Laserový komunikační terminál v přepravním kontejneru

Nejnovější rozšíření možností agentury ESA je opravdu velmi mobilní. Zařízení ETOGS (ESA Transportable Optical Ground Station) umístěné v klasickém přepravním kontejneru může být přepraveno podle potřeby kamkoliv po Evropě, aby provedlo laserovou komunikaci s družicemi a sondami vzdálenými klidně miliony kilometrů, jako je třeba americká mise Psyche. Formálně ETOGS spadá pod optickou a optoelektronickou laboratoř agentury ESA. Zařízení by mělo sloužit jakožto flexibilní testovací platforma pro hardware a systémy optické komunikace. ETOGS však kromě toho dokáže také plnit další úkoly, které vyžadují sledování oblohy teleskopem, nebo míření laserem na oblohu. Může se jednat třeba o sledování kosmické tříště, případě o určování oběžné dráhy pomocí měření vzdálenosti.

Vesmírná technika: Záchranná věžička z programu Mercury

VT_2024_07

Záchrannou věžičku pilotovaných kosmických lodí máme povětšinou spojenou se sovětskými a později ruskými Sojuzy. Pro její první praktické použití však musíme zamířit do Spojených států amerických. Dnes tedy bude řeč o záchranné věžičce, která chránila astronauty při startech v rámci prvního amerického pilotovaného kosmického programu Mercury. Záchranná věžička kosmických lodí Mercury měla celkem na výšku 4,65 metru a maximální průměr 81 cm.

Kosmotýdeník 596 (12.2. – 18.2.)

Euclid

I v tomto únorovém týdnu byla kosmonautika bohatá na řadu zajímavých událostí. Stále si můžeme užívat zvýšenou kadenci letů k Měsíci a stále startují nové nosiče. Kosmotýdeník vám jako vždy shrne nejzajímavější události uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na zahájení vědeckého pozorování dalekohledu Euclid, který má zkoumat rozložení temné hmoty a energie ve vesmíru. V dalších tématech se podíváme například na přípravu startu ruské rakety Angara 5, uskutečněný indický start, či krásné snímky z lunárního landeru Nova-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hardware pro Artemis II dostal loga agentur

Umění a technologie si podaly ruce, když týmy přidaly na pomocné urychlovací stupně rakety SLS známe worm logo NASA a na adaptér návratového modulu lodi Orion kromě worm loga NASA ještě logo agentury ESA. V obou případech se jedná o hardware určený pro misi Artemis II. Worm logo NASA bylo představeno v roce 1975 společností Danne & Blackburn jakožto moderní logo kosmické agentury. Po téměř třicetileté pauze se začalo opět používat v roce 2020, ovšem jeho použití je omezeno pouze na speciální produkty a mise. Zástupci NASA, kteří mají na starost pozemní systémy, společně s pracovníky firmy Jacobs, začali 22. ledna kreslit červené logo na segmenty, ze kterých vzniknou pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky. Nejprve použili laserový projektor, aby mohli s pomocí pásky označit obrys loga. Následně přišla aplikace dvou vrstev barvy, které poté zakrylo několik vrstev průhledného laku. Každé písmeno měří na výšku zhruba 210 cm, takže délka celého loga činí přibližně 7,6 metru.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

ŽIVĚ A ČESKY: Reparát H3 a přílet Progressu k ISS

Noc na sobotu bude opět patřit fanouškům kosmonautiky. V její druhé polovině (od 1:22 do 5:06 SEČ) totiž bude otevřené startovní okno pro japonskou raketu H3, která se vydá na svůj druhý let. Ten první skončil zhruba před rokem havárií kvůli selhání druhého stupně. Inženýři se proto snaží, aby druhý let dopadl výrazně lépe. Agentura JAXA zatím tento testovací let TF-2 s dvojicí malých družic směřuje na začátek startovního okna. Ráno nás pak bude čekat přílet nákladní kosmické lodi Progress MS-26 k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou by se měla spojit v automatickém režimu okolo 7:12 našeho času. Obě dvě události Vám přineseme v živě a česky komentovaných přenosech.

Ochrana před kosmickým zářením je klíčová pro lety na Měsíc i Mars

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat člověka na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochrannou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního využití kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu se získaly pomocí zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity. Před více než dvěma roky vyšel článek, který podrobně rozebral vlastnosti kosmického záření a možnosti ochrany před jeho dopady. Úsilí v této oblasti je v posledních letech stále intenzivnější, je tak zajímavé se podívat na některé nedávné zajímavé novinky. Připomeňme si, že kosmické záření ve vesmírném prostoru, které z větší části tvoří protony i těžší ionty, je dvojího původu.

SLEDUJEME: Lander Nova-C Odysseus míří k Měsíci

15. února v 7:05 odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 od SpaceX, který na protáhlou dráhu okolo Země dopravil první exemplář lunárního landeru Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten má v rámci mise IM-1 dopravit na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete na jednom místě všechny aktuální informace, které se objeví. Budeme zde pokrývat celý průběh mise až do samotného přistání, pro které připravíme samostatný článek s živě a česky komentovaným vysíláním. Článek bude po celou dobu připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky našeho webu, aby jej mohl každý snadno otevřít.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (33.díl)

V minulém díle jsme se začali věnovat programu X-37 a jeho předchůdci X-40. Jedná se o stroj, který je dodnes „živý“. Znamená to vlastně, že prošel kompletním vývojem, a nakonec se dostal do aktivní služby, ve které zůstal do dnešních dní. Dnes už je X-37 pod jiným provozovatelem, konkrétně USAF, což znamená, že mise X-37 nejsou rozhodně veřejné. Naposledy jsme probrali složitý začátek celého programu, vlastně dvou programů, X-40 a X-37, které se postupně protnuly, aby nakonec pokračoval jen jeden z nich. U X-37 byla hlavní myšlenkou podpora vývoje RLV (Reusable Launch Vehicle) prostředků, jako je X-34 a X-33. Sám X-33 byl dokonce využit v úvahách o použití pro vynášení X-40 v rámci dvoustupňové konfigurace. V tomto posledním díle série x-planes se budeme věnovat dalšímu osudu X-37.

ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!

Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.