roveru. Přistání je zatím plánováno do Utopia Plantia, jižně od místa přistání amerického landeru Viking 2.

Mars z čínské sondy Tianwen-1

Mars z čínské sondy Tianwen-1
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/

Nezadržitelně se blíží přistání amerického roveru Perseverance, který také míří na Mars. Byla zveřejněna pěkná grafika, která ukazuje, jak se za roky přistávání na Marsu podařilo zlepšit přesnost míst přistání, na které se směřuje z milióny kilometrů vzdálené Země. Zatímco mise Mars Pathfinder v devadesátých letech směřovala do přistávací oblasti značené elipsou o rozměrech 200 × 70 km, Perseverance se trefuje do oblasti o rozměrech 7,7 × 6,6 km. Do přistání nyní zbývá jedenáct dní. Detailní informace o misi můžete sledovat zde.

Přistávací elipsy vybraných misí na Marsu

Přistávací elipsy vybraných misí na Marsu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled všech článků, které na našem webu vyšly v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme zprávou o lepším zasílání zpráv do kosmického prostoru. Světová síť Deep Space Network se totiž rozrostla o jednu velkou anténu. Věnovali jsme se také důležité vědecké disciplíně, která hledá stabilní kapaliny pro kosmické aplikace. Na Mezinárodní kosmické stanici se astronauti nenudili a proběhl tam výstup do kosmického prostoru, který jste mohli sledovat živě. Za měsíc leden vyšel další díl našeho nejstaršího video seriálu. Vesmírné výzvy se tentokrát věnovaly kosmonautickým událostem ledna 2021. Jedna z nejstarších sond NASA, která se nachází na oběžné dráze Marsu, bude možná přesunuta na jinou oběžnou dráhu, aby napomohla misi vozítka Perseverance. Prototyp lodě Starship s označením SN-9 se konečně dočkal svého letu, který tuto loď donesl do výšky 10 km, načež přišel pokus o přistání. Jako u exempláře SN-8 však přistání nevyšlo. Událost jsme sledovali Živě a česky. S existencí dostatečně dostupné soukromé pilotované kosmické lodi, se začíná pomalu rozjíždět kosmická turistika. Crew Dragon se tak chystá na první čistě civilní misi. Dočkali jsme se také jednoho startu Falconu 9, který jsme pro vás komentovali Živě a česky. Původně se však měly odehrát dva starty v rozestupu čtyř hodin. Sedmnáctá mise družic Starlink však byla nakonec odsunuta a nyní nemá ani určený termín. Po několika letech má Mezinárodní kosmické stanice konečně vyměněny všechny akumulátory. Pomalu ale jistě se blíží start americké mise Psyche. Raketa Falcon 9 získala další zakázku a tentokrát dokonce vědeckou. Vynese totiž teleskop SPHEREx. Čtyři kosmické agentury podepsaly dohodu, která snad povede ke vzniku nové oběžnice Marsu. Sonda se má zaměřit na mapování podpovrchového ledu na Marsu. Dočkali jste se také dalšího dílu seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval sondě ISEE-3.

Snímek týdne:

Již dvacátého sedmého ledna probíhal na Mezinárodní kosmické stanici výstup do volného prostoru, během kterého se pracovalo u evropského modulu Columbus. V rámci vycházky vznikl parádní a nyní zveřejněný snímek lodi Crew Dragon, která na stanici dovezla první operační posádku v soukromé pilotované lodi.

Crew Dragon u ISS

Crew Dragon u ISS
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Druhý let do velké výšky prototypu lodi Starship, vynesl tento týden loď Starship SN-9 k dalšímu testu. V jižním Texasu společnost SpaceX dále pokračuje s testovacími lety nového stroje, jehož velkým cílem má být doprava k Marsu. Zatím se však učí přistávat. Pomocí tří motorů Raptor loď úspěšně vzlétla a následně začala klesat a brzdit pomocí aerodynamických ploch. Nejzásadnější manévr přistání je takzvaný Flip, při kterém se loď musí z horizontální polohy přehoupnout do vertikální a pomocí svých motorů přistát. U předchozího letu SN-8 to nevyšlo kvůli nízkému tlaku v nádrži s palivem pro přistání. Nyní se lodi nedařilo srovnat a šikmo dopadla na přistávací plochu. Zatím není jasné, kde byla příčina havárie, Elon Musk zatím na Twitteru zdánlivě uznal, že příště se pokusí o přistání místo na dva motory, nakrátko zapnout motory tři a pak vypnout ten, který je nejméně vhodný pro přistání. Možnou příčinou neúspěšného přistání byl možná jeden poškozený motor. Na rampě je však již připravena Starship SN-10, jejímuž startu bychom se měli dočkat již brzy. Záběry z letu jsou však skvělé a stávají se videem týdne.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://mars.nasa.gov/
https://firefly.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/blue_ghost_render.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/vtN3EPbg9MCG6frFN3XsPH-1200-80.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/jpg&name=4096×4096
https://www.astrospace.it/wp-content/uploads/2021/02/2.png
https://media.eurekalert.org/multimedia_prod/pub/web/206023_web.jpg
https://www.hou.usra.edu/meetings/lpsc2020/pdf/1432.pdf
https://www.hou.usra.edu/meetings/lpsc2020/pdf/1568.pdf

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 438 (1.2. – 7.2.)”

  1. Vaclav napsal:

    K Marsu ale letí ještě třetí sonda a je zcela přesvědčivě v čele pelotonu. Odpočet času do setkání s Marsem je na její domovské stránce a je nyní – 02d03h30m.

  2. pave69 napsal:

    Jestli jsem to dobře pochopil, tak ten LISTER se má do 2 metrů „profouknout“. To by znamenalo, že stačí jeden „šutřík“ a končí. Tak snad uvidíme, jestli si povede oproti „krtkovi“ na Marsu lépe.

  3. Jan Jancura napsal:

    Díky za zajímavý článek.
    Ví se něco bližšího o zdroji signálu GPS pro přístroj LuGRE?.

  4. Spytihněv napsal:

    Ty přistávací elipsy v rámci jednoho obrázku jsou skvělé. Výborně to ilustruuje pokrok v přesnosti. Rozdíl mezi Pathfinderem a Perseverance je propastný. A nemá s tím nic společného ani sky crane ani TRN.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.