Extrasolární planety a kosmický výzkum

V předloňském roce astronomové oznámili, že počet objevených planet mimo Sluneční soustavu přesáhl pět tisíc. Přitom není zase až tak dávno doba, kdy nebyly známy žádné exoplanety. O jiných světech u dalších hvězd, kde možná existuje život, sice přemýšleli filosofové, učenci a vědci dlouhá staletí, nicméně většinu historie byly podobné spekulace spíše okrajovou záležitostí a na jejich autory bylo nahlíženo s krajním podezřením. Teprve v letech 1992 a 1995 učinili odborníci první dva objevy extrasolárních planet. A nešlo o objevy ledajaké. Objevená tělesa v podstatě úplně převrátila naše smýšlení o vzniku a vývoji planetárních soustav. Než se však k těmto pozoruhodným výsledkům dostaneme, řekněme si nejprve něco o době, kdy přítomnost planet u jiných Sluncí nebyla ničím víc než bláznivou ideou několika snílků.

VIPER může podstoupit environmentální testy

Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.

NASA a ESA spojí síly u roveru Rosalind Franklin

Kolem 20. června sjede Rosalind Franklinová na povrch Marsu

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Problém s pohonným systémem BepiColombo

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

Gateway (květen 2024)

Struktura obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na statickou zátěžovou zkoušku. V minulém dílu jsme ukázali fotografii modulu z března 2024, dnešní náhledová fotografie je poněkud starší, z října 2023. Montáž energetického a pohonného modulu PPE probíhá v závodě Maxar Technologies v Palo Alto v Kalifornii. Maxar nedávno převzal první ze dvou letových nádrží na dvousložkové pohonné hmoty. Byl dokončen podrobný přezkum CDR modulu PPE a následuje CDR jednotlivých subsystémů. Nosnou raketou spojené sestavy bude Falcon Heavy, jehož centrální stupeň i boční stupně poletí v jednorázové konfiguraci. Podle odhadu NASA se spolehlivostí 70 % by ke startu mělo dojít do konce roku 2027.

Vznikl Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 11. května založila první české vědecko-výzkumné pracoviště zaměřené na oblast vesmíru. Tomuto kroku předcházelo osm let mezinárodní činnosti v oblasti kosmického výzkumu. Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory bude mít přesah i mimo kosmický výzkum. Jeho specializace na fungování člověka a malých sociálních skupin se uplatní v širokém spektru exponovaných profesí. Datum spuštění Institutu nebylo zvoleno náhodně. V tento den by 90. oslavil Jaroslav Sýkora, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v Česku.

ESA bude mít řídící středisko jako z budoucnosti

14. května podepsala Evropská kosmická agentura smlouvu s architektonickou kanceláří H2S Architekten sídlící v Darmstadtu. Smlouva se týká výstavby nového futuristického střediska pro řízení kosmických misí, které vyroste v areálu střediska ESOC. Přípravy na stavbu nové budovy započnou v příštím roce. „Nové provozní středisko ESA bude efektivní, udržitelné, přizpůsobitelné a přístupné,“ vyjmenovává výhody ředitel oddělení provozu ESA a šéf střediska ESOC, Rolf Densing a dodává: „Nová budova zajistí Evropě nepřerušenou schopnost realizovat své nejambicióznější vesmírné mise, a bude sloužit jako inspirativní okno do světa provozu kosmických misí pro odborníky, veřejnost a rozhodovací orgány.“

Maximální důraz na čistotu EarthCARE

Před pár týdny tým inženýrů opatrně vybalil evropskou družici EarthCARE z jejího ochranného přepravního kontejneru, čímž začal pečlivý proces inspekce, zkoušek a příprav na start, který by měl proběhnout koncem měsíce z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Mezi položkami rozsáhlého seznamu úkolů se vinula důsledná snaha zaručit, že družice je v bezvadném stavu. To podtrhuje důkladnou pozornost zaměřenou na detaily, které jsou nezbytné k tomu, aby byla EarthCARE připravena ke startu. K zajištění správného fungování čtyř palubních přístrojů je naprosto klíčové, aby družice zůstala absolutně čistá.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #1 YPSat

YPSat tým

Na konci června by měla odstartovat nová evropská raketa Ariane 6, která se stane páteří evropských raketových nosičů. Modulární nosič umožní vynášet těžké objekty, více kusů družic pro kosmické konstelace, více větších družic i sdílené mise složené z řady malých nákladů. Multifunkčnost této rakety prezentuje i první start, během kterého bude vynesena pestrá plejáda CubeSatů, návratových těles a experimentů, které dodaly komerční firmy, NASA, ESA i univerzity. První start s sebou nese vždy velké riziko, a tak mnoho společností a agentur při prvních misích vynáší hmotnostní makety, které mají ověřit zatížení rakety během letu. Ne tak Ariane 6. Při prvním startu byla nabídnuta kapacita řadě zájemců, kteří připravili vědecky a mnohdy i konstrukčně velmi zajímavá zařízení. A jelikož je tato raketa z části (a to dost významné) vyráběna také v České republice (třeba v Klatovech v závodu společnosti ATC Space), zaslouží si řádnou pozornost. Postupně si proto představíme jednotlivé náklady této historicky první mise.

NIAC – Sny o budoucnosti #7 LIFA

Dnes se opět podíváme za hranice možností současné kosmonautiky. Nahlédneme totiž do programu NIAC, ve kterém agentura NASA podporuje návrhy technologií, u kterých se nedá očekávat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Přesto stojí za pozornost a jelikož jednou mohou být potřeba, je nutné zahájit jejich časné rozbory už nyní. Právě díky tomu se program NIAC řadí mezi nejfuturističtější oblasti reálné kosmonautiky, což mu mezi fanoušky zajišťuje nemalou popularitu. Jde totiž o návrhy, které vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi, ale přitom stojí na reálných základech.